29 C 1/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 21 514 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 882 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 882 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 15 632 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 632 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 514 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 7 781 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 21 514 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že byl účastníkem dopravní nehody, kdy do jeho jednostopého vozidla [anonymizována tři slova], rz [anonymizováno] [číslo] při stání na parkovišti nacouval pojištěný [jméno] [příjmení] vozidlem Renault Laguna, rz [anonymizováno] [číslo]. Odpovědným z nehody byl na základě shodného prohlášení obou stran uznán pojištěný, když nevěnoval dostatečnou pozornost řízení a naboural stojící vozidlo. Shodné prohlášení stran má pak oporu v zákoně. Pojištěný je pojištěn u žalované a z titulu povinného ručení tak žalobce očekával úhradu škody. Žalobce nechal vozidlo opravit v autorizovaném servisu, kde bylo zjištěno, že došlo k oděrkám na blatníku vozidla a dále k poškození zavěšení předního kola. Celková cena opravy byla 21 514 Kč Cenu opravy žalobce namístě uhradil. Žalovaná ukončila likvidaci škody na majetku žalobce tak, že nehodový děj nebyl prokázán a samotné souhlasné prohlášení nepostačuje k výplatě náhrady škody. Žalobce neporušil žádné právní předpisy ve věci uplatnění náhrady škody, když Policii ČR k nehodě přivolal, ta však odmítla s poukazem na výši škody přijet a nehodu šetřit, jak vyplývá ze záznamu o nehodě. Nehodě byl přítomen svědek, který však nebyl identifikován. Celkem má tedy žalobce nárok na úhradu částky 21 514 Kč za opravu vozidla, kterou byl nucen vynaložit k uvedení do stavu před nehodou. V souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má žalobce nárok na úrok z prodlení, který počítá ode dne zamítnutí nároku na výplatu náhrady škody (přípis pojišťovny ze dne [datum]). Výzva k úhradě v souladu s § 142a o.s.ř. byla žalované zaslána dne [datum], na tuto výzvu žalovaná dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uplatněný nárok neuznala, když dále uvedla, že není pravdou žalobcovo tvrzení, že by se mělo obracet důkazní břemeno v případě, že údajný škůdce a údajný poškozený vyplní formulář o nehodě. Tato povinnost nadále tíží žalobce, když obrácení důkazního břemene není žádným právním předpisem podloženo. Žalované byla skutečně dne [datum] oznámena škodní událost, podle které dne [datum] mělo při couvání nebo otáčení z parkoviště na veřejnou komunikaci dojít ke střetu ze strany [jméno] [příjmení] (vozidlo BMW) do vozidla žalobce. [příjmení] nebyla šetřena policií. V oznámení škodné události i uplatnění nároku bylo uvedeno, že pojištěné vozidlo nacouvalo do zaparkovaného motocyklu. Dokumentace z místa nehody chybí. Policie volána nebyla. V záznamu o dopravní nehodě se však uvádí, že poškozeným bylo voláno na policii ČR, kde bylo účastníkům doporučeno, aby sepsali záznam o dopravní nehodě. Jako svědek je uváděn řidič autobusu bez bližší specifikace. Žalovaná rovněž ohledala pojištěné vozidlo, kde nebyly nalezeny stopy po střetu s motocyklem. Žalovaná proto odmítla na uvedenou škodní událost cokoliv plnit.

3. Žalobce v replice konstatoval, že v jeho prospěch hovoří vyvratitelná domněnka a mechanismus nehody je tak prokázán. Z doložených fotografií pořízených po nehodě jednoznačně vyplývá, že ke kontaktu vozidla žalobce a pojištěného došlo, když na nárazníku vozidla [příjmení] je vidět pruh čistého místa odpovídající svou šíří pneumatice motocyklu žalobce. Tvrzení, že nebylo nalezeno poškození na vozidle pojištěného, je nejen možné, ale i vysoce pravděpodobné, když nárazem do gumové části jen těžko dojde k poškrábání laku. Srovnáním výšky nárazníku s výškou motocyklu pak jednoznačně dojdeme k závěru, že místo střetu vozidel je právě nárazník vozidla a přední pneumatika motocyklu.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] byl sepsán Záznam o dopravní nehodě, ke které mělo dojít téhož dne v 10:48 hodin na parkovišti u vlakového nádraží v [obec], kdy mělo při couvání vozidla Renault [příjmení], rz [anonymizováno] [číslo], řízeném p. [jméno] [příjmení], dojít k poškození motocyklu žalobce BMW [anonymizována dvě slova], rz [anonymizováno] [číslo], a to v rozsahu odřeného blatníku a vůle řízení. Dle záznamu bylo voláno na Policii ČR, kterou bylo sděleno, ať účastníci dopravní nehody sepíší záznam o dopravní nehodě. V Záznamu p. [jméno] [příjmení] uznal vinu, že při vycouvání z parkoviště nacouval do poškozeného motocyklu (prokázáno Záznamem o dopravní nehodě). Dne [datum] byla nahlášena předmětná škodní událost žalované (prokázáno Oznámením škodné události – povinné ručení a Uplatněním nároku – povinné ručení). V Zápisu o poškození vozidla – motocyklu BMW byl jako poškozený díl označen přední blatník, způsob opravy byl stanoven výměnou, dále bylo označeno uložení předního pérování – vůle s poznámkou II. prohlídka (prokázáno Zápisem o poškození vozidla ze dne [datum]). Motocykl žalobce byl dne [datum] opraven v servisu [právnická osoba], [IČO], kdy došlo k výměně blatníku a k opravě zavěšení předního kola; cena opravy činila částku 21 514 Kč vč. DPH (prokázáno fakturou [číslo] vystavenou a splatnou dne [datum]). Cenu opravy žalobce uhradil servisu dne [datum] (prokázáno účtenkou z téhož dne). Žalovaná ukončila šetření škodní události dne [datum] bez výplaty pojistného plnění s odůvodněním, že na základě prohlídky poškozeného motocyklu, vozidla„ škůdce“ a zvážení deklarovaného nehodového děje dospěla k závěru, že žalobcem uplatněný rozsah a charakter poškození neodpovídá uvedenému nehodovému ději (prokázáno Sdělením o důvodech ukončení pojistného šetření škodné události).

5. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že k dopravní nehodě došlo na parkovišti u vlakového nádraží v [obec]. Žalobci zvonil telefon, přijel na ono místo dopravní nehody, tam zastavil, položil helmu na nádrž a následně ucítil náraz od couvajícího auta. Co se týče okamžiku od doby zastavení motocyklu do doby nárazu, mohlo se jednat o pár sekund. Na první pohled byl na motocyklu patrný odřený blatník a dále tam byla vůle v řízení. Co se týče poškození couvajícího vozidla, byla vidět na nárazníku šmouha (nárazník se promáčkl a pak se vrátil do svého původního tvaru a tedy po tomto zůstala na nárazníku šmouha). Byl sepisován záznam o dopravní nehodě, žalobce vyplňoval údaje ohledně svého motocyklu. Dále žalobce volal na pojišťovnu, z té přijel likvidátor z [obec] a ten potvrdil odřený blatník, a že je vůle v řízení a odkázal žalobce na autorizovaný servis. Žalobce nevolal Policii ČR, neboť uvažoval, že je to škoda do 100 000 Kč.

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k dané dopravní nehodě došlo tak, že svědek vycouvával z parkoviště, nevšiml si motocyklu a nacouval do něj. Bylo to na nádraží, couval rychlostí cca [číslo] km/hod. a od doby začátku couvání do doby nárazu se jednalo o vzdálenost cca 5 m. Na svém vozidle si svědek škody nevšiml, pouze viděl, že na blatníku má špínu od gumy motocyklu. Poškození motocyklu si svědek nevšiml, zajímal se především o to, zda byl žalobce v pořádku. Střepy ani žádné úlomky v místě dopravní nehody neviděl. Nevolali policii, sepsali protokol a svědek potom pokračovat v jízdě domů.

7. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [celé jméno znalce] ve spojení s jeho Dodatkem [číslo] výslechem znalce soud zjistil, že došlo ke kontaktu mezi přední pneumatikou motocyklu a zadním nárazníkem vozidla [příjmení] na zadní části. Na předložené fotodokumentaci poškození předního blatníku je zřetelné dření na přední střední části. Dření je ve směru příčném, tedy příčné osy motocyklu. Směr rázu je tedy ve směru podélné osy motocyklu a vozidla. V nákresu je vyznačeno, že vozidlo vyjíždělo z parkoviště zprava. Nelze tedy vyloučit šikmý pohyb. Motocykl nemá žádnou parkovací brzdu, lze tedy usuzovat, že při působení energie od vozidla bude motocykl puzen směrem vzad, tedy ve směru působení síly a kola se budou po povrchu komunikace odvalovat. S ohledem na rychlost couvání vozidla [příjmení] a hmotnost motocyklu s posádkou, znalec dospěl k závěru, že na motocykl při daném nehodovém ději bude působit stejná hybnost, jako kdyby se pohyboval po komunikaci rychlostí cca 47,5 km/h. Pokud by byl motocykl odstaven na bočním stojánku, tedy nakloněn šikmo nalevo a motocyklista bude na motocyklu sedět, pak vlivem nárazu vozidla dojde k sunutí motocyklu směrem zpět a stojánek zanechá dřecí stopu. Veškerá poškození, která vznikla na vozidle i na motocyklu, vycházela z pohybové energie vozidla, tedy z jeho hybnosti. Při normální jízdě působí od hmotnosti motocyklu, šikmo v ose vidlic, na komunikaci síla a síla, která je ve styku pneumatiky s komunikací. Ta síla je přímo úměrná rychlosti a hmotnosti, to znamená hybnosti. Při vyjádření v síle, je třeba vydělit gravitačním zrychlením, to je 9,81. Motocykl je koncepčně uzpůsoben na rychlost např. 150 km/h, ta hybnost, která působila od toho vozidla na ten motocykl, odpovídá normální jízdě motocyklu rychlosti 56,5 km v hodině. To znamená, že daná síla, co působila při nehodovém ději, nemůže způsobit poškození přední vidlice jako takové. Údaj o zvětšení vůli, je naprosto netechnický, velikost vůle nebyla nijak přezkoumatelně kvantifikována. Od počátku provozu motocyklu se tato vůle zvětšuje. Daný motocykl měl najeto 30 000 kilometrů, životnost předmětného uložení je kolem 50 000 kilometrů. Při daném nehodovém ději mohlo dojít ke zvýšení opotřebení kluzných částí přední vidlice tak, aby potom bylo cítit do řízení, že je tam nějaké vůle. Celkový vznik poškození přední vidlice však nebyl způsoben pouze a výhradně najetím vozidla [příjmení]. Při popisovaném nehodovém ději však došlo k poškození předního blatníku, a to k odření lakové vrstvy na špičce předního blatníku. Uvedené poškození lze odstranit běžným opravárenským způsobem, kdy výrobce dodává na trh opravné retuše – sady pro tzv. retušování. S ohledem na stáří motocykl a jeho technickou hodnotu v době nehody byla pro opravu blatníku vhodná opravárenská technologie opravu retušováním a následným leštěním některými pastami. Předpokládaný náklad na opravu poškozeného blatníku retušováním a následným leštěním byl znalcem určen na 1 815 Kč vč. DPH. Pokud by byl přední blatník měněn za továrně nový kus, činila by cena opravy částku 5 882 Kč vč. DPH. Výměnou předního blatníku pak nedojde k tržnímu zhodnocení motocyklu.

8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

10. Podle § 3 odst. 1 ZoP, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

11. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.

12. Podle § 9 odst. 1 ZoP má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

13. Podle § 9 odst. 2 ZoP plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

14. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla.

15. Podle § 2951 odst. 1 o.z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

16. Podle § 2952 o.z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze v části. V řízení bylo účastnickou výpovědí žalobce, svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a zejména znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ve spojení s jeho výslechem prokázána technická přijatelnost tvrzeného nehodového děje, tedy že k dopravní nehodě došlo způsobem popsaným v Záznamu o dopravní nehodě, jakož i v žalobě. Totožným znaleckým posudkem však bylo zjištěno, že při daném nehodovém ději došlo pouze k poškození předního blatníku motocyklu žalobce (jeho odření), nikoliv však k poškození v uložení přední vidlice. Znalec jednoznačně osvětlil, že daný motocykl je technicky vybavený na zátěž uložení přední vidlice při působení síly na toto uložení při jízdě rychlostí cca 150 km/h. Hybnost, která působila od vozidla [příjmení] při střetu na motocykl žalobce, odpovídá normální jízdě motocyklu rychlostí 56,5 km v hodině. Z toho tedy vyplývá, že síla, co působila při nehodovém ději, nemohla způsobit poškození přední vidlice jako takové. Znalec dále vysvětlil, že životnost předmětného uložení je kolem 50 000 kilometrů, motocykl žalobce měl najeto 30 000 kilometrů, tudíž určitá vůle byla již v uložení přítomna před dopravní nehodou. Znalec připustil, že při daném nehodovém ději mohlo dojít ke zvýšení opotřebení kluzných částí přední vidlice, vznik celkového poškození přední vidlice pouze a výhradně najetím vozidla [příjmení] kategoricky vyloučil.

18. Oprava jediného poškození motocyklu žalobce vzniklého v důsledku dané dopravní nehody – odření předního blatníku byla dle znalce možná retušováním a následným leštěním, a to s ohledem na stáří a technickou hodnotu motocyklu v době dopravní nehody. Ačkoliv tento způsob opravy předního blatníku motocyklu žalobce je s ohledem na stav motocyklu před dopravní nehodou způsobem účelným, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalovanou doporučený a schválený způsob opravy dle Zápisu o poškození vozidla – motocyklu, byl výměna blatníku.

19. Co se týče obvyklé ceny opravy vozidla (v tomto případě motocyklu), odpovídá ustáleným závěrům soudní praxe posouzení, dle něhož, pokud je způsobena škoda na vozidle (§ 2951 odst. 1 o.z.), má poškozený vždy právo na náhradu škody odpovídající rozdílu mezi tržní hodnotou vozidla (obvyklou cenou) před poškozením a totožně stanovenou cenou vozidla ve stavu po poškození (§ 2952 o.z.). Rozhodne-li se poškozený pro provedení opravy a jedná-li se o postup objektivně účelný (§ 2951 o.z.), což je případné posuzované věci, zakládá mu to právo výběru požadovat škodu vyčíslenou i dalším způsobem, a to ve výši tržní hodnoty opravy, s případným odpočtem zhodnocení, pokud k němu po provedené opravě dojde. Zhodnocení poškozeného vozidla opravou je pak dáno jen tehdy, pokud došlo ke zvýšení jeho obvyklé (tržní) ceny, nikoliv např. jeho tzv. technického zhodnocení apod.

20. V nálezu sp.zn. II. ÚS 2221/07 Ústavní soud konstatoval, že nelze přehlédnout, že poškozenému bylo ono tzv. zhodnocení vozidla protiprávním jednáním v podstatě vnuceno. Opravou vozidla přitom poškozený obvykle sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou. Pokud oprava vozidla nelze provést úsporněji a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nejeví se Ústavnímu soudu spravedlivé, aby byli poškození pravidelně nuceni doplácet za zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. Ústavní soud nevylučuje, že poškozený může být i v důsledku účelně provedené opravy jednoznačně a nepochybně obohacen oproti stavu před nehodou, taková situace bude ovšem spíše výjimečná, plynoucí např. z již dřívějšího značného opotřebení (poškození) často vyměňovaných dílů, přičemž by tyto okolnosti navíc musely převážit nad obvyklým snížením tržní hodnoty havarovaných vozidel. Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy (směřující jen k odstranění následků škodné události) by však vzhledem ke všem výše rozvedeným argumentům mělo být pravidlem.

21. Pokud tedy poškozený podle způsobu opravy dle Zápisu o poškození vozidla postupuje, tj. označené díly při opravě vymění, přičemž se následně prokáže, že výměna nutná nebyla a postačovala pouze oprava daných dílů, je za takové situace dle náhledu soudu dáno na straně poškozeného legitimní očekávání, že odsouhlasený způsob opravy bude žalovanou taktéž uhrazen, a to bez ohledu na následné výsledky dokazování o účelnosti takového způsobu opravy. Proto soud při výpočtu oprávněné výše pojistného plnění kalkuloval s cenou opravy výměnou předního blatníku, kterou znalec [celé jméno znalce] stanovil v částce 5 882 Kč, přičemž dle znalce tímto způsobem opravy motocyklu nedojde k jeho tržnímu zhodnocení.

22. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že oprávněná výše pojistného plnění činí cenu opravy výměnou předního blatníku motocyklu žalobce v částce 5 882 Kč vč. DPH (výrok I.). Co do rozdílu mezi předmětem řízení a částkou ve výroku I. rozsudkem přiznanou (21 514 Kč – 5 882 Kč), tj. v částce 15 632 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. Jelikož žalovaná skončila své šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti plnit dne [datum] (podle § 9 odst. 2 ZoP), nastala splatnost pojistného plnění dne [datum], žalovaná tak byla v prodlení od [datum], pročež soud přiznal úrok z prodlení v zákonné výši z přiznané částky od [datum], za období od [datum] do [datum] jej zamítl.

24. Pro nadbytečnost pak soud zamítl návrh na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem, když má za to, že závěry znaleckého posudku [celé jméno znalce] ve spojení s jeho výslechem jsou logicky zdůvodněné, kategorické a zcela přesvědčivé.

25. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměrného úspěchu ve věci. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná - z porovnání celkové žalobci přiznané částky 5 882 Kč s přísl. s částkou, ohledně níž byla žaloba zamítnuta 15 632 Kč s přísl. z celkového předmětu řízení rovnému součtu těchto částek 21 514 Kč s přísl. Žalovaná byla tedy úspěšná v 73 % a neúspěšná v 27 %, pročež jí náleží 46 % (73 % - 27 %) na celkových vynaložených nákladech řízení. Proto jí soud přiznal náhradu nákladu řízení. Ta se sestává z odměny za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, a účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]) 1 úkon za 1 980 Kč, z odměny za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 2 AT (vyjádření ke znaleckému posudku a vyjádření k Dodatku [číslo] znaleckého posudku) 1 úkon za 990 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 7 úkonů právní služby ve výši celkem 2 100 Kč a dále z 21% DPH v částce 2 935,80 Kč, celkem tedy 16 915,80 Kč; 46 % pak činí částku 7 781 Kč.

26. Obsah výroku IV. a V. je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.