29 C 157/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 11 789 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 11 789 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 18 198,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení ve výši 18 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou ve znění jejího doplnění a změny domáhal po žalované zaplacení částky 11 789 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], [datum narození], k postoupení pohledávky na pojistné plnění z uzavřené pojistné smlouvy [číslo] (havarijní pojištění), kdy dne [datum] došlo k vandalismu, při kterém bylo odřeno po obvodu dokola vozidlo ve vlastnictví poškozeného [značka automobilu], [anonymizována dvě slova] [číslo]. Postoupení pohledávek bylo žalované žalobcem oznámeno dopisem právního zástupce ze dne [datum]. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod značkou [číslo] a vyplatila jako pojistné plnění [jméno] [příjmení] toliko částku ve výši 66 218 Kč. Jelikož žalovaná odmítla zbytek škody hradit, nechal si žalobce vypracovat posudek společností [právnická osoba] (jako odborné vyjádření) za účelem stanovení výše škody, jenž v tomto případě představují náklady na opravu nehodou poškozeného vozu. Náklady na opravu dosahují výše min. částky 78 007 Kč. Doplatek proto činí částku 11 789 Kč (78 007 Kč náklady na opravu stanovené odborným vyjádřením mínus 66 218 Kč vyplacené pojistné plnění).

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě učinila nesporným, že eviduje škodnou událost vedenou pod [číslo] ze dne [datum], při níž došlo k poškození vozidla Volkswagen [anonymizována tři slova] [číslo] ve vlastnictví poškozeného [jméno] [příjmení]. Poškozený po žalované požadoval pojistné plnění z titulu havarijního pojištění uzavřeného pojistnou smlouvou [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné pojistné podmínky havarijního pojištění VPP H [číslo]. Žalovaná po odečtení spoluúčasti ve výši 5 000 Kč vyplatila poškozenému pojistné plnění v celkové výši 66 218 Kč, o čemž informovala poškozeného v oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum]. Žalovaná namítla nedostatek aktivní legitimace žalobce z důvodu neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky pro nedostatečnou identifikaci postupované pohledávky. Sporná je mezi účastníky také výše škody, kdy žalovaná určila výši škody na základě provedené prohlídky poškozeného vozidla, ke které došlo [datum], a ze které byl pořízen Zápis o poškození motorového vozidla, dále také na základě pořízené fotodokumentace. Žalovaná poskytla poškozenému pojistné plnění ve výši přiměřených a účelně vynaložených nákladů na opravu v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) VPP H [číslo]. Vzhledem k tomu, že žalobce i žalovaná jsou plátci DPH, měl by žalobce, v případě úspěchu ve věci, nárok na úhradu pojistného plnění pouze ve výši bez DPH.

3. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že [jméno] [příjmení], [datum narození], jako pojistník a pojištěný, uzavřel se žalovanou jako pojistitelem [anonymizováno] smlouvu [číslo] s počátkem pojištění [datum], s předmětem havarijního pojištění vozidla [značka automobilu], [anonymizována dvě slova] [číslo], pojistným nebezpečím mj. vandalismus, se spoluúčastí 5 %, min. 5 000 Kč; nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky pro havarijní pojištění vozidel VPP H [číslo] (prokázáno předmětnou pojistnou smlouvou). Dne [datum] došlo k poškození vozidla [jméno] [příjmení], [datum narození], [značka automobilu], rz [anonymizováno] [číslo], a to neznámou osobou, přičemž v důsledku tohoto poškození se na karoserii předmětného vozidla nacházelo cca 17 děr o průměru 2 cm v různé výšce a na různých místech vozidla, dále byla poškrábána obě dvě přední světla a promáčknutí kapoty u pravého předního světla (prokázáno Úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Rozsah poškození předmětného vozidla je obsahem Zápisu o poškození vozidla, v době poškození vozidla mělo vozidlo najeto 11 826 km, forma likvidace byla dohodnuta rozpočtem (prokázáno předmětným Zápisem). Žalovaná ukončila šetření pojistné události [číslo] dne [datum], kdy poškozenému [jméno] [příjmení] poukázala na jeho bankovní účet pojistné plnění v částce 66 218 Kč vč. DPH; plnění za pojištěné vozidlo bylo stanoveno rozpočtem nákladů na opravu v expertním systému, přičemž od pojistného plnění již byla odečtena spoluúčast ve výši 5 000 Kč (prokázáno Oznámením o poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění vozidla ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitel, žalobci jako postupníkovi, předmětnou pohledávku za žalovanou; postoupení bylo žalované oznámeno předžalobní výzvou ze dne [datum]. Obvyklá cena opravy předmětného vozidla činí částku 65 976,24 Kč vč. DPH (prokázáno Doplňkem znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum]) (v podrobnostech viz níže). Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly.

4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

6. Podle § 2774 odst. 1 o.z., pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

7. Podle čl. 21 odst. 1 písm. a) Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP“) pojistitel poskytne pojistné plnění v případě parciálního poškození vozidla ve výši přiměřených nákladů, které je třeba účelně vynaložit na opravu do stavu bezprostředně před pojistnou událostí, snížených o hodnotu zbytků nahrazovaných částí, a to v cenové úrovni obvyklé pro Českou republiku, přičemž následně odečte spoluúčast.

8. Podle čl. 21 odst. 2 VPP je-li pojistné plnění stanoveno rozpočtem nákladů na opravu pojištěného vozidla, jeho výše odpovídá nákladům na opravu, které pojistitel stanoví standardním expertním systémem bezprostředně před pojistnou událostí. V rozpočtu se použijí ceny náhradních dílů kvalitativně srovnatelných s díly originálními a časové normy opravárenských prací předepsaných výrobcem vozidla. Hodinová sazba opravárenských prací vychází z obvyklé cenové úrovně neznačkových opravců vozidel.

9. Podle čl. 21 odst. 9 VPP má-li oprávněná osoba při opravě nebo náhradě související s pojistnou událostí nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen DPH), stanoví pojistitel pojistné plnění bez částek DPH. V případech, kdy oprávněná osoba tento nárok nemá, stanoví pojistitel pojistné plnění včetně částek DPH.

10. Nejprve se soud zabýval námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce. Ačkoliv soud sdílí náhled žalované, že předmětná smlouva o postoupení pohledávky nesprávně kvalifikuje právní důvod vzniku pohledávky –„ pohledávka na náhradu újmy vůči škůdci“, ačkoliv se jedná o pohledávku z pojistného plnění z uzavřené pojistné smlouvy, nelze přehlédnout, že se v dané smlouvě taktéž uvádí, že„ postupovaná pohledávka zahrnuje veškeré nároky postupitele vůči škůdci, případně nároky vzniklé dle obecně závazných předpisů vůči pojišťovně, vzniklé v souvislosti se škodní událostí specifikovanou v předchozím odstavci“. Škodní událost je pak v dané smlouvě specifikovaná číslem, pod kterým byla žalovanou registrována. Dle náhledu soudu je tak postupovaná pohledávka dostatečně určitě specifikována, přičemž opačný závěr by byl přepjatým formalismem.

11. K výši škody v podobě nákladů na opravu vozidla soud poukazuje na nález sp.zn. II. ÚS 2221/07, v němž Ústavní soud konstatoval, že nelze přehlédnout, že poškozenému bylo ono tzv. zhodnocení vozidla protiprávním jednáním v podstatě vnuceno. Opravou vozidla přitom poškozený obvykle sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou. Pokud oprava vozidla nelze provést úsporněji a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nejeví se Ústavnímu soudu spravedlivé, aby byli poškození pravidelně nuceni doplácet za zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. Ústavní soud nevylučuje, že poškozený může být i v důsledku účelně provedené opravy jednoznačně a nepochybně obohacen oproti stavu před nehodou, taková situace bude ovšem spíše výjimečná, plynoucí např. z již dřívějšího značného opotřebení (poškození) často vyměňovaných dílů, přičemž by tyto okolnosti navíc musely převážit nad obvyklým snížením tržní hodnoty havarovaných vozidel. Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy (směřující jen k odstranění následků škodné události) by však vzhledem ke všem výše rozvedeným argumentům mělo být pravidlem.

12. Dle nálezu sp.zn. I. ÚS 1902/13 pak dle Ústavního soudu s výše uvedeným pak souvisí také otázka samotné účelnosti opravy. V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Existují také různé způsoby, jak jednotlivé díly získat. Po poškozeném samozřejmě nelze požadovat, aby např. objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl stářím odpovídající dílu, který byl během nehody poškozen. Na druhou stranu pokud takový díl k dispozici je, není v zásadě důvod jej k opravě nevyužít. Stejně jako při volbě mezi značkovým a neznačkovým dílem je ovšem nezbytné v první řadě zvažovat vliv použití daného dílu na bezpečnost silničního provozu. Nelze totiž poškozeného nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu. Důraz na kvalitu dílu se pak pochopitelně bude odvíjet od jeho reálného vlivu na bezpečnost řízení vozidla. Byť prakticky každá součást automobilu může přímo či nepřímo svou poruchovostí ohrozit bezpečnost řidičů, kvalita např. brzdového systému se v tomto ohledu jeví zjevně důležitější než kvalita stěračů.

13. V projednávané věci byla dohodnuta forma likvidace rozpočtem. Za této situace se pak použije způsob stanovení nákladů na opravu vozidla stanovaný ve výše citovaném čl. 21 odst. 2 VPP, tedy sazba prací v neautorizované opravně za použití náhradních dílů kvalitativně srovnatelných s díly originálními.

14. Znalec [celé jméno znalce] pro takto vymezený způsob opravy vozidla stanovil ve svém Doplňku znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] cenu opravy v neautorizovaném servisu za použití kvalitativně srovnatelných dílů následovně: a) varianta nejlepší cena (nejlevnější) – 65 976,24 Kč vč. DPH b) varianta nejvyšší kvalita – 74 729,19 Kč vč. DPH c) varianta nejbližší průměrná cena 72 859,38 Kč vč. DPH.

15. S ohledem na výše uvedená východiska proto přiměřené náklady na účelnou opravu vozidla právního předchůdce žalobce stanovené rozpočtem činí částku 65 976,24 Kč vč. DPH (oprávněná osoba nebyla plátcem DPH, proto se DPH neodečítá). V době škodní události bylo vozidlo 8. rokem v provozu, mělo najeto 111 826 km. Za takovéto situace varianta opravy nejlepší cena splňuje podmínku přiměřenosti nákladů na opravu. Jelikož byla sjednána spoluúčast 5 %, min 5 000 Kč, činí pojistné plnění částku 60 976,24 Kč. Jelikož žalovaná vyplatila částku pojistného plnění ve výši 66 218 Kč, tedy vyšší, než činí částka přiměřených nákladů na opravu, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

16. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, neboť žaloba byla zamítnuta, a proto jí soud přiznal náhradu nákladu řízení. Ta se sestává z odměny za 8 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku a vyjádření k doplnění znaleckého posudku a účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]) 1 úkon za 1 580 Kč, dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 8 úkonů právní služby ve výši celkem 2 400 Kč a dále 21% DPH v částce 3 158,40 Kč, celkem tedy 18 198,40 Kč. Soud nepřiznal žalované odměnu za podání ze dne [datum], v němž žalovaná toliko vyjadřuje odpor proti vydanému platebnímu rozkazu. Je sice pravda, že podání odporu má v řízení zásadní účinky, nelze však přehlédnout, že podání odporu je nepochybně výsledkem tzv. převzetí a přípravy, takže podání, v němž je uvedeno toliko, že účastník odpor podává, nevyžaduje poté žádné právní úsilí (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2020, č.j. 36 Co 122/2020-85).

17. Obsah výroku III. je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu tvoří znalečné za znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] v částce 14 200 Kč a znalečné za doplněk znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] v částce 4 300 Kč, celkem tedy 18 500 Kč.