28 C 303/2017
č. j. 28 C 303/2017-198
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 70 CO 163/2022-239- OS Praha 8 28 C 303/2017-198
- MS Praha 70 CO 163/2022-239
Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu žalobkyně o náhradu škody způsobené advokátem, protože nevyhověla povinnosti prokázat, že by byla úspěšná ve výkonu soudního řízení, kdyby nebylo pochybení zástupce. Soud se opřel o § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož žalobkyně nesplnila povinnost doložit příčinnou souvislost mezi pochybením a škodou. Rozsudek potvrdil, že nárok je promlčen, a to i přes námitku žalovaného o zpoždění podání žaloby. Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 159 526,40 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní JUDr. Adrianou Pilařovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba, IČO sídlem adresa vedlejší účastnice Za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného právnická osoba, IČO, se sídlem adresa vedlejší účastnice o: zapl 170 241 Kč s přísl.
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 170 241 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od 8. 11. 2017 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 159 526,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení 2 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
2. Žalobkyně se žalobou podanou k zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku ve výši 170 241 Kč s příslušenstvím. Jako důvod uvedla, že byla v minulosti klientem žalovaného, jenž ji mimo jiné zastupoval v soudním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10, pod sp. zn. 11 C 50/2014. V řízení vystupovala žalobkyně na straně žalované proti žalobci právnická osoba, s předmětem řízení o zaplacení částky ve výši 85.277 Kč s příslušenstvím. Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl rozsudkem pro uznání ze dne 13. 3. 2014, č. j. 11 C 50/2014-21, jímž podané žalobě zcela vyhověl, když žalovaný jako tehdejší právní zástupce žalobkyně opomenul ve stanovené lhůtě řádně a včas odůvodnit podaný odpor proti vydanému platebnímu rozkazu. Rozsudek soudu prvního stupně byl pak potvrzen odvolacím soudem, a to rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2014, č. j. 93 Co 416/2014-74. Podané dovolání žalobkyně pak bylo za strany Nejvyššího soudu ČR odmítnuto usnesením ze dne 23. 9. 2015, č. j. 26 Cdo 2105/2015-136 jako nepřípustné. Po nabytí právní moci a vykonatelnosti rozsudku a bylo ze strany oprávněné právnická osoba obratem iniciováno zahájení exekučního řízení za účelem vymožení uložených povinností. Exekuce byla vedena soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 103 EX 1562/15, a byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10, ze dne 10. 02. 2015, č. j. 5 EXE 7/2015-13. Dotčená exekuce skončila plným vymožením vymáhané pohledávky, a to částky ve výši 155.123 Kč. Žalobkyně uhradila v exekuci dne 26. 01. 2015 částku ve výši 141.800 Kč, o niž byla exekuce poté zastavena usnesením soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 25. 02. 2015, č. j. 103 EX 01562/15-17. Dne 16. 03. 2015 pak byla žalobkyní uhrazena zbylá částka ve výši 13.323 Kč zahrnující náklady exekuce, dle příkazu k úhradě nákladů exekuce a zbylou část jistiny vymáhané pohledávky. Zaplacením předmětné platby došlo k vymožení celé exekuované pohledávky. Žalobkyně v důsledku profesního pochybení žalovaného jako svého tehdejšího právního zástupce v důsledku nesprávného právního poradenství a prohraných soudních sporů utrpěla majetkovou újmu v celkové výši 170.241 Kč. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 18.10.2017 žalovaného k zaplacení částky ve výši 170.241 Kč s příslušenstvím. K námitce promlčení uplatněné žalovaným uvedla žalobkyně, že není po právu. Argumentace žalovaného je zavádějící a účelová, když nereflektuje skutkový a právní stav věci.
3. Žalovaný k žalobě uvedl, že s ní nesouhlasí. Žalobkyně ve své žalobě poukazuje na skutečnosti, které by sice mohly být považovány za příčinu vydání rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 11 C 50/2014 ze dne 13.3.2014, nikoli však již za příčinu žalobkyní tvrzené škody. Žalobkyně nijak nereflektuje to, že škoda (byla-li by to vůbec škoda v hmotněprávním slova smyslu) by jí mohla být způsobena i tím, že by v řízení, jenž vyústilo ve vydání rozsudku nemusela být buď plně či částečně úspěšná. Nelze totiž opomíjet skutečnost, že Obvodní soud pro Prahu 10 se v uvedeném řízení nijak nezabýval meritem řízení, tj. oprávněností nároku (zaplacení částky ve výši 85.277 Kč s příslušenstvím) uplatněného právnická osoba, s.r.o. Aby v tomto řízení mohl být žalovaný rozhodnutím zdejšího soudu považován za osobu, která je jako jediná právně odpovědná za škodu způsobenou žalobkyni, bude nezbytné, aby žalobkyně nejprve tvrdila a současně prokázala, že rozsudek by byl vydán i v tom případě, kdy by Obvodní soud pro Prahu 10 projednával meritum řízení, tj. nárok právnická osoba s.r.o. Předmětem tohoto řízení je totiž mimo jiné posuzování veškerých právních okolností týkajících se odpovědnosti žalovaného za škodu, která byla způsobena žalobkyni. Žalobkyně proto musí v tomto řízení rovněž tvrdit a prokázat, že pokud by Obvodní soud pro Prahu 10 projednával nárok uplatněný žalobou právnická osoba s.r.o., došlo by k plnému či částečnému zamítnutí žaloby právnická osoba s.r.o. Tím se však žalobkyně ve své žalobě nezabývá a pouze slepě a formalisticky poukazuje na podklady, které vedly k vydání rozsudku, což sama o sobě nesprávně považuje za dostačující ve vztahu k tvrzení a prokazování všech okolností vzniku škody, včetně právní odpovědnosti žalovaného a její příčinné souvislosti s tvrzenou škodou. Žalovaný rovněž uplatnil námitku promlčení. Uvedl, že žalobkyně uplatnila svou pohledávku u soudu opožděně, po uplynutí promlčecí lhůty. S ohledem na zákonnou úpravu a příslušnou judikaturu vztahující se k promlčení nároku na náhradu škody způsobenou porušením povinnosti advokáta je žalovaný přesvědčen, že žalobkyně se o vzniku škody a o porušení povinnosti dozvěděla již okamžikem, kdy jí byl doručen rozsudek pro uznání. Od tohoto okamžiku počíná běžet subjektivní promlčecí lhůta 3 let, neboť k tomuto okamžiku se žalobkyně dozvěděla o tom, že došlo k porušení povinnosti i o výši škody, která jí měla být způsobena opomenutím advokáta. K tomuto žalovaný poukazal na zákonná ustanovení §619, §620 a zejména § 629 občanského zákoníku (zák. č. 89/20 12 Sb.) Dle názoru žalovaného je tak rozhodujícím okamžikem pro začátek běhu lhůty doručení rozsudku pro uznání žalobkyni. Žalovaný informoval žalobkyni o rozsudku pro uznání ihned po jeho obdržení a tento rozsudek ji zaslal též na emailovou adresu. Žalovaný uvedl, že si je vědom toho, že těžko může prokázat doručení emailové zprávy, ovšem vzhledem k dalším procesním úkonům zachyceným ve spisu OS pro Prahu 10 - , a vzhledem k důkazům založených samotnou žalobkyní je zřejmé, že o vzniku škody i o její výši věděla nejpozději dne 23. 4. 2014, kdy došlo samotnou žalobkyní k uhrazení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku pro uznání. Nejpozději k tomuto datu tak žalobkyně již věděla o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá. Posledním dnem lhůty pro podání žaloby proti žalovanému tak, aby nárok žalobkyně nebyl promlčen, byl den 23. 4. 2017. Jestliže žalobkyně podala žalobu až dne 1. 12. 2017, popřípadě 17. 12. 2017, byla žaloba podána po uplynutí promlčecí lhůty. K okamžiku vzniku škody žalovaný rovněž uvedl, že oproti dříve zažité právní úpravě došlo od 1. 1. 2014 k novému určování vzniku škody, když nově je škodu nutno vnímat i vznik dluhu, ačkoliv k samotnému snížení majetku dojde později.
4. Vedlejší účastník rovněž vznesl námitku promlčení s tím, že platební rozkaz proti žalobkyni byl vydán 2.1.2014, k tomuto se žalovaný vyjádřil až v březnu 2014. Promlčení tedy počalo běžet už od vydání rozsudku pro uznání, tedy nejpozději 13.3.2014 s tím, že dle vedlejšího účastníka počala promlčecí doba běžet už od provinění žalovaného tedy již 31. den po podání, nejpozději dnem, kdy zaplatila soudní poplatek za odvolání ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. 11C 50/2014. Důkazem tohoto tvrzení je záznam o složení částky 4 262 Kč žalobkyní na účet Obvodního soud pro Prahu 10 dne 23.4.2014 založený ve spise Obvodního soud pro Prahu 10 sp.zn. 11C 50/2014. O tom, že žalobkyně tuto částku uhradila, svědčí i její tvrzení v žalobě, kterou požaduje tuto částku uhradit.
5. Soud provedl dokazování spisem Obvodního soudu pro Prahu 10 11C 50/2014, konkrétně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného spl. právnická osoba k Obvodnímu prahu pro Prahu 10, žalobkyni, odporem podaným žalovaným dne 12.11.2014, odůvodněním odporu žalovaným ze dne 26.2.2014, rozsudkem sp. zn. 11C 50/2014 ze dne 13.3.2014, rozsudkem Městského soud v Praze sp. zn. 9C3 Co 416/2014 dne 29.10.2014, usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2105/2015 ze dne 23.9.2015, pověřením soudního exekutora sp. zn 103EX 1562/15 ze dne 10.2.2015, usnesením soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, sp. zn. 103 Ex 01562/15-17 ze dne 2.3.2015, výzvou k vymáhání dobrovolného plnění vymáhané povinnosti zaslaná exekutorským úřadem JUDr. Tomáše Vávry dne 2.3.2015, příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 7.4.2015, oznámením soudního exekutora o skončení exekuce ze dne 22.5.2015, výpisem historie transakcí české spořitelny ze dne 26.1.2015, 16.3.2015, 23.4.2014, 20.4.2015, 9.11.2015, usnesením Obvodního soud pro Prahu 10 sp. zn. 11 C 50/2014 ze dne 6.3.2015, výzvou k dobrovolnému plnění dluhu před zahájením soudního vymáhání zaslanou Mgr. příjmení žalovanému, 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 12.11.2013 podala společnost právnická osoba na žalovanou žalobu o zaplacení částky ve výši 85 227 Kč s příslušenstvím. V tomto řízení zastupoval žalobkyni žalovaný, jako její právní zástupce. Dne 2.1.2014 vydal Obvodní soud pro Prahu 10 elektronický platební rozkaz č.j. ERP 319908/2014. Platební rozkaz byl žalované (v tomto řízení žalobkyni) doručen dne 6.1.2014. Žalovaný, jako právní zástupce žalované (v tomto řízení žalobkyni) v zákonné lhůtě neodůvodnil podaný odpor, proto Obvodní soud pro Prahu 10, vydal dne 13.3.2014 rozsudek pro uznání. Proti tomuto rozsudku podal právní zástupce žalované (v tomto řízení žalobkyně) odvolání. Dne 23.4.2014 zaplatila žalovaná (v tomto řízení žalobkyně) soudní poplatek za odvolání ve výši 4 262 Kč. Odvolací soud dne 29.10.2014 pod sp. zn. 93 Co 416/2014 rozsudek pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 10 potvrdil. Po nabytí právní moci a vykonatelnosti rozsudku bylo ze strany oprávněné právnická osoba obratem iniciováno zahájení exekučního řízení za účelem vymožení uložených povinností. Exekuce byla vedena soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 103 EX 1562/15, a byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10, ze dne 10. 02. 2015, č. j. 5 EXE 7/2015-13. Dotčená exekuce skončila vymožením vymáhané pohledávky ve výši 155.123 Kč. Žalobkyně uhradila v dotčené exekuci dne 26. 01. 2015 částku ve výši 141.800 Kč, o niž byla exekuce poté zastavena usnesením soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 25. 02. 2015, č. j. 103 EX 01562/15-17. Dne 16. 03. 2015 pak byla žalobkyní uhrazena zbylá částka ve výši 13.323 Kč zahrnující náklady exekuce, dle příkazu k úhradě nákladů exekuce a zbylou část jistiny vymáhané pohledávky. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné.
7. Na základě provedeného dokazování konstatoval soud, že nárok žalobkyně je promlčen a žalobu zamítl.
8. Proti zamítavému rozsudku podala žalobkyně odvolání a odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a konstatoval, že k promlčení nároku žalobkyně nedošlo. Uložil soudu zabývat se důvodností žaloby co do základu a výší nároku.
9. Soud nařídil jednání při kterém poučil žalobkyni, že musí prokázat, že by byla v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 11C 50/2014 úspěšná v případě, že by nedošlo k pochybení na straně žalovaného 10. Žalobkyně k tvrzení navrhla připojit spis Obvodního soudu Praha 3 6C 194/2011 a požádala o poskytnutí lhůty pro doplnění dalších důkazů. Poté pouze odkázala na svá předchozí skutková tvrzení a doplnila, že by žalobkyně neměla suplovat tvrzení žalovaného a soud by měl rozhodnout, zda procesní obrana žalovaného by vedla k úspěchu žalobkyně a spor by měl být posuzován optikou let 2011, kdy spor vznikl a ne roku 2021. Navrhla účastnický výslech žalobkyně a žalovaného a předexekuční výzvu k plnění ze dne 5.1.2012, rozsudky a exekuční příkazy žalované ze spisu, spis 11C 50/2014, OS Praha 10, 10C 32/2016, OS Praha 10, policejní spis Policie ČR, OŘ Praha 1, místní oddělení Benediktská a sms a emailovou dokumentaci mezi stranami.
11. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani po opakovaném poučení dostatečně netvrdila na základě kterých konkrétních skutečností lze učinit závěr, že by v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 11C 50/2014 byla úspěšná v případě, že by nedošlo k pochybení na straně žalovaného a pokud jde o navržené důkazy, tyto byly zcela nekonkrétní, když navrhla předexekuční výzvu k plnění ze dne 5.1.2012 aniž by uvedla, o jakou konkrétní předexekuční výzvu se jedná, rozsudky a exekuční příkazy ze spisu aniž by uvedla, které konkrétní předexekuční příkazy a ze kterých spisů, spisy OS Praha 10 sp. zn. 11C 50/2014, 10C 32/2016, Policie ČR aniž by uvedla, kterými konkrétními listinami má být důkaz proveden a sms a emailovou komunikací účastníků aniž by označila konkrétní maily či sms zprávy, kterými chce důkaz provést.
12. Až po lhůtě poskytnuté soudem k doplnění tvrzení a důkazů přinesla žalobkyně řadu dalších listin, tyto soud však k důkazu již neprováděl.
13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani po opakovaném poučení netvrdila a neprokázala, že by byla úspěšná ve sporu vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 11C 50/2014 v případě, že by nedošlo k pochybení na straně žalovaného, soud žalobu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 159 526,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 170 241 Kč sestávající z částky 7 940 Kč za každý z úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, 4.1.2018 nahlížení do spisu, sepsání odporu, jednání s klientem přesahující jednu hodinu 12.11.2018, účast na jednání dne 14.11.2018, 11.2.2019, 28.1.2020, vyjádření ze dne 11.6.2019 a 22.6.2019, vyjádření žalovaného k odvolání žalobkyně ze dne 13.7.2020, jednání u odvolacího soudu, 31.5.2021 jednání s klientem přesahující jednu hodinu, 1.6.2021, 30.9.2021 účast na jednání, 14. 3.6.2021 – Vyjádření žalovaného v návaznosti na soudní jednání ze dne 1.6.2021 15. 12.7.2021 – Replika žalovaného k vyjádření žalobkyně ze dne 15.6.2021 16. včetně paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.
15. Dále přiznal soud náhradu nákladů vedlejšímu účastníku podle vyhl. 254/2015 Sb. za 9 úkonů ve výši 2700 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.