28 C 387/2013

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Adriany Pilařové a přísedících jméno příjmení , jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 9 256,30 EUR s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9 256,30 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 104 853,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

2. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku 9 256, 30 EUR.

3. Jako důvod uvedl, že byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici výkonného ředitele. Žalovaná žalobce pověřila organizací marketingové školící a pobytové akce pořádané žalovanou pro její obchodní partnery v [anonymizována dvě slova]. Představenstvo žalované schválilo rozpočet nákladů na akci ve výši 9 000 EUR. Akce proběhla v měsíci březnu 2012 Náklady na akci platil žalobce z vlastních prostředků, jelikož žalovaná nedisponovala v rozhodném okamžiku na svém účtu dostatkem finančních prostředků. Žalobce ze svých finančních prostředků platil náklady ve výši 9 256, 30 EUR. Toto potvrzuje doklad - čestné prohlášení finančního ředitele žalované [jméno] [příjmení], který se nachází v účetnictví žalované. Tento závazek žalované vůči žalobci vždy figuroval ve všech ekonomických reportech žalovaného jako legitimní závazek žalované vůči žalobci. V interních dokumentech společnosti byl žalobce veden jako věřitel společnosti, dokonce s poznámkou, že dluh je již po splatnosti. Až do [datum] žalovaná tento závazek k žádným způsobem nesporovala.

4. Dne [datum] byl ze strany žalované tento závazek zpochybněn. Stalo se tak formou listiny nazvané okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem, kde bylo uvedeno, že žalobce měl dne [datum] předložit k proplacení a opakovaně požadoval proplacení cestovního dokladu [číslo] 2012 znějící na částku 9 000 EUR, jehož výše měla být doložena fakturou [číslo] ze dne [datum] za ubytování a související služby hotelu v období 10. 3. až [datum], když žalobcem předložené doklady zněly na částku 9 250, 36 EUR, ačkoliv originály dokladů byly vystaveny na částku 2 250,36 EUR.

5. Žalobce přitom žádný cestovní doklad [číslo] 2012 nevyhotovil ani žalovanému nepředkládal.

6. To, že žalobce hradil za společnost ze svého náklady její akcie, potvrzuje nejen čestné prohlášení Ing. [příjmení], jako finančního ředitele žalované, ale též mimo jiné doklad směnárny, ze kterého je zřejmé, jaké prostředky ze svého účtu žalobce vybíral a směňoval. Pokud jde o jednotlivé platby, ze kterých se tato částka skládá, jedná se o výdaje za ubytování v hotelu v částce 8 066,90 EUR, zbytek výdajů představovaly platby za pořízení skipasu pro jednotlivé účastníky akce a výdaje související s občerstvením. K výpovědi [jméno] [jméno] žalobce uvedl, že žádná faktura za školení na horách nemohla být do účetnictví žalované založena, protože se jednalo o finanční prostředky poskytnuté bankou a banka by nikdy na takovýto účel finanční prostředky neposkytla. Spolčenost byla v té době ve finanční krizi a veškeré prostředky, kterými disponovala, byly prostředky poskytnuté bankou. Za normální situace by nebyl problém zaplatit výdaje na školení platební kartou žalované, kterou měl k dispozici finanční ředitel [jméno] [příjmení]. Právě z důvodu, že se jednalo o finanční prostředky poskytnuté bankou, se tato faktura nemohla v účetnictví objevit. Původně měly být v účetnictví výdaje na školení uvedeny jako capex (daňově uznatelný náklad) a to tím způsobem, že by nějaká společnost navýšila o tuto částku svoji fakturu, aby proplacení bylo bankou akceptovatelné. Protože ale v představenstvu došlo k neshodám, žádná firma na toto nepřistoupila a bylo domluveno, že se to vyřeší formou čestného prohlášení, co není daňově uznatelný náklad a před bankou by to bylo jako běžné výdaje společnosti, protože by se jednalo o proplacené cestovní náklady, které banka společnosti běžně proplácí. V žádném případě by ale neproplatila fakturu za úhradu v hotelu.

7. Žalovaná k žalobě uvedla, že se s ní nesouhlasí. Uvedla, že žalobci byl ukončen pracovní poměr proto, že žalované, v době, kdy ještě jejím zaměstnancem byl, předložil nepravý, respektive pozměněný doklad, který byl originálně vystaven na částku ve výši 2 256,30 EUR byl žalobcem předložen ve formě dokladu znějícího na částku 9 256,30 EUR.

8. Dále uvedla, že tento skutek je rovněž předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení. Uvedl, že není pravdivé tvrzení žalobce, že náklady dané marketingové akce byl nucen honorovat ze svých prostředků, neboť žalovaná neměla k dispozici dostatečnou sumu v devizách. Není rovněž pravdivé tvrzení žalobce, že žalovaná evidovala závazek vůči němu ve výši v žalobě požadované.

9. Z materiálu pro jednání představenstva právního předchůdce žalované ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalované konstatoval, že vyjednal nabídku od [právnická osoba] –systém na pronájem optických linek za ceny, které jsou nižší než náklady na RR pojítka. Celkem tak vyjednali slevu 3 733 000 Kč. Proti této slevě však přijali závazek zaplatit„ školení s ozdravným pobytem„ na horách v únoru nebo březnu 2012 s rozpočtem 9 000 Eur.

10. Z emailové korespondence žalobce a žalované soud zjistil, že dne [datum] zaslal žalobce žalované email, ve kterém jí oznamuje, že posílá podklady pro marketingovou akci„ [obec]“ a zdůvodnění s tím, že [příjmení] to schválil včetně rozpočtu. Ekonomicky to bude capex (kapitálové náklady, jinak také investiční náklady, jsou náklady obchodní společnosti na pořízení nového a obnovu starého (nejen) fyzického majetku, jako např. zařízení, nemovitosti, průmyslové a technické vybavení. V účetnictví jsou investiční výdaje započteny k účetním aktivům). V informacích o této akci je uvedeno, že akce je organizována pro partnery a pražské zastupitele a lobbisty. Akce se poté kromě jiných zúčastnili [jméno] [příjmení], tajemnice úřadu [obec a číslo], [jméno] [příjmení], lobby magistrát, [jméno] [příjmení], správa majetku a informatiky Magistrátu hl.m. [obec]. Dále je v tomto materiálu uvedeno, že důvodem je lobby na magistrátu hl. m. Prahy, kde kromě smluv na městské domy dostane žalovaná smlouvu na přístup do kabelovodů. Díky této smlouvě ušetří na věcných břemenech a výkopech 15 mil. Kč. Tuto smlouvu nemá nikdo z konkurence. Pokud se toto podaří, klesnou významně náklady na výstavbu a výstavba se výrazně zlevní.

11. Z mailové korespondence žalobce a [právnická osoba] soud zjistil, že prostřednictvím této společnosti žalobce rezervoval v hotelu Hotel Residence 3 Signori 6 pokojů v termínu [datum] až [datum] za celkovou sumu 6 293 eur.

12. Z výpisu z interního seznamu závazku žalované soud zjistil, že žalovaná vede za žalobcem pohledávku ve výši 222 435 Kč.

13. Z faktury vystavené hotelem Hotel Residence 3 Signori soud zjistil, že dne [datum] hotel vystavil fakturu na 2 [číslo], 30 EUR.

14. Vzhledem k tomu, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 28C 326/2013 bylo prováděno rozsáhlé dokazování kromě jiného i výslechem svědků, v tomto řízení soud svědky již nevyslýchal a vycházel z výslechů provedených v řízení 28C 326/2013.

15. Výslechem svědka [jméno] [příjmení], bývalého finančního ředitele právního předchůdce žalované soud zjistil, že na konci roku 2011 představenstvo žalované schválilo pobytový zájezd v Alpách pro asi [číslo] lidí, který organizoval žalobce. Ubytování platil v hotovosti, ze svých vlastních finančních prostředků za každého účastníka, zvlášť za pokoj. V ceně za každého byl i skipas a jídlo. Za něho žalobce nic neplatil a předal mu při příjezdu asi 2.000 EUR. Za ostatní účastníky platil celkem asi 7.000 EUR. Rozpočet byl schválen na [číslo] nebo 10.000 EUR. Žalobce zaplatil z vlastních finančních prostředků min. částku ve výši 9 256 EUR, protože žalovaná nedisponovala finančními prostředky, které by mohla takto použít, protože nad jejím finančním hospodařením měla dohled banka. Faktury za pobyt nemohli založit do účetnictví z toho důvodu, že se jednalo o faktury vystavené na jména cizích lidí. Navíc představenstvo žalované si nepřálo, aby se kdekoliv v dokladech objevila jména politiků, kteří byli na„ akci hory“ zváni. Pokud jde o proplacení uhrazené částky, mělo to být proplaceno na základě cestovního příkazu, který měl mít formu čestného prohlášení o tom, jaká částka byla uhrazena. Faktura z hotelu vystavená na jeho jméno, na částku 2.256,30 EUR, je faktura, kterou obdržel za svůj pokoj.

16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla zaměstnankyní žalovaného, od června roku 2011 pracovala u žalované jako účetní (v době, kdy u žalované pracoval žalobce). Pokud chtěl některý ze zaměstnanců žalované proplatit nějaké výdaje, probíhalo to tak, že jí dal podklady, ona je zpracovala, vypočetla stravné a emailem předala doklad osobě, která si toto nárokovala. Pokud proti tomu nic nenamítala, bylo to zadáno k proplacení. V srpnu jí pan [příjmení] předal k vyplacení doklad na 9.256 Euro. Byla to faktura z hotelu. Řekl, že částku má proplatit žalobci. Žalobce ji potvrdil, že částka má být proplacena jemu, ale má ji opravit pouze na částku 9.000 EUR, protože do této výše byl schválen rozpočet. Když měla cestovní příkaz k platbě, zaslala ho představenstvu. Poté byla vyzvána panem [jméno] nebo panem [příjmení], aby zaslala doklad, na základě kterého byl cestovní příkaz vyhotoven.

17. Z výslechu [jméno] [jméno] soud zjistil, že na podzim 2012 byl členem představenstva žalované. Asi od prosince 2012 již členem představenstva není. Někdy v září nebo v říjnu 2012 od účetní obdržel seznam plateb k autorizaci. Mezi nimi byl i cestovní příkaz žalobce znějící na částku 300 000 Kč. Jemu se tato částka zdála podezřelá, proto požádal účetní paní [příjmení], aby mu k tomuto cestovnímu příkazu zaslala nějaké podklady. Ona mu poté asi emailem zaslala fakturu, která mu byla rovněž podezřelá, proto ji předal předsedovi představenstva. Ten kontaktoval hotel, který měl fakturu vystavit. Hotel poslal originál faktury v řádu několika dnů. Zaslal ho předsedovi představenstva. Když toto zjistili, asi za týden nebo za 14 dnů si na představenstvo zavolali žalobce, předložili mu zfalšovanou fakturu, aby se k ní vyjádřil. Ten sdělil, že faktura je v pořádku a trval na jejím proplacení. Nedokázal ani sdělit, kdo na školení byl a co hradil. Pokud jde o organizaci školení, to bylo zcela na žalobci, představenstvo schválilo rozpočet 300 000 Kč. Přestože v té době měla společnost mnoho neuspokojených věřitelů, tuto částku na školení představenstvo odsouhlasilo. Způsob úhrady byl rovněž na žalobci. Dále uvedl, že pokud dne [datum] uvedl, že fakturu na 9 200 EUR mu předložil žalobce a dnes uvedl, že mu tuto fakturu zaslala emailem paní [příjmení] neví, co z toho je pravda. Zfalšovanou fakturu žalobci neuhradili, nevzpomíná si, zda uhradili řádnou fakturu, kterou zaslal hotel. Kdo fakturu zfalšoval nezjišťovali, pro ně bylo podstatné, že žalobce chtěl proplatit cesťák řádově v částce 300 000 Kč. Přestože společnost měla mnoho věřitelů, kterým nesplácela dluhy, výdaje na školení proplácela. Žalovaná společnost nebyla v úpadkové situaci, protože akcionáři uvedli, že by ji„ podrželi“.

18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

19. Na základě takto provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav.

20. V prosinci 2012 rozhodlo představenstvo žalované, že jako protislužbu poskytnutou Magistrátem hlavního města Prahy zorganizuje pro komunální politiky a lobisty zájezd do rakouských [příjmení].

21. Protože nad žalovanou měla dohled banka a takový výdaj by neodsouhlasila, požádala žalovaná žalobce, aby pobyt uhradil z vlastních finančních prostředků, které mu posléze vrátí.

22. Za žalovanou se kromě žalobce akce zúčastnil i finanční ředitel žalované [jméno] [příjmení].

23. Protože faktury za tento pobyt nemohly být dány do účetnictví, dohodlo se vedení žalované, že vyúčtování akce bude žalované předáno formou čestného prohlášení.

24. Toto čestné prohlášení finanční ředitel vyhotovil a předal účtárně k proplacení. Na dotaz účetní sdělil žalobce, že nepožaduje proplatit celou uhrazenou částku, pouze tu, kterou schválilo představenstvo, tedy 9 000 EUR.

25. Žalovaná pohledávku za žalobcem vedla ve svém účetnictví až do [datum], kdy žalobci oznámila okamžité zrušení pracovního poměru a začala tvrdit, že žalobce jí předal zfalšovanou fakturu.

26. Ve věci ukončení pracovního poměru žalovanou bylo vedeno Obvodním soudem pro Prahu 8 samostatné řízení pod sp. zn. 28C 326/2013, které je již pravomocně skončeno, kde bylo konstatováno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, že to nebyl žalobce, kdo předložil žalované zfalšovanou fakturu, že nárok žalobce na úhradu finanční částky, kterou vynaložil na organizaci rekreace je důvodný a že k prokázání výše vynaložené částky postačovalo čestné prohlášení finančního ředitele, protože tento se na takovém způsobu vyúčtování akce dohodl s žalovanou. Toto řízení bylo vedeno jak u Obvodního soudu pro Prahu 8, z důvodu odvolání žalované poté u Městského soudu v Praze, s dovoláním u Nejvyššího soudu ČR a poté i u Ústavního soudu ČR. Všechny soudy včetně Ústavního soudu (2ÚS 2057) konstatovaly, že za dostatečný důkaz lze považovat čestné prohlášení finančního ředitele [jméno] [příjmení].

27. Žalovaná podala na žalobce rovněž trestní oznámení, které bylo odloženo s odůvodněním, že ani v tomto řízení nebylo prokázáno, že zfalšovanou fakturu předložil žalované žalobce, naopak bylo prokázáno, že žalobce uhradil za žalovanou min. částku 8 234 EUR, co se podařilo prokázat listinnými důkazy, přičemž v tomto trestním řízení jednotliví svědci vypověděli, že žalobce jim hradil kromě ubytování a ski pasů i jiné služby a předal peníze v hotovosti.

28. Svědeckou výpovědí bývalého finančního ředitele [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalobce hradil některé další výdaje v hotovosti, kde faktury, či účetní doklady nemusely být vydány či žalobcem uschovány z toho důvodu, že ten postupoval podle pokynu finančního ředitele, který mu sdělil, že žalovaná souhlasí s tím, že k prokázání výdajů bude postačovat čestné prohlášení.

29. Pokud žalovaná tvrdí, že žalobci bylo uloženo předložit za uskutečněné výdaje fakturu, toto v řízení prokázáno nebylo. O předložení faktury je zmínka pouze v materiálu pro jednání představenstva žalované ze dne [datum], kde je uveden pouze návrh uspořádat školení s ozdravným pobytem s rozpočtem 9000 EUR, s tím že za školení bude vystavena faktura. V jaké podobě byl poté návrh schválen nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno. V zápise z jednání představenstva z [datum] je pouze uvedeno, že téma pronájmu datových okruhů T- systems bude schváleno per rollam a smlouvu se spol. T- systems poté představenstvo žalovaného schválilo na zasedání dne [datum] O organizaci pobytu ani způsobu financování se již v těchto materiálech více nehovoří. Je tedy pochopitelné, že žalobce postupoval podle instrukce finančního ředitele společnosti, který byl na pobytu rovněž osobně přítomen, protože to byl právě on, který měl finanční otázky žalované na starosti. Ten poté, jak sám uvedl, čestné prohlášení sepsal.

30. V celé věci je rovněž podstatné, že od samého počátku se ze strany žalované jednalo o„ podvodné jednání hraničící až s trestnou činností.„ O tom svědčí zejména mail žalobce zaslaný žalované dne [datum], ve kterém mu oznamuje, že posílá podklady pro marketingovou akci„ [obec]“ a zdůvodnění, s tím, že [příjmení] to schválil. V informacích o této akci je uvedeno, že akce je organizována pro partnery a pražské zastupitele a lobbisty. Nejednalo se tedy o investiční výdaje, jak žalovaná navenek nepravdivě informovala.

31. Vzhledem k okolnostem, za jakých byl zájezd organizován (platební neschopnost žalované, dohled nad žalovanou, pokusy o zatajování skutečné finanční situace žalované navenek, snaha nepoctivým způsobem získat lukrativní zakázku od Magistrátu hl. m [obec] (zaplacením pobytu na horách) neměl soud důvod nevěřit žalobci ani [jméno] [příjmení] o tom, že nakonec, vzhledem k tomu, že tento výdaj se neměl objevit v účetnictví jako školení na horách bylo rozhodnuto, že jako prokázání výdajů postačí čestné prohlášení). To nakonec žalované předložil [jméno] [příjmení]. K tomuto závěru dospěl i Ústavní soud ve svém rozhodnutí 2ÚS 2057 ze dne [datum] s tím, že za dostatečný důkaz považuje čestné prohlášení finančního ředitele [jméno] [příjmení].

32. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

33. Žalobce a žalovaná mezi sobou uzavřeli smlouvu o půjčce.

34. Podle § 657 obč. zák. platného v době uzavření smlouvy o půjčce smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu zejména a peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

35. Podle § 563 obč. zák. není-li doba plnění dohodnuta, stanovena nebo určena v rozhodnutím je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, co byl o plnění věřitelem požádán.

36. Ze shodného tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovanou o proplacení již [datum], tím, že finanční ředitel požádal za žalobce, s jeho souhlasem o proplacení dlužné částky.

37. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

38. Onáhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 104 853,60 Kč. Vycházel přitom z aktuálního kurzu EURA vyhlášeného Českou národní bankou. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 700 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 227 381 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí, sepsání žaloby, vyjádření ze dne [datum], 4x ústní jednání, písemný závěrečný návrh. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.