29 C 112/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 111 127,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 111 127,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 15. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 42 825 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 111 127,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 11. 2019 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo mimo jiné pojištění odpovědnosti žalobce za škodu způsobenou činností – předmětem podnikání žalobce. Spoluúčast byla sjednána na částku 1 000 Kč. Dne 18. 4. 2020 došlo k pojistné události, když jednatel žalobce při zapojování fotovoltaické elektrárny na rodinném domě na adrese [adresa], konkrétně při zapojení 2 baterií nesprávně tyto propojil a tím došlo k vyzkratování a zničení těchto baterií. Výše škody, kterou žalobce způsobil, byla vypočtena na částku 112 127 Kč bez DPH. Žalovaná pojistnou událost uzavřela s tím, že nárok žalobci nevzniká a na pojistné plnění mu ničeho nezaplatila. S ohledem na sjednanou míru spoluúčasti představuje pojistné plnění částku 111 127,60 Kč. Dne 11. 11. 2020 se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce obrátil na žalovanou a vyzval ji k úhradě částky 111 127,60 Kč. Žalovaná však i přes tuto výzvu žalobci ničeho neuhradila.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nárok uplatněný žalobou zcela neuznala, když dále učinila nesporným, že žalobce sjednal se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] ze dne 14. 11. 2019, kterou byla pojištěna mimo jiné odpovědnost žalobce za škodu způsobenou provozní činností, se smluvní spoluúčastí ve výši 1 000 Kč. Žalované byla nahlášena škodná událost, ke které mělo dojít dne 18. 4. 2020 tak, že když jednatel žalobkyně při zapojování fotovoltaické elektrárny na rodinném domě na adrese [adresa], konkrétně při zapojení 2 baterií, nesprávně tyto propojil a tím došlo k vyzkratování a zničení těchto baterií. Žalovaná doposud nevyplatila žádné pojistné plnění z výše označené škodné události. Dále žalovaná konstatovala, že škoda nastala na zařízení, na němž žalobce prováděl objednanou činnost, tudíž za tímto účelem musel toto zařízení převzít. Na takovou situaci se vztahuje čl. 6 odst. 2 písm. a) Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti podnikatele DPPOP P 1/16, dle kterého„ Pojištění odpovědnosti podnikatele se nevztahuje, pokud tak není ujednáno příslušnými ZPP nebo v pojistné smlouvě, na povinnost pojištěného nahradit poškozenému újmu vzniklou: na převzaté věci nebo na převzaté přepravované věci;“. Dále podle čl. 7 bod 10. platí, že pro účely pojištění se rozumí:„ Převzatou věcí věc movitá, která není ve vlastnictví pojištěného, kterou však pojištěný převzal, a má být předmětem jeho závazku, tj. a) věc, kterou pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti (zpracování, oprava, úprava, úschova, prodej, uskladnění, apod.)“. Pojištění se tak nevztahuje na odpovědnost žalobce za škodu způsobenou při shora popsané škodné události. Právo na pojistné plnění z pojistné smlouvy tedy nevzniklo.

3. Žalobce v replice dále uvedl, že nelze akceptovat výklad žalované o převzaté věci, kdy dle argumentace žalované by došlo k převzetí jakékoliv věci prakticky vždy, pokud by docházelo k jakékoliv činnosti s touto věcí. V takovém případě by ale jakékoliv pojištění odpovědnosti za škodu postrádalo smysl, a to navíc pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou činností - předmětem podnikání žalobce (elektroinstalace). K pojistné události došlo při naprosto obvyklé činnosti žalobce, tj. při zapojování baterií FTE. V tomto směru žalobce odkazuje na § 433 NOZ, § 1753 NOZ a 2789 NOZ. I pokud by bylo možné výklad žalované o převzaté věci akceptovat, nelze citované ujednání doplňkových pojistných podmínek považovat za platné, a to s odkazem na výše uvedená zákonná ustanovení a uvedené skutečnosti. K tomuto nutno podotknout, že v zájmu žalobce bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou činností vymezenou předmětem jeho podnikání. Výklad žalované tedy vylučujete samotný předmět pojištění jako takový. Žalovaná převzetí věci jako takové váže na vlastnictví věci. To, zda opravovaná věc, resp. věc, která je uváděna do provozu, je či není ve vlastnictví pojištěného, rozhodně samo o sobě nevypovídá nic o tom, zda se jedná o převzatou věc tím, kdo s ní jakkoliv manipuluje. Argument žalované nemá oporu ani v pojistných ani v zákonných podmínkách (viz § 2944 NOZ). Žalobce žádné baterie v souvislosti jejich zapojením na FTE nikdy nepřevzal. Žalobce pouze prováděl jejich zapojení a v důsledku jejich špatného propojení došlo ke způsobení škody na majetku jiného subjektu.

4. Na jednání soudu dne 2. 9. 2021 popsal jednatel žalobce způsob zapojení baterií dne 18. 4. 2020 následovně: když se dostavil do předmětného domu v [obec], byly všechny technologie doručeny firmou [právnická osoba] Technologie fotovoltaické elektroniky byla již osazena ve sklepě na svých místech. Baterie již byly instalovány na stěně, byly instalovány vedle sebe, jednalo se o čtyři baterie. Baterie je ve tvaru kvádru a má hmotnost cca 60 kg. Jednatel žalobce tyto baterie mezi sebou propojil, tj. prostřednictvím svorek a konektorů.

5. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 14. 11. 2019 uzavřel žalobce jako pojistník a pojištěný se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu pro pojištění podnikatelů [anonymizována dvě slova] [číslo] s předmětem pojištění odpovědnosti vztahující se na právním předpisem stanovenou povinnost žalobce nahradit poškozenému újmu, vznikla-li povinnost k její náhradě mj. v souvislosti s činnostmi uvedenými v přiložené kopii výpisu z obchodního rejstříku. Limit pojistného činil částku 1 000 000 Kč, spoluúčast byla sjednána ve výši 1 000 Kč. Dle výpisu z obchodního rejstříku je předmětem podnikání žalobce mj. montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení. Dne 18. 4. 2020 jednatel žalobce při zapojování dvou baterií fotovoltaické elektrárny na rodinném domě na adrese [adresa], nesprávně tyto propojil, a tím došlo k vyzkratování a zničení těchto baterií. Výše škody činí cenu nových dvou baterií, která činí dle faktury č. [rok] [číslo], vystavené společností [právnická osoba], [IČO], dne 8. 4. 2020 částku ve výši 112 127,60 Kč. Žalovaná odmítla žalobci vyplatit pojistné plnění s odůvodněním, že se v daném případě uplatní výluka z pojištění dle čl. 6 odst. 2 písm. a) Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti podnikatele DPPOP P 1/16. Předžalobní výzvou ze dne 11. 11. 2020 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k vyplacení pojistného plnění v částce 111 127,60 Kč nejpozději do 14. 11. 2020. Žalovaná žalobci pojistné plnění nevyplatila.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Podle § 2774 odst. 1 o.z., pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

9. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti podnikatele DPPOP P 1/16 (dále jen„ DPPOP P 1/16“) předmětem pojištění odpovědnosti podnikatele je právním předpisem stanovená povinnost pojištěného nahradit poškozenému dále specifikovanou újmu, vznikla-li pojištěnému povinnost k její náhradě v souvislosti s činností pojištěného specifikovanou v pojistné smlouvě.

10. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) DPPOP P 1/16 pojištění odpovědnosti podnikatele se vztahuje na právním předpisem stanovenou povinnost pojištěného nahradit poškozenému majetkovou újmu na jmění včetně následné finanční újmy z toho vyplývající, a to do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

11. Podle čl. 6 odst. 2 písm. a) DPPOP P 1/16 pojištění odpovědnosti podnikatele se nevztahuje, pokud tak není ujednáno příslušnými ZPP nebo v pojistné smlouvě, na povinnost pojištěného nahradit poškozenému újmu vzniklou na převzaté věci nebo na převzaté přepravované věci.

12. Podle čl. 7 odst. 10 písm. a) DPPOP P 1/16 se převzatou věcí pro účely tohoto pojištění rozumí věc movitá, která není ve vlastnictví pojištěného, kterou však pojištěný převzal, a má být předmětem jeho závazku, tj. věc, kterou pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti (zpracování, oprava, úprava, úschova, prodej, uskladnění, apod.).

13. Mezi účastníky je pouze sporné, zda se v posuzovaném případě uplatní výluka z pojištění dle čl. 6 odst. 2 písm. a) DPPOP P 1∕16, tedy zda ke škodě došlo na převzaté věci. Ačkoliv čl. 7 bod 10 DPPOP P 1∕16 obsahuje výklad pojmu převzaté věci, jedná se částečně o definici kruhem (v takovém případě definice zpětně odkazuje na pojem, který má sama vysvětlovat):„ převzatá věc“ –„ věc, kterou pojištěný převzal“. Tato definice nám tedy nepředkládá vysvětlení, co se rozumí převzetím věci, tedy v důsledku, co se rozumí převzatou věcí. V daném případě pro naplnění výluky musí jít o převzetí věci movité.

14. Pojem„ převzetí“ movité věci je pro daný spor třeba hledat v obecné právní úpravě, tj. občanském zákoníku. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89∕2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Protože převzetí movité věci je spojeno s okamžikem nabytí vlastnictví, musí představovat stav, kdy získal nabyvatel moc nad věcí, kdy může realizovat všechny složky obsahu vlastnického práva (zejména věc užívat a volně s ní disponovat). Proto je třeba převzetím rozumět faktické (fyzické, hmotné) uchopení, přebrání movité věci„ z ruky do ruky“ (srov. Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, Cpjn 50/93, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod Rc 34/93, sešit 7-8, strana 125), u věcí vyžadujících k užívání doklady (např. řidičský průkaz k autu) vedle fyzického přebrání i předání příslušenství. V některých případech může být naroveň převzetí postaveno i prohlášení, ovšem pouze tehdy, má-li tento subjekt věc již v držení (např. na základě výpůjčky), přičemž prohlášení se netýká převzetí, ale toho, že bude věc nadále užívat již jako vlastník. I zde musí předcházet fyzické přebrání této movité věci.

15. V posuzované věci je třeba s ohledem na shora podaný výklad převzetí věci rozumět okamžik, na jehož základě pojištěný získává nad movitou věcí faktickou moc (kdy se samozřejmě neuplatní ostatní složky vlastnického práva, neboť se dle pojistných podmínek žalované převzatou věcí rozumí věc movitá, která není ve vlastnictví pojištěného). Jakýkoliv fyzický kontakt s movitou věcí, např. dotek jednatele žalobce při propojování baterií, nelze za faktickou moc nad movitou věcí považovat.

16. V projednávané věci však žalobce faktickou mocí nad bateriemi fotovoltaické elektrárny nikdy nedisponoval. Již před samotným zapojením (propojením) baterií mezi sebou, při kterém došlo ke škodě na bateriích, byly tyto baterie rozestavěny a připevněny na zdi, nebylo s nimi možno manipulovat – fyzicky je uchopit. Žalobce taktéž žádnou fyzickou manipulaci s bateriemi neprováděl. K převzetí baterií žalobcem tak nikdy nedošlo, a proto se namítaná výluka dle čl. 6 odst. 2 písm. a) DPPOP P 1∕16 neuplatní.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť k poškození dvou baterií k fotovoltaické elektrárně, které nebyly ve vlastnictví žalobce, došlo jednáním jednatele žalobce, a to při činnosti, která byla předmětem podnikání žalobce k datu škodní události, pročež se jednalo o pojistnou událost, z níž žalobci vzniklo právo na pojistné plnění od žalované. Výše pojistného plnění pak představuje cenu nových dvou baterií v nesporné výši 112 127,60 Kč, od které je třeba odečíst sjednanou spoluúčast ve výši 1 000 Kč, tedy částku 111 127,60 Kč, kterou soud žalobci ve výroku I. rozsudku přiznal. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení.

18. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 446 Kč, dále z odměny za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika a účast na jednání soudu dne 2. 9. 2021) 1 úkon za 5 580 Kč, v součtu 27 900 Kč, dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 5 úkonů právní služby ve výši celkem 1 500 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 2. 9. 2021 [obec] – Praha a zpět ve vzdálenosti 300 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 1 818 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 5 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 500 Kč a dále 21% DPH v částce 6 660,78 Kč, celkem tedy 42 825 Kč.