29 C 141/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o rozklad půjčky a uznání půjčky za neplatnou

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení neplatnosti smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou nazvanou„ žaloba o rozklad půjčky a uznání půjčky za neplatnou“ domáhala určení neplatnosti smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalované, společností [právnická osoba], [IČO], s odůvodněním, že v červnu 2019 reagovala na inzerát nabídky práce, poskytla maximální součinnost, sdělila jim osobní údaje, číslo účtu a vše dle zákoníku práce, přičemž zaměstnavatel měl hradit všechny výdaje spojené s prací. V srpnu 2019 žalobkyni přišla upomínka od [právnická osoba] a zároveň od [právnická osoba], aby zaplatila nějaký dluh ke smlouvě [číslo]. Žalobkyně si však nikdy žádný úvěr ani žádnou půjčku nebrala a nemá důvod cokoliv platit. Zároveň okamžitě podala trestní oznámení, vyšetřování není skončeno. Vyšlo najevo, že poškozených je daleko více. Ze strany [právnická osoba] došlo k pochybení a nezákonnému jednání, neboť poskytla půjčku cizí osobě. Žalobkyně nikdy o půjčku nežádala, plnou moc nikomu nedala, na smlouvě není její podpis. [právnická osoba] bylo žalobkyni sděleno, že i pokud je smlouva uzavírána online, posílají poslíčka se smlouvou, kterou musí klient po předložení průkazu totožnosti stvrdit svým podpisem.

2. Právní předchůdkyně žalované ve vyjádření k žalobě uvedla, že uzavřela s žalobkyní dne [datum] Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. [anonymizováno] (dále jen„ Rámcová smlouva“), na základě které se zavázala žalobkyni poskytovat bankovní, platební a investiční služby, vč. služeb internetového bankovnictví, a to vždy na základě požadavku žalobkyně a v rozsahu daných obchodních podmínek pro daný produkt a Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] (dále jen„ VOP“ a jednotlivé produktové podmínky jako„ [příjmení]“). Rámcovou smlouvu uzavřela žalobkyně s vlastnoručním podpisem na pobočce žalované. Na základě Rámcové smlouvy byl žalobkyní zřízen běžný účet číslo [bankovní účet] a spořicí účet číslo [bankovní účet]. Žalovaná dále uzavřela s žalobkyní smlouvu o půjčce, a to na základě Návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] podepsaného dne [datum] prostřednictvím internetového bankovnictví a verifikační SMS [číslo] zaslané na číslo mobilního telefonu [tel. číslo] a Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne [datum] (dále oba dokumenty společně jen„ Smlouva o půjčce“). Na základě této Smlouvy o půjčce se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni finanční prostředky ve výši 60 000 Kč (dále jen„ Půjčka“), a to převodem na Účet. Půjčka byla skutečně načerpána dne [datum] na Účet. Díky aktivnímu internetovému bankovnictví zřízenému k účtu je možné poskytnout klientovi produkt online prostřednictvím technických prostředků za využití verifikačních SMS zasílaných na telefonní číslo, které klient bance sděluje pro účely přístupu do internetového bankovnictví a pro poskytování bankovních služeb. Dle čl.

14. VOP má klient povinnost jednat tak, že nikomu mimo jiné nesdělí a nepředá své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Vzhledem k tomu, že Půjčka nebyla splácena, byla žalobkyně dne [datum] písemně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 1 959,01 Kč. Poté byla pohledávka předána k vymáhání externí agentuře. Žalovaná považuje Smlouvu o půjčce za řádně uzavřenou a Půjčku za řádně poskytnutou a trvá na splácení Půjčky ze strany žalobkyně. Pokud žalobkyně vědomě zadala při sjednávání Rámcové smlouvy jako kontaktní telefonní číslo namísto svého telefonního čísla telefonní číslo třetí osoby a stejně tak poskytla přihlašovací údaje do internetového bankovnictví úmyslně a zcela dobrovolně třetí osobě, jedná se ze strany žalobkyně o porušení VOP, přičemž odpovědnost za porušení VOP nese pouze žalobkyně. Nadto žalobkyně rovněž poskytla třetí osobě skeny svých osobních dokladů (občanský průkaz a rodný list). Žalobkyně tímto svým jednáním porušila VOP, k jejichž dodržování se sama zavázala, a to konkrétně ustanovení čl.

14. Bezpečnost služeb přímého bankovnictví, odst. [číslo] VOP.

3. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s právní předchůdkyní žalované, společností [právnická osoba], [IČO], rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, na jejímž základě se zavázala žalobkyni poskytovat bankovní, platební a investiční služby, vč. služeb internetového bankovnictví, a to vždy na základě požadavku žalobkyně a v rozsahu daných obchodních podmínek pro daný produkt a Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] (prokázáno předmětnou rámcovou smlouvou). Dne [datum] byl podepsán prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně a verifikační SMS zaslané na číslo mobilního telefonu [tel. číslo] Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] to jménem žalobkyně (prokázáno předmětným návrhem). Návrh byl právní předchůdkyní žalované akceptován téhož dne (prokázáno Akceptací návrhu z téhož dne). Půjčka byla načerpána na běžný účet žalobkyně č. [bankovní účet] dne [datum] (mezi účastníky nesporné).

5. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 11. 9. 2019, [číslo jednací] 2019 [číslo], soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že v červnu letošního roku otec žalobkyně [jméno] [příjmení] donesl žalobkyni z Úřadu práce vytištěnou nabídku práce. Jednalo se o leták, ve kterém bylo napsáno, že [právnická osoba] hledá zaměstnance do nově rozvíjející se firmy v Česku. Jako náplň práce bylo na letáku uvedeno, že formou home office se budou vyřizovat výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku. Jako měsíční výdělek byla uvedena částka 20 000 Kč až 25 000 Kč čistého. Na letáku byla uvedena kontaktní adresa v podobě emailu [email]. Rovněž tam byl zmíněn požadavek zasláni životopisu. Jelikož žalobkyně sháněla práci při studiu a nabídka jí zaujala, na internetu si vyhledala informace ke [právnická osoba]. Vyhledáním informaci ke zmíněné zjistila, že se jedná o existující společnost se sídlem na Novém Zélandu zabývající se developerstvím. Rovněž na internetu našla, že firma nabízí práci í na inzertním portálu [webová adresa]. Jelikož se žalobkyni zdálo vše v pořádku, na zmíněném inzertním portálu u inzerátu dne [datum] označila záložku odpověď, kdy napsala, že má zájem o práci a přiložila svůj životopis. Rovněž uvedla email na svou osobu, a to [email]. Dne [datum] z emailové adresy [email] obdržela odpověď, ve které bylo konkretizována náplň práce žalobkyně. Také bylo v emailu uvedeno, že do doby než bude založena společnost v České republice, tak by komunikace s žalobkyní na dálku. V emailu bylo zmíněno, že by si žalobkyně měla založit společný bankovní účet v České republice, banka nebyla specifikována. V emailu bylo žalobkyni přislíbeno, že na bankovní účet by byla měsíčně zasílána jednorázová částka, ze které by se vše hradilo a po založení účtu částka ve výši 1 500 USD. Za založení účtu bylo žalobkyni přislíbeno uhrazení částky 4 000 Kč a za měsíční vedení bankovního účtu pak 2 000 Kč. Rovněž byl žalobkyni přislíben služební telefon Samsung S8 a notebook s neomezeným LTE internetem. Pod emailem bylo uvedeno jméno [titul]. [jméno] [příjmení], [příjmení]. Následně obdržela email, ve kterém bylo uvedené, že má u Equa bank nebo Unicredit bank založit bankovní účet, pochopila z toho, že na svou osobu. Také jí bylo sděleno, že má založit klasický běžný účet v české měně. K bankovnímu účtu bylo uvedeno, že by bylo dobré, aby měl [titul]. [příjmení] také přístup přes online banking a uvedeno české tel. číslo + [tel. číslo] [anonymizováno], které by se vložilo pro příjem SMS a kód banky. K samotné pracovní smlouvě bylo žalobkyni řečeno, že by byla uzavřena, až bude založena česká společnost, do té doby by naše spolupráce probíhala na základě vzájemné dohody. Následně tedy dne [datum] založila žalobkyně na své jméno na pobočce Equa bank v OC Fórum [příjmení] [jméno] v [obec] bankovní účet, číslo bankovního účtu si nevybavila, k tomuto bylo zřízeno i internetové bankovnictví. K bankovnímu účtu obdržela dvě platební karty (zlatou a stříbrnou kartu). Pro přístup k internetovému bankovnictví uvedla telefonní číslo, které jí zaslal ing. [příjmení]. Přístupové heslo k internetovému bankovnictví poslala žalobkyně emailem [titul]. [příjmení]. Následně byla žalobkyně z emailové adresy [email] kontaktována osobou vystupující pod jménem [titul] [jméno] [příjmení], [příjmení]. Tento jí zaslal informace o tom, že na žalobkyní zřízený bankovní účet bude do sedmi dnů zaslána částka ve výši 2 000 USD. Dne [datum] žalobkyně obdržela z totožného emailu formulář s pokyny, že je má vyplnit. Domnívala se, že se jedná o údaje, které budou sloužit k uzavření pracovní smlouvy a vyplácení mzdy. Ve formuláři žalobkyně vyplnila své úplné jméno, adresu, číslo občanského průkazu, dle požadavků přiložila sken svého občanského průkazu a vyplněný formulář obratem zaslala emailem na emailovou adresu [email]. Jako druhý doklad naskenovala průkazku zdravotní pojišťovny, a následně i rodný list. Naskenované údaje zaslala na emailovou adresu [email]. Následně bylo žalobkyni emailem dne [datum] sděleno, že je vše v pořádku. Jelikož žalobkyně do [datum] neobdržela žádné pracovní úkoly, požádala o ně opakovaně emailem. Na to bylo žalobkyni opakované zodpovězeno, že budou zaslány. Dne [datum] byla žalobkyně požádána [titul]. [příjmení], aby v internetovém bankovnictví změnila telefonní číslo na [tel. číslo]. Požadavku žalobkyně vyhověla. V této době žalobkyně měla ještě přístup k bankovnímu účtu, nicméně tam žádné transakce provádět nemohla a neprováděla. Přes aplikaci k internetovém bankovnictví zjistila, že na bankovním účtu jsou pohyby, kdy tam byly zaslány nějaké vyšší peněžní částky a odeslány na jiné bankovní účty. Zmíněné transakce žalobkyni znepokojily, proto emailem požádala [titul] [příjmení] o vysvětlení. Tento napsal, že je to v pořádku, že se jednalo o peníze společnosti na zakázku. Dne [datum] jí [titul]. [příjmení] emailem napsal, že byl žalobkyni zřízen pracovní email [email]. Přístupové heslo žalobkyni ovšem nezaslal. K ujedenému datu rovněž zjistila, že již nemá přístup k internetovému bankovnictví. O přístupová hesla požádala, ale nebyla jí zaslána. Dne [datum] obdržela žalobkyně od [titul]. [příjmení] email, ve kterém byla požádána o zavolání do banky a sdělení, že transakce na nákup kryptoměny ve výši 24 500 Kč jsou v pořádku. Jako vysvětlení sdělil, že se společnost, zajímá o nové technologie, a proto učinili předmětnou transakci. Rovněž žalobkyni slíbil, že si může vybrat částku 5 000 Kč za zřízení bankovního účtu a vedení účtu a 1 000 Kč za telefonát. Vysvětlení žalobkyně uvěřila, proto zavolala do banky a sdělila, že o transakci ví, že je vše v pořádku. Když si žalobkyně následně chtěla pomoci stříbrné platební karty vybrat zmíněné peníze, tedy částku ve výši 6 000 Kč, byla platební karta bankomatem nevydána zpět a peníze nevyplaceny Když se na bankomatu Equa bank podívala pomocí zlaté platební karty na zůstatek na bankovním účtu, zjistila, že na bankovním účtu je pouze 88 Kč. Od [datum] žalobkyně opakovaně po [titul]. [příjmení] emailem požadovala vysvětlení, načež se vždy vymlouval a nic jí nevysvětlil, nakonec s ní přestal ještě v měsíci červenci komunikovat a odpovídat na emaily. Z tohoto byla zoufalá, nicméně ještě netušila, že si někde na její osobu u Equa bank vzal půjčku. O této skutečnosti se žalobkyně dozvěděla až ke konci měsíce srpna roku 2019. Tehdy obdržela od zmíněné banky výzvu k úhradě dlužné částky půjčky [číslo] to splátku ve výši 1 959,01 Kč. Jelikož žalobkyně u banky žádnou smlouvu o půjčce či úvěru nikdy neuzavřela, zavolala do banky, kdy zjistila, že dne [datum] byla jménem žalobkyně u banky uzavřena smlouva o úvěru na částku ve výši 60 000 Kč, blíže jí nebylo nic sděleno. Když později zadala telefonní číslo [titul]. [příjmení] a [titul], [příjmení] do vyhledávače na internetu, zjistila, že telefonní číslo [titul]. [příjmení] figuruje v inzerátu s nabídkou práce na inzertním portálu [webová adresa]. Jednáním zmíněných osob, které patrně používají smýšlená jména, tím, že zjevně zneužili osobní údaje žalobkyně za účelem uzavřeni úvěrové smlouvy, místo uzavřeni pracovní smlouvy, byla osobě žalobkyně způsobena vážná újma na právech. Hmotná újma žalobkyni způsobena nebyla, neboť bance žádnou splátku úvěru nehradila.

6. Z Úředního záznamu o doplnění podaného vysvětlení ze dne 12. 9. 2019, [číslo jednací] 2019 [číslo], soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že na pobočce banky zjistila, že číslo jí založeného bankovní no účtu (běžného) je [bankovní účet]. Pracovnici banky rovněž požádala o výpis transakcí na uvedené bankovním účtu od doby jeho založení, tj. [datum] do současné doby. Z výpisů následně zjistila, že v měsíci červnu a měsíci srpnu nebyly na bankovním účtu prováděny žádné transakce. Transakce nebyly prováděny ani v měsíci záři, za měsíc září výpis neobdržela. Z výpisu z měsíce července zjistila, že dne [datum] byla na její bankovní účet připsána částka ve výší 60 000 Kč, coby čerpání půjčky, což je zřejmě půjčka z neoprávněně uzavřené úvěrové smlouvy [číslo]. Dále z téhož dne tedy [datum] odchozí platba na bankovní účet číslo [bankovní účet] ve výši 35 000 Kč označená coby platba za smlouvu 2019. Dále k totožnému dní odchozí platba ve výši 200 Kč, zaslána na bankovní účet číslo [bankovní účet] s variabilním symbol [číslo], a odchozí platba ve výši 24 500 Kč za nákup kybernetické měny bitcoin směřující na bankovní účet číslo [bankovní účet]. Ke dni [datum] pak odchozí platba ve výši 211 Kč směřující na bankovní účet číslo [bankovní účet]. K bankovnímu účtu číslo [bankovní účet] žalobkyně uvedla, že se jedná o spořící bankovní účet, který si dne [datum] založila k běžnému bankovnímu účtu, neboť počítala s tím, že na tomto bude zhodnocovat peníze z přislíbeného příjmu z pracovní činností. Ani jednu ze zmíněných transakcí nezadávala a o nich nevěděla. Ještě v bance požádala o resetování přístupu k internetovému bankovnictví ke svým účtům, kdy bylo žádosti žalobkyně vyhověno, a žalobkyně obdržela nové přístupové heslo. Pomocí nového hesla se doma přes aplikaci internetového bankovnictví podívala na transakce na běžném i spořícím bankovním účtu, kdy zjistila u odchozí platby ve výši 35 000 Kč ze dne [datum], že byla zaslána na bankovní účet [bankovní účet] označený jménem [jméno] [příjmení] [jméno] současné době je stav na běžném bankovním účtu v záporných číslech, na spořícím bankovním účtu je částka 201 Kč. Na spořícím bankovním účtu nebyly prováděny žádné transakce. V Equa bance žalobkyně obdržela splátkový kalendář k půjčce ve výši 60 000 Kč a potvrzení o zřízení účtu.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

8. Podle § 574 zákona č. 89⁄2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 580 odst. 2 o.z. neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

11. Žalobkyně dovozuje neplatnost předmětné smlouvy o půjčce ze skutečnosti, že ona sama ji neuzavřela a uzavřít nikdy nechtěla, když k uzavření smlouvy o půjče došlo cizí osobou, a to zneužitím údajů žalobkyně.

12. Z úředních záznamů o podaných vysvětlení je jednoznačné, že žalobkyně sdělila cizí osobě nejen číslo svého běžného účtu, nýbrž taktéž přístupové heslo k internetovému bankovnictví. Následně v internetovém bankovnictví změnila i své telefonní číslo na číslo cizí neznámé osoby. Tímto umožnila osobě, se kterou se osobně nikdy nesetkala a ani o této osobě neznala žádné bližší informace, provádět veškeré operace ve svém internetovém bankovnictví a taktéž činit právní jednání, které bylo připsáno právní předchůdkyní žalované právě žalobkyni, když z internetového bankovnictví žalobkyně bylo cizí neznámé osobě žalobkyní umožněno zaslat návrh na uzavření předmětné smlouvy o půjčce, přičemž totožnost žalobkyně byla ověřena přes autorizační kód zaslaný na mobilní telefon právě této cizí neznámé osobě. Nejen že tedy žalobkyně postupovala zcela bez náležité opatrnosti, nýbrž taktéž porušila Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalované, a to konkrétně čl. 14 .4.2, který klientovi ukládá povinnost chránit personalizované bezpečnostní prvky služeb Přímého bankovnictví (zejména Identifikační číslo Klienta, Heslo pro přístup do Přímého bankovnictví, Kód aplikace MB a Autorizační SMS kód zaslaný na Telefon) před jejich ztrátou, odcizením nebo zneužitím. Porušení této povinnosti je právní předchůdkyně žalované oprávněna považovat za hrubou nedbalost. V důsledku této nedbalosti žalobkyně odpovídá v plné výši za veškeré újmy způsobené sobě nebo třetí osobě do okamžiku nahlášení ztráty, odcizení či zneužití personalizovaných bezpečnostních prvků služeb Přímého bankovnictví nebo dalších důvěrných informací v rámci služeb Přímého bankovnictví Bance (čl. 14 .4.3).

13. Předmětná smlouva o půjčce byla řádně uzavřena, přičemž její uzavření umožnila žalobkyně právě svým nezodpovědným a neopatrným jednáním, spočívajícím v dobrovolném poskytnutí personalizovaných bezpečnostních prvků služeb internetového bankovnictví cizí osobě. Toto jednání je tak dle náhledu soudu plně přičitatelné žalobkyni, přičemž z ní pro žalobkyni plyne povinnost vrátit žalované poskytnuté finanční prostředky za podmínek sjednaných ve smlouvě o půjčce.

14. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I).

15. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná, avšak práva na náhradu nákladů řízení se výslovně vzdala, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.