27 C 92/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa zaplacení částky 7 150 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit: -) částku 4 400 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 400 Kč za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované žalobkyni zaplatit: -) částku 2 750 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 750 Kč za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna na nákladech řízení žalobkyni zaplatit 1 913,81 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 7 150 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [jméno] [příjmení] (dále jen,,poškozená“) vznikla dne 24. 1. 2019 škoda způsobená provozem vozidla viníka dopravní nehody, jehož je žalovaná pojistitelem, a musela si tak po dobu opravy poškozeného automobilu pronajmout automobil náhradní, a to od 25. 1. 2019 do 14. 2. 2019 (21 dnů). Dne 11. 2. 2019 poškozená obdržela peníze z aukce jejího vozidla, u kterého došlo k totální škodě, a dne 14. 2. vrátila náhradní vozidlo zpět. Denní sazba za půjčení vozu byla 550 Kč/den, tedy celkem 11 550 Kč. Žalovaná žalobkyni uhradila 4 400 Kč, proto žalobkyně navrhuje, aby povinnost k úhradě předmětné částky uložil žalované soud s tím, že nárok, který je předmětem sporu, byl na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 2. 2019 postoupen poškozenou na žalobkyni. Žalované bylo oznámení o postoupení pohledávky zasláno dopisem ze dne 14. 2. 2019.

2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně neuznává ani z částky, navrhla zamítnutí žaloby a dále uvedla, že předmětem sporu je délka půjčovného. Žalobkyně již od 29. 1. 2019 věděla, že jde o tzv. totální škodu. Dne 5. 2. žalobkyni byla sdělena výše plnění totální škody – cena vozidla 40 300 Kč a odečteny zbytky (11 700 Kč) s tím, že rozdíl byl vyplacen. Závěrem odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 323/2012, podle kterého má poškozený nárok na náhradní vozidlo pouze do doby, dokud se nedozví, že vozidlo již opravováno nebude. V daném případě by měla žalobkyně nárok na 4 dny. Žalovaná vstřícně dolikvidovala ještě další 3 dny, celkem tedy 7 dní.

3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZoP“), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.

5. Podle § 2951 odst. 1 o.z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

6. Soud vzal za prokázaný následující skutkový stav: z oznámení o škodné události soud zjistil, že řidička pojištěná u žalované nedala dne 24. 1. 2019 přednost při odbočování vlevo a došlo ke střetu s vozem poškozené. Ze zápisu o poškození motorového vozidla č. E190031351 soud zjistil, že vozidlo poškozené nebylo opravováno, neboť šlo o totální škodu a dojde k jeho likvidaci, Ze sdělení žalované ohledně výše pojistného plnění a z nabídkového listu soud zjistil, že pojistné plnění bylo stanoveno na částku 40 300 Kč, neboť z ceny vozidla ve výši 52 000 Kč byla odečtena cena využitelných zbytků vozidla ve výši 11 700 Kč. Z faktury č. 003/2019 vystavené žalobkyní poškozené plyne, že za zapůjčení náhradního vozidla žalobkyně fakturovala částku 550 Kč/den, tedy celkem za 21 dnů částku 11 550 Kč. Z dopisu žalované ze dne 25. 3. 2019 žalobkyni, výpočtu pojistného plnění za náhradní vozidlo a ze sdělení žalované k pojistné události soud zjistil, že žalovaná stanovila pojistné za zapůjčení náhradního vozidla ve výši 4 400 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a z oznámení o jejím postoupení plyne, že poškozená postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalobkyni toto bylo oznámeno. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku soud jistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby, z písemného vyjádření žalované k odvolání žalobkyně soud zjistil, že žalovaná neuznává žalobkyní tvrzené účelné náklady na právní zastoupení. Soud neprovedl důkaz v podobě výslechu poškozené, neboť by byl v dané věci nadbytečný.

7. V řízení bylo výše uvedenými důkazy prokázáno, že dne 24. 1. 2019 došlo k dopravní nehodě, v důsledku které musela poškozená požádat žalobkyni o poskytnutí náhradního vozidla, které užívala 21 dnů. Soud nesdílí názor žalované, že v případě totální škody na vozidle je účelná doba nájmu náhradního vozidla pouze do okamžiku sdělení tohoto typu likvidace škody. Tyto judikatorní závěry již byly překonány, a to nálezem Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 3831 (totožné závěry jsou taktéž obsaženy v nálezu Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 2932/20). Ústavní soud v tomto nálezu konstatoval, že podstatou užívání náhradního vozidla je umožnit pojištěnci zachování určitého životního standardu v situaci, kdy dojde, ať již k částečnému nebo totálnímu poškození vozidla. Poskytnutím náhradního vozidla nebude poškozený ponechán v tísni a bude mu umožněno vést, co do kvality, obdobný život, jako před dopravní nehodou. Výklad a aplikace práva nemohou být odtrženy od reálného života a musí zohlednit tu skutečnost, že ne každý poškozený je natolik solventní, aby si mohl dovolit zakoupit nové vozidlo, bez toho aniž by čekal na zaslání finančních prostředků od pojišťovny. Výše konstatovaná premisa žalované by v podstatě mohla platit pouze v případě, že by soud zjišťoval majetkové poměry poškozeného a usoudil, že tento si může dovolit pořídit nové vozidlo, aniž by čekal na výplatu jistiny. V opačném případě trvá na straně poškozeného stav, kdy nemůže v důsledku dopravní nehody čerpat z užitků poskytovaných mu znehodnoceným vozidlem. Poškozená obdržela pojistné plnění dne 11. 2. 2019, tedy již dne 12. 2. 2019 mohla vrátit půjčené vozidlo, neboť od 5. 2. 2019 již věděla, že její vozidlo opravit nepůjde, protože u něj jde o totální škodu, a právě od 5. 2. 2019 si již mohla shánět nový vůz. Soud proto přiznal žalobkyni nárok za 16 dnů zapůjčení vozidla (§ 6 odst. 2 písm. b) ZOP a § 2951 o.z.) a žalobě v částce 4 400 Kč vyhověl, v částce 2 750 Kč (zbývajících 5 dní) žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 4 400 Kč, neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.) a žalovaná byla úspěšná co do částky 2 750 Kč, neboť v této části byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Úspěch žalobkyně ve výši 4 400 Kč tvoří 61,54 % předmětu sporu, úspěch žalované ve výši 2 750 Kč tvoří zbylých 38,46 % předmětu sporu. Žalobkyně má proto proti žalované podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu 23,08 % nákladů řízení odpovídajících rozdílu mezi úspěchem žalobkyně a žalované. Náklady řízení žalobkyně by činily částku 8 292,07 Kč. Tato částka představuje 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek /položka 1, bod 1, písm. a) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., částku 600 Kč za odměnu advokátovi za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. výzva k plnění, 3. podání žaloby) po 200 Kč, podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 300 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za uvedené úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., částku 1 500 Kč za 1 úkon právní služby (účast na jednání soudu) a částku 300 Kč jako náhradu hotových výdajů advokátovi za uvedený úkony právní služby podle § 13 odst. 3 cit. vyhl a částku 567 Kč za náhradu advokátovi za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř., Ustanovení § 14b cit vyhlášky soud aplikoval z toho důvodu, že u žalobce se jedná o typovou věc, ve které podává opakovaně žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech, nebylo proto namístě aplikovat pro náklady § 7 cit. vyhlášky. Náhrada za cestovní výdaje právního zástupce žalobce ve výši 2 331,07 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. (dále jen„ vyhláška“) v souvislosti s cestou právního zástupce žalobce na jednání soudu konané 8. 2. 2022. Cestovné je tvořeno náhradou za cestu z Ostravy do Prahy (375 km), při průměrné spotřebě paliva dle TP 4,2 l /100 km, při průměrné ceně paliva dle § 4 písm. c) vyhlášky 36,1 Kč, a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel dle § 1 písm. b) vyhlášky 4,70 Kč/km. Náhrada za promeškaný čas podle § 14 advokátního tarifu za čas strávený cestou na jednání konané dne 8. 2. 2022 celkem za 7 hodin ve výši 1 400 Kč a DPH ve výši 21 % představující částku 294 Kč. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 23,08%, což z částky 8 292,07 Kč činí 1 913,81 Kč.

9. Náhradu nákladů řízení je pak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jejího právního zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).