28 C 235/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní JUDr. Adrianou Pilařovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 283 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 283 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Dne 15. 4. 2019 asi v 15 hodin došlo v Praze 3 na křižovatce ulic [ulice] a [ulice] k dopravní nehodě motocyklu řízeného klientem žalobkyně [jméno] [příjmení], narozeným [datum], a osobního automobilu řízeného klientem žalované [jméno] [příjmení], narozeným [datum], který porušil povinnost řidiče odbočujícího vlevo dát přednost vozidlům jedoucím rovně ve směru jeho odbočení. Pan [příjmení] proto motocyklem naboural do osobního automobilu pana [příjmení], v důsledku čehož utrpěl otevřenou zlomeninu pravé stehenní kosti a další mnohočetná zranění, za jejichž léčení žalobkyně uhradila 566 003 Kč Křižovatka, na které se dopravní nehoda stala, je velmi nepřehledná a komplikovaná. Nehoda byla projednána Magistrátem hl. m. Prahy, který za spáchání přestupku - překročení max. povolené rychlosti, udělil panu [příjmení] (klientovi žalobkyně) pokutu. Spoluodpovědnost za nehodu na straně pana [příjmení] (klienta žalované) nebyla správním orgánem shledána. Žalobkyně má však za to, že pan [příjmení] nese občanskoprávní odpovědnost na náhradu škody dle míry jeho zavinění nehody, a to z 50 %, případně minimálně pak z 10 % (což poprvé uvedla až ve své závěrečné řeči), proto požaduje náhradu 50 % nákladů vynaložených na léčení pana [příjmení]. Spoluodpovědnost za nehodu na straně pana [příjmení] spatřuje žalobkyně v tom, že měl zákonnou povinnost řidiče vozidla odbočujícího vlevo dát přednost vozidlům jedoucím rovně ve směru jeho odbočení, neboť mohl vjíždět na křižovatku v nižší rychlosti nebo v ní zastavit, a v čase cca 2,85 s před střetem již mohl začít motocykl pana [příjmení] registrovat, a mohl a měl tedy na křižovatce dát motocyklu přednost v jízdě a zabránit tak dopravní nehodě. Dle žalobkyně je reakční doba 1,2 s . V tomto žalobkyně odkázala také na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 553/2014, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1097/2014. Žalobkyně dne 17. 5. 2021 zaslala žalované předžalobní výzvu.

2. Žalovaná žalobu považuje za nedůvodnou a neoprávněnou, nárok žalobkyně zcela neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Vinu na dopravní nehodě již přezkoumala Policie ČR a následně Magistrát Hl. m. Prahy, a oba vyloučili vinu pana [příjmení] a jednoznačně shledali zavinění na straně pana [příjmení]. S ohledem na samotný nehodový děj, výpovědi svědků a závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] nelze u pana [příjmení] shledat ani menší spoluzavinění. Pan [příjmení] na motocyklu se v čase cca 5,1 s před nehodou pohyboval rychlostí 90 – 99 km/h, a v čase předcházejícím střetu rychlostí 75 – 83 km/h, tj. překročil nejvyšší povolenou rychlost celkem o 50 až 70 %. Pana [příjmení] v osobním automobilu do křižovatky najížděl rychlostí 20 – 22 km/h, tj. zcela bezpečnou a adekvátní rychlostí pro dané místo a danou situaci, a nemohl očekávat od žádného z účastníků silničního provozu, že v daném místě pojede téměř dvojnásobnou rychlostí než maximální povolenou. Příjezd pana [příjmení] do křižovatky byl tak rychlý, že jej pan [příjmení] nemohl ani zaregistrovat a to zejména v tak komplikované křižovatce. Dle znaleckého posudku předloženého žalobkyní by ke střetu nedošlo, pokud by se motocykl pana [příjmení] pohyboval nejvyšší povolenou rychlostí 50 km/hod. Dokonce i pokud by pan [příjmení] překročil nejvyšší povolenou rychlost o 50 % a motocykl se pohyboval rychlostí 70 km/h, automobil pana [příjmení] by odbočovací manévr stihl dokončit a ke střetu by nedošlo. Spoluzavinění pana [příjmení] jako řidiče osobního automobilu je zde tedy zcela vyloučeno, neboť tento nemohl nehodě nijak zabránit. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které žalobkyně odkazuje, se pak týkají skutkově zcela odlišných situací.

3. Soud učinil na základě provedených důkazů následující skutková zjištění: Dne 15. 4. 2019 v 15:04 hodin došlo v Praze 3 na křižovatce ulic [ulice], [ulice] a [ulice] k dopravní nehodě motocyklu řízeného [jméno] [příjmení], narozeným [datum], a osobního automobilu řízeného [jméno] [příjmení], narozeným [datum]. [příjmení] při dopravní nehodě utrpěl zranění. Policie ČR rozhodla o odevzdání věci Magistrátu hl. m. Prahy k projednání přestupků obou osob – překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci u [příjmení] a nevěnování se plně řízení vozidla a sledování situace v provozu u [příjmení] Policie ČR konstatovala, že v daném případě došlo k tak výraznému překročení maximální povolené rychlosti řidičem motocyklu [příjmení], a to v obci, v městském provozu, na křižovatce s velkou mírou dopravní složitosti, kdy řidič motocyklu mohl a měl vnímat nebezpečnost svého jednání pro okolí, že pouze výrazné překročení rychlosti řidičem motocyklu je příčinou dopravní nehody. V jednání řidiče [osobního automobilu příjmení] a následku dopravní nehody – zranění řidiče [příjmení] – proto není spatřována příčinná souvislost (rozhodnutí Policie ČR ze dne 6. 2. 2020, č. j. KRPA-153151/TČ-2019-000005-406, o odevzdání věci k projednání přestupku na č.l. 6-7). [jméno] [příjmení] byl pravomocně shledán vinným spácháním dvou přestupků, a to překročením nejvyšší dovolené rychlosti v obci o více než 20 km/h a dále porušením své povinnosti přizpůsobit rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a jiným okolnostem, které je možno předvídat tak, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Za toto mu byla uložena peněžitá pokuta (příkaz Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 14. 4. 2020 na č.l. 9-11).

4. Znalec [příjmení] nehodový děj analyzoval od času 5,1 s před střetem, kdy se na kamerovém systému (fotografie č. 6 posudku) objevuje v levém jízdním pruhu motocykl [příjmení]. [příjmení] je cca 121 m před místem střetu, pod úrovní horizontu vrcholu křižovatky a jede rychlostí 90 – 99 km/h, projíždí kolem tramvajového ostrůvku se zastávkou zaplněnou chodci, pár metrů za ním se nachází přechod pro chodce, v pravém pruhu na jeho úrovni je druhý motocykl. Osobní [automobil příjmení] je vzdálen asi 30 m před místem střetu, vjíždí do křižovatky a jede rychlostí 20 – 22 km/h. Do křižovatky vjíždí zelená dodávka ze směru a jízdního pruhu [příjmení] proti směru [příjmení]. V čase 4,1 s před střetem je [příjmení] cca 95 m před místem střetu, na úrovni horizontu vrcholu křižovatky, zakrytý zvýšeným ostrůvkem a jede stále rychlostí 90 – 99 km/h, projíždí kolem tramvajového ostrůvku se zastávkou zaplněnou chodci. [příjmení] již může vidět situaci v křižovatce, pro [příjmení] je však zatím skryt. [příjmení] je vzdálen asi 24 m před místem střetu, projíždí křižovatkou a jede rychlostí 20 – 22 km/h. V křižovatce se nachází a začíná odbočovat doleva zelená dodávka ze směru a jízdního pruhu [příjmení] proti směru [příjmení], který kromě dodávky může vidět z protisměru prázdnou silnici. V čase 3,4 s před střetem je [příjmení] cca 76 m před místem střetu, jede rychlostí 90 – 99 km/h, opouští úroveň tramvajového ostrůvku. [příjmení] je vzdálen asi 20 m před místem střetu, a jede rychlostí 20 – 22 km/h. V křižovatce se nachází a plynule odbočuje doleva zelená dodávka ze směru a jízdního pruhu [příjmení] proti směru [příjmení]. Mezi [příjmení] a [příjmení] je v křižovatce zelená dodávka, která jim znemožňuje vzájemný výhled. V čase 2,4 s před střetem je [příjmení] cca 51 m před místem střetu a jede rychlostí 83 – 92 km/h, výrazně předjel motocykl jedoucí vedle něj v pravém pruhu. [příjmení] je vzdálen asi 14 m před místem střetu, jede rychlostí 20 – 22 km/h, plynule zahajuje odbočení doleva přes protisměrný pruh. Zelená dodávka dokončuje odbočení a uvolňuje výhled. [příjmení] může jasně vidět situaci v křižovatce, [příjmení] může vidět siluetu přijíždějícího motocyklu [příjmení] velikosti obdobné rozměrům sloupům tramvajového vedení a semaforů na ostrůvku v křižovatce pohledově ve stejných místech, kde je [příjmení]. V čase 1,3 s před střetem je [příjmení] cca 25 m před místem střetu a jede rychlostí 75 – 83 km/h, vjíždí do křižovatky a patrně začíná brzdit. [příjmení] je vzdálen asi 7 m před místem střetu, jede rychlostí 20 – 22 km/h, provádí odbočení doleva přes protisměrný levý pruh vozovky, v němž jede [příjmení], kterého již může jasně vidět. V čase 0,7 – 0,8 s před střetem je [příjmení] cca 13 m před místem střetu, v křižovatce, a jede rychlostí 72 – 79 km/h, intenzivně brzdí. [příjmení] je vzdálen asi 4 m před místem střetu, jede rychlostí 20 – 22 km/h, provádí odbočení doleva přes protisměrný levý pruh vozovky a bezprostředně za ním jede další již odbočující vozidlo. Ke kolizi dochází v rychlosti 54 – 60 km/h u [příjmení] a rychlostí 20 – 22 km/h u [příjmení], motocykl naráží do pravých předních dveří osobního automobilu. Dle znalce, pokud by [příjmení] zaregistroval [příjmení] v čase 2,85 s před střetem, kdy to bylo poprvé možné, a ihned zabrzdil, mohl nehodě teoreticky zabránit. Z pohledu [příjmení] pak znalec uvedl, že pokud by ten v místě jel nejvyšší povolenou rychlostí 50 km/h, a dokonce i kdyby tuto nejvyšší povolenou rychlost překročil až na rychlost 70 km/h, ke střetu by nedošlo, neboť [příjmení] by odbočení dokončil, aniž by [příjmení] v jízdě jakkoli omezil, tj. [příjmení] by nemusel ani zpomalovat. Znalec uvedl, že je otázkou, zda [příjmení] mohl a měl v daném místě a čase předpokládat motocykl [příjmení] pohybujícího se výrazně vyšší než povolenou a rovněž obvyklou rychlostí. Pro řidiče odbočujícího a křížícího protisměrný dopravní proud ([příjmení]) je technickou nutností v určitém časovém okamžiku odvrátit pohled od tohoto dopravního proudu a kontrolovat rovněž prostor, do kterého odbočuje (znalecký posudek č. 509-23/2019 vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení] na č.l.30-50).

5. Křižovatka ulic [ulice], [ulice] a [ulice] je v době před dopravní nehodou velice rušná, projíždí po ní v hustém provozu osobní i nákladní automobily, autobusy i tramvaje městské hromadné dopravy a po přechodech přecházejí chodci. Vozidla osobní, nákladní i městské hromadné dopravy se navzájem plynule míjí a kříží si cestu při odbočování v křižovatce. V závěru záznamu vozidlo [příjmení] vjíždí plynule nízkou rychlostí do křižovatky, při odbočování se míjí s protijedoucí odbočující zelenou dodávkou a plynule pokračuje v odbočení, stejně jako osobní automobil za ním. V jízdním pruhu silnice, který při odbočování kříží, neprojíždějí žádná vozidla, ale náhle se v záběru objevuje motocykl [příjmení], který přijíždí velmi vysokou rychlostí a naráží bez známek pokusu o zpomalení do vozidla [příjmení], a to již asi v polovině odbočovacího manévru vozidla [příjmení]. Je patrné, že vozidlo [příjmení] i osobní automobil, který jej bezprostředně následuje, při odbočování jede konstantní nízkou rychlostí a nezpomalují v důsledku, že by si všimli přijíždějícího motocyklu [příjmení]. Osobní automobil, který bezprostředně následuje [příjmení], brzdí a zastavuje až po nárazu [příjmení] (videozáznam dopravní nehody na připojeném CD).

6. Žalobkyně uhradila za léčení zranění [jméno] [příjmení], které utrpěl při dopravní nehodě dne 15. 4. 2019, částku 42 027,48 Kč (vyúčtování zdravotní péče ze dne 21. 9. 2019 na č.l. 25-27), a dále částku 523 972,76 Kč (vyúčtování zdravotní péče ze dne 25. 9. 2019 na č.l. 12-24).

7. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 17. 5. 2021 k zaplacení částky 261 986 Kč do 15 dnů od doručení výzvy dne 18. 5. 2021 (předžalobní výzva na č.l. 8 a 56), a dále předžalobní výzvu ze dne 23. 9. 2021 k zaplacení částky 21 013 Kč do 15 dnů od doručení výzvy dne 4. 10. 2021 (předžalobní výzva na č.l. 57).

8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 15. 4. 2019 v 15 hodin došlo v Praze 3 na křižovatce ulic [ulice], [ulice] a [ulice] k dopravní nehodě motocyklu řízeného klientem žalobkyně [jméno] [příjmení], narozeným [datum], a osobního automobilu řízeného klientem žalované [jméno] [příjmení], narozeným [datum] Dopravní nehodu způsobil řidič motocyklu [příjmení] a to v důsledku překročení maximální povolené rychlosti 50 km/h o 40 – 49 km/h při příjezdu do křižovatky a o 25 – 38 km/h při nárazu do osobního automobilu řidiče [příjmení] Pan [příjmení] se při nehodě zranil. K dopravní nehodě by nedošlo a pan [příjmení] by svým odbočením neohrozil ani neomezil jízdu pana [příjmení], pokud by ten v místě a čase jel nejvyšší dovolenou rychlostí 50 km/h nebo i dokonce pokud by tuto rychlost téměř o polovinu překročil a jel až rychlostí 70 km/h. Znalec [příjmení] podrobně přezkoumal nehodový děj, a to jak ze subjektivních pohledů jeho účastníků, tak zejména z kamerových záznamů křižovatky. Znalecký posudek je jasně a přesvědčivě zpracován a to včetně výpočtů, fotodokumentace i ilustračních plánků a ilustrací pravděpodobného pohledu účastníků nehody. Závěry posudku odpovídají videozáznamu nehody i fotografiím z dopravních kamer. Žalobkyně v souvislosti s dopravní nehodou vynaložila na léčení pana [příjmení] celkem částku 566 000,24 Kč, a dne 18. 5. 2021 a 4. 10. 2021 doručila žalované předžalobní výzvy.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 55 odst. 1 věta prvá zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Žalobkyně pak své právo dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uplatnila přímo proti žalované a nikoli vůči panu [příjmení].

10. Podle § 2918 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

11. Žalobkyně odkazoval na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu k právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., a to na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 553/2014, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1097/2014, které oba vycházejí ze skutkové situace, v níž bylo zjištěno, že na straně škůdce i poškozeného došlo k porušení jejich zákonných povinností. Závěry rozsudku sp. zn. 25 Cdo 553/2014 nelze na předmětnou věc vůbec aplikovat, neboť se týká typově zcela odlišné skutkové situace, v níž poškozený jasně nerespektoval dopravní značení stůj, dej přednost v jízdě a škůdce překročil nejvyšší dovolenou rychlost. Závěry rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1097/2014 si pak žalobkyně vyložila poměrně tendenčně, neboť věc se sice týká skutkově obdobného případu, ovšem vychází přesně z opačné premisy, než která byla soudem řešena v předmětné věci, tj. jasného zavinění řidiče vjíždějícího z vedlejší na hlavní silnici a spoluzavinění poškozeného řidiče jedoucího nepřiměřenou a nedovolenou rychlostí po silnici hlavní. Nejvyšší soud zde však uvádí, že„ Okruh okolnosti významných pro posouzení účasti na způsobení škody při střetu provozů dopravních prostředků je tedy širší než jen posouzení podílu zaviněného protiprávního jednání řidičů dopravních prostředků, i když porušení pravidel silničního provozu má zpravidla velmi významný podíl na vzniku kolize.“ Odpovědnost za střet vozidel a případné další následky jsou sice zásadně na řidiči, jenž nedal přednost v jízdě, ledaže jsou zde okolnosti (např. překročení nejvyšší dovolené rychlosti, nepřehlednost terénu), které znemožní tomuto řidiči splnění povinnosti dát přednost. Žalobkyně má v souladu se znaleckým posudkem za to, že pan [příjmení] mohl příjezd pana [příjmení] začít registrovat již 2,85 s před samotným střetem a vychází z reakční doby řidiče 1,2 s , což žalovaná nijak nezpochybňovala. Žalobkyně má tedy za to, že za ideálních okolností zaměření plné pozornosti pana [příjmení] na směr příjezdu pana [příjmení], měl ten 1,65 s na zastavení a zabránění kolizi. K tomuto by tedy dle žalobkyně mělo dojít ideálně v době, kdy dle závěru znaleckého posudku pan [příjmení] byl asi 30 m před místem střetu a jel rychlostí přes 83 km/h a ještě nezačal brzdit a pan [příjmení] byl vzdálen asi 9 m před místem střetu, jel rychlostí asi 21 km/h, a již prováděl odbočení doleva přes protisměrný levý pruh vozovky. Znalec konstatoval, že ani obecně řidič při provádění odbočovacího manévru nemůže soustředit veškerou pozornost pouze na protisměr vozovky, kterou kříží, ale musí rovněž kontrolovat místo, kam odbočuje. Ve spojení se skutečností, že se v předmětné věci jedná o velmi komplexní křižovatku, ve shodě s tvrzeními účastníků i videozáznamem, není možné, aby pan [příjmení] byť i z nedbalosti ve smyslu § 2911 a § 2912 o. z. porušil svou zákonnou povinnost uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., což tento soud není příslušný ani posuzovat, ale především ani obecnou prevenční povinnost dle § 2900 o. z. a ani jiné zákonné ustanovení. Z tohoto soud dospěl k závěru, že i kdyby pan [příjmení] dle ideálního možného scénáře žalobkyně zastavil v nejkratším možném okamžiku, jeho osobní automobil by se již nacházel v jízdní dráze pana [příjmení], který by dle závěru znaleckého posudku nestihl zastavit a k dopravní nehodě by i tak došlo, pouze by motocykl nenarazil do pravých předních dveří osobního automobilu, ale do jeho přední části. Žalobkyně netvrdila ve věci možnost, že by se pan [příjmení] mohl v této rychlosti střetu vyhnout a soud proto tímto směrem ani nevedl dokazování.

12. Soud proto dospěl ke zcela jednoznačnému závěru, že pan [příjmení] při odbočování jel přiměřenou nízkou rychlostí a neměl povinnost v křižovatce zastavit. Nebylo prokázáno, že by pan [příjmení] měl svým jednáním porušit jakoukoli svou zákonnou povinnost, a to i nad rámec toho, že by byl za účast na dopravní nehodě projednáván a potrestán správním orgánem či soudem, nelze mu tedy přičítat žádnou spoluodpovědnost za zranění pana [příjmení] ve smyslu § 2910 o. z. Soud má s ohledem na zcela zanedbatelnou a to navíc pouze hraničně hypotetickou reakční dobu (2,85 s , resp. 1,65 s ) za to, že pan [příjmení] mohl nehodě zabránit pouze, pokud by pan [příjmení] překročil nejvyšší dovolenou rychlost 50 km/h„ pouze“ o necelou polovinu, tj. jel rychlostí 70 km/h. V řízení bylo naopak prokázáno, že pan [příjmení] zavinil dopravní nehodu spácháním přestupků, a to překročením nejvyšší dovolené rychlosti v obci o více než 20 km/h a dále porušením své povinnosti přizpůsobit rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a jiným okolnostem, které je možno předvídat tak, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, za což byl pravomocně potrestán i správní orgánem.

13. S ohledem na výše uvedené soud nárok žalobkyně jako zcela nedůvodný zamítl a to včetně požadovaného úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nad rámec tohoto soud uvádí, že požadovaný úrok z prodlení z celé žalované částky již ode dne 1. 6. 2021 do zaplacení neodpovídá založeným předžalobním výzvám, když celá částka byla žalobkyní u žalované uplatněna až dne 4. 10. 2021.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z paušální náhrady účelně vynaložených nákladů za 2 úkony po 300 Kč (vyjádření ze dne 8. 3. 2022, účast na jednání soudu dne 4. 10. 2022) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

15. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.