29 C 145/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 200 085 Kč s přísl. <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 200 085 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 15. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 206 409 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku, která bude určena v samostatném usnesení.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku, která bude určena v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou původně domáhala zaplacení částky 2 528 664 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 3. 11. 2016 uzavřena pojistná smlouva [číslo] ve znění její změny učiněné dne 3. 1. 2018 (dále společně jen„ Pojistná smlouva“), jejímž předmětem je pojištěním zahrnujícím komplexní pojištění budovy, a to rodinného domu žalobkyně nacházejícího se na adrese [adresa žalobkyně], [PSČ] [obec] (dále jen„ Dům“), pojištění trvale obývané domácnosti a pojištění odpovědnosti žalobkyně, a to variantě [anonymizováno]. V průběhu trvání pojištění došlo na Domě žalobkyně ke vzniku vodovodní škody, kdy za den zjištění škody je možno označit datum 9. 4. 2018, kdy žalobkyně prostřednictvím odborného subjektu provedla sondu do konstrukce podlahy, kde došlo ke zjištění vody na úrovni hydroizolace základové desky. Žalobkyně dále provedla měření vlhkosti dvou vzorků anhydritové podlahy od akreditované zkušební laboratoře [právnická osoba] odebraných dne 29. 5. 2018, kdy byly naměřeny hodnoty vlhkosti několikanásobně převyšující předepsané normy. Žalobkyně rovněž škodu řádně oznámila žalované, která dne 5. 10. 2018 provedla prostřednictvím k tomu pověřené [právnická osoba], [IČO], v Domě žalobkyně prohlídku, z níž byl pořízen zápis o prohlídce a rozsahu škody ze dne 5. 10. 2018. Další prohlídka Domu za účasti zástupce žalované a dalších odborníků se konala dne 30. 10. 2018, v rámci níž byla naměřena dokonce vyšší vlhkost anhydritu, než tomu bylo v případě prvního měření. V rámci dalšího řešení škodní události žalovaná požadovala poskytnutí řady doplňujících informací a podkladů, které žalobkyně žalované průběžně zasílala formou e-mailových zpráv, a to včetně zprávy [právnická osoba] [číslo] ze dne 1. 11. 2018 o nedestruktivní zkoušce betonu či protokolu o tlakové zkoušce vnitřního vodovodu ze dne 1. 11. 2018. Výsledkem této komunikace mezi účastníky byl závěr žalované, že vznik škody je neprůkazný. Žalobkyně se následně obrátila na znalecký ústav, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa znalkyně], za účelem zpracování znaleckého posudku. Uvedený znalecký ústav takto zpracoval znalecký posudek [číslo] ze dne 13. 5. 2019, který zcela zřetelně a jednoznačně definuje rozsah a příčiny vzniklé škody (dále jen„ Znalecký posudek“). Pokud se jedná o výsledky znaleckého zkoumání obsažené ve Znaleckém posudku co do příčiny vzniku škody, bylo zjištěno, že v podlaze Domu byly zaslepeny některé z ležatých rozvodů vody. Od této doby se začaly projevy vzlínající vody na stěnách postupně zmenšovat. Je tedy jednoznačné, že porucha byla na jedné ze tří zaslepených větví rozvodu vody v Domě. Voda přestala po opravě vytékat z potrubí do konstrukce podlahy. Následně začala klesat vlhkost ve stěnách a v okolí otevřených sond v podlaze. Stále je ale vysoká vlhkost v zabudovaných OSB deskách pod omítkami stěn, které voda nenávratně poškodila a velké množství vody se musí nacházet stále na hydroizolační vrstvě v podlaze Domu, a to v místech nerovností a místech vzdálenějších od zděných konstrukcí, které fungují jako knoty a zabezpečují odpar vlhkosti nad úrovní podlahy. V ploše podlahy Domu není kapilární vzlínavostí odvod přebytečné vlhkosti zabezpečen a odvod vlhkosti difúzí vodních par je zdlouhavý a následně doc k poškozování plovoucích nášlapných vrstev podlah, které jsou položeny na roznášecí vrstvě, jejíž hmotnostní vlhkost je vyšší než předepisují pro pokládku těchto podlah platné technické normy a předpisy. Je potřeba dále uvést, že na Domě nebyly od jeho kolaudace zjištěny žádné projevy zvýšené vlhkosti v souvislosti s funkcí hydroizolačního systému. Dům má realizovanou funkční izolaci proti zemní vlhkosti. Úhrny srážek byly v posledních letech minimální. Dům není podsklepen, hydroizolační vrstva je nad úrovní terénu a na spodní stranu izolace nepůsobila tlaková voda. V posuzovaném případě se tedy jedná o běžnou vodovodní škodu. Pokud se jedná o stanovení rozsahu vzniklé škody, pak ze Znaleckého posudku vyplývá, že nejzávažnějším problémem je, že voda z vodovodního potrubí prolínala do konstrukce podlahy a její přítomnost v konstrukci se projevila až následně vlivem kapilární vzlínavostí. Tedy až poté, co se rozlila po celém půdorysu 1. nadzemního podlaží a porucha se začala viditelně projevovat vznikem plísní na stěnách. V té době již došlo k nevratnému poškození obkladových OSB desek ve skladbě stěn v 1. nadzemního podlaží, povrchových úprav stěn a vestavěného nábytku. Zvýšená vlhkost v konstrukčních vrstvách podlahy měla vliv na velikost tepelných ztrát a zvýšených nákladů na topení. Aby byl Dům uveden do stavu před vznikem škody, musí být demontován mobilní i vestavěný nábytek v přízemí objektu a technologické zařízení (kotelna, strojovna). Následně musí být odstraněny nášlapné vrstvy podlah, včetně jejich konstrukčních vrstev (včetně podlahového topení a rozvodů) až na úroveň hydroizolační vrstvy, na které je zadržována voda, která vytekla z vodovodního rozvodu. Technickým vysušováním bez vybourání podlah je problematické odstranit veškerou vlhkost z konstrukce podlahy, pokud tvoří tepelněizolační vrstvu polystyrénové desky, jak je tomu v posuzovaném případě. Jediným stoprocentním způsobem odstranění vody zadržované na hydroizolaci je odstranění všech konstrukčních vrstev podlahy. Konstrukční vrstvy podlahy (dřevěné nášlapné vrstvy, keramická dlažba), podlahové topení v roznášecí anhydritové vrstvě, tepelně izolační vrstvy a rozvody, nelze po demontáži použít pro zpětnou montáž. Všechny vybourané konstrukce musí být nahrazeny konstrukcemi novými. Konečně pak pokud jde o náklady na uvedení Domu do stavu před vznikem škody, tyto jsou rovněž ve Znaleckém posudku vyčísleny, a to zakázkovým listem a položkovým rozpočtem, kdy cena v místě a čase obvyklá na uvedení Domu do původního stavu, kterou je vyjádřena majetková újma, může dosáhnout částky až 2 519 105 Kč. Žalobkyně následně jeden stejnopis předmětného Znaleckého posudku zaslala žalované spolu s výzvou k úhradě pojistného plnění ve výši Znaleckým posudkem definované částky 2 519 105 Kč, jakož i k náhradě nákladů spojených s vypracováním výše uvedeného Znaleckého posudku ve výši 9 559 Kč, které byla žalobkyně nucena vynaložit, kdy žalovaného vyzvala k úhradě částky v celkové výši 2 528 664 Kč ve lhůtě do 14. 6. 2019. Žalovaná nárokovanou částku žalobkyni ani zčásti neuhradila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že na základě provedeného šetření nebyla zjištěna jednoznačná příčina vzniku škodní události, resp. nebylo prokázáno, že by se jednalo o škodní událost způsobenou pojištěným nebezpečím – škodou způsobenou vodou z vodovodního zařízení. Dle vyjádření žalobkyně se prvotní známky vlhkosti na stěně u schodiště objevili v lednu 2017, přičemž daný problém byl žalobkyní řešen se zhotovitelem rekonstrukce, který provedl drobnou stavební úpravu. I přes tento zásah se však vlhkost postupně rozšířila a právě z toho důvodu provedla pojištěná dne 9. 4. 2018 sondy do konstrukce podlahy, kde byla toho dne zjištěna voda na úrovni hydroizolace základové desky. Žalovaná v rámci šetření škodní události následně provedla dne 30. 10. 2018 další prohlídku v pojištěné nemovitosti. Žalovaná sporuje, že by ze znaleckého posudku [číslo] od [právnická osoba] (dále jen„ ZP“) zcela jednoznačně vyplývala příčina vzniku škodní události. Samotný ZP nepřináší žádné nové podstatné informace. Jako příčinu vzniku škodné události sice uvádí zpracovatel ZP únik vody z vodovodního potrubí v podlaze, ovšem tento závěr činí zcela jednoznačně bez předloženého jednoznačného a překontrolovatelného důkazu. Dále pak zpracovatel uvádí několik obecných argumentů, jako např. minimální úhrny srážek, nepodsklepení objektu, hydroizolace nad úrovní terénu, které dle jeho názoru, ovšem opět bez podložených relevantních důkazů, vylučují příčinu vzniku škody vadnou hydroizolací základové desky. Jednoznačný důkaz však v ZP chybí. V ZP jsou uvedena prohlášení žalobkyně, o která se bez provedení jakéhokoli důkazu nezávislého důkazu závěry ZP opírají. Autor ZP uvádí fotografie jakéhosi měřicího přístroje, ale nikde v ZP není uvedeno, o jaký přístroj se jedná, zda jeho měření je pouze orientační a s jakou odchylkou. Není tedy vůbec zjevné k jakému měření a jakými metodami bylo toto šetření provedeno a zda přístroj je certifikovaný a kalibrovaný a jedná se tedy o zcela neprůkazné měření. V části 2. Posudek u úkolu č. 1 autor ZP nijak neobjasňuje, jak k danému závěru dospěl, neboť v předchozí části posudku zcela chybí znalecké zkoumání, které by prokazovala příčinu vzniku škody. Autor ZP pak v této části ZP pouze zcela přejímá tvrzení žalobkyně, které však není prokázán žádným měřením v čase a odběry vzorků. Stejně tak zcela bez jakýchkoli důkazů autor ZP uvádí, že se velké množství vody nachází stále na hydroizolační vrstvě v místech nerovností. Autor ZP v této části ZP dále pouze spekuluje o účelovosti tvrzení zhotovitele rekonstrukce, ale opět nepředkládá důkaz, že hydroizolace je v celé ploše v pořádku. Stejně tak autor ZP opět pouze přejímá tvrzení žalobkyně, že„ od kolaudace nebyly na objektu zjištěny projevy zvýšené vlhkosti v souvislosti s funkcí hydroizolačního systému“ a dané zcela vůbec nezkoumá. Dále je zcela nejasné, jak autor ZP dospěl k závěru, že„ objekt má realizovanou funkční hydroizolaci proti zemní vlhkosti“, neboť v celém znaleckém posudku se nenachází jediný důkaz, o který by toto své tvrzní opíral. Bez předložení relevantních důkazů je možno i o tomto tvrzení autora ZP, tj. bezvadnosti hydroizolace, hovořit, jako o účelovém. K jednoznačnému vyloučení příčiny vzniku škody vadnou hydroizolací základové desky nedošlo, neboť argumenty použité zpracovatelem posudku jsou pouze obecná konstatování bez doložení jednoznačných důkazů a z tohoto hlediska považuje žalovaná ZP za nepřezkoumatelný, neboť tento neobsahuje žádné relevantní důkazy, na základě, kterých měl autor ZP dospět ke svým závěrům a které by bylo možné odborně přezkoumat. Ani v otázce výše škody není ZP zcela jednoznačný, neboť ve ZP je uvedeno, že„ majetková újma může dosáhnout částky až 2 519 105 Kč“ Je tedy zjevné, že ani výše majetkové škody není určena, ZP ji přesně neurčuje, pouze jí uvádí jako možný předpoklad, který by ovšem mohl být i nižší než ve ZP uvedená částka. Žalovaná je tedy přesvědčena, že nedošlo ke vzniku povinnosti žalované plnit, neboť není prokázáno, že by ke vzniku škody došlo způsobem, který je definován pojistnými podmínkami, jakožto pojistné nebezpečí kryté sjednanou pojistnou smlouvou.

3. Usnesením soudu ze dne 13. 10. 2020, č.j. 29 C 145/2019-157, bylo řízení pro částečné zpětvzetí žaloby zastaveno co do částky 328 579 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 15. 6. 2019 do zaplacení. Předmětem řízení tedy zůstala částka 2 200 085 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 15. 6. 2019 do zaplacení, sestávající se z pojistného plnění za škodu na rodinném domě žalobkyně v částce 2 190 526 Kč a nákladů na znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] v částce 9 559 Kč.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že žalobkyně jako pojistník a současně jako pojištěný a žalovaná jako pojistitel dne 3. 11. 2016 uzavřeli pojistnou smlouvu Pojištění majetku a pojištění odpovědnosti občanů [číslo] jejímž předmětem bylo mj. pojištění trvale obývané budovy - rodinného domu ve vlastnictví žalobkyně na adrese [adresa žalobkyně] (dále jen„ předmětná nemovitost“), ve variantě [anonymizováno], se základní pojistnou částkou 15 000 000 Kč, se spoluúčastí 3 000 Kč a počátkem pojištění od 4. 11. 2016. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO [číslo] a Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvale obývané budovy [anonymizováno] [spisová značka]. Změnou pojistné smlouvy ze dne 3. 1. 2018 zůstal rozsah a podmínky pojištění trvale obývané budovy beze změny.

5. Dne 28. 9. 2018 nahlásila žalobkyně žalované škodní událost s datem vzniku 9. 4. 2018, kdy jako popis a příčinu vzniku újmy uvedla poruchu vodovodního potrubí v podlaze, únik vody do podlah a do stěn, výskyt vlhkosti a plísně v celém domě.

6. Ze Zápisu o prohlídce a rozsahu škody [právnická osoba] ze dne 5. 10. 2018 má soud za prokázané, že tohoto dne proběhla technikem [jméno] [příjmení] prohlídka rodinného domu žalobkyně, kdy bylo zjištěno, že prvotní známky vlhkosti na stěně u schodiště se dle sdělení pojištěné objevily v lednu 2017. Pojištěná následně konzultovala příčinu vlhkosti s odpovědným zástupcem zhotovitele celkové rekonstrukce objektu, která byla dokončena před cca 2 lety. Zhotovitel rekonstrukce objektu jako příčinu vzniku vlhkostní mapy označil vadně provedenou hydroizolaci základové desky, která dle sdělení pojištěné nebyla součástí jeho dodávky, a provedl drobnou stavební úpravu vlhkostí zasažené části. I přes tuto úpravu se vlhkost v objektu postupně dále rozšiřovala do dalších míst po celé ploše 1. NP, pojištěná proto následně provedla sondy do konstrukce podlahy, kde byla dne 9. 4. 2018 zjištěna voda na úrovni hydroizolace základové desky. V rámci zjišťování příčiny a odstraňování úniku vody byly v podlahové sondě zaslepeny tři trasy rozvodu vody, kdy po jejich zaslepení voda postupné vyschla. Přesné místo úniku vody však nebylo zjištěno. Pojištěná dále doložila výsledek měření vlhkosti 2 vzorků anhydritové vrstvy podlahy od akreditované zkušební laboratoře [právnická osoba], odebraných dne 29. 5. 2018. Naměřené hodnoty více jak 10 násobné překračují normou požadované hodnoty nejvyšší dovolené vlhkosti v hmotnostních % pro pokládku nášlapných vrstev. Při prohlídce byl zdokumentován stav objektu, zejména nášlapných vrstev podlahy a svislých konstrukcí, kdy lze konstatovat následující: na stěnách svislých konstrukcí je viditelné lokální zasažení omítek plísní do výšky až 0,7 m, a to na různých místech po celé ploše 1. NP. Jedná se zejména o hůře přístupná místa za vestavěnými skříněmi, kuchyňskou linkou, vybavením technických místností atd. Na několika místech pojištěná provedla sondy do svislých konstrukcí pro ověření možného úniku vody z rozvodů vody ve stěnách. Dřevěné podlahové lamely (obývací pokoj, kuchyně, ložnice hosté) ani velkoformátová dlažba (vstupní hala, kuchyňský kout, technické místnosti a koupelna) nevykazují na první pohled známky poškození. V době prohlídky byla voda v provedených podlahových sondách vyschlá a konstrukce v podlahové skladbě nevykazovala na první pohled známky zvýšené vlhkosti. Pojištěná doloží fotodokumentaci podlahové skladby těsně po provedení sond. Dle sdělení zástupce pojištěné je vlivem dlouhodobé vlhkostní zátěže degradována vrstva anhydritu. Pojištěná rovněž vyjádřila obavy z výskytu plísní ve vodou zasažené podlahové konstrukci a svislých konstrukcích. Zástupce pojištěné předložil návrh řešení opravy objektu po škodné události, který spočívá v kompletní Výměně podlahové konstrukce a odstranění a novém provedení plísní zasažených omítek téměř v celé ploše 1. NP. Pojištěná byla informována, že rozsah poškozeni a způsob opravy nebylo možné jednoznačné určit při doprohlídce a bude předmětem dalšího zkoumání. Doklady nutné pro šetření předmětné škodné události budou vyžádány [právnická osoba] prostřednictvím e-mailové komunikace.

7. Ze Zprávy [číslo] [spisová značka] o zkoušce laboratorního stanovení vlhkosti ze dne 30. 5. 2018 má soud za prokázané, že ve dnech 29. 5. – 30. 5. 2018 provedla [právnická osoba] zkoušku laboratorního stanovení vlhkosti v rodinném domu žalobkyně s výsledky: roh baru: 5,3 % w, roh krbu 5,6 % w. Ze Zprávy [číslo] [spisová značka] o nedestruktivní zkoušce pevnosti betonu v tlaku ze dne 1. 11. 2018 má soud za prokázané, že tohoto dne provedla [právnická osoba] nedestruktivní zkoušku pevnosti betonu v tlaku, kde zjistila průměrnou pevnost s nezaručenou přesností fbe = 16 Mpa.

8. Z protokolu o tlakové zkoušce vnitřního vodovodu ze dne 5. 10. 2016 má soud za prokázané, že tohoto dne byla v rodinném domě žalobkyně provedena tlaková zkouška vnitřního vodovodu v trvání 10 hodin, zkušební tlak 1 MPa, tlak po 1 hodině = 1 MPa, úbytek tlaku během zkoušky 0,01 Mpa, výsledek tlakové zkoušky vyhovující. Z protokolu o tlakové zkoušce vnitřního vodovodu ze dne 1. 11. 2018 má soud za prokázané, že tohoto dne byla v rodinném domě žalobkyně provedena tlaková zkouška vnitřního vodovodu v trvání 10 hodin, zkušební tlak 1 MPa, tlak po 1 hodině = 1 MPa, úbytek tlaku během zkoušky 0,01 Mpa, výsledek tlakové zkoušky vyhovující.

9. Z Průběžné expertní zprávy o škodě na majetku pojištěné [celé jméno žalobkyně] vypracované dne 27. 11. 2018 [právnická osoba] soud zjistil, že tato společnost považuje příčinu vzniku škody, tedy pojistným nebezpečím voda z vodovodního zařízení, za možnou a pravděpodobnou. Vzhledem k tomu, že přesné místo úniku vody nebylo k datu vydání této Průběžné expertní zprávy nalezeno, nelze jako příčinu vzniku škody zcela vyloučit ani vadně provedenou izolaci proti zemní vlhkosti, tuto příčinu vzniku škody však považuje za málo pravděpodobnou. S ohledem na rozsah poškození omítek stěn se dále domnívá, že se v případě předpokládaného úniku vody z vodovodního zařízení nejednalo o masivní únik vody, ale spíše o drobné úkapy např. ve vadně provedeném spoji, neboť při úniku vody z potrubí tlakové vody jeho plným průřezem, by byly projevy vlhkosti a plísní na stěnách rozsáhlejší a jejich nástup výrazně rychlejší. Přesné stanovení příčiny vzniku škody je dle názoru společnosti problematické. Jednou z možností je využití některé z nedestruktivních metod vyhledání úniku vody (např. elektroakustická metoda, metoda digitální korelační technologie, vyhledávání pomocí plynu, atd. či kombinace těchto metod) na nyní zaslepené části vodovodního potrubí. Vzhledem k předpokládanému malému úniku vody nemusí však ani tyto metody únik vody jednoznačně potvrdit. Při použití některé ze zmíněných metod vyhledávání úniku vody nedojde k jednoznačnému vyloučení další méně pravděpodobné příčiny vzniku škody, tedy možné vadně provedené izolace proti zemní vlhkosti. Po posouzení všech dostupných informací a zjištěných skutečností se jeví jako vhodnější způsob pro objektivní stanovení příčiny vzniku škody, včetně vyloučení druhé méně pravděpodobné příčiny, postupovat dle návrhu pojištěné, která požaduje vybourání podlahové skladby. Tento navrhovaný postup by však dle názoru společnosti vyžadoval pečlivý stavební dozor při bouracích pracích tak, aby bylo minimalizováno riziko poškození vodovodního potrubí nebo izolace. Zároveň je třeba projednat tento postup s pojištěnou tak, aby pojištěná nevnímala přistoupení/odsouhlasení tohoto postupu oprav jako odsouhlasení nároku na pojistné plnění, ale pouze jako další krok k ověření předpokládané příčiny vzniku škody, kdy by se v konečném důsledku mohlo jednat i o nepojištěné pojistné nebezpečí. Při prvním místním šetření dne 5. 10. 2018 zdokumentovali lokální zasažení omítek plísní do výšky až 0,7 m, a to na různých místech po celé ploše 1. NP. Jednalo se zejména o hůře přístupná místa za vestavěnými skříněmi, kuchyňskou linkou, vybavením technických místností atd. Na několika místech pojištěná provedla sondy do svislých konstrukcí pro ověření možného úniku vody z rozvodů vody vedených ve stěnách. Náklady na použití nedestruktivní metody vyhledání úniku vody lze odhadovat ve výši 10 000 až 30 000 Kč včetně DPH. Vzhledem k tomu, že při první prohlídce nebylo poškození nášlapné vrstvy podlahy ani známky vlhkosti v podlahových sondách zjevné, provedli druhou prohlídku na místě vzniku škod za účasti zástupce sanační [právnická osoba] za účelem ověření vlhkosti anhydridové vrstvy podlahy. V době naší druhé prohlídky dne 30. 10. 2018 oproti první prohlídce společnost zaznamenala na první pohled zvýšenou vlhkost v provedených sondách v podlahové skladbě. Orientační měření vlhkosti nedestruktivní metodou, provedené zástupcem sanační společnosti přímo na místě, zvýšenou vlhkost potvrdilo. Dle sdělení pojištěné byla v rámci zjišťování úniku vody provedena tlaková zkouška, nicméně vzhledem k poměrně překvapivému zvýšení vlhkosti v podlahové skladbě od první prohlídky, vyžádala společnost provedení kontrolní tlakové zkoušky potrubí. Pojištěná nám následně doložila protokol o tlakové zkoušce vnitřního vodovodu s vyhovujícím výsledkem. Zástupce pojištěné odůvodnil zvýšení vlhkosti v podlahových sondách protlačením zbytkové zabudované vlhkosti ve skladbě podlahy, což je dle názoru společnosti možné, nicméně tuto domněnku nelze bez odstranění podlahové skladby nijak ověřit. Pojištěná dále doložila zprávu o nedestruktivní zkoušce pevnosti betonu (anhydridu) v tlaku provedenou dne 1. 11. 2018. Naměřená hodnota pevnosti je o cca 20 % nižší, než nejmenší charakteristická pevnost běžně uváděná pro tento druh výrobku na trhu. Možné poškození (ztrátu pevnosti) anhydridové vrstvy vlivem úniku vody z potrubí konzultovala společnost mimo jiné se znaleckým ústavem, kdy k charakteristickým vlastnostem anhydridu lze zjednodušeně uvést následující: Anhydrid reaguje v kontaktu s vodou tím, že doc k úbytku jeho pevnosti. Po vysušení se však jeho pevnost vrací do stavu před namočením. Trvalá ztráta pevnosti a degradace anhydridu hrozí při dlouhodobém a výrazném zatížení anhydridu vodou. Možné poškození (ztráta pevnosti) anhydridu tak závisí na době a intenzitě zatížení vodou. Dle sdělení pojištěné, byla po provedení sondy do podlahy voda odhadem ve výšce 2 cm nad izolací. Vzhledem k tomu, že prostor pod anhydridem vyplňuje velmi málo nasákavá tepelná izolace z expandovaného polystyrenu, lze dovozovat, že množství vody v podlaze nebylo nijak významné, což potvrzuje i poměrně malé zasažení omítek vlhkostí a plísní. Měření pevnosti anhydridu [právnická osoba] bylo provedeno v době jeho zvýšené vlhkosti. S ohledem na výše uvedené informace o poklesu pevnosti anhydridu při kontaktu s vodou, nepovažuje společnost provedené měření za průkazné pro potvrzení jeho trvalé degradace. Objektivní stanovení pevnosti anhydridu je dle názoru společnosti možné zjistit až po vyschnutí anhydridu na svou typickou hodnotu rovnovážné vlhkosti, kdy za průkaznou zkoušku považuje odběr vzorku a následné vysušení a provedení zkoušky pevnosti v tlaku v laboratorních podmínkách. Co se týče obavy pojištěné z možného výskytu plísní na stěnách i v podlahové skladbě, lze uvést následující: Výskyt plísní na stěnách zdokumentovala při místních šetřeních, jejich odstranění lze provést běžnými protiplísňovými přípravky nebo při větším zasažení otlučením a novým provedením omítek. Výskyt plísní v podlahových sondách jsme při místních šetřeních nezaznamenala. Obecně lze konstatovat, že rozvoj plísní nastává za přístupu světla a zejména vzduchu, rozvoj plísní v uzavřené (kontaktní) podlahové skladbě tedy není dle našeho názoru pravděpodobný, ale nelze ho úplně vyloučit. Pojištěná (prostřednictvím svého zástupce) navrhuje vybourání podlahové skladby prakticky v celé ploše 1. NP, což v případě, že by se potvrdila degradace anhydridové podlahy unikající vodou z vodovodního zařízení, lze považovat za adekvátní způsob opravy. Tato varianta vyžaduje demontáž kuchyňské linky, vestavěných skříní a truhlářských výrobků (např. dřevěné příčky dělící kuchyni a ložnici hostů), které navazují na podlahovou konstrukci. V případě, že by se degradace anhydridové vrstvy nepotvrdila, je po konzultaci se sanační společností možné provést nucené vysoušení, a to i přesto, že anhydridová vrstva obsahuje podlahové vytápění.

10. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne 13. 5. 2019 [číslo] ve spojení s následným výslechem zpracovatele [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] (dílčí skutková zjištění stran tohoto dodatku znaleckého posudku budou podrobněji rozvedena níže v části, kde jsou hodnocena) má soud za prokázané, že se v posuzovaném případě jedná o běžnou vodovodní škodu, kdy náklady na uvedení objektu do stavu před vznikem škody činí 2 190 526 Kč s DPH, přičemž rozpočet nákladů na stavební práce vychází převážně z cen směrných (projektantských), které jsou v současné době o cca 10 až 15 % nižší, než bývají ceny v místě a čase obvyklé, když cena v místě a čase obvyklá na uvedení objektu do původního stavu může dosáhnout částky až 2 519 105 Kč.

11. Dle Indexů cen výrobců – březen 2020 Českého statistického úřadu má soud za zjištěné, že ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 4 % (v únoru o 4,4 %), ceny materiálů a výrobků spotřebovaných ve stavebnictví byly vyšší o 0,5 % (v únoru o 0,7 %).

12. Náklady na vypracování znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne 13. 5. 2019 [číslo] činí částku 9 559 Kč vč. DPH; tuto skutečnost má soud za prokázanou fakturou [číslo] vystavenou dne 15. 5. 2019, splatnou dne 29. 5. 2019 Náklady na vypracování znaleckého posudku byly znalci ze strany žalobkyně zaplaceny dne 30. 5. 2019; tuto skutečnost má soud za prokázanou výslechem [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] dne 18. 5. 2020 a výpisem z účtu žalobkyně u [právnická osoba] ze dne 20. 6. 2019.

13. Výzvou ze dne 28. 5. 2019 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužného pojistného plnění nejpozději do 14. 6. 2019.

14. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly, není-li v zájmu přehlednosti a srozumitelnosti odůvodnění rozsudku dále uvedeno výslovně jinak.

15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

16. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

17. Podle § 2774 odst. 1 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

18. Podle čl. 14 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPPMO [číslo] (dále jen„ VPPMO [číslo]“) pojistnou událostí se rozumí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

19. Podle čl. 15 VPPMO [číslo] v pojistné smlouvě lze dohodnout spoluúčast. Spoluúčastí se rozumí částka, kterou se oprávněná osoba podílí na úhradě vzniklé škody z každé pojistné události a kterou pojistitel odečte od přiznaného pojistného plnění. Pokud výše škody nepřesahuje výši sjednané spoluúčasti, pojistné plnění se neposkytuje.

20. Podle čl. 16 odst. 1 a 2 VPPMO [číslo] pojistné plnění je poskytováno v penězích a je splatné v České republice v české měně, není-li ujednáno jinak. Pojistitel poskytne pojistné plnění z jedné pojistné události maximálně do výše horní hranice pojistného plnění, která je stanovena v pojistné smlouvě pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

21. Podle čl. 26 odst. 1 VPPMO [číslo] dojde-li v důsledku pojistné události k poškození pojištěného majetku, uhradí pojistitel přiměřený náklad na jeho opravu až do výše nákladu na jeho znovupořízení, maximálně však do výše horní hranice pojistného plnění sjednané v pojistné smlouvě pro jednotlivé předměty pojištění.

22. Podle čl. 3 Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění trvale obývané budovy [anonymizováno] [spisová značka] (dále jen„ [anonymizováno] [spisová značka]“) místem pojištění je budova nebo parcela (pozemek), na kterých je umístěn pojištěný majetek nebo prostory uvedené v pojistné smlouvě.

23. Podle čl. 4 bod 3.1. písm. c) [anonymizováno] [spisová značka] rozsah pojištění lze sjednat ve variantě [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizováno]. Ve variantě [anonymizováno] se pojištění se vztahuje na škody způsobené vodou z vodovodního zařízení.

24. Podle čl. 5 bod 3.1. [anonymizováno] [spisová značka] vodou z vodovodního zařízení se rozumí voda a vodní pára nebo jiná tekutina unikající z vodovodního zařízení nebo jeho příslušenství v důsledku náhlé poruchy, náhlého porušení integrity vodovodního zařízení nebo jeho příslušenství.

25. Podle čl. 5 bod 3.3. [anonymizováno] [spisová značka] vodovodním zařízením se rozumí a) přiváděcí a odpadní potrubí rozvodu pitné nebo užitkové vody včetně armatur a zařízení na ně připojených a dále pevně připojená sanitární zařízení, b) topný systém včetně kotlů, c) potrubí určená pro svod dešťové vody, nacházející se uvnitř pojištěné budovy, d) vnitřní rozvodné systémy vzduchotechnických, klimatizačních nebo solárních zařízení včetně zařízení na ně připojených, e) vnitřní rozvodné systémy sprinklerového hasicího zařízení nebo jiných hasicích zařízení včetně zařízení na ně připojených, pouze pokud dojde k náhlému porušení jejich integrity.

26. Podle čl. 5 bod 3.5. [anonymizováno] [spisová značka] pojištění se nevztahuje na škody způsobené: a) pronikáním spodní vody, b) vodou při mytí nebo sprchování, c) působením vlhkosti, hub nebo plísní, d) vystoupnutím vody z odpadního potrubí, pokud není v pojistné smlouvě uvedeno jinak, e) vodou z otevřených kohoutů, f) korozí nebo opotřebením vodovodního zařízení, g) v důsledku zamrznutí dešťových svodů umístěných na obvodovém plášti budovy, h) vodou v důsledku chybné funkce sprinklerového hasicího zařízení.

27. Mezi účastníky byla sporná příčina poškození rodinného domě žalobkyně, tedy otázka, zda k jeho poškození došlo v důsledku pojistného nebezpečí škody způsobené vodou z vodovodního zařízení, tak jak je definováno v citovaném článku 5 bod 3.

1. Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění trvale obývané budovy, a s tím související posouzení, zda se v daném případě jednalo o pojistnou událost.

28. K prokázání příčiny poškození rodinného dobu žalobkyně byl žalobkyní předložen znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne 13. 5. 2019 [číslo]. Zpracovatel znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] své odborné skutkové závěry dovozené v rámci znaleckého posudku, ve spojení s následným výslechem, přesvědčivě a kategoricky odůvodnil. Vysvětlil, že dne 15. 2. 2019 bylo provedeno místní šetření pracovníkem znaleckého ústavu, při kterém již byly v podlaze zaslepeny některé z ležatých rozvodů vody. Od této doby se začaly projevy vzlínající vody na stěnách postupně zmenšovat. Je tedy jednoznačné, že porucha byla na jedné za tří zaslepených větví rozvodu vody. Voda přestala po opravě vytékat z potrubí do konstrukce podlahy. Následně začala klesat vlhkost ve stěnách a v okolí otevřených sond v podlaze. Stále je ale vysoká vlhkost v zabudovaných OSB deskách pod omítkami stěn, které voda nenávratně poškodila a velké množství vody se musí nacházet stále na hydroizolační vrstvě v podlaze, a to v místech nerovnosti a místech vzdálenějších od zděných konstrukcí, které fungují jako knoty a zabezpečují odpar vlhkosti nad úrovní podlahy. V ploše podlahy není kapilární vzlínavostí odvod přebytečné vlhkosti zabezpečen a odvod vlhkosti difuzí vodních par je zdlouhavý a následně doc k poškozování plovoucích nášlapných vrstev podlah, které jsou položeny na roznášecí vrstvě, jejíž hmotnost je vyšší, než předepisují pro pokládku těchto podlah platné technické normy a předpisy. Zvýšená vlhkost se vždy ověřuje měřením a nikoliv zběžným pohledem. Ačkoliv je v objektu přítomna vlhkostní mapa, může se jednat pouze o průvodní znak dřívějšího zavlhčení, a neznamená to tedy vždy, že konstrukce je stále zavlhčená. Na objektu nebyly od jeho kolaudace, jak uvedla majitelka objektu, zjištěny žádné projevy zvýšené vlhkosti v souvislosti s funkcí hydroizolačního systému. Objekt má realizovanou funkční izolaci proti zemní vlhkosti. Úhrny srážek byly v posledních letech minimální, objekt není podsklepen, hydroizolační vrstva je nad úrovní terénu a na spodní stranu izolace nepůsobila tlaková voda (k tomu by mohlo dojít pouze, kdy by došlo k zaplavení terénu). Projevy vlhkosti začala pojištěná registrovat cca rok po ukončení rekonstrukce. To časově koresponduje s dobou, během které došlo k nasycení anhydritové vrstvy v místě poruchy a následnému nasycení tepelně izolační vrstvy v celém podlaží objektu a postupným projevům kapilární vzlínavosti vody nad úroveň zatopené hydroizolace. Pokud jsou rozvody vody vedené pod podlahou, je zde určitá časová prodleva mezi dobou úniku a dobou projevu vlhkosti. Nejdřív vzniká hladina vody pod tepelnou izolační vrstvou, pak se dostává ke konstrukcím, doc ke kapilární vzlínavosti, a tedy k vyvzlínání konstrukcemi. Pokud by na hydroizolační vrstvě stála voda, nikdy by k tomuto nemohlo dojít z důvodu vzlínající kapilární vlhkosti. Nikdy nemůže být vadná hydroizolační vrstva v celé své ploše objektu a při lokálním proražení této vrstvy dojde pouze k lokálnímu zavlhčení. V takovémto případě by na objektu nemohla vzniknout škoda, jak vznikla na rodinném domě žalobkyně, kdy byly zasaženy všechny konstrukce objektu. Projevy poškození domu v případě vadné hydroizolace jsou lokální v místě poškození hydroizolace pouze vůči té konkrétní části domu, přičemž k poškození by doc výrazně pomaleji, neboť množství vody je výrazně nižší. K poškození hydroizolace při rekonstrukci rodinného domu žalobkyně nemohlo dojít, neboť nebyla předmětem rekonstrukce. Co se týče jiné možné příčiny vzniku dané škody, teoreticky by se mohlo jednat o únik vody z kanalizace, ale v takovém případě by došlo ke kontaminaci splaškovými vodami, a toto by bylo zjištěno sondami, přičemž v daném případě k tomuto nedošlo. Náklady na uvedení objektu do stavu před vznikem škody činí 2 190 526 Kč s DPH, přičemž rozpočet nákladů na stavební práce vychází převážně z cen směrných (projektantských), které jsou v současné době o cca 10 až 15 % nižší, než bývají ceny v místě a čase obvyklé, když cena v místě a čase obvyklá na uvedení objektu do původního stavu může dosáhnout částky až 2 519 105 Kč. Směrné ceny jsou vydávané pro celou republiku a nemusí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým, tj. v daných oblastech, kdy se může se projevovat neschopnost reakce na vývoj trhu.

29. Předmětným znaleckým posudkem má tak soud za prokázané, že v projednávané věci došlo ke škodě na rodinném domě žalobkyně způsobené vodou z vodovodního zařízení, tak jak je vymezena v čl. 5 bod 3.

1. Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění trvale obývané budovy, neboť se projevy vzlínající vody na stěnách začaly postupně zmenšovat právě po zaslepení a překlenutí jedné ze tří větví rozvodu vody, tedy je jednoznačné, že porucha byla právě na této větvi rozvodu vody. Jiné možné příčiny vzniku dané škody na rodinném domě žalobkyně byly vyloučeny, když poškození hydroizolační vrstvy by mělo odlišné projevy – byly by pouze lokální v místě poškození hydroizolace vůči oné konkrétní části domu a k poškození by doc výrazně pomaleji s o hledem na výrazně nižší množství vody, a poškození únikem vody z kanalizace by pro kontaminaci objektu splaškovými vodami bylo muselo být zjištěno sondami, k čemuž nedošlo. Jelikož rozsah místního šetření jakož i navazující odborné závěry zpracovatele znaleckého posudku obsažené v předmětném znaleckém posudku svědčí o prof a vyčerpávajícím přístupu zpracovatele znaleckého posudku při posouzení této odborné problematiky, neshledal soud důvodným návrh na vypracování revizního znaleckého posudku ani doplnění znaleckého posudku ohledně stanovení výše nákladů na opravu rodinného domu.

30. Výše pojistného plnění se pak odvíjí od výše nákladů na opravu poškozeného rodinného domu. Zpracovatel znaleckého posudku [titul] [příjmení], [titul za jménem] vysvětlil, že cena opravy 2 190 526 Kč s DPH může být s ohledem na skutečnost, že se jedná o směrnou cenu, jako cena obvyklá vyšší o 10 až 15 %, přičemž může dosáhnout částky až 2 519 105 Kč. Jelikož dle čl. 26 odst. 1 VPPMO [číslo] pojistitel v případě pojistné události hradí přiměřený náklad na opravu, dospěl soud k závěru, že částka 2 519 105 Kč je částkou opravy maximální, tedy nikoliv nákladem na opravu přiměřeným, přičemž částka 2 190 526 Kč s DPH jako náklady na opravu může být považována za přiměřenou i při dalším navýšení, jak výše konstatoval znalec. Proto soud přiznal žalobkyni jako oprávněně požadované pojistné plnění celkem částku 2 200 085 Kč, představující přiměřené náklady na opravu rodinného domu žalobkyně a náklady za vyhotovení znaleckého posudku, které byly vynaloženy účelně, a to i za skutečnosti, kdy při stanovení výše pojistného plnění je třeba odečíst sjednanou spoluúčast v částce 3 000 Kč, neboť s ohledem na závěry znaleckého posudku co do výše nákladů na opravu rodinného domu, soud shledal, že i tato částka, tj. 2 200 085 Kč s připočtenou spoluúčastí 3 000 Kč je ještě stále přiměřeným nákladem na opravu rodinného domu žalobkyně. Proto soud žalobě ve znění jejího částečného zpětvzetí ve výroku I. rozsudku vyhověl.

31. Pokud jde o úrok z prodlení, pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření dle čl. 16 odst. 3 VPPMO [číslo], tedy pokud žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě, která byla zaslána po skončení šetření, je takto požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši oprávněný.

32. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle poměrného úspěchu ve věci. V řízení byla převážně úspěšná žalobkyně - z porovnání celkové žalobci přiznané částky 2 200 085 Kč s úrokem z prodlení s částkou, ohledně níž bylo řízení zastaveno 328 579 Kč s úrokem z prodlení z celkového předmětu řízení rovnému součtu těchto částek. Žalobkyně byla tedy úspěšná v 87 % a neúspěšná v 13 %, pročež žalobkyni náleží 74 % (87 % - 13 %) na celkových vynaložených nákladech řízení. Proto jí soud přiznal náhradu nákladu řízení. Ta se sestává v řízení do částečného zpětvzetí žaloby včetně ze zaplaceného soudního poplatku v částce 125 956 Kč, dále z odměny za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu dne 18. 5. 2020, částečné zpětvzetí žaloby) 1 úkon za 18 420 Kč, dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 5 úkonů právní služby ve výši celkem 1 500 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 18. 5. 2020 [obec] – Praha a zpět ve vzdálenosti 404 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 8.1 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 31,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 737,42 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 12 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 1 200 Kč, dále 21% DPH v částce 20 482,87 Kč, celkem tedy 243 976,28 Kč, z čehož 74 % činí 180 542,45 Kč. Po částečném zastavení řízení se náhrada nákladů řízení sestává z odměny za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (účast na jednání soudu dne 4. 12. 2020) 1 úkon za 17 140 Kč, dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 4. 12. 2020 [obec] – Praha a zpět ve vzdálenosti 404 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 8.1 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 31,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 737,42 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 12 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 1 200 Kč, dále 21% DPH v částce 4 489,27 Kč, celkem tedy 25 866,68 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 206 409 Kč (180 542,45 + 25 866,68). Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů povinen zaplatit ji advokátu.

33. Obsah výroku III. a IV. je odůvodněn dle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle ust. § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.