28 C 332/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní JUDr. Adrianou Pilařovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 63 000 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 63 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. </b> Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 45 119,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným zaplatit mu částku ve výši 63 000 Kč s příslušenstvím. Jako důvod uvedl, že je vlastníkem nemovité věci zapsané na LV [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, k.ú. [část obce], a to jednotky [číslo] byt, nacházející se v budově [část obce], [adresa], bytový dům, která stojí na pozemcích p. [číslo] (dále jen byt) na adrese [adresa žalované]. Žalovaná 1/ je vlastníkem nemovité věci zapsané na LV [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, k.ú. [část obce], a to jednotky [číslo] byt, nacházející se v budově [část obce], [adresa], bytový dům, která stojí na pozemcích p. [číslo] (dále jen byt) na adrese [adresa žalované]. Žalovaná 2/ je uživatelkou bytu ve vlastnictví žalované 1/. Žalobce svůj byt zakoupil za účelem jeho pronájmu třetím osobám. Po zakoupení žalobce byt pronajal [jméno] [příjmení] za sjednané nájemné ve výši 27 000 Kč. Začátek nájmu byl sjednán od [datum]. V průběhu několika dnů po uzavření nájemní smlouvy byl žalobce informován, že žalovaná 2/ na denní bázi obtěžuje své okolí hlukem, hlasitou hudbou, pláčem a křikem, a to nejen přes den, ale i dlouho do noci, slovně napadá své okolí křikem a tluče na dveře ostatních obyvatel bytového domu, zřejmě z důvodu těžké [anonymizováno] nemoci. Žalobci i zástupci realitní kanceláře, která nájem zprostředkovala chodilo oznámení o rušení nočního klidu, které ve dnech [číslo] až 27. 5. vyvrcholilo tím, že se žalovaná 2/ se pokoušela otevřít balkon bytu žalobce podomácku vyrobeným hákem. Nájemce bytu, pan [příjmení], jakož i ostatní vlastníci bytů v domě řešili tyto konflikty nejdříve voláním policie, ale ani toto nevedlo k nápravě. V důsledku výše uvedeného byl nájem s panem [příjmení] ukončen bez výpovědní doby. Po dobu, kdy pan [příjmení] v bytě bydlel byl žalobce nucen poskytnout mu slevu na nájmu ve výši 100 % nájemného, jelikož byt byl objektivně neobyvatelný. Žalobce žalovanou 1/ opakovaně vyzýval, aby jako vlastník bytu, který užívá žalovaná 2/ sjednala nápravu. Žalovaná 1/ však nápravu nesjednala a závadné chování žalované 2/ tolerovala. Žalobce zaslal jednateli žalované 1/, panu [jméno] [příjmení] prostřednictvím e-mailu dne [datum] výzvu k sjednání nápravy a úhradě způsobené škody. Ten sdělil žalobci, že plánuje přijet do České republiky, situaci vyřešit a uhradit škodu. Žalovaná 1/ nápravu závadného stavu sice nesjednala, ale škodu za měsíc květen ve výši 27 000 Kč žalobci uhradila dne [datum]. Další výzvu k nápravě a úhradě škody zaslal žalobce žalované 1/ dne [datum]. Žalobce se aktivně snažil svůj byt dál pronajmout, aby však nedošlo k nedorozumění, byl nucen postupovat ve vztahu k zájemcům o nájem řádně a otevřeně a musel tedy zájemce o nájem upozornit na problematickou sousedku, žalovanou 2/, aby se neopakovala situace jako s panem [příjmení]. V červnu 2020 se byt nepodařilo pronajmout. Až od měsíce července 2020 se pak žalobci podařilo sehnat nájemce pana [jméno] [příjmení], který si byl ochoten byt pronajmout, ovšem, nikoliv za částku 27 000 Kč, co je obvyklé nájemné, ale za částku ve výši 15 000 Kč. Od měsíce července 2020 tak žalobci vzniká měsíčně škoda ve výši 12 000 Kč. Dne [datum] zaslal žalobce zástupci žalované 2/ výzvu k uhrazení dluhu, a to škody ve výši 90 000 Kč. Tato pozůstává z částky 27 000, kterou zaplatil žalobce realitní kanceláří [anonymizováno] a [právnická osoba], kterou však žalobce prozatím v soudním řízení nevymáhá, částky 27 000 Kč jako ušlé nájemné za měsíc červen 2020 a částky 36 000 Kč jako ušlé nájemné za měsíc červenec až září 2020, za každý měsíc částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná 1/ prostřednictvím svého advokáta žalobci sdělila, že sama řeší problémy s žalovanou 2/, která byt užívá neoprávněně. Na dotaz žalobce ale sdělila, že žaloba na vyklizení nebyla podána.

2. Žalovaná 1/ k žalobě uvedla, že se s ní nesouhlasí, protože tvrzení v žalobě uvedená se nezakládají na pravdě. Žalovaná 2/ byla upozorněna na skutečnost, že její jednání omezuje užívací práva bydlení obyvatel ostatních bytových jednotek. Zároveň bylo žalované 2/ sděleno, že bytovou jednotku užívá neoprávněně, neboť nemá s firmou sjednanou řádnou nájemní smlouvu a nehradí žalované 1/ nájem za užívání předmětné bytové jednotky. O tom byl informován i zástupce žalobce. Zároveň byl informován o tom, že žalovaná 2/ nemá možnost zajistit okamžitě náhradní bydlení. Žalovaná 1/ problém vystěhování žalované 2/ nechtěla řešit v době, kdy na území České republiky platil nouzový stav. V případě jejího vystěhování z bytové jednotky by skončila jako bezdomovec. Žalovaná 1/ stále problémy spojené s užíváním bytu žalovanou 2/ řeší.

3. Žalovaná 2/ k žalobě uvedla, že jí neuznává, byt jí nepatří, patří majiteli, který dlouhodobě žije ve [anonymizováno] a který jí vystavil generální plnou moc. Z důvodu výkonu povolání žalovaná 2/ odchází z bytu v časných ranních hodinách, cca v 7 hodin a navrací se nejdříve v 18 hodin. Nepamatuje si, že by někdo upozorňoval na její nepřístojné chování.

4. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že touto smlouvou pronajal žalobce byt [jméno] [příjmení] na dobu určitou do [datum] za částku 27 000 Kč měsíčně.

5. Z mailové korespondence [jméno] [příjmení] adresovaného žalobci z května 2020, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] opakovaně popisuje žalobci, rušení nočního žalovanou 2/ uvádí, že v noci se evidentně pokoušela otevřít jejich balkon podomácku vyrobeným hákem, měla zároveň několik hlasitých záchvatů. Žádá žalobce, aby to nahlásil na policii a kontaktoval ošetřujícího lékaře. Dále uvedl, že ostatní sousedé na žalovanou 2/ přestali volat policii, protože se bojí o svoji bezpečnost.

6. Z dohody o ukončení nájmu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce a nájemce [jméno] [příjmení] se dohodli na ukončení nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] k [datum].

7. Z dopisu žalobce adresovaného žalované 1/ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzývá žalovanou 1/ k sjednání nápravy a k úhradě způsobené škody, přičemž podrobně popisuje chování žalované 2/ a jeho následky.

8. Z dopisu jednatele žalované 1/ ze dne [datum] soud zjistil, že ten sděluje žalobci, že si je vědom škod a že náhradu samozřejmě zaplatí. Popisuje, že psychický stav žalované 2/ se v dubnu prudce zhoršil, řeší to s rodinou, policí i lékaři a je si vědom toho, že bude muset škody za žalovanou 2/ uhradit.

9. Z mailové korespondence žalobce a žalované 1/ soud zjistil, že žalovaná 1/ žalobci sdělila, že si je vědoma škod a že náhradu samozřejmě zaplatí. Uvedla dále, že situace ohledně žalované 2/ je mimořádná, její psychický stav se v dubnu náhle neočekávaně změnil a její situaci se rodina snaží vyřešit. Uvedla rovněž, že bude muset uhradit hodně škod způsobených žalovanou 2/, přesto se bude snažit situaci co nejdříve vyřešit.

10. Z dopisu žalobce zaslaného žalované 1/ dne [datum] soud zjistil, že žalobce opakovaně vyzývá žalovanou 1/ k sjednání nápravy a vyzývá úhradě způsobené škody.

11. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou pronajímá žalobce výše uvedený byt [jméno] [příjmení] za částku ve výši 15 000 Kč měsíčně s tím, že výše nájemného je snížena s ohledem na skutečnost, že nájemce byl seznámen se skutečností, že ze strany žalované 2/ jež bydlí v patře nad bytem, dochází k pravidelnému rušení nočního klidu hlukem a k narušování pořádku v domě jinými způsoby.

12. Z dopisu zástupce žalobce adresovaného zástupci žalované 1/ ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce se obrací na zástupce žalované 1/ s řešením situace a sděluje mu výši škody která vzniká.

13. Z dopisů zástupce žalobce adresovaného žalované 2/ ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem zástupce žalobce vyzývá žalovanou 2/ k úhradě dlužné částky ve výši 90 000 Kč.

14. Z dopisů žalované 1/ adresovaného žalované 2/ soud zjistil, že žalovaná 1/ oznamuje žalované 2/, že dochází ke stížnostem na její chování v bytě. Dále jí oznamuje, že tuto bytovou jednotku užívá bez řádné nájemní smlouvy a za její užívání nehradí žalované 1/ žádný nájem. Zároveň žalovanou 2/ upozornila, že pokud z její strany dojde ještě k jakémukoliv rušení nočního klidu bude to považovat za důvod k okamžitému zrušení užívání bytové jednotky a bude požadovat okamžité opuštění bytové jednotky.

15. Z dopisu žalované 1/ zaslaného žalované 2/ dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 1/ tímto dopisem vyzývá žalovanou 2/, aby uvedenou jednotku vyklidila do [datum].

16. Z úředních záznamů Policie České republiky soud zjistil, že Policie České republiky se opakovaně dostavovala k bytu, který užívá žalovaná 2/, kdy bylo zjištěno závažné rušení nočního klidu.

17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci jsou vlastníky bytů ve stejném bytovém domě. Žalovaná 1/ přenechala k užívání svůj byt žalované 2/, která ho neužívá řádně, přes den i v noci ruší ostatní uživatele bytů hlasitým křikem, pláčem, hlasitou hudbou, boucháním. Pro toto její chování do domu pravidelně jezdila přivolaná hlídka Policie české republiky, ale ani ta nebyla schopna zajistit pořádek. Žalobce z tohoto důvodu musel ukončit nájem s nájemcem, který mu měl na základě nájemní smlouvy platit nájem měsíčně ve výši 27 000 Kč. V červnu 2020 nebyl byt žalobce pronajat vůbec a od července 2020 za snížené nájemné 17 000 Kč. Žalobce žalovanou 1/ na problémové chování žalované 2/ opakovaně upozorňoval, ta slíbila nápravu i náhradu škody. [příjmení] ale nesjednala a na náhradě škody uhradila pouze částku 27 000 Kč.

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 1176 zákona č. 89/2012 Sb. vzniká vznikem vlastnického práva k jednotce vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen, nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. Žalovaná je vlastníkem výše popsané nemovitosti, tuto přenechala k užívání žalované 2/. Je tedy povinna zajistit řádné užívání bytu i společných prostor, přičemž k řádnému užívání náleží i zabezpečení nočního klidu, ale i přiměřeného klidu denního. Pokud toto žalovaná nebyla schopna či ochotna zabezpečit, odpovídá za škodu, kterou tímto jednáním způsobila. Za škodu odpovídá společně s žalovanou 2/, která svých chováním vznik škody rovněž způsobila. V tomto případě je škodou ušlý zisk žalobce, který mohl získat pronájmem bytu ve svém vlastnictví. Žalobce prokázal, že z pronájmu bytu mohl získat nájem až 27 000 Kč. Pro chování žalované 2/ nájemce nájem předčasně ukončil, v měsíci červnu 2020 zůstal byt žalobce nepronajatý a od měsíce července 2020 byl žalobce nucen pronajmou byt za částku nižší o 12 000 Kč měsíčně. Mezi jednáním žalovaných a vznikem škody na straně žalobce tedy existuje příčinná souvislost.

19. Soud nařídil jednání na [datum]. Žalovaná 1/ se z zjednání omluvila s tím, že se její jednatel se nemůže dostavit, je nemocen a jeho právní zástupce nemá oprávnění za něho jednat. Žádnou relevantní listinu, např. potvrzení o pracovní neschopnosti však soudu nezaslal. Zaslal pouze listinu s německy psaným textem neznámého autora. Soud proto konstatoval, že žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Z plné moci založené žalovanou 1/ vyplývá, že právní zástupce má za žalovanou 1/ oprávnění v této věci u soudu jednat. Žalovaná 2/ ani její právní zástupce se k jednání rovněž nedostavili.

20. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 119,44 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 150 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 000 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze 7 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 (výzva k úhradě dluhu zaslaná žalované 1, výzva k úhradě dluhu zaslaná žalované 2, příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, replika ze dne [datum], 2x účast na jednání, daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. 24x1/2 hodiny, á 100 Kč, náhrada za použití osobního automobilu 2x404 km [obec] [obec] – [obec], jako kompenzace za amortizaci 808x4, 7 Kč, 3 797,6 Kč a náhrada za spotřebované hmoty 808 x 3.18 Kč, 2 569,44 Kč.