29 C 176/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Kociánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Petrem Kuchařem sídlem Na Pankráci 404/30a, 140 00 Praha o zaplacení 102 000 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 35 214,65 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 66 785,35 Kč, se odmítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 20 437 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podáním označeným jako „žaloba o zaplacení částky 102 000 Kč s příslušenstvím“ domáhala zaplacení 102 000 Kč (bez příslušenství), jakožto pojistného plnění, na které jí mělo vzniknout právo po blíže nespecifikované dopravní nehodě jejího vozidla značky Anonymizováno, RZ SPZ, s blíže nespecifikovaným vozidlem řidiče pojištěného u žalované. Částka v rozsahu 35 214,65 Kč (dle čl. III. žaloby) měla představovat žalovanou neuhrazenou část pojistného plnění (nedoplatek) v podobě pojistného na opravu vozidla Anonymizováno, za niž žalobkyně utratila 66 546,79 Kč, na pronájem náhradního vozidla, za nějž žalobkyně zaplatila 14 751,38 Kč a náhradu poškozené dětské sedačky ve výši 5 740 Kč. Dále žalobkyně požadovala náhradu za „ušlý čas na komunikaci, papírování a cestování“ ve výši ve výši 24 000 Kč, náhradu za „znehodnocení vozidla v důsledku nehody ve výši 30 000 Kč“ a náhradu za „celkové zdržení a průtahy způsobené pojišťovnou“ ve výši 12 785,35 Kč, celkem 66 785,35 Kč (dle čl. IV. žaloby). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. Ta jí však ničeho dalšího neplnila.

2. Žalovaná navrhla odmítnutí, příp. zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně neoplývá aktivní procesní legitimací. Poškozené vozidlo Anonymizováno není ve vlastnictví žalobkyně, ale leasingové společnosti právnická osoba Žalobkyní předložená devinkulace pojistného plnění byla platná pouze 2 měsíce, či do poskytnutí pojistného plnění oprávněnému, kteráž okolnost již nastala. Jak časové, tak faktické hledisko bylo dle žalované splněny. Žalobkyně tak nemá na další pojistné plnění právo, když to případně náleží vlastníkovi vozidla. K tomu dále žalovaná uvedla, že poskytla žalobkyni pojistné plnění z titulu odpovědnosti provozu vozidla ve výši 57 525 Kč, skládající se z částky 48 724 Kč, doplatku 3 061 Kč za škodu na poškozeném vozidle a 5 740 Kč za nákup nové autosedačky. Výpočet žalobního žádání je zatížen chybou, kdy žalobkyně zjevně nereflektovala žalovanou poskytnuté plnění za nákup autosedačky. Ta tedy byla proplacena. Co se týče nároku na náhradu nájemného za náhradní vozidlo, žalované nikdy nebyla předložena žádná faktura, na základě níž by bylo možno posoudit účelnost tohoto nákladu, proto jej nepřiznala. Náklady na opravu vozidla žalobkyně byly stanoveny interním šetřením žalované na konečnou částku 44 958 Kč. Výši této částky žalovaná žalobkyni podrobně zdůvodnila. Další nároky žalobkyně jsou dle žalované neopodstatněné. Zřejmě se jedná o nároky na náhradu nemajetkové újmy, které nejsou ničím podložené a jejich výpočet je nejasný.

3. Co se nároku žalobkyně na zaplacení 35 214,65 Kč týče (čl. III. žaloby), soud shledal, že žaloba neobsahuje dostatek tvrzení a příp. důkazů, které by nárok žalobkyně odůvodňovaly a relevantním způsobem dokládaly. Žalobkyně nebyla schopná v žalobě a ani dalších doplněních zaslaných soudu na jeho výzvy přesně popsat, jaké konkrétní nároky v jaké konkrétní výši jí vznikly, které z nich byly žalovanou a v jakém rozsahu uhrazeny a čeho přesně se tedy žalobou domáhá. Nepostačuje v tomto směru sdělit soudu, jaké náklady žalobkyni v souvislosti s odstraněním následků dopravní nehody vznikly a následně uvést nikterak nevysvětlenou částku, které se po žalované v řízení domáhá. Žalobkyně ani nepopsala okolnosti dopravní nehody. Soud je toho názoru, že (zejména po zaslaném vyjádření žalované) žaloba není v rozsahu předmětného žádání neurčitá, jelikož je zjevné alespoň v obecných konturách, že žalobkyně požaduje po žalované doplatek na pojistném plnění z konkrétní pojistné události, jakkoliv není známo které. Vzhledem však k tomu, že nebyly zřejmé výše vyčtené okolnosti vzniku a přesného výpočtu jednotlivých nároků, soud mínil žalobkyni na prvním jednání dne 11. 3. 2026 poučit dle § 118a odst. 1, případně i odst. 3 v návaznosti na eventuálně vyvstalou potřebu, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o neunášení jejích procesních břemen ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. Žalobkyně se však bez omluvy k jednání, ke kterému byla řádně dle § 115 odst. 2 o. s. ř. předvolána, nedostavila, a připravila se tak o beneficium poučení dle výše uvedeného ustanovení. Soud proto bez dalšího přistoupil pro nedostatek tvrzení k zamítnutí žaloby v rozsahu částky 35 214,65 Kč, aniž by se blíže zabýval argumentací žalované. Konal by tak nadbytečně.

4. Co se nároku žalobkyně na zaplacení 66 785,35 Kč (uvedeno pod bodem IV. žaloby), tedy náhrady za ušlý čas ve výši 24 000 Kč, náhrady za znehodnocení vozidla v důsledku nehody ve výši 30 000 Kč a náhrady za celkové zdržení a průtahy způsobené pojišťovnou ve výši 12 785,35 Kč, soud shledal podání žalobkyně v tomto rozsahu neurčitým a nesrozumitelným. Vyjma výše uvedených údajů žalobkyně nic dalšího ve svých podáních neuvádí. Není zřejmé, na základě čeho měly předmětné nároky vzniknout, s čím souvisí, a kde se vzala jejich výše. Žalobkyně nikterak blíže nespecifikovala způsob výpočtu či úvahy, které jí vedly k uplatnění těchto nároků, nadto právě v takové výši. Soud přitom žalobkyni dle § 43 odst. 1 o. s. ř. na neurčitost jí požadovaných nároků upozorňoval a vyzýval jí k doplnění usnesením ze dne 5. 8. 2025, č. j. Anonymizováno. Žalobkyně byla poučena, že pokud nebude výzvě vyhověno, soud žalobu v tomto rozsahu odmítne. Žalobkyně částku specifikovala tak, že má nárok na uhrazení 100 % částky jí vzniklé škody, neboť se na jejím vzniku nijak nepodílela. Tím však nesrozumitelnost a neurčitost svého podání v předmětném rozsahu nikterak neodstranila. Nic dalšího již žalobkyně v průběhu řízení neuvedla.

5. Soud proto ohledně zbývajícího nároku žalobkyně na zaplacení 66 785,35 Kč žalobu výrokem II. tohoto rozsudku odmítl, neboť ta je v uvedeném rozsahu neurčitá a nesrozumitelná a žalobkyně byla zákonem předvídaným postupem v minulosti vyzývána k opravě a upozorňována na následky nevyhovění výzvě, což však nevedlo ke zdárnému výsledku.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 3 o. s. ř. V rozsahu, v němž byl návrh žalobkyně projednatelný, měla žalovaná úspěch v plné části a v rozsahu, v němž byl návrh žalobkyně odmítnut, má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení ex lege dle § 146 odst. 3 o. s. ř. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši přiznal žalované. Jedná se o částku ve výši 20 437 Kč sestávající z následujících položek: a. odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), po 5 180 Kč podle § 7 odst. 5 a § 11 odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání dne 11. 3. 2026, tj. celkem 15 540 Kč; b. paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. za uvedené 3 úkony, tj. celkem 1 350 Kč; c. náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 547 Kč.

7. O povinnosti uhradit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalované soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. O lhůtě k plnění stanovené ve výroku III. tohoto rozsudku soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací. Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.