28 C 193/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní JUDr. Adrianou Pilařovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro: zapl. 110 473 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 110 473 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od 13.4.2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 448 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu náklady řízení ve výši 1 050 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

2. Žalobkyně se žalobou podanou k zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 110 473 Kč. Jako důvod uvedla, že tuto částku zaplatila za léčení svého pojištěnce jméno příjmení smluvním zdravotnickým zařízením, jako náklady za poskytnutí lékařské péče. Ke zraněním pojištěnce jméno příjmení došlo dne 14. 5. 2015 v Praze 8, kdy jméno příjmení řídil osobní motorové vozidlo značka automobilu pojištěné u žalované a při odbočování vlevo, na místo ležící mimo pozemní komunikací nesledoval dostatečně situaci v provozu na pozemní komunikaci, nedbal zvýšené opatrností a ohrozil za ním jedoucího řidiče motocyklu jméno příjmení, který jel stejným směrem a osobní motorové vozidlo předjížděl, čímž mu jméno příjmení způsobil nečekanou překážku a došlo ke střetnutí a pádu poškozeného jméno příjmení na zem. jméno příjmení způsobil poškozenému zlomeninu krčku stehenní kosti vlevo řešenou operačně totální náhradou, pohmoždění obou kolen a tržně zhmožděnou ránu na pravém koleni. Ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, následně anonymizováno vyzvala k náhradě vzniklé škody žalovanou. Žalovaná odmítá pojistné plnění poskytnout s odůvodněním, že nebylo prokázáno, že by jméno příjmení spáchal trestný čin.

3. Žalovaná uvedla, že žalobou nesouhlasí. Učinila nesporným, že dne 14. 5. 2015 došlo v Praze 8, v ulici ulice ke středu motocyklu řízeného jméno příjmení s značka automobilu řízeným jméno příjmení, i to, že vozidlo značka automobilu bylo pojištěno u žalované a že řidič motocyklu utrpěl zranění, za jehož léčení vynaložila žalobkyně náklady, které požaduje uhradit. Žalovaná však odmítá žalovanou částku uhradit, neboť v daném případě nejsou splněny podmínky pro náhradu nákladů vynaložených zdravotní pojišťovnou za léčení poškozeného podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a následného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne datum je zřejmé, že k poškození zdraví řidiče motocyklu nedošlo zaviněným protiprávním jednáním řidiče pojištěného vozidla značka automobilu. V průběhu soudního řízení bylo prokázáno, že řidič značka automobilu neporušil důležité povinnosti uložené mu zákonem o silničním provozu při odbočování vlevo. Řidič dával světelné znamení o tom, že se chystá odbočovat vlevo a umožnil tak poškozenému zpozorovat a vyhodnotit zamýšlený manévr odbočení vlevo. Řízení o přestupku, kdy řidič vozidla značka automobilu měl porušit ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu nerespektováním dopravního značení„ zákaz odbočování vlevo„ bylo zastaveno, neboť v průběhu správního řízení bylo zjištěno, že dopravní značení„ zákaz odbočování vlevo„ nebylo na místě, kde došlo ke střetu s motocyklem, ale vztahovalo se až na další křižovatku. Řidič značka automobilu se nedopustil žádného protiprávního jednání, které by způsobilo poškození zdraví řidiče motocyklu.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin a z výslechu znalce dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 14.5.2015 v Praze 8 řídil jméno příjmení osobní motorové vozidlo značka automobilu pojištěné u žalované. Při odbočování vlevo předjížděl značka automobilu řidič motocyklu jméno příjmení, přičemž došlo ke střetu automobilu a motocyklu a ke zranění řidiče motocyklu jméno příjmení. To má soud za prokázané usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, kterým byla věc postoupena Magistrátu hl. m. Prahy. Řidič motocyklu utrpěl při dopravní nehodě zranění, jejichž léčba si vyžádala náklady ve výši 110 473 Kč. Dopisem ze dne 24.3.2017 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě této částky. Žalovaná odmítla tuto částku uhradit s tím, že nedošlo k prokázání zavinění dopravní nehody jméno příjmení. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné.

5. Ve věci dopravní nehody ze dne 14.5.2015 mezi značka automobilu řízeným jméno příjmení a motocyklem řízením jméno příjmení probíhalo trestní řízení. V rámci trestní řízení byl vypracován znalecký posudek. V znaleckém posudku číslo – číslo anonymizováno dne 29.7.2015 znalec příjmení jméno příjmení uvedl, že způsob odbočování řidiče vozidla značka automobilu jméno jméno příjmení byl v každém případě v rozporu s pravidly silničního provozu a to nezávisle na skutečnosti, zda zadal před odbočením včas znamení odbočování, či nikoliv. Při ústním jednání znalec doplnil, že v okamžiku střetu automobilu a motocyklu ujel automobil od začátku odbočování do místa střetu 7-8 metrů v čase 0,8-1,2 sekundy. V okamžiku odbočování automobilu byl motocykl od automobilu ve vzdálenosti 11-17 metrů od místa střetu a 2-8metrů za zadní části automobilu. V okamžiku, kdy automobil začal odbočovat doleva, nemohl již motocykl střetu zabránit. Motocykl se pohyboval rychlostí 46-55 km v hodině a na to, aby zastavil, potřeboval vzdálenost 24-28 metrů. Způsob odbočování řidiče automobilu příjmení byl jednoznačně v rozporu s pravidly silničního provozu. To, že má účastník dopravního provozu zapnutý blinkr jako znamení, že odbočuje, ho neopravňuje provést odbočovací manévr, aniž by se přesvědčil o tom, že neohrozí jiného účastníka silničního provozu. Obvodní soud pro Prahu 2 ve svém usnesení sp. zn. spisová značka uvedl, že obžalovaný jméno příjmení počal dávat světelné znamení o tom, že se chystá odbočovat vlevo vzápětí poté, kdy vjel do ulice ulice. Umožnil tak poškozenému zpozorovat a vyhodnotit zamýšlený manévr odbočení vlevo. Obžalovaný tak neporušil důležitou povinnost uloženou mu v § 21 odst.

1. Poškozený příjmení pak nerespektoval ustanovení § 17 odst. 5 písm. e) zákona o silničním provozu a počal předjíždět vozidlo řízené obžalovaným ve chvíli, kdy řidič vpředu jedoucího vozidla dával znamení o změně směru jízdy. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne datum soud zjistil, že tento zastavil řízení o přestupku podle § 125 se odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 14. 5. 2015 v Praze 8, ulici ulice, neboť spáchání skutku – nerespektování značení zákaz odbočení vlevo, o němž se vedlo řízení, nebylo obviněnému jméno příjmení prokázáno.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ; Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. Při posouzení odpovědnosti za škodu z provozu dopravních prostředků není soud vázán rozhodnutím, jímž bylo trestní stíhání zastaveno, neboť podle § 135 odst. 1 o. s. ř. jsou soudy vázány pouze rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin, přečin nebo přestupek a kdo je spáchal. V řízení tedy bylo prokázáno, že řidič jméno příjmení svým jednáním porušil ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) a § 21 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, tím, že se při odbočovacím manévru nepřesvědčil, zda tímto neohrozí jiného účastníka, v důsledku čeho došlo ke střetu automobilu jím řízeného a motocyklu řízeného jméno příjmení a k jeho zranění, které si vyžádalo náklady na léčbu ve výši 110 473 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 448 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 048 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2400 Kč představující 300 Kč za každý ze osmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.