27 C 89/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 46 504 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci -) částku 46 504 Kč -) úrok z prodlení z částky 46 504 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % se zamítá.

II. Žalobce je povinen na nákladech řízení žalované zaplatit 13 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen na nákladech řízení České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 zaplatit 13 277,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Ve věci jde o pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za škodu, která žalobci vznikla vynaložením nákladů na pronájem náhradního vozidla po dopravní nehodě.

2. Žalobce tvrdil, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno jeho vozidlo [značka automobilu] [registrační značka]. Nehodu způsobil řidič vozidla [registrační značka], jež bylo v době nehody pojištěno u žalované pojištěním podle zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

3. Žalobce si na dobu opravy svého vozidla půjčil náhradní vozidlo [značka automobilu] [registrační značka]. Oprava trvala od 13. 5. do 28. 6. 2019 (47 dnů). Za zapůjčení náhradního vozidla po tuto dobu žalobce zaplatil 90 992 Kč.

4. Žalobce uplatnil u žalované nárok na takto vzniklou majetkovou škodu, ale žalovaná uhradila žalobci pouze 35 844 Kč. Žalobce navrhl, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci pojistné plnění za půjčovné ve výši 46 504 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 %.

5. Žalovaná uplatněné nároky neuznala. Nečinila sporným vznik dopravní nehody. Shodně se žalobcem tvrdila, že nehoda byla způsobena vozidlem, které bylo odpovědnostně pojištěno z provozu u žalované, a že žalovaná poskytla žalobci pojistné plnění za náhradu za půjčovné náhradního vozidla ve výši 35 844 Kč.

6. Žalovaná učinila spornou délku nutné opravy poškozeného vozidla, tudíž i délku doby pro zapůjčení náhradního vozidla, a výši půjčovného. Podle žalované obvyklá doba opravy poškozeného vozidla činila 23 dnů. Denní sazba půjčovného za náhradní vozidlo ve výši 1 742 Kč denně je nadhodnocená vzhledem k tomu, že náhradní vozidlo bylo minimálně 10 let staré. K prokázání těchto námitek žalovaná navrhla vypracovat znalecký posudek. Žalovaná také namítala, že žalobce neprokázal zaplacení celé částky půjčovného ve výši 90 992 Kč.

7. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

8. Soud podle § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o tom, že dne [datum] řidič vozidla [registrační značka] způsobil dopravní nehodu, při které poškodil žalobcovo vozidlo [anonymizováno] [registrační značka]. V době nehody byl provoz vozidla [registrační značka] pojištěn u žalované pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce si na dobu od 13. 5. do 28. 6. 2019 půjčil náhradní vozidlo [značka automobilu] [registrační značka]. Žalobce uplatnil u žalované právo na pojistné plnění za škodu vzniklou nájmem náhradního vozidla. Žalovaná na toto pojistné plnění žalobci zaplatila 35 844 Kč.

9. Ohledně výše nákladů na nájem náhradního vozidla, resp. ohledně obvyklé délky opravy žalobcova vozidla a obvyklé výše sazeb nájemného za náhradní vozidlo, má soud za zjištěny následující skutečnosti.

10. Pokud jde o dobu opravy, žalobce tvrdil, že dne [datum] (sobota) došlo k dopravní nehodě; poškozené vozidlo bylo odtaženo do autoservisu. Dne [datum] (pondělí) byla škodní událost nahlášena žalované a žalobce si zapůjčil náhradní vozidlo. Dne [datum] (úterý) autoservis převzal vozidlo„ oficiálně“ do opravy; téhož dne technik žalované provedl prohlídku vozidla, při které sdělil, že se bude jednat o tzv. totální škodu. S tím však žalobce nesouhlasil; žádal vozidlo uvést do původního stavu. Dne [datum] (středa) žalobce objednal u autoservisu kalkulaci opravy, aby se mohl rozhodnout, zda bude hospodárné vozidlo uvést do původního stavu. Dne [datum] (čtvrtek) žalobce obdržel od autoservisu 2 kalkulace opravy na rozdílné částky; téhož dne žalobce obdržel od žalované sdělení o tzv. totální škodě. Dne [datum] (pátek) žalobce sdělil žalované, že bude vozidlo opravovat. Dne [datum] (čtvrtek) žalobce sdělil autoservisu, že si opravu bude financovat z vlastních zdrojů. Dne [datum] (pátek) žalobce dal autoservisu sadu zimních kol, aby mohl změřit geometrii a zjistit stav poškození. Dne [datum] (pondělí) si poškozený odvezl poškozený disk na opravu. Dne [datum] (pátek) byla dokončena oprava. Žalobce opravu nikterak neprodlužoval, náhradní díly byly objednány autoservisem, žalobci není známo, z jakých důvodů autoservis objednával náhradní autodíly postupně ve 3 objednávkách.

11. Žalovaná shodně s žalobcem tvrdila, že k dopravní nehodě došlo dne [datum], že prohlídka vozidla technikem žalované proběhla dne [datum], že žalobce obdržel od žalované stanovisko o totální škodě dne [datum] a že žalobce dne [datum] sdělil žalované, že hodlá vozidlo opravit. Až [datum] žalobce objednal opravu.

12. Žalobce dal své vozidlo do opravy dne [datum]. Prokazuje to kopie„ Daňového dokladu – kopie“ [číslo] který [právnická osoba] vystavila žalobci dne [datum] („ Příjem zakázky dne: [datum]“) a kopie„ Zakázkového listu pro zakázku č.: [anonymizováno]“ („ Příjem zakázky“ [datum]“,„ Předběžný termín dokončení: [datum]“), který servisní poradce [jméno] [příjmení] a žalobce podepsali dne [datum].

13. Dne [datum] [právnická osoba] provedla posouzení nákladů na opravu žalobcova vozidla. Prokazuje to kopie„ Posudku/kalkul č. [anonymizováno]“ od [právnická osoba]

14. Dne [datum] podepsal žalobce a servisní poradce [celé jméno svědka] další zakázkový list. Prokazuje to kopie„ Zakázkového listu pro zakázku č.: [anonymizováno]“ podepsaného dne [datum]. 15. [právnická osoba] je smluvním servisem žalované. Prokazuje to výtisk internetové stránky žalované ze dne [datum].

16. Ze shora uvedených shodných tvrzení účastníků (odst. 10 a 11) a důkazů (odst. 12 až 15) má soud za zjištěné, že dne [datum] dal žalobce vozidlo do smluvního autoservisu žalované [právnická osoba] a že téhož dne bylo vozidlo prohlédnuto technikem žalované, že dne [datum] žalobce obdržel od žalované sdělení o tzv. totální škodě a téhož dne [právnická osoba] pro žalobce provedla posouzení nákladů na opravu vozidla, že dne [datum] žalobce sdělil žalované, že hodlá vozidlo opravit a že dne [datum] žalobce sdělil autoservisu, že si bude financovat opravu vozidla a podepsal s autoservisem (druhý) zakázkový list, čili zadal autoservisu opravu vozidla.

17. Co se týče průběhu opravy, tak [právnická osoba] k tomu písemně uvedla:„ 1. Vozidlo převzato do opravy dne [datum]

2. Vozidlo ohledáno technikem pojišťovny dne [datum], rozhodnuto, že je totální škoda. Zákazník projevil zájem opravovat s tím, že opravu si zaplatí a dořeší sám. 3. [datum] – objednávka dílů. 4. [datum] – začátek práce na vozidle. 5. [datum] – doobjednání náhradních dílů. 6. [datum] – doobjednání náhradních dílů. 7. [datum] – předání vozidla po opravě. Pozn. Zákazník si řešil opravu vozidla na vlastní náklady, souhlasil si dle výpočtu rozsah opravy, výměnu, popř. opravu poškozených dílů. Délka opravy byla ovlivněna jejím způsobem (klient postupně odsouhlasoval dílčí kroky opravy, postupné doobjednávání dílů, klient částečně zajišťoval opravu subdodávkou (disk)“. Prokazuje to kopie„ Rekapitulaci opravy – škodní událost [číslo] ([anonymizována dvě slova], r. z. [anonymizováno])“ od [právnická osoba] ze dne [datum].

18. Svědek [celé jméno svědka] z autoservisu [právnická osoba] zejména vypověděl, že žalobce schvaloval postup a díly. Možná si některé díly sháněl sám. Byly to dva nebo tři kroky. Standardní postup je takový, že je zjištěn rozsah opravy, určí se termín opravy a v rámci toho se opravuje. Žalobce měl různé požadavky, chtěl si něco dofotit a něco schvaloval. Jeho postup nebyl standardní. Postup žalobce prodloužit dobu oprav by mohl; zdržení mohlo být tak dva dny. Délka opravy z 90 % odpovídala jejímu charakteru. Díly se objednávaly třikrát proto, že došlo k opravě, konzultaci, další opravě atd. Může se to dít; není to standardní, ale může, pokud je škoda většího rozsahu. Svědek nedokázal říci, zdali lakování prodloužilo délku opravy. V tomto případě si nepamatuje, že by byl problém s dodávkou dílů. Pokud jde o prodlevu mezi [datum], kdy se konstatovalo, že jde o totální škodu, a [datum], kdy proběhla první objednávka dílů, tak je to podle svědka o tom, kdy zákazník řekne, kdy přistoupil na komerční zakázku. Na otázku, je-li k [datum] kalkulace opravy, tím pádem, že se ví, co se na vozidle musí opravit, proč v tu chvíli nešlo objednat všechny díly, svědek odpověděl„ Zákazník si více méně schvaloval věci, které se budou dít a které ne. Byly tam objednávky ve dvou, třech krokách, kdy řekl, chci teď toto, pak toto, a pak tohle nechci, například zbytek si seženu, popřípadě si opravím a pak dokončete“. Na otázku, byly-li to obchodní nebo technické důvody, svědek odpověděl, že„ Obchodní i technické. Objednávka se nemusí udělat najednou v rámci naplánované doby. V rámci té doby se dají objednávat různé druhy náhradních dílů. Tady u tohoto bylo, že určitě 2 (, 3 (zákazník přijel a schvaloval si díly, které se budou objednávat“.

19. Zejména rekapitulací opravy od [právnická osoba] (odst. 17) a svědeckou výpovědí [celé jméno svědka] (odst. 18) má soud za prokázané, že žalobcův postup v průběhu opravování jeho vozidla nebyl standardní (což prokazuje také výpověď znalce [celé jméno znalce]), že délka opravy byla ovlivněna žalobcovými požadavky a konzultacemi, žalobcovým udílením souhlasů s dílčími kroky opravy a z toho plynoucím trojím postupným objednáváním náhradních dílů.

20. K posouzení nutné délky opravy žalobcova vozidla soud na základě návrhu žalované ustanovil znalce, a to [celé jméno znalce]. Žalobce, který nesouhlasil se závěry tohoto znalce, předložil soudu svůj znalecký posudek, který vypracoval znalec [celé jméno znalce].

21. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku ze dne [datum] [číslo] došel k závěru, že z technického hlediska nutná délka opravy těch poškození žalobcova vozidla, k nimž došlo při dopravní nehodě, při přímé návaznosti jednotlivých opravárenských činností, by trvala od 13. 5. do 31. 5. 2019, celkem 19 dnů.

22. Při výslechu znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že na závěrech ve svém znaleckém posudku trvá a že nemá, co na nich měnit. Uvedl dále, že oprava probíhala nestandardním způsobem. Žalobce si určoval, co bude opravovat a co nebude, určoval si náhradní díly apod. K dodacím dobám náhradních dílů znalec uvedl, že (v poškozeném vozidle) se jedná o koncernové vozidlo a že koncern zaručuje, že díly na vozidlo dodá nejpozději do 3 pracovních dnů. Oprava byla prováděna v autorizovaném servisu. Podle systému Audatex si práce vyžádala 376 časových jednotek, což je necelých 40 hodin, tedy zhruba 5 dnů. Oprava se však neskládá jen z té práce. Jsou předepsány postupy zejména při lakýrnických prací, dále prohlídka, proměření, demontáž, takže nejde říci, že je to 5 pracovních dnů a je hotovo.

23. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] [číslo] stanovil dobu opravy vozidla ve dvou variantách. Podle první varianty celková doba opravy vozidla bez prodlev týkajících se doby dodání dílů činí 48 dnů. Podle druhé varianty, podle které se do doby opravy nebude počítat prodleva od 15. 5. do 26. 5. 2019, (mezi příjmem vozidla do opravy a počátkem opravy), činí doba opravy bez prodlev týkajících se doby dodání dílů cca 36 dnů.

24. Při výslechu znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vypověděl, že co se týče technologických přestávek, tak máme 376 časových jednotek. Deset časových jednotek je na 1 hodinu. To znamená, že je to přibližně 38 hodin. Vezme-li se osmihodinová pracovní doba, tak je to necelých 5 dnů. Třeba z hlediska lakování, tam musí být nějaká technologická přestávka. V úvahu připadají nějaké kapacitní důvody na jednotlivých stanovištích a pracovních operací Technologická přestávka pro lakování trvá v řádech jednotek hodin. Oprava by tedy vyžadovala 5 dnů čisté práce při osmihodinové pracovní době. V ideálních případech jsou náhradní díly dodávány do 3 dnů od objednání. Praxe může být, odlišná. V obecné rovině mu nejsou známy informace o výpadcích dodávek náhradních dílů [značka automobilu].

25. Ke znaleckým posudkům soud uvádí, že oba znalci určili začátek doby opravy od nesprávného dne: znalec [příjmení] [celé jméno znalce] od 13. 5. 2019, znalec [příjmení] [celé jméno znalce] od 12. 5. 2019. Nesprávné je toto určení z toho důvodu, že s opravou bylo možné začít až dne 16. nebo 17. 5. 2019, (poté, co žalovaná dne [datum] provedla prohlídku vozidla a dne [datum] sdělila žalobci výsledek této prohlídky (více v odst. 31).

26. Nicméně oba znalci se shodli v tom, že oprava žalobcova vozidla vyžadovala 376 časových jednotek, tedy necelých 5 dnů práce, k nimž je třeba připočítat dobu na další činnosti, zejména na prohlídku vozidla, na odstrojení vozidla, na objednání náhradních dílů a technologické přestávky při lakování. Jejich závěry o délce opravy se lišily zejména v zohlednění prodlev v průběhu opravy.

27. Pokud jde o prodlevy v opravě, má soud za neoprávněné ty prodlevy, jež mají původ v nestandardním průběhu opravy. Jde o prodlevy, které způsobil žalobce svými požadavky, konzultacemi, průběžným udílením souhlasů s dílčími kroky opravy a opakovaným objednáváním náhradních dílů (odst. 19). Tyto prodlevy nelze započítávat do doby, která byla nutná na opravu vozidla; jde o prodlevy, jež jdou k tíži žalobce.

28. Podle znalce [příjmení] [celé jméno znalce], (s výjimkou prodlev, které soud považuje za neoprávněné, totiž znalcem uvedené„ čekání na volnou kapacitu opravny“) a opakované„ doobjednání dílů“,„ dodání dílů“ a„ montáž dodaných dílů“, (oprava žalobcova vozidla vyžadovala 13 dnů: 1.„ předání vozidla a prohlídky“, 2.„ objednání dílů“, 3.„ demontáž vozidla mechanik a elektro“, 4.„ přeprava na klempírnu + příprava“, 5. - 6.„ klempířské práce“, 7.„ převoz vozu na lakovnu“, 8. příprava na lakování“, 9.„ lakování vozidla“, 10.„ převoz nalakovaného vozidla", 11.„ nastrojení vozidla“, 12.„ geometrie a diagnostika“, 13.„ předání vozidla“.

29. Podle znalce [příjmení] [celé jméno znalce], (s výjimkou neodůvodněných prodlev, totiž znalcem uvedená„ komunikace s pojišťovnou, řešení opravy vozidla“ a opakované objednávání náhradních dílů („ dodací list, dodání náhradních dílů“), (oprava vyžadovala 9 dnů: 1.„ I. prohlídka, příjem vozidla do servisu“, 2.„ objednání náhradních dílů“, 3.„ dodací list, dodání náhradních dílů“, 4. - 8.„ oprava vozidla celkem 376 čj.“, 9.„ předání vozidla zákazníkovi“.

30. V obou případech jde o dobu, která odpovídá 5 dnům čisté práce s připočtením dalších činností, a to za situace, kdy v řízení nevyšlo najevo, že by autoservis neměl volnou kapacitu nebo že by vázly dodávky náhradních dílů anebo že by nastaly jiné komplikace, které bránily standartnímu potupu opravy.

31. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem došel soud k následujícím závěrům. Žalobce si půjčil náhradní vozidlo dne [datum] Tomu nelze nic vytknout, protože žalobcovo vozidlo bylo poškozeno již dne [datum] a nebylo možné ho používat. S opravou vozidla nebylo možné začít dříve než dne [datum], protože žalovaná provedla dne [datum] prohlídku vozidla a dne [datum] sdělila žalobci výsledek prohlídky. Čekání na prohlídku a její výsledek nelze žalobci také vytknout, protože jde o součást šetření pojistné události a předpoklad pro její likvidaci a výplatu pojistného plnění; důvod zdržení byl na straně žalované. Téhož dne [datum] žalobce obdržel od autoservisu posouzení nákladů na opravu, takže měl vše pro své rozhodnutí, zda zadá autoservisu opravu vozidla, nebo ne. Nejpozději dne [datum] tedy žalobce mohl a měl zadat příkaz autoservisu k opravě vozidla.

32. Vyjde-li soud z nutné doby opravy založené na znaleckém posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] (odst. 28), jež vůči žalobci vstřícnější než doba opravy založená na posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] (odst. 29), probíhala by oprava po dobu 13 dnů takto: 1. den [datum] (pátek)„ předání vozidla a prohlídky“, 2. den [datum] (pondělí)„ objednání dílů“, 3. den [datum] (úterý)„ demontáž vozidla mechanik a elektro“, 4. den [datum] (středa)„ přeprava na klempírnu + příprava“, 5. - 6. den 23. a [datum] (čtvrtek a pátek)„ klempířské práce“, 7. den [datum] (pondělí)„ převoz vozu na lakovnu“, 8. den [datum] (úterý) příprava na lakování“, 9. den [datum] (středa)„ lakování vozidla“, 10. den [datum] (čtvrtek)„ převoz nalakovaného vozidla", 11. den [datum] (pátek)„ nastrojení vozidla“, 12. den [datum] (pondělí)„ geometrie a diagnostika“, 13. den [datum] (úterý)„ předání vozidla“. Nutná doba opravy by tak trvala od 17. 5. do 4. 6. 2019 (19 dnů). Doba oprávněného zapůjčení náhradního vozidla by potom trvala od 13. 5. do 4. 6. 2019 (23 dnů).

33. Pokud jde o výši nájemného za pronájem náhradního vozidla, má soud za prokázány následující skutečnosti.

34. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve výše označeném znaleckém posudku došel k závěru, že ceny nájemného za pronájem vozidel se v daném období při výpůjční době 19 dnů pohybovaly v rozmezí od 11 495 Kč do 29 657 Kč včetně DPH. Znalec při určení obvyklé ceny nájmu použil jednu metodu, a to metodu srovnávací, přičemž podle Znaleckého standardu č. X snížil kategorii vozidla ze střední na nižší střední, protože zapůjčené vozidlo bylo v provozu 18. rok.

35. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve výše označeném znaleckém posudku došel k závěru, že obvyklá cena nájemného pro interval zapůjčení 14 až 28 dnů činila 1 647 Kč včetně DPH za den. Znalec stanovil nájemné nákladovou kalkulací a cenovým porovnáním; obvyklou cenu nájmu vypočetl jako aritmetický průměr těchto dvou zjištěných cen.

36. Podle„ Znaleckého standardu č. X – stanovení výše nájmu náhradního vozidla“ se obvyklá cena nájmu náhradního vozidla stanoví pomocí metody srovnávací (průměrem z 15 vybraných servisů a půjčoven) a takto zjištěná cena se sečte s cenou zjištěnou pomocí kalkulační metody a provede se aritmetický průměr. Tento postup v daném případě nedodržel ani jeden znalec. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] použil jen metodu srovnávací, přičemž ke srovnání použil méně než 15 půjčoven. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při porovnání použil méně než 15 půjčoven (ke srovnání použil 12 případů, přičemž v 5 případech nešlo o půjčovny ani o servisy, ale o pojišťovny) a pro posouzení srovnatelnosti neuvažoval technickou zastaralost a úroveň vybavení náhradního vozidla a nezařadil náhradní vozidlo do nižší kategorie vozidel o jednu úroveň (bod 2.4.2 na str. 159-160 znaleckého standardu). Náhradní vozidlo [anonymizováno] sice spadá do kategorie střední třídy vozidel, ale jelikož bylo 18 let staré, mělo být zařazeno do kategorie nižší střední třídy. [anonymizováno] [celé jméno znalce] však metodou porovnávací vycházel ze srovnání s půjčovným za vozidla střední třídy či dokonce vyšší střední třídy. Jeho určení obvyklé ceny nájemného je proto značně nadhodnocené.

37. Soud při určení obvyklé ceny nájmu vycházel z posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], protože podle jeho názoru je případnější. Podle soudu totiž nelze za pronájem 18 let starého vozidla požadovat nájemné, jaké se platí za vozidla 4 - 5 let stará, která obvykle provozují autopůjčovny (Podle bodu 2.4.2 na str. 159 znaleckého standardu za obvyklé se považuje změna konstrukce a technologie výroby za období cca 4 až 5 let. Tato doba koresponduje s ekonomickými pravidly o odpisu vozidel. Provozní doba náhradního vozidla nad ekonomickou dobu životnosti 5 let je pouze výjimečná.) Z tohoto důvodu je třeba vycházet z půjčovného za vozidla nižší kategorie, v daném případě za vozidla nižší střední třídy.

38. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] určil, že obvyklá cena nájemného za zapůjčení náhradního vozidla nižší střední třídy na dobu 19 dnů se pohybovala v rozmezí od 11 495 Kč až 29 657 Kč s DPH. Ve srovnávacím přehledu autopůjčoven rovněž uvedl výši nájemného, za které autopůjčovny pronajímaly vozidla na dobu 1 měsíce; toto nájemné se pohybovalo v rozmezí od 12 200 Kč bez DPH (14 762 Kč s DPH) do 26 700 Kč bez DPH (32 307 Kč s DPH). Nájemné za nájem po dobu 23 dnů by se tedy pohybovalo někde mezi těmito hranicemi; nepřesáhlo by 35 844 Kč, které žalovaná žalobci zaplatila.

39. Soud, vycházeje z posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], přepočítal obvyklou cenu nájemného za 23 dnů podle znaleckého standardu. Podle 2.4.3 na znaleckého standardu„ Celková cena nájmu na 2 až 30 dní se vypočte v závislosti na sazbě pro nájemné na 1 den jejím vynásobením koeficientem n-tého dne a počtem dní výpůjčky“; podle tabulky č. 3 obvyklé snížení při 23 dnech nájmu vozidla vyjadřuje koeficient 0,706. V daném případě průměrná cena nájemného z půjčoven, které vybral znalec [příjmení] [celé jméno znalce], dosahuje 802,77 Kč za 1 den bez DPH / (500 Kč + 550 Kč + 1 035 Kč + 600 Kč + 750 Kč + 1 100 Kč + 1 290 Kč + 750 Kč + 650 Kč): 9/. Celková cena nájmu za 23 dnů podle tohoto postupu činí 13 035,38 Kč bez DPH (802,77 Kč nájemné za 1 den (0,706 koeficient n-tého dne (23 dnů), což je 15 772,80 Kč s DPH. Také takto zjištěné nájemné by nepřevýšilo částku 35 844 Kč, kterou žalovaná zaplatila žalobci.

40. Při využití obou znaleckých posudků obvyklá výše nájemného za 23 dnů nájmu, pokud se vypočítá podle znaleckého standardu, by dosahovala 22 484,80 Kč s DPH: Vezme-li se cena nájemného, kterou stanovil [anonymizováno] [celé jméno znalce] nákladovou kalkulací, tedy 1 798 Kč s DPH za den, a průměrná denní cena nájemného za vozidla nižší střední třídy, jež zjistil [anonymizováno] [celé jméno znalce], která činí 971,35 Kč s DPH (802,77 Kč bez DPH), pak by nájemné dosahovalo průměrných 1 384,70 Kč za 1 den s DPH / (1 798 Kč + 971,35 Kč): 2/. Za 23 dnů by nájemné činilo 22 484,80 Kč s DPH (1 384,70 Kč (0,706 koeficient n-tého dne nájmu (23 dnů). Také takto zjištěné nájemné by rovněž nepřevýšilo částku 35 844 Kč, kterou žalovaná zaplatila žalobci.

41. Soud uzavírá, že ani jeden ze znalců se při určení obvyklé ceny nájemného nedržel postupu, který je stanoven znaleckým standardem. Podle soudu je i laikovi zřejmé, že nájemné za pronájem 18 let starého vozidla nemůže být stejně vysoké jako nájemné za pronájem vozidel, která obvykle pronajímají autopůjčovny (stáří do 4-5 let). Soud se proto při posouzení věci opřel o znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce], který zohlednil stáří náhradního vozidla, jež bylo značné. Podle tohoto znalce by se obvyklá výše nájemného za nájem vozidla na 19 dnů pohybovala v rozmezí od 11 495 Kč do 29 657 Kč s DPH; z jeho posudku lze zjistit, že při době nájmu na 1 měsíc by se nájemné pohybovalo v rozmezí od 14 762 Kč do 32 307 Kč s DPH. Při přepočtu denního nájemného, které znalec [příjmení] [celé jméno znalce] zjistil pro náhradní vozidla nižší střední třídy, postupem podle znaleckého standardu by nájemné za 23 dnů nájmu činilo 15 772,80 Kč s DPH. Při využití údajů z obou znaleckých posudků by obvyklá výše nájemného za dobu 23 dnů činila 22 484,80 Kč s DPH. V žádném z těchto případů by nájemné nepřesáhlo částku 35 844 Kč, kterou žalovaná zaplatila žalobci před podáním žaloby.

42. Soud nemá za prokázáno žalobcovo tvrzení, že žalobce za zapůjčení náhradního vozidla zaplatil 90 992 Kč. Žalovaná učinila sporným, že žalobce na půjčovném opravdu uhradil přesně tuto částku.

43. Z provedených důkazů se nájemného týkají„ Smlouva o nájmu dopravního prostředku“ mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne [datum],„ Dodatek č. 1“ ze dne [datum] k této smlouvě, faktura [číslo] vystavená [právnická osoba] na 90 992 Kč za nájemné za zapůjčení náhradního vozidla a„ Potvrzení o platbě“ od [právnická osoba] ze dne [datum]. 44. „ Smlouva o nájmu dopravního prostředku“ a„ Dodatek č. 1“ k této smlouvě žalobcovo tvrzení neprokazují, protože se v nich o zaplacení nájemného (např. o zaplacení předem nebo o zaplacení zálohy) nepíše. Naopak, v článku 4 odstavci 2 smlouvy se píše, že„ nedohodnou-li se strany jinak, je nájemné splatné ke dni ukončení této smlouvy, a to na základě faktury vystavené pronajímatelem se splatností 15 dnů (…)“. Rovněž z faktury plyne, že žalobce neplatil nic předem.

45. Faktura [číslo] žalobcovo tvrzení rovněž neprokazuje, jelikož faktura svým charakterem obecně není dokladem o zaplacení, nýbrž výzvou k zaplacení a vyúčtováním. Ze skutečnosti, že podle faktury [číslo] má žalobce nájemné ve výši 90 992 Kč teprve uhradit, a to převodem do 12. 7. 2019 (datum splatnosti), je zřejmé, že ani v okamžiku vystavení faktury žalobce nic nezaplatil. Z této faktury také vyplývá, že žalobce do jejího vystavení nic nezaplatil, protože ve faktuře se od ceny nájemného neodečítá žádná platba (např. zaplacení záloha), nýbrž se dává k úhradě celá částka nájemného. 46. „ Potvrzení o platbě“ ze dne 31. 8. 2020 prokazuje, že žalobce dne 31. 8. 2020 ze svého účtu poukázal 55 148 Kč na protiúčet číslo [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. Číslo protiúčtu je stejné jako číslo účtu ve faktuře [číslo] kterou vystavila [právnická osoba]; číslo variabilního symbolu je stejné jako číslo této faktury. Tímto potvrzením má soud za prokázáno, že žalobce za nájemné za půjčení náhradního vozidla zaplatil 55 148 Kč.

47. Soud nemá za prokázáno, že žalobce na nájemném zaplatil zbývajících 35 844 Kč, protože žalobce o tom nepodal žádný důkaz. K pochybnostem o zaplacení zbývající části nájemného přispívá skutečnost, že žalobce oněch 55 148 Kč poukázal dne 31. 8. 2020, tedy více než 1 rok po splatnosti faktury (12. 7. 2019).

48. Soud nevyvodil žádné podstatné skutkové závěry z kopie dopisu žalované ze dne [datum],„ Osvědčení o registraci vozidla [registrační značka]“, žalobcova„ Čestného prohlášení“ ze dne [datum], dopisu žalované ze dne [datum] („ Oznámení o vyřízení škody“), z dopisu zástupkyně žalobce ze dne [datum] („ Kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění“), z e-mailu zástupkyně žalobce ze dne [datum] 8:50 („ Zaslání předžalobní výzvy“), z dopisu žalované ze dne [datum] žalobci („ Oznámení o vyřízení škody“), z dopisu žalované ze dne [datum] („ Oznámení o vyřízení škody“), z ceníku nájemného za pronájem náhradních vozidel, z e-mailu zástupkyně žalobce ze dne [datum] [anonymizováno] („ Zaslání kalkulace předpokládaných nákladů na opravu“), protože jimi měly být prokázány skutečnosti, které jsou mezi účastníky nesporné.

49. V řízení nevyšla najevo skutečnost, která by zpochybnila provedené důkazy. Soud má proto provedené důkazy za zákonné, pravdivé a věrohodné. Výjimkou je znalecký posudek znalce [celé jméno znalce], jelikož žalobce nesouhlasil s ustanovením tohoto znalce, protože měl pochybnosti o jeho nepodjatosti s tím, že je činný pro pojišťovny. Soud neshledává tuto námitku důvodnou, protože soudu je známo, že tento znalec ve větším rozsahu není činný pro pojišťovny. Jako znalec bývá ustanovován soudem; jeho znalecké posudky jsou nestranné. Ostatně žalobcova námitka byla obecná a nebyla ničím podložena. Sám znalec při výslechu uvedl, že ke stranám nemá žádný vztah a že mu nic nebrání podat znalecký posudek. Soud proto nemá důvod pochybovat o znalcově nepodjatosti.

50. Soud neprovedl další důkazy, zejména ne výslech žalobce, protože dalších důkazů nebylo třeba pro rozhodnutí věci. Žalobce navrhl svůj výslech na jednání konaném dne [datum], přičemž neuvedl, jakou skutečnost chce svým výslechem prokázat. Rozhodnutí soudu navíc záviselo zejména na posouzení otázek (obvyklá délka opravy a obvyklá cena nájemného za pronájem náhradního vozidla), na které nemohl přinést odpověď žalobcův výslech.

51. Pokud jde o sporné skutečnosti, soud učinil o skutkovém stavu následující závěr. Žalobce si oprávněně půjčil náhradní vozidlo v době od 13. 5. do 4. 6. 2019 (23 dnů). Obvyklá cena nájemného za pronájem toho vozidla, které si žalobce vypůjčil jako náhradní vozidlo, na dobu 23 dnů nepřesáhla částku 35 844 Kč, kterou žalovaná zaplatila žalobci před podáním žaloby. Žalobce na nájemné za pronájem náhradního vozidla zaplatil 55 148 Kč; žalobce neprokázal, že by zaplatil 35 844 Kč, jež zbývají do nájemného ve výši 90 992 Kč.

52. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

53. Mezi účastníky nebylo sporu o právní možnosti žalobce požadovat po žalované pojistné plnění. Soud proto jen konstatuje, že podle § 6 odstavce 2 písmena b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením nebo zničením věci a že podle § 9 odstavce 1 tohoto zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

54. Podle § 2927 odstavce 1 věty prvé občanského zákoníku kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

55. V daném případě bylo nesporné, že pojištěnec žalované dne [datum] způsobil dopravní nehodu, při které bylo poškozeno žalobcovo vozidlo, že žalobce má právo na náhradu škody, která mu tím vznikla, a že takovou škodou jsou i náklady, které žalobce vynaložil na náhradní vozidlo. Sporná byla„ jen“ výše vzniklé škody.

56. Žalobce tvrdil, že si půjčil náhradní vozidlo na dobu opravy, která probíhala od 13. 5. do 28. 6. 2019 (47 dnů), za celkovou částku 90 992 Kč a že žalovaná mu před podáním žaloby uhradila 35 844 Kč. Žalobce s odkazem na přípis žalované ze dne [datum] souhlasil se stanovením pevných nákladů. V tomto přípisu – v „ Oznámení o vyřízení škody“ ze dne [datum] žalovaná oznámila žalobci, že k úhradě škodní události byla poukázána částka pojistného plnění ve výši 35 844 Kč po odpočtu nelikvidních položek ve výši (pevné náklady za ujeté kilometry) 4 232 Kč ([číslo] km, 4 Kč/km). Rozdíl mezi částkou 90 992 Kč (nájemné) na straně jedné a částkami 35 844 Kč (uhrazeno) a 4 232 Kč (pevné náklady) na straně druhé činí 50 916 Kč. Žalobce se však proti žalované domáhal zaplacení částky 46 504 Kč. Soud proto rozhodl o nároku na zaplacení částky 46 504 Kč (s úrokem z prodlení).

57. V případě poškození vozidla je požadavek na náhradu nákladů na náhradní vozidlo opodstatněný po dobu, kdy poškozený nemůže své vozidlo používat, tzn. na nezbytnou dobu pro opravu poškozeného vozidla. V daném případě tato doba činila 23 dnů.

58. Obvyklá výše nájemného za pronájem vozidla, které si žalobce pronajal jako náhradní vozidlo, v tehdejší době pří výpůjční době 23 dnů v žádném z uvažovaných případů nepřesáhla částku 35 844 Kč, kterou žalovaná již před podáním žaloby poskytla žalobci na předmětném pojistném plnění. Z tohoto důvodu žalobce nemá právo na dalších 46 504 Kč, které požadoval proti žalované v tomto řízení. Soud proto žalobu o zaplacení 46 504 Kč zamítl.

59. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá právo na zaplacení 46 504 Kč, žalovaná není v prodlení se zaplacením této částky. Není-li žalovaná v prodlení, potom není povinna platit úrok z prodlení. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl i co do požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 46 504 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 %.

60. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odstavce 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

61. V daném případě byla žalovaná úspěšná, neboť soud žalobu zcela zamítl. Soud proto žalované podle shora citovaného ustanovení přiznal náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla.

62. Náhrada nákladů řízení činí celkem 13 000 Kč. Z toho je -) částka 10 000 Kč za zálohu na náhradu důkazů znaleckým posudkem, -) částka 3 000 Kč za paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odstavce 3 o. s. ř. za následující 10 úkonů: -) vyjádření k žalobě, -) příprava na jednání [datum], -) účast na jednání [datum], -) příprava na jednání [datum], -) účast na jednání [datum], -) vyjádření ze dne [datum], -) vyjádření ke znaleckému posudku [celé jméno znalce], -) příprava na jednání [datum], -) účast na jednání [datum], -) závěrečný návrh ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 2 odstavce 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

63. Soud nepřiznal žalované náhradu za 1 úkon, a to za odvolání proti usnesení o znalečném ze dne [datum], neboť nejde o úkon ve věci samé.

64. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle § 148 odstavce 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

65. Ve sporném řízení se rozumí výsledkem řízení úspěch účastníků ve věci. Výsledkem tohoto řízení je neúspěch žalobce. Soud neshledal u žalobce předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto podle výsledku řízení uložil žalobci, aby nahradil státu náklady řízení.

66. Státu vznikly náklady ve výši 13 277,50 Kč, a to -) ve výši 2 007 Kč, které soud zaplatil na svědečném svědku [celé jméno svědka] podle usnesení ze dne 7. 12. 2021 č. j. 27 C 89/2020-90, -) ve výši 2 647 Kč, které soud zaplatil z rozpočtových prostředků za písemný znalecký posudek [celé jméno znalce] podle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2022 č. j. 21 Co 290/2022-176 (ze znalečného 12 647 Kč bylo 10 000 Kč zaplaceno ze zálohy, kterou složila žalovaná), -) ve výši 3 085,50 Kč za znalečné znalci [celé jméno znalce] za znalecký posudek podaný ústně na jednání podle usnesení ze dne 7. 12. 2022 č. j. 27 C 89/2020-254, -) ve výši 5 538 Kč za znalečné [celé jméno znalce] za znalecký posudek podaný ústně podle usnesení ze dne 7. 12. 2022 č. j. 27 C 89/2020-255.

67. Z těchto důvodů soud uložil žalobci, aby na nákladech řízení státu zaplatil 13 277,50 Kč.