28 C 188/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní JUDr. Adrianou Pilařovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce , Francouzská republika c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce d) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce e) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: pojistné plnění za nemajetkovou újmu <b>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni [číslo] částku ve výši 250 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky, za období od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [číslo] částku ve výši 150 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky, za období od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [číslo] částku ve výši 200 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky, za období od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [číslo] částku ve výši 250 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky, za období od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni [číslo] částku ve výši 250 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky, za období od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>VI. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b> <b>VII. Žalobci jsou povinni zaplatit státu náhradu nákladů 29 390 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 8.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou k zdejšímu soudu domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost poskytnout žalobkyni 1 částku ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím, žalobci 2 částku ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím, žalobci 3 částku 200 000 Kč s příslušenstvím, žalobci 4 částku ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím, žalobci 5 částku ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím.

2. Jako důvod uvedli, že dne [datum] v době kolem 23. 45 hod. jel [jméno] [příjmení] ve stavu vylučujícím způsobilost řídit vozidlo, do kterého se přivedl předcházejícím požitím alkoholu středem svého jízdního pruhu, před škodícím vozidlem po silnici č. I/6 v 105,668 km, cca 1 km za obcí [obec] ve směru na [obec].

3. Ve stejném jízdním pruhu a stejným směrem jako cyklista [příjmení] řídil své vozidlo pan [příjmení] [příjmení] [jméno], který neosvětleného cyklistu jedoucího před ním ve středu jízdního pruhu spatřil na poslední chvíli a vzájemnému střetu se pokusil zabránit částečným vybočením vlevo do protisměrného jízdního pruhu. V průběhu popsaného manévrů však škůdce narazil pravým předním okrajem škodícího vozidla do před ním jedoucího cyklisty a levým předním okrajem škodícího vozidla narazil do předního okraje v protisměrném jízdním pruhu jedoucího vozidla Volkswagen Passat ve vlastnictví žalobce 4, který řídil poškozený [jméno] [příjmení], v opačném směru od [obec] na Prahu. V důsledku střetu poškozeného vozidla jedoucího ve svém jízdním pruhu se škodícím vozidlem, které se pohybovalo v protisměrném jízdním pruhu, poškozený utrpěl zranění, kterým na místě podlehl.

4. Škodící vozidlo mělo ke dni dopravní nehody u žalované platně sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem. Žalovaná pojistnou událost eviduje pod značkou [číslo].

5. Žalobci uplatnili u žalované nárok na pojistné plnění za věcnou škodu a nemajetkovou újmu představující odškodnění duševních útrap dle ustanovení § 2959 občanského zákoníku za usmrcení osoby blízké.

6. Žalobkyně [číslo] jako matka poškozeného, uplatnila nárok na pojistné plnění ve výši 500 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 250 000 Kč.

7. Žalobce 2, jako bratr poškozeného, uplatnil nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 150 000 Kč.

8. Žalobce 3, jako bratr poškozeného uplatnil nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 400 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 200 000 Kč.

9. Žalobci 4, jako syn poškozeného, uplatnil nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 250 000 Kč.

10. Žalovaná 5, jako dcera poškozeného, uplatnila nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 250 000 Kč.

11. Žalovaná přistoupila k 50% krácení výše popsaných nároků na pojistné plnění za nemajetkovou újmu, co odůvodnila tím, že vznik újmy na straně poškozeného byl částečně způsoben provozem pojištěného škodícího vozidla a zčásti byl způsoben jednáním cyklisty [příjmení]. V rozsahu odpovědnosti cyklisty [příjmení] není podle názoru žalované dána odpovědnost pojištěného řidiče škodícího vozidla, a to ani odpovědnost objektivní. 12. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] byl synem žalobkyně [číslo]. Žalobkyně poškozeného vychovávala převážně sama, neboť manžel žalobkyně trávil většinu času pracovně mimo domov na montážích. Z tohoto důvodu si žalobkyně s poškozeným vytvořila velice pevné pouto a vřelý vztah. Poškozený se žalobkyni svěřoval se všemi radostmi i strastmi. Žalobkyně poškozeného podporovala psychicky, ale také finančně, doprovázela ho na tréninky i závody. Žalobkyně se s poškozeným i s jeho rodinou vídala velice často. Celá rodina trávila každou volnou chvíli spolu, oslavovali spolu narozeniny, svátky, ale také Vánoce. Když se žalobkyně dověděla o úmrtí poškozeného, doslova jí skončil svět. Od této tragické události žalobkyně špatně spí, bere léky na uklidnění, neboť má jednoznačně narušenou psychickou rovnováhu.

13. Žalobce 2 je nejstarší ze tří sourozenců, poškozený byl jeho bratrem. Již od mala žalobce 2 cítil za své bratry zodpovědnost a proto smrt mladšího bratra žalobce velice zasáhla. Žalobce 2 sice žije několik let ve Francii, ale přesto měl s poškozeným velice pěkný vztah. Pokaždé, když žalobce 2 přicestoval zpět do České republiky, a to zejména v letních měsících a o vánočních svátcích, trávili spolu volné chvíle. Žalobce byl s poškozeným také v telefonickém kontaktu, volali si minimálně 1× do týdně, přičemž hovory trvaly celé hodiny. Žalobce 2 dojížděl do České republiky na rodinné oslavy, které se pravidelně pořádali u nejmladšího bratra, žalobce 3. S poškozeným měl žalobce velmi krásný vztah, vždy se vzájemně podporovali.

14. Žalobce 3 byl mladším bratrem poškozeného, kterého velice miloval a vážil si jej za to, jakým byl člověkem. Žalobce 3 a poškozený byly již odmalička nerozlučná dvojka a i v dospělosti se na tom nic nezměnilo. Oba bratři byli denně v kontaktu, ať již osobně či po telefonu a vždy si měli co říct. Poškozený strávil posledních pár let v zahraničí, ale velmi často si telefonovali. Žalobce 3 několikrát navštívil poškozeného ve Švýcarsku, kde pobýval i se synovcem. Naposled se žalobce s poškozeným viděl 2 dny před tragickou událostí, když společně plánovali blížícího se [jméno]. Žalobce spolu s bratrem měli krásný vztah, do kterého nikdy nezasáhl nějaký závažnější konflikt.

15. Žalobce 4 byl synem poškozeného, se kterým žil do svých pěti let, kdy se rodiče rozvedli a on byl svěřen do péče matky. Žalobce 4 měl s poškozeným krásný vztah, neboť poškozený se o žalobce staral, jak jen mohl, a to i přesto, že spolu nežili ve společné domácnosti. Žalobce naučil syna jezdit na kole, plavat, rozdělávat oheň, řídit loďku, zkrátka vše co by měl otec syna naučit. Chodili spolu do bazénu, na nákupy, zacvičit si anebo se sešli jen tak, aby si popovídali. Když žalobce 4 dostudoval, rozhodl se odjet do Švýcarska, co bylo pro žalobce 4 období velmi náročné, jelikož se s rodinou vídal pouze na svátky, neboť mu pracovní nasazení častější styky neumožňovalo. V roce 2013 se žalobci začalo podnikání dařit, a proto se rozhodl nabídnout poškozenému, aby se za ním odstěhoval do Švýcarska, co poškozený přijal a do Švýcarska se za svým synem skutečně odstěhoval. Od té doby byli spolu nepřetržitě. V životě žalobce se tak jedná o dosud největší ztrátu největší bolest jakou, kdy v životě zažil.

16. Žalobkyně 5 byla dcerou poškozeného. Jelikož její matka začala bezprostředně po narození žalobkyně podnikat, poškozený se rozhodl matku podpořit, a proto namísto ní nastoupil na rodičovskou dovolenou, díky čemu se mezi žalobkyní a poškozeným vytvořilo již v dětství krásné a pevné pouto, a to i přesto, že se poškozený se následně od rodiny odstěhoval. Od té doby se poškozený s žalobkyní vídal o víkendech i mimo ně, vyráželi spolu na výlety, chodili společně na obědy, nákupy, procházky, jezdívali k babičce. Vztah poškozeného a žalobkyně 5 byl harmonický, nikdy mezi nimi nebyl žádný konflikt či hádky, a proto čas, který spolu trávili, vždy maximálně využívali. Nejraději ze všeho sledovali firmy, o kterých si po jejich zhlédnutí dokázali vyprávět celé hodiny. Žalobkyni úmrtí poškozeného velice zasáhlo. Jednalo se o velký šok, který si žalobkyně prožila, ze kterého se vzpamatovává dodnes.

17. Jakkoliv viníkem shora popsané dopravní nehody byl orgány činnými v trestním řízení shledán výlučně cyklista [příjmení], jehož trestní stíhání bylo odloženo, žalobci jsou přesvědčeni, že jim odškodnění nemajetkové újmy přesto náleží, neboť škůdce za způsobenou nemajetkovou újmu odpovídá jako řidič škodícího vozidla ve smyslu ustanovení § 2910 občanského zákoníku a rovněž jako provozovatel škodícího vozidla ve smyslu ustanovení § 2927 občanského zákoníku.

18. Žalobci jsou přesvědčeni, že viníkem dopravní nehody nebyl cyklista [příjmení], nýbrž škůdce, který svým zaviněným jednáním porušil povinnost stanovenou zákonem. Škůdce podle názoru žalobců konkrétně porušil ustanovení § 18 odst. 1, věta za středníkem, zákona č. 361/2000 Sb., neboť se škodícím vozidlem jel natolik rychle, že byl nucen pokusit se neosvětleného cyklistu jedoucího uprostřed jeho jízdního pruhu objet vybočením vlevo do protisměrného jízdního pruhu, namísto toho, aby vozidlo bezpečně zastavil.

19. Škůdce svým zaviněným jednáním porušil rovněž ustanovení § 17 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. neboť při pokusu o předjíždění cyklisty [příjmení] jednoznačně ohrozil protijedoucího poškozeného jedoucího řádně ve svém jízdním pruhu, s nimž se následně střetl.

20. Porušení povinnosti uložené zákonem lze na straně škůdce spatřovat v nerespektování obecných povinností účastníka silničního provozu zakotvených v ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., podle něhož je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní.

21. I kdyby škůdce vznik újmy z jakéhokoliv důvodu buď jen zčásti nezavinil porušením povinnosti uložené zákonem, škůdce za způsobenou nemajetkovou újmu plně odpovídá v režimu tzv. objektivní odpovědnosti provozovatele škodícího motorového vozidla dle ustanovení § 2 927 občanského zákoníku, tedy odpovědnost za následek bez ohledu na případné zavinění. Provozovatel motorového vozidla ve smyslu označeného zákonného ustanovení odpovídá za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. K úmrtí poškozeného došlo v důsledku přenosu sil působících destruktivně na jeho tělo při vzájemném střetu poškozeného vozidla se škodícím vozidlem, přičemž přenos sil při srážce vozidel v pohybu je pro zvláštní povahou provozu typický.

22. Škůdce se podle názoru žalobců objektivní odpovědnosti za újmu způsobenou zvláštní povahou škodícího vozidla nemůže zprostit ve smyslu ustanovení § 2927 odst. 2 občanského zákoníku, neboť újma byla způsobena okolnostmi majícími původ v provozu. Vyhýbání se překážce, vybočením vlevo do protisměrného jízdního pruhu je nutné považovat za okolnost, která jednoznačně má svůj původ v provozu.

23. Žalobci uvedli, že zde existuje subjektivní objektivní odpovědnost řidiče vozidla, které způsobilo škodu. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že řidič tohoto vozidla mohl střetu zabránit v případě, že by se pohyboval rychlostí, na kterou měl umožněnou viditelnost. Nutno uvést, že překážkou, které se vyhýbal, mohlo být cokoliv, tedy i jiné vozidlo. Dále ze znaleckého posudku vyplynulo, že řidič tohoto vozidla se mohl překážce vyhnout i objetím překážky vpravo, kde měl zpevněnou krajnici. V tomto případě se řidič vozidla, které se srazilo s řidičem poškozeného vozidla, ocitl mimo svůj jízdní pruh, kde neměl co dělat.

24. Dále žalobci uvedli, že se oba účastníci nějakým způsobem podíleli na nehodovém ději. Řidič pojištěného auta se na tom podílel tak, že v podstatě vyjel do protisměru a zesnulý poškozený tím, že jel rychlostí takovou, že kdyby jel povolenou rychlostí, tak by stihnul zabrzdit. Primárním subjektem, kdo celou nehodu vyvolal, byl řidič pojištěného vozidla, neboť ten vyhodnotil situaci, která se před ním vyskytla takovým způsobem, že v podstatě byl v protisměru a tím donutil řidiče, aby na tuto situaci nějakým způsobem začal reagovat.

25. Každý je povinen řídit takovou rychlostí, na jakou má dohled a na jakou může zastavit, což tady v tomto případě splněno nebylo, neboť evidentně řidič pojištěného vozidla jel takovou rychlostí, že ve chvíli, kdy spatřil cyklistů, který se tam pohyboval, tak na něj nestihl reagovat. Pokud by tedy nebylo primárního manévru řidiče pojištěného vozidla, pak by k dopravní nehodě vůbec nedošlo a nebyl by důvod, aby poškozený, který jel v protisměru, jakkoliv na tuto situaci reagoval.

26. Žalovaná k žalobě uvedla, že s ní nesouhlasí. Učinila nesporným, že dne [datum], v době kolem 23. 45 hodiny [jméno] [příjmení] ve stavu vylučujícím způsobilost řídit vozidlo, do kterého se přivedl předchozím požitím alkoholu, jel na svém neosvětleném jízdním kole na silnici za obcí [obec] ve směru na [obec] tím způsobem, že v důsledku požitého alkoholu nejel při pravém okraji vozovky, ale středem svého jízdního pruhu, v důsledku čehož do něho zezadu narazilo a srazilo jej na vozovku vozidlo BMV pojištěné u žalované, které jelo ve stejném jízdním pruhu a stejným směrem, jako neosvětlený a středem jízdního pruhu jedoucí cyklista. Řidič pojištěného vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] ve snaze zabránit střetu s cyklistou vybočil doleva a přitom narazil pravým předním okrajem svého vozidla do před ním jedoucího cyklisty a zároveň se tím dostal do protisměrného jízdního pruhu, kde narazil levým předním okrajem svého vozidla do levého předního okraje vozidla Passat ve vlastnictví žalobce 4, který řídil poškozený [jméno] [celé jméno žalobce], jedoucího v opačném směru od [obec] na Prahu s tím, že cyklista a poškozený [jméno] [celé jméno žalobce] utrpěli zranění neslučitelná se životem, kterým na místě podlehli. Učinila nesporným, že pozůstalí po poškozeném [jméno] [příjmení] dopisem ze dne [datum] u žalované nárok na pojistné plnění za věcnou škodu a nemajetkovou ujmu představující odškodnění duševních útrap podle ustanovení § 2 959 občanského zákoníku.

27. Žalovaná před podáním žalobního návrhu vyplatila žalobkyni 1 částku 250 000 Kč, žalobci 2 částku 150 000 Kč, žalobci 3 částku 200 000 Kč, žalobci 4 částku 250 000 Kč, žalobkyni 5 částku 250 000 Kč. Odkázala na závěry znaleckého posudku vypracovaného na žádost Policie České republiky, kde znalec konstatoval, že viníkem dopravní nehody nemohl být řidič vozidla BMW pojištěného u žalované, neboť z jeho strany nedošlo k porušení žádné povinnosti řidiče podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a to jak v případě stanovení rozmezí rychlostí [číslo] km v hodině, kdy při uvažované rychlosti 88 km v hodině nedošlo z jeho strany překročení v místě maximálně povolené rychlosti 90 km v hodině, tak v případě střetu s vozidlem Passat v proti směrném jízdním pruhu, do kterého se dostal vybočením vlevo v reakci na středem jízdního pruhu jedoucího neosvětleného cyklistu ve snaze vyhnout se střetu s ním.

28. Výše plnění pojistitele musí odpovídat pouze výši škody, za kterou je pojištěný odpovědný poškozenému a která je zároveň kryta pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla bez zákonného pojištění.

29. Z okolností případu je zřejmé, že škoda byla vyvolána výlučně zaviněním cyklisty [příjmení], a proto zde existují liberační důvody na straně provozovatele vozidla BMW.

30. Žalovaná uvedla, že ve znaleckém posudku je uvedeno, že řidič škodícího vozidla neměl možnost dopravní nehodě zabránit. Pokud jde o objektivní odpovědnost, není vyloučeno limitovat pojistné plnění z důvodu odpovědnosti třetí osoby.

31. Primární příčinou druhé fáze dopravní nehody, střet vozidel BMW a Passat, byla nepřiměřená rychlost vozidla Passat. Pokud by se vozidlo Passat pohybovalo maximální rychlostí v úseku povolené, tedy 90 km v hodině, od počátku řidičovy reakce by vozidlo i na vlhké vozovce mohlo zastavit na dráze 85 m, tedy cca 20 m před místem střetu, na zcela suché vozovce pak na vzdálenost 80 m. Rovněž pokud by vozidlo Passat nevybočilo před střetem vozidel ze svého směru jízdy směrem vlevo, vozidla by se minula a ke středu vozidel by nedošlo. Znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce] je tedy prokázána příčinná souvislost mezi jednáním poškozeného [jméno] [celé jméno žalobce] a vznikem škody, když poškozený, jako účastník silničního provozu jel nepřiměřenou rychlostí vyšší než maximální povolenou rychlostí a tato okolnost byla příčinou středu vozidla BMW a vozidla poškozeného [příjmení]. Rovněž tak vybočení poškozeného směrem vlevo v jeho směru jízdy bylo příčinou střetu vozidel.

32. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] soud zjistil, že na místě dopravní nehody nebyly Policí České republiky zdokumentovány žádné brzdné stopy ani u jednoho z vozidel. Přesto lze předpokládat, že před střetem obě vozidla intenzivně brzdila. Dle znalce mohou existovat 2 varianty chování řidiče vozidla Passat, a to buď, že řidič vozidla Passat chtěl minout vozidlo BMW vlevo, přičemž lze předpokládat, že zároveň intenzivně brzdil na střetovou rychlost 115 km v hodině, přičemž znalec se domnívá, že objetí vozidla BMW vlevo není logickým řešením dané situace. Dále uvedl, že nelze vyloučit, že intenzivní brzdění z vysoké rychlosti na vlhké vozovce způsobilo smyk vozidla Passat, které dále nekontrolovaně pokračovalo do místa střetu. Pokud by se vozidlo Passat na počátku řidičovy reakce pohybovalo v daném místě konstantní maximální povolenou rychlostí 90 km v hodině, nacházelo by se v pozici cca 105,6 m od místa střetu obou vozidel a cca 149 m od protijedoucího vozidla BMW. Brzdná dráha vozidla, která od počátku řidičovy reakce do úplného zastavení vozidla by tak činila 85 m. Vozidlo Passat by tak dokázalo zastavit 20,6 m před místem střetu. Ke střetu by tak nedošlo. Dále znalec uvedl, že technickou příčinu první fáze dopravní nehody, tedy střetu vozidla BMW s jízdním kolem, spatřuje v nedostatečně osvětleném cyklistovi a jeho jízdním kole, kde dle výpovědi svědka a jeho kolegů významnou roli hrál i stav opilosti cyklisty a jeho způsobilost k účasti v silničním provozu.

33. Technickou příčinou druhé fáze dopravní nehody, střetu vozidel BMW a Passat, spatřuje znalec v nepřiměřené rychlosti vozidla Passat. Pokud by se vozidlo Passat pohybovalo maximální rychlosti v úseku povolené, tedy 90 km v hodině, od počátku řidičovy reakce by vozidlo i na vlhké vozovce mohlo zastavit na dráze cca 85 m, tedy cca 20 m před místem střetu. Na zcela suché vozovce pak na vzdálenost 80 m. Rovněž tak pokud by vozidlo Passat nevybočilo před střetem ze směru své jízdy směrem vlevo, vozidla by se minula a ke střetu by nedošlo.

34. Dále znalec [celé jméno znalce] uvedl, že pokud byla střetová rychlost 115 km v hodině a lze předpokládat, že poškozený před střetem brzdil, tak rychlost, kterou jel předtím, než začal brzdit, musela být ještě výší až 140 nebo 144 km v hodině.

35. Z usnesení Policie České republiky ze dne [datum] soud zjistil, že policie zastavila trestní řízení proti [jméno] [příjmení] s tím, že [jméno] [příjmení] zemřel.

36. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] vypracovaného na žádost Policie České republiky soud zjistil, že řidič vozidla BMW při jízdě po silnici 1/6 ve směru od [obec] na [obec] jel rychlostí cca 88 km v hodině, pravděpodobně při použití tlumených světel narazil pravou přední částí vozidla do před ním jedoucího cyklisty, který se pohyboval v době střetu přibližně ve středu pravého jízdního pruhu ve směru na [obec]. Řidič osobního automobilu BMW se střetu snažil vyhnout směrem doleva, po střetu s cyklistou přejel do protisměrného jízdního pruhu, kde došlo ke střetu s protijedoucím vozidlem Volkswagen Passat. V okamžiku, kdy mohl řidič osobního automobilu BMW poprvé cyklistu zaregistrovat, byla rychlost jízdy vozidla BMW [číslo] km v hodině. Střetová rychlost automobilu BMW byla [číslo] km/hod, střetová rychlost automobilu Passat byla [číslo] km/hod.

37. Střetová rychlost osobního automobilu BMV s cyklistu nebyla vyšší než dovolená.

38. Cyklista mohl zabránit střetu, pokud by se pohyboval na jízdním kole s předepsaným osvětlením, v pravém jízdním pruhu, v blízkosti pravé vodicí čáry ve směru na [obec]. Dále by zřejmě ke střetu nedošlo i v případě, že by jeho jízdní kolo bylo vybaveno funkčním osvětlením a odrazkou na zadní části bicyklu.

39. Řidič BMW mohl zabránit střetu s cyklistou, kdyby se při jízdě po silnici ve směru na [obec] pohyboval rychlostí, odpovídající dosvitu tlumených světel na možnou překážku, tedy cca 60 km v hodině. Řidič mohl zabránit střetu cyklistou a následně i s protijedoucím osobním automobilem pokud by se po spatření cyklisty rozhodl vyhýbat se doprava.

40. Řidič osobního automobilu Passat mohl nehodě zabránit v době, kdy mohl z pohybu protijedoucího vozidla zjistit, že automobil BMW po střetu s cyklistou přejíždí do jeho jízdního pruhu. K tomu, aby se jedním obloukem vyhnul o cca 1,2 metru, by potřeboval vzdálenost cca 45 m, když ve skutečnosti měl k dispozici vzdálenost pouze 37 m.

41. Dne [datum] uplatnili poškození nárok na pojistné plnění u žalované.

42. Z dopisu žalované adresovaného Mgr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná oznámila, že matce poškozeného vyplácí částku 250 000 Kč, bratru [celé jméno žalobce] vyplácí částku 150 000 Kč, bratru [jméno] [celé jméno žalobce] vyplácí částku 200 000 Kč, synovi [celé jméno žalobce] vyplácí částku 250 000 Kč a dceři [jméno] [příjmení] vyplácí částku 250 000 Kč.

43. Z dopisů žalované adresovaných zástupci žalobců ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sděluje zástupci žalobců, že na 50 % krácení pojistného plnění trvá, protože z šetření žalované bylo zjištěno, že částečnou odpovědnost za vznik dopravní nehody má i cyklista.

44. Na základě takto provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav.

45. Dne [datum] v době kolem 23. 45 hod. jel [jméno] [příjmení] pod vlivem alkoholu středem svého jízdního pruhu, před škodícím vozidlem po silnici č. I/6 v 105,668 km, cca 1 km za obcí [obec] ve směru na [obec].

46. Ve stejném jízdním pruhu a stejným směrem jel i [příjmení] [příjmení] [jméno], řidič osobního motorového vozidla BMV pojištěného u žalované. Ten neosvětleného cyklistu jedoucího před ním ve středu jízdního pruhu spatřil na poslední chvíli a vzájemnému střetu se pokusil zabránit částečným vybočením vlevo do protisměrného jízdního pruhu, přitom narazil pravým předním okrajem škodícího vozidla do před ním jedoucího cyklisty a levým předním okrajem škodícího vozidla narazil do předního okraje v protisměrném jízdním pruhu jedoucího vozidla Volkswagen Passat ve vlastnictví žalobce 4, který řídil poškozený [jméno] [příjmení], v opačném směru od [obec] na [část Prahy] utrpěl zranění, kterým na místě podlehl.

47. Žalobci uplatnili u žalované dne nárok na pojistné plnění za věcnou škodu a nemajetkovou újmu představující odškodnění duševních útrap dle ustanovení § 2959 občanského zákoníku za usmrcení osoby blízké.

48. Žalobkyně [číslo] jako matka poškozeného, uplatnila nárok na pojistné plnění ve výši 500 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 250 000 Kč.

49. Žalobce 2, jako bratr poškozeného, uplatnil nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 150 000 Kč.

50. Žalobce 3, jako bratr poškozeného uplatnil nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 400 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 200 000 Kč.

51. Žalobci 4, jako syn poškozeného, uplatnil nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 250 000 Kč.

52. Žalovaná 5, jako dcera poškozeného, uplatnila nárok na pojistné plnění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, žalovanou však bylo vyplaceno pouze 250 000 Kč.

53. Žalovaná přistoupila k 50% krácení shora popsaných nároků na pojistné plnění za nemajetkovou ujmu. Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné.

54. Mezi poškozeným a žalobci existoval velmi úzký citový vztah, všichni se měli velmi rádi, často se stýkali a vzájemně si pomáhali. Těmto tvrzením neměl soud důvod nevěřit, proto k nim ani neprováděl další dokazování. Ostatně ani žalovaná nečinila tyto skutečnosti spornými.

55. Spornou zůstala otázka výše krácení nároků žalobců z důvodu spoluzavinění poškozeného.

56. Podle § 2927 občanského zákoníku, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Provozovatel se nemůže povinnosti nahradit škodu zprostit, byla-li tato škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

57. Podle § 2918 občanského zákoníku vznikla-li škoda nebo zvětšila se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

58. Z tohoto ustanovení vyplývá, že možnost poměrného snížení náhrady škody se neváže na porušení právní povinnosti poškozeného nebo jeho zavinění, ale váže se na vznik, či zvětšení škody následkem okolností, které se přičítají poškozenému (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2810/2019).

59. Podle § 2959 občanského zákoníku při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti 60. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobila. Povinnost k náhradě vznikne škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonného povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

61. Podle § 4 zákona č. 361/2000 Sb. při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví a majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

62. Podle § 17 zákona č. 361/2000 Sb. předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li, jejíž pochybnost o dalším směru jízdy. Řidič nesmí předjíždět, jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozit jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích.

63. Podle § 18 zákona č. 361/2000 Sb. rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, který je možno předvídat, smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

64. Soud při posuzování otázky spoluzavinění vycházel ze znaleckých posudků ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno znalce].

65. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že primární příčinou druhé fáze dopravní nehody, střet vozidel BMW a Passat, byla nepřiměřená rychlost vozidla Passat. Pokud by se vozidlo Passat pohybovalo maximální rychlosti v úseku povolené, tedy 90 km/hod. od počátku řidičovy reakce by vozidlo i na vlhké vozovce mohlo zastavit na dráze cca 85 m, tedy 20 m před místem střetu. Rovněž pokud by vozidlo Passat nevybočilo před střetem vozidel ze svého směru jízdy směrem vlevo, vozidla by se minula a ke střetu by nedošlo. Tato skutečnost se podílela na závažných následcích dopravní nehody zásadním způsobem. Okolnosti na straně poškozeného řidiče [jméno] [celé jméno žalobce], tak přispěly ke zvýšení rozsahu vzniklé škody zásadním způsobem.

66. Překročení maximální povolené rychlosti poškozeným řidičem vozidla Passat splňuje podmínky ustanovení § 2918 občanského zákoníku pro poměrné snížení náhrady újmy, neboť újma vznikla zčásti následkem překročení maximální povolené rychlosti, tedy následkem okolnosti přičitatelné poškozenému. Soud shodně s žalovanou posoudil míru spoluzavinění poškozeného ve výši 50%, proto žalobu celém rozsahu zamítl.

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.

68. Dále soud uložil v řízení neúspěšné žalované zaplatit státu náklady řízení ve výši 29 390 Kč za znalecký posudek (28 048 Kč, výslechy svědků 592 Kč a 750 Kč).