29 C 133/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalované o zaplacení 610 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 610 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 31 952 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 610 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře 6.380 m2, v k.ú. [obec], obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (dále jen„ předmětný pozemek“). Na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne 9. 9. 2009 (dále jen„ nájemní smlouva“) byla žalované pronajata část předmětného pozemku o výměře 13 m2 nacházející se před objektem [adresa], Na Příkopě 23, [obec a číslo] a blíže specifikovaná v nařízení hl. m. [obec] [číslo] [anonymizováno] [obec], kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ část předmětného pozemku“), za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního stánku. Dle čl. II. nájemní smlouvy byl nájemní vztah sjednán na dobu neurčitou. Dle čl. V. odst. 1 nájemní smlouvy jsou pronajímatel i nájemce oprávněni tuto smlouvu vypovědět v šestiměsíční výpovědní lhůtě bez udání důvodu. Dle čl. V. odst. 4 nájemní smlouvy počíná výpovědní lhůta běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Žalobce vypověděl nájemní smlouvu v souladu v čl. V. odst. 1 nájemní smlouvy výpovědí ze dne [datum], přičemž tato výpověď byla schválena usnesením Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum]. Předmětná výpověď byla zaslána do datové schránky žalované dne [datum]. Výpověď byla žalované doručena dne [datum]. Podle čl. VI. odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy v případě, že nájemce při skončení nájmu nevyklidí předmět nájmu a nepředá jej pronajímateli ve stanovené lhůtě, je nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč denně do doby protokolárního předání předmětu nájmu. Žalovaná byla na povinnost vyklidit část předmětného pozemku včas upozorněna, ale přesto svou povinnost nesplnila, a žalovaná se tak dostala do prodlení s protokolárním předáním části předmětného pozemku. Žalobce tak s ohledem na uvedené požaduje po žalované za porušení této povinnosti smluvní pokutu, a to za období od [datum] do [datum], tj. za 61 dní. Výši smluvní pokuty vyčíslil žalobce jako 61 dní x 10 000 Kč. Celková výše smluvní pokuty za toto období tak činí částku ve výši 610 000 Kč. Žalobce v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 občanského zákoníku rovněž po žalované požaduje zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky smluvní pokuty ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení. Žalobce nejprve upomínkou ze dne [datum], odeslána [datum], doručena žalované dne [datum] vyzval žalovanou k zaplacení výše uvedené smluvní pokuty. Žalované byla právním zástupcem žalobce zaslána předžalobní upomínka dle § 142a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to ze dne [datum]. Žalovaná však do dnešního dne na shora uvedenou pohledávku neuhradila ničeho.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nárok žalobce neuznala, když dále konstatovala, že nárok žalobce na úhradu smluvní sankce mohl vzniknout pouze za podmínky, že žalovaná předmět nájmu včas nevyklidila a nepředala zpět žalobci. Žalovaná předmět nájmu užívá do současné doby na základě nájemní smlouvy, která ji nebyla žalobcem platně vypovězena. Žalobce předmětnou nájemní smlouvu údajně vypověděl výpovědí ze dne [datum], jejíž doručení se žalobce snaží prokázat doručením do datové schránky žalované. Dle čl. V. odst. 5 předmětné nájemní smlouvy bylo mezi smluvními stranami výslovně ujednáno, že doručení případné výpovědi ze strany pronajímatele (žalobce) bude na adresu nájemce uvedenou v této smlouvy, případně na adresu určenou nájemcem. Žalovaná na adresu svého sídla žádnou výpověď z nájmu žalobce neobdržela a jinou adresu pro doručování žalobci nesdělila. Doručování výpovědi či jiné korespondence do datové schránky žalované nebylo mezi smluvními stranami ujednáno. V čl. V. odst. 5 nájemní smlouvy byl sjednán jasný a konkrétní způsob doručování výpovědi a tento smluvně dohodnutý způsob žalobce nerespektoval a porušil tak své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy. S odkazem na zásadu„ pacta sunt servanda“ má žalovaná za to, že jí nebyla předmětná výpověď z nájmu ze dne [datum] žalobcem doručena a toto jednostranné jednání žalobce je neplatné z důvodu nedodržení smluvně sjednaným podmínek pro doručování. Tento úkon (jednání) žalobce tak nemůže být považován za úkon, na jehož základě by mělo dojít k ukončení nájemní smlouvy. Žalovaná proto předmětný pozemek užívá oprávněně nadále na základě předmětné nájemní smlouvy.

3. Žalobce v replice odkázal na obdobné spory, řešící otázku platnosti výpovědi doručované jiným, než sjednaným způsobem, kde bylo soudy dovozeno, že způsob doručení nemá na její platnost vliv, když je důležité, zda se dostala výpověď do sféry dispozice žalované a zda tady měla možnost se s ní seznámit. V tomto případě již tak bylo opakovaně prokázáno, že výpověď zaslanou do datové schránky si oprávněná osoba vyzvedla, a to přihlášením se dne [datum], a následně s ohledem na to, že žalobce žádala o revokaci svého rozhodnutí ohledně výpovědi z nájmu, je zřejmé, že s výpovědí byla seznámena.

4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Dne [datum] uzavřel žalobce, který je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře 6.380 m2, v k.ú. [obec], obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí), jako pronajímatel se žalovanou jako nájemcem nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo], na jejímž základě byla žalované pronajata část předmětného pozemku o výměře 13 m2 nacházející se před objektem [adresa], Na Příkopě 23, [obec a číslo] a blíže specifikovaná v nařízení hl. m. [obec] [číslo] Sb. hl. m. [obec], kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního stánku, a to na dobu neurčitou. Dle čl. V. odst. 1 nájemní smlouvy jsou pronajímatel i nájemce oprávněni tuto smlouvu vypovědět v šestiměsíční výpovědní lhůtě bez udání důvodu. Dle čl. V. odst. 4 nájemní smlouvy výpovědní lhůta počíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dle čl. V. odst. 5 nájemní smlouvy bude výpověď nájemci doručena na adresu nájemce uvedenou v této smlouvě, případně na adresu určenou nájemcem. Podle čl. VI. odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy v případě, že nájemce při skončení nájmu nevyklidí předmět nájmu a nepředá jej pronajímateli ve stanovené lhůtě, je nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč denně do doby protokolárního předání předmětu nájmu (prokázáno předmětnou nájemní smlouvou). Dne [datum] vypověděl žalobce předmětnou nájemní smlouvu bez udání důvodu (prokázáno předmětnou výpovědí). Výpověď byla žalované doručována do její datové schránky, doručena byla dne [datum], kdy se žalovaná do datové schránky přihlásila (prokázáno doručenkou datové zprávy). Dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení mj. smluvní pokuty za nevyklizení předmětu nájmu za období od [datum] do [datum] v částce 610 000 Kč s datem splatnosti [datum] (prokázáno předmětnou výzvou); výzva byla žalované doručena do datové schránky dne [datum] (prokázáno doručenkou datové zprávy). Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 610 000 Kč do 7 dnů od jejího doručení (prokázáno předmětnou předžalobní výzvou); tato byla dodána do datové schránky žalované dne [datum] (prokázáno doručenkou datové zprávy). Žalovaná do dne vyhlášení rozsudku předmětnou část pozemku nevyklidila (nesporná skutečnost).

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

7. Podle § 544 odst. 1 zákona č. 40⁄1964 Sb., občanský zákoník, v posledním platném znění (dále jen obč.zák.“) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

8. Podle § 544 odst. 2 obč. zák. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

9. Mezi stranami byla sjednána smluvní pokuta pro případ nevyklizení a nepředání předmětu nájmu pronajímateli ve stanovené lhůtě při skončení nájmu. Mezi stranami je nesporné, že do dne vyhlášení rozsudku žalovaná předmět nájmu nevyklidila a žalobci nepředala. Žalovaná argumentuje tím, že jí výpověď z nájmu nebyla doručena způsobem sjednaným v nájemní smlouvě, tedy doručením na adresu uvedenou v nájemní smlouvě, pročež není platná a nájemní vztah proto dále trvá.

10. Je sice pravdou, že žalobce nedoručoval žalované výpověď z nájmu dle sjednaným způsobem, když výpověď byla žalované doručována do její datové schránky. Nejvyšší soud však v řadě svých rozhodnutí vyložil, že účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů (jakým je i výpověď z nájmu bytu) v režimu občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum] – dále„ obč. zák.“) předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice (§ 45 odst. 1 obč. zák.). Slovní spojení„ dostane do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 442/2003, ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 28 Cdo 72/2004, a ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). S předestřenými právními názory se Nejvyšší soud ztotožnil i v poměrech právní úpravy obsažené od [datum] v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Povaha výpovědi (v tehdy posuzovaném případě z nájmu bytu) jakožto adresného jednostranného hmotněprávního jednání totiž zůstala nedotčena a i nadále platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě v okamžiku, kdy jí projev vůle dojde (§ 570 odst. 1 o. z.) - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 26 Cdo 198/2017, ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3716/2018.

11. V projednávané věci pak soud optikou shora zastávaného výkladu Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že výpověď z nájmu výše specifikované části pozemku byla žalované doručena dne [datum], kdy se žalovaná přihlásila do své datové schránky a tímto se s výpovědí seznámila. Šestiměsíční výpovědní lhůta tak uplynula [datum] a od následujícího dne tak žalované nesvědčí žádný právní titul pro užívání předmětné části pozemku. Z tohoto důvodu tak žalobci vzniklo právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, přičemž pokud jej požaduje za období od [datum] do [datum], je tento požadavek plně oprávněný a činí částku smluvní pokuty v celkové výši 610 000 Kč (61 dní).

12. Pro úplnost soud dodává, že výše smluvní pokuty není nepřiměřená či v rozporu s dobrými mravy, neboť byla mezi účastníky dobrovolně ujednána a její výše odpovídá hodnotě zajišťovaného zájmu.

13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvému dni prodlení (výrok I.).

14. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, kdy žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 30 500 Kč, dále z paušální náhrady dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ze dne [datum] o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu celkem ve výši 1 200 Kč za 4 úkony (žaloba, replika příprava a účast na jednání soudu dne [datum]) a dále z 21% DPH v částce 252 Kč, celkem tedy 31 952 Kč. V daném případě jde o běžnou agendu žalobce, u něhož lze presumovat existenci dostatečného materiálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit své zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo [číslo] [číslo]), a proto náklady vzniklé žalobci v souvislosti se zastoupení advokátem nelze považovat za účelně vynaložené.