29 C 113/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Kociánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: právnická osoba Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 22 805 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 805 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 785 Kč od 18. 5. 2024 do 28. 5. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 755 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 050 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 283 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 22 805 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o ubytování, a to dne 29. 2. 2024 prostřednictvím SMS komunikace s , jméno FO, , zaměstnancem žalované, na základě níž služeb žalobkyně využili zaměstnanci žalované. Úplata byla placena na měsíční bázi a ač platební morálka žalované byla nevalná od počátku, veškeré žalobkyní následně zaslané faktury žalované byly uhrazeny, vyjma dvou faktur týkajících se období května a června 2024 – faktura ze dne 3. 5. 2024, č. č. F20240082, splatná dne 17. 5. 2024, znějící na částku 22 785 Kč (dále jen „F1“), která byla uhrazena toliko části v rozsahu 22 030 Kč, a faktura ze dne 3. 6. 2024, č. F202400100, splatná dne 17. 6. 2024, znějící na částku 22 050 Kč (dále jen „F2“). Pro vyjasnění sporných vztahů měla dle žalobních tvrzení dne 25. 7. 2024 proběhnout schůzka mezi jednatelem žalobkyně a , jméno FO, , jíž byl také přítomen svědek , jméno FO, , na níž žalovaná ústy pana , jméno FO, potvrdila, že dlužnou částku uhradí. K tomu však již nikdy nedošlo. Žalovaná částka je tedy součtem nedoplatku na F1 a neuhrazené úplaty vyfakturované ve F2.

2. Žalovaná žalobní nárok neuznala, a to ani z části. Nikterak nesporovala vznik předmětného smluvního vztahu, avšak uvedla, že odměna za služby již byla žalobkyni zcela uhrazena právě onou platbou ve výši 22 030 Kč. Žalovaná při jednání dne 14. 7. 2025 dále uváděla, že , jméno FO, , který měl dle žalobních tvrzení za žalovanou jednat, není zaměstnancem žalované a jeho jednání žalovanou nemůže nikterak zavazovat. Jedná se o obchodního ředitele společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, ., a vznikl-li tedy nějaký smluvní vztah, pak s touto společností, a nikoliv mezi stranami sporu. Žalovaná zopakovala při jednání dne 14. 7. 2025, že nepopírá, že v minulosti smluvní vztah o ubytování jejích zaměstnanců existoval, sporuje však oprávněnost faktur za odebrané služby, které jsou předmětem sporu. Žalobkyně neunáší břemeno tvrzení a důkazní ohledně konkrétních kontur smluvního vztahu.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění.

4. Soud vzal při závěru o skutkovém stavu věci v první řadě za své shodné tvrzení stran (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“), že žalobkyní tvrzená smlouva o ubytování byla mezi stranami uzavřena. Strany se potud shodují. Žalovaná nicméně sporuje využití služeb v rozsahu, který je fakturován v F1 a F2. V tomto rozsahu žalovaná tvrdí, že není pasivně legitimovaná, kdy jednání , jméno FO, mohlo zavazovat toliko společnost , právnická osoba, , jíž je jmenovaný jednatelem.

5. Dne 29. 2. 2024 jednatel žalobkyně sdělil prostřednictvím aplikace WhatsApp adresátu , jméno FO, svoji e-mailovou adresu a informace k ubytování, tj. že lze objednat dvoulůžkový pokoj na dobu určitou či neurčitou, s tím že výpovědní doba u smlouvy na dobu neurčitou je 14 dní. Cena činila 245 Kč za osobu/noc (zjištěno z komunikace WhatsApp, č. l. 39).

6. F1 obsahuje údaj o odběrateli – , právnická osoba, , Jméno žalované, ., dále vyúčtování služeb za období 1. 5. 2024–1. 6. 2024, kdy byly pronajaty pokoje 319/1, 319/2, 319/3, každý obsazen jedním hostem, v jednotkovém množství 31 dní každý, jednotková cena 245 Kč. Takto byla vyúčtována částka 22 785 Kč (zjištěno z F1, č. l. 19). F2 obsahuje údaj o odběrateli – , právnická osoba, , Jméno žalované, ., dále vyúčtování služeb za období 1. 6. 2024–1. 7. 2024, kdy byly pronajaty pokoje 319/1, 319/2, 319/3, každý obsazen jedním hostem, v jednotkovém množství 30 dní každý, jednotková cena 245 Kč. Takto byla vyúčtována částka 22 050 Kč (zjištěno z F2, č. l. 18).

7. Faktury za období od 5. 3. 2024–16. 4. 2024 účtované žalované byly plně uhrazeny (nesporné tvrzení účastníků). Platbou ze dne 28. 5. 2024 ve výši 39 000 Kč byly uhrazeny faktury jak vydané v dubnu 2024, tak částečně F1. Všechny uvedené faktury byly uhrazeny po splatnosti (zjištěno ze seznamu vydaných faktur, č. l. 37, částečná úhrada F1 též z inventarizace pohledávek žalobkyně z 3. 9. 2024, č. l. 20). Platbu provedl , jméno FO, , což je jednatel žalované (zjištěno z oznámení banky o provedení příkazu k úhradě, č. l. 36).8. 25. 7. 2024 se jednatel žalobkyně dotazoval , jméno FO, , kdy jej bude moci navštívit v , adresa, za účelem vyřešení dlužných faktur (zjištěno z komunikace WhatsApp, č. l. 44). Téhož dne proběhla osobní schůzka za přítomnosti jednatele žalobkyně, , jméno FO, a svědka , jméno FO, , z níž vzešla mj. dohoda o tom, že po zápočtu částečné úhrady na fakturu staršího data žalovaná uhradí plně F2 (zjištěno z e-mailu svědka , jméno FO, , č. l. 38, též z jeho svědecké výpovědi, viz níže). Dne 2. 8. jednatel žalobkyně urgoval , jméno FO, k uhrazení dlužných faktur a odkazoval na schůzku, na níž toto bylo dohodnuto. Dne 12. 8. došlo k opětovné urgenci. 16. 8. reagoval posledně jmenovaný tak, že zavolá jednateli žalobkyně zpátky. Na to reagoval jednatel žalobkyně tentýž den s dotazem, kdy si pro dlužnou částku bude moci přijít. Dne 19. 8. oznámil , jméno FO, , že bude dne hovořit s p. , jméno FO, , za , právnická osoba, „zjistí“ a odpoledne zavolá. Žalobkyně odpoledne téhož dne opětovně urgovala (zjištěno z komunikace WhatsApp, č. l. 40–44).

9. Svědek , jméno FO, vypověděl, že je zaměstnancem žalobkyně na pracovní pozici správce ubytovny, a to od jara 2015. S panem , jméno FO, se potkal v souvislosti s ubytováním pro pracovníky, kteří pracovali na nově otevřeném skladu v , adresa, . Na počátku smluvního vztahu mu bylo p. , jméno FO, sděleno, že se jedná o zaměstnance firmy , právnická osoba, , následně bylo toto oznámení poupraveno, a to tak, že se mělo jednat o zaměstnance žalované. Sám p. , jméno FO, sdělil, že je manažer společnosti , právnická osoba, , posléze však upřesnil, nechť fakturace zní na žalovanou. Tato situace někdy nastává, tj. že jsou ubytováni zaměstnanci jedné společnosti, ale platí za ně společnost jiná, která jejich služby reálně využívá. Cena byla sjednána dle tehdy účinného ceníku služeb. Byly pronajaty tři pokoje. Žalovaná přijímala účetní doklady a hradila na ně jak hotovostně, tak bankovním převodem. Hotovostně bylo hrazeno někdy tak, že p. , jméno FO, pověřil někoho z ubytovaných, aby peníze na ubytovně předal. Faktury vystavoval svědek. Zněly na společnost žalované, byly zasílány přímo p. , jméno FO, a do určité doby vše probíhalo hladce. Stačilo připomenout p. , jméno FO, fakturu po splatnosti. Poté, co nastaly problémy, sešli se jednatel žalobkyně, p. , jméno FO, a svědek, aby se vyřešili nesrovnalosti ohledně faktur. Po jednání svědek zaslal krátký záznam z jednání 25. 7. 2024, aby se mohl každý z aktérů vyjádřit. Zůstala jedna dlužná faktura s tím, že p. , jméno FO, uváděl, že peníze již v minulosti poslal po jednom z ubytovaných zaměstnanců, nicméně ten peníze ztratil. Po dobu roku 2024 se ceny ubytování dle znalosti svědka nezměnily. Svědek si nevzpomněl, kdy přesně byli zaměstnanci ubytováni ani zdali bylo někdy fakturováno na společnost , právnická osoba, .

10. Soud navzdory námitkám žalované výpověď svědka v předchozím odstavci sumarizovanou nemá za nevěrohodnou. Ze samotného faktu, že svědek je zaměstnancem žalobkyně nikterak nelze , právnická osoba, dovozovat jeho nevěrohodnost. Svědek byl soudem řádně poučen dle § 126 o. s. ř. zejména pak o trestních následcích křivé výpovědi. Výpověď svědka pak soud ani nepovažuje za vnitřně rozpornou. Pokud si svědek na některé skutečnosti vzpomněl lépe než na jiné (např. datum schůzky 25. 7. 2024 oproti skutečnosti, zda bylo nebo nebylo někdy fakturováno na společnost , právnická osoba, ), nelze ani z tohoto činit závěry žalovanou proponované, že svědek „má toliko naučené fráze“. Není vyloučeno, že svědku, na rozdíl od dalších skutečností spjatých se smluvním vztahem mezi účastnicemi, utkvělo datum schůzky v paměti, jelikož se jednalo o poměrně nestandardní situaci (na rozdíl od fakturace, která je běžnou a frekventovanou činností svědka v rámci plnění jeho pracovních povinností pro žalobkyni). Svědek navíc odpovídal spontánně, nesnažil se tendenčně přesvědčit soud o tom, že na společnost , právnická osoba, nikdy fakturováno nebylo. Naopak přiznal, že osoba , jméno FO, , Anonymizováno, je manažerem společnosti , právnická osoba, , přestože „nevýhodnost“ tohoto zjištění pro žalobkyni mu musela být zřejmá. Soud uzavírá, že výpověď svědka považuje za věrohodnou.

11. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy, č. l. 16, a doručenky k ní, č. l. 21).

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci nic podstatného.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

14. Podle § 436 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

15. Podle § 444 odst. 1 o. z. kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

16. Podle § 2201 o. z., se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

17. Podle § 2326 o. z. se smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

18. Zjištěný skutkový stav soud hodnotí tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o ubytování, na základě níž si žalovaná jakožto nájemce najala pro ubytování dělníků tři pokoje (č. 319/1, 319/2 a 319/3) v ubytovacím zařízení provozovaném žalobkyní, a to minimálně pro období od 29. 2. 2024–1. 7. 2024. Cena byla sjednána ve výši 245 Kč za osobu na noc, kterémuž zjištění výpočty v žalobkyní předkládaných F1 a F2 konvenují. Pro podstatu sporu je zcela nerozhodné, o jaké osoby se mělo jednat, tj. zdali se jednalo o zaměstnance žalované či společnosti , právnická osoba, . Smlouva byla nesporně uzavřena a jakým způsobem žalovaná naloží s pronajatým majetkem (v rámci smluvního závazku) je čistě její věc. Z výpovědi svědka , jméno FO, navíc vyplynulo, že je poměrně častá situace, v níž je smlouva o ubytování sjednána jiným subjektem než tím, který služby reálně, využívá (resp. jeho zaměstnanci).

19. Pokud žalovaná sporovala, že osoba , jméno FO, nebyla oprávněná za žalovanou jednat, pročež je zavázán sám či zavázal svým jednáním osobu třetí, soud konstatuje, že provedeným dokazováním bylo toto její tvrzení bezpečně vyvráceno. Svědek , jméno FO, vypověděl, že ačkoliv se , jméno FO, představil jako obchodní ředitel společnosti , právnická osoba, , fakturováno mělo být na společnost žalované. To také bylo činěno. Faktury byly přitom zasílány , jméno FO, , avšak byla to žalovaná, kdo následně plnil. Naposledy se tak stalo ke dni 28. 5. 2024, kdy byla prostřednictvím jednatele žalované , jméno FO, zaslána částka ve výši 39 000 Kč, kterouž úhradou byla dokonce částečně uhrazena většinová část F1. K tomu přistupují další zjištění podporující fakt, že žalovaná byla při jednání se žalobkyní zastoupena dotyčnou osobou. Potvrzující e-mail svědka , jméno FO, z 25. 7. 2024 nese předmět , právnická osoba, – dohoda z 25. 7. 2024 a ze zprávy v mobilní aplikaci WhatsApp z 19. 8. , jméno FO, plyne, že věc řeší za společnost , právnická osoba, s jejím jednatelem. Žalobkyně neměla jedinou pochybnost domnívat se, že , jméno FO, nebyl oprávněn za žalovanou jednat, nicméně i kdyby tomu tak bylo, svým chováním (úhradou dlužných částek ze smlouvy o ubytování) vyvolala u žalobkyně domněnku, že osoba p. , jméno FO, je k takovému jednání zmocněna. Žalovaná je tak v dané věci bez oprávnění dovolat se eventuálního nedostatku zmocnění dle § 444 odst. 1 o. z.

20. Nelze navíc spustit ze zřetele, že žalovaná ponejprv uváděla v rámci obrany proti žalobě, že dlužnou částku 22 030 Kč již uhradila, pročež se zprostila svého závazku ze smlouvy o ubytování plynoucího. Až na jednání soudu dne 14. 7. 2025 žalovaná předestřela obranu v podobě nedostatku pasivní věcné legitimace z důvodu absence zastoupení osobou , jméno FO, , Anonymizováno, . Taková argumentace vyznívá poněkud účelově, když v řízení vzápětí bylo postaveno najisto, že žalovaná hradila své nezpochybňované závazky právě skrz komunikaci s p. , jméno FO, , nikoliv na základě komunikace přímo se žalobkyní. Že se za takto zjištěného skutkového stavu žalovaná v rámci argumentace (vyjma zpochybnění své pasivní legitimace) omezila na odkaz povinnosti tvrzení a důkazní žalobkyně, aniž by soudu předložila jakékoliv indicie pro vyvrácení tvrzení protistrany, je poněkud zarážející a vyvolává pochyby o absenci účelovosti argumentace strany žalované.

21. Soud na základě výše uvedeného uzavírá, že argumentace žalované o nedostatku pasivní věcné legitimace na její straně byla vyvrácena, a žalobní žádání je tedy po právu. Žalobkyně má nárok na úhradu částky nedoplatku ve výši 775 Kč za žalované poskytnuté služby ubytování v období 1. 5. –1. 6. 2024 a částky ve výši 22 050 Kč za žalované poskytnuté služby za ubytování v období 1. 6.–1. 7. 2024, tj. celkem částky 22 805 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žádanou částku přiznal včetně požadovaného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobkyni.

23. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 15 283 Kč a sestává z následujících položek:a) soudní poplatek ve výši 913 Kč, Anonymizovánob) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 2 020 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 za 6 úkonů právní služby, tj. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh na zahájení řízení, vyjádření na výzvu soudu ze dne 9. 7. 2025, účast na jednání 14. 7. 2025 a vyjádření z 31. 7. 2025), tj. celkem 12 120 Kč;c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 3 úkony vykonané za účinnosti a. t. do konce roku 2024 a po 450 Kč za zbývající 3 úkony vykonané za účinnosti a. t. po 1. 1. 2025.

24. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

25. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.