29 C 200/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně d) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce e) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce f) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně g) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně h) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně i) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení , titul za jménem . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o na náhradu nemajetkové újmy <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 150 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba žalobkyně a) se co do částky 1 100 000 Kč a částky 1 100 000 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku 50 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba žalobce b) se co do částky 1 200 000 Kč a částky 1 300 000 Kč zamítá.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku 125 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VI. Žaloba žalobkyně c) se co do částky 1 175 000 Kč a 1 250 000 Kč zamítá.</b> <b>VII. Žaloba žalobce d), kterou se po žalované domáhá zaplacení částky 850 000 Kč a částky 700 000 Kč, se zamítá.</b> <b>VIII. Žaloba žalobkyně e), kterou se po žalované domáhá zaplacení částky 675 000 Kč a částky 700 000 Kč, se zamítá.</b> <b>IX. Žaloba žalobce f), kterou se po žalované domáhá zaplacení částky 1 350 000 Kč a částky 625 000 Kč, se zamítá.</b> <b>X. Žaloba žalobkyně g), kterou se po žalované domáhá zaplacení částky 1 350 000 Kč a částky 625 000 Kč, se zamítá.</b> <b>XI. Žaloba žalobce h), kterou se po žalované domáhá zaplacení částky 675 000 Kč a částky 450 000 Kč, se zamítá.</b> <b>XII. Žaloba žalobkyně i), kterou se po žalované domáhá zaplacení částky 675 000 Kč a částky 450 000 Kč, se zamítá.</b> <b>XIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalované pojistného plnění z titulu nemajetkové újmy za duševní útrapy dle § 2959 zákona č. 89⁄2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s odůvodněním, že dne [datum] došlo k čelnímu střetu osobního motorového vozidla pojištěného u žalované, tovární značky Jaguar XF, rz [anonymizováno] [číslo], řízené panem [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], s protijedoucím osobním automobilem tovární značky Ford Focus, rz [anonymizováno] [číslo], řízeným [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], porušil zejména povinnosti uložené mu v ustanovení § 4 písm. a), § 5 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1, odst. 2 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, plně se nevěnoval řízení vozidla, nepřizpůsobil své chování jako řidič motorového vozidla svým schopnostem a technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, nezvládl při průjezdu levotočivé zatáčky řízení vozidla a nejprve s vozidlem pravými koly vyjel vpravo mimo vozovku a následně přejel do protisměrného jízdního pruhu, kde se čelně střetl s výše jmenovaným protijedoucím osobním automobilem. Okresním soud v Pelhřimově dne 29. 8. 2018, č.j. [spisová značka], shledal pana [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku a z přečinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Při této dopravní nehodě utrpěl zranění jednak [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], tak také osoby v automobilu protijedoucím, a to řidič osobního automobilu značky Ford Focus [obec] [celé jméno žalobce], kožní oděrky na obličeji v rozsahu čelní krajiny oboustranně, v místě pravého obočí, na pravé tváři, na nosním hřbetu, na pravé a levé straně nosu, na levé tváři, pod bradovým výběžkem dolní čelisti, na přední straně hrudníku v oblasti dolní části hrudní kosti vlevo při [anonymizováno] čáře, pod pravou prsní bradavkou, na přední straně horní třetiny pravé paže, na přední, vnitřní a zevní straně horní poloviny levé paže, v místě hřebene lopaty kyčelní vpravo i vlevo a na přední straně pravého a levého kolene, krevní podlitiny na přední straně pravého a levého bérce pod kolenem, pohmoždění přední stěny hrudní, pohmoždění obou plic, kompletní trhlinu (přetržení sestupné části) hrudní aorty, oboustranné sériové zlomeniny žeber s trhlinami pohrudnice a mezižeberních svalů, zlomeninu hrudní páteře ve výši 8. hrudního obratle, trhliny jater, zakrvácení dutiny hrudní oboustranně, krvácení do dutiny břišní s nedokrevností orgánů a šokovými změnami ledvin, kterým na místě dopravní nehody podlehl. Spolujezdkyně pana [jméno] [celé jméno žalobce], dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], sedící neupoutaná bezpečnostním pásem na zadním sedadle vlevo, utrpěla tři svislé ranky délky 2 cm v levé spánkové krajině, oděrky v levé spánkové krajině, podkožní krevní výron nad pravým prsem, podkožní krevní výron na pravém rameni a paži, podkožní krevní výron na levé paži, oděrku na hřbetní straně levého předloktí v dolní třetině, oděrku na vrcholu levého ramena, podkožní krevní výron na přechodu dlaňové a malíkové strany levého předloktí v rozsahu horní poloviny, podkožní krevní výron na hřbetě prvního mezičlánkového kloubu 3. prstu levé ruky, oděrku na hřbetě druhého článku 5. prstu levé ruky, podkožní krevní výron a oděrku na přední straně pravého bérce, podkožní výrony a oděrky táhnoucí se od vnitřní strany levého kolene přes přední stranu bérce a zevní kotník až na zevní stranu levého nártu, rozsáhlý podkožní výron v krajině velkého chocholíku levé kosti stehenní, prokrvácení měkkých pokrývek lebních v levé spánkové a čelní krajině, prokrvácení levého spánkového svalu, povlakový subdurální krevní výron vpravo, subarachnoidální krevní výron, otok mozku, krevní výrony ve Varolově mostě s krví ve IV. mozkové komoře, zhmoždění dolních laloků obou plic, tříštivou zlomeninu obou kostí levého bérce, zakrvácení dutiny břišní při potrhání dolního pólu sleziny a jmenovaná v důsledku těchto zranění dne 18. 9. 2016 přes poskytnutou lékařskou pomoc v [nemocnice] zemřela. Další spolujezdkyně pana [jméno] [celé jméno žalobce] sedící na sedadle spolujezdce vepředu vpravo, paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození], utrpěla zhmoždění hrudní a břišní stěny, zlomeniny předních konců 2., 4. a 6. žebra vpravo a 5. – 9. žebra vlevo, trhlinu (perforaci) kličky tenkého střeva na rozhraní lačníku a kyčelníku s nepatrným zakrvácením dutiny břišní a zhmoždění slinivky břišní s přechodným zvýšením jejích enzymů, tedy poranění, které je pro poškození důležitého orgánu ze soudně lékařského považováno za těžkou újmu na zdraví ve smyslu ustanovení § 122 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku. Žalobci uplatnili svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy v rámci řízení před Okresním soudem v Pelhřimově, který jednotlivé částky odškodňující žalobce uplatněné u žalované seznává za adekvátní, ovšem ze strany žalované došlo posléze ke krácení částek na 50 %. Rovněž Okresní soud v Pelhřimově poukazuje na současná publikovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, zabývající se otázkou výše nemajetkové újmy v penězích, která má být poskytována skupině citově nejblíže spjatých osob v takovýchto případech. Nejvyšší soud v těchto rozhodnutích zohledňuje kritéria jak na straně škůdce, tak i na straně poškozených, která stanovuje jako kritéria zpřísňující, či zmírňující a dovozuje, že stanovení výše této náhrady by se mělo odvíjet při úmrtí v částkách okolo 500 000 Kč pro skupinu citově nejblíže spjatých osob, přičemž by soud měl zohlednit konkrétní případy s možností moderace. Okresní soud v Pelhřimově přihlédl ke všem skutečnostem zjištěným v průběhu hlavního líčení, ovšem nevzal v úvahu to, že satisfakce pro poškozené nebyla poskytnuta žalovanou celé výši, ale byla krácena o 50 %. Rovněž nevzal v potaz vysoce nadstandartní rodinné vztahy rodiny. Žalobci zdůraznili existenci nadstandartní pevné vazby celé poškozené rodiny, respektive zesnulého s žalobci. Při posouzení faktické intenzity rodinného vztahu není možno ustrnout na obecně přijímaných předpokladech, nýbrž je nezbytné nahlížet na každý posuzovaný vztah individuálně. Zesnulý [obec] [celé jméno žalobce] je popisován svou rodinou jako člověk velmi přátelský, srdečný, který byl velmi společensky založený a vyhledával, rovněž i organizoval, společná setkání. Jako člověk velmi vřelý, který vždy pomohl a dokázal poradit. Ochotu pomoc a poradit projevoval nejen rodině, ale i známým. V rodině byl chápán jako životní vzor nejednoho člena širšího okruhu rodiny. Rovněž jako člověk neuvěřitelně fyzicky zručný, který zastal nejen péči o děti a svou starší maminku, ale také o nemovitost, ve které společně s manželkou, matkou a dcerou žil. [obec] [celé jméno žalobce] byl v rodinném kruhu symbolem rodinné stability, věrnosti, pracovitosti a spolehlivosti. Z dopisů rodiny vyplývá, že mezi nimi šlo o neobyčejné pouto a že v současné době jde opravdu o ojedinělý rodinný vztah, kdy celá širší rodina žila v úzkém kontaktu a jejich život se takřka denně prolínal. V rodinném domě zesnulého pana [jméno] [celé jméno žalobce] bylo vždy o zábavu postaráno. Rodinný dům, v kterém rodina bydlela, byl společnými silami opravován. K domu náležela velká zahrada, na které se vždy společně pracovalo. Pan [obec] [celé jméno žalobce] měl silný otcovský vztah se svými dětmi. [příjmení] [celé jméno žalobce] adoptoval v nízkém věku a celý život k němu choval otcovskou lásku a byl mu vzorem nejen v pracovním životě, ale i osobním. S dcerou zesnulou [jméno] [celé jméno žalobkyně] je pojila i pracovní vášeň, často společně opravovali automobily či trávili čas v dílně a otec svou dceru učil svým technickým dovednostem. Celá rodina společně často trávila volný čas. Podnikali společné výlety, jezdili na dovolenou k moři. Mezi společné rodinné aktivity patřily například i [příjmení] slavnosti, kam rodina jezdila již 10 let v kostýmech a celá společnost se vždy výborně bavila. Více rodinných příslušníků se také zmiňuje o doma vyrobeném rodinném baru, který je umístěn v domě zesnulého a který byl využíván nejen v rámci rodinných oslav. [příjmení] rodině symbolizuje její pospolitost a společné chvíle, které vždy vyplňoval převážně smích. Rodina uvádí, že nejen jmenovaný bar představoval pro rodinné příslušníky soudržnost a její sounáležitost, ale že to byla právě osoba zesnulého pana [jméno] [celé jméno žalobce], která byla základním stavením kamenem jejich rodiny. Dle společného názoru žalobců by měl soud zejména přihlédnout k existenci skutečnosti, že zesnulého s žalobci pojilo velmi silné citové pouto, obzvlášť s manželkou, která ztratila nejen životní lásku a partnera, ale také svého nejlepšího kamaráda, a synem, kterého v útlém věku adoptoval a po celý život mu dával najevo vřelou otcovskou lásku. Oblíbenost zesnulého pana [jméno] [celé jméno žalobce] nejen v rodinném kruhu, ale i u přátel a známých lze demonstrovat na jeho proběhlém pohřbu dne [datum], kterého se zúčastnilo více jako 800 lidí. Všichni žalobci byli se zesnulými v úzkém kontaktu, často se navštěvovali, vzájemně pomáhali a byli si oporou. Rodinné hodnoty staví všichni žalobci velmi vysoko, více se orientují na rodinný život, než např. na život profesní. Všichni žalobci vnímají ztrátu pana [jméno] [celé jméno žalobce] velmi těžce. Zesnulá slečna [jméno] [celé jméno žalobkyně] je popisována svou rodinou jako milá, srdečná slečna se smyslem pro povinnost. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla velmi pracovitá a na rodinném domě, kde s rodiči i babičkou bydlela, intenzivně pomáhala. Velmi inklinovala k obou svým rodičům, rovněž i k babičce o kterou se společně starali. Milovala koně, které měla ustájené u známých. Mezi její záliby patřila i práce v dílně se zesnulým otcem [jméno] [celé jméno žalobce], jelikož od nízkého věku měla ráda práci spojenou s automobily. Rodina popisuje slečnu [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako milé děvče, které i ve svém věku upřednostňovalo rodinu a které tvrdilo, že se z rodinného baráku nikdy neodstěhuje, že zde bude žít spokojeně s babičkou i rodiči a jednou i se svými dětmi. Ztráta dítěte v nižším věku je nepřirozená, vymyká se obvyklému běhu života a její tragičnost je nesrovnatelná.

2. Žalobkyně a) – manželka a matka zemřelých vyčísluje nemajetkovou újmu v částce 1 500 000 Kč jako satisfakci za ztrátu manžela a 1 500 000 Kč jako satisfakci za ztrátu dcery. Po odečtu plnění, které jí bylo již poskytnuto z tohoto titulu ze strany žalované ve výši 350 000 Kč, 300 000 Kč (plnění z titulu nemajetkové újmy bylo navrženo ve výši 700 000 Kč a 600 000 Kč, ale kráceno o 50 %. [příjmení], která byla vyplacena, činí celkem 850 000 Kč), uplatňuje částku 1 150 000 Kč a částku 1 200 000 Kč z titulu další náhrady, když jí byla poskytnuta náhrada ve výši 200 000 Kč, kterou započítává na náhradu újmy uplatňované dle § 2958 obč. zák. Její život se absolutně změnil dne [datum], kdy ztratila převážnou část své rodiny, milovanou dceru [jméno] a rovněž životního partnera pana [jméno]. Její rodinné prostředí se dalo považovat za harmonické, až idylické. S dcerou, se kterou také bydleli ve společné domácnosti, ji pojila jak mateřská láska, tak silné přátelství o čemž svědčí i plány zesnulé slečny [jméno], která chtěla i se svou budoucí rodinou obývat s rodiči jejich rodinný dům. Pro paní [jméno] je nesmírně těžké o dceři mluvit v minulém čase, stále doufá, že [jméno] zase uvidí. Vždy dne [anonymizováno], na den narození dcery [jméno], se dostává ještě do silnějšího smutku a ráda by znovu s dcerou její narozeniny oslavila. Maximálně intenzivní je rovněž ztráta životního partnera po desítkách let společného soužití (rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 4. 2011, sp.zn. 1 Co 218/2010), jelikož v této fázi života se se ztrátou člověk vyrovnává složitěji než na vrcholu svých fyzických a duševních sil. Žalobkyně a) se se svým již zesnulým manželem seznámila v březnu [rok] v době, kdy ona sama již měla 1,5 letého syna [jméno]. Ráda na tyto začátky vzpomíná, je přesvědčená, že potkala osudovou lásku. V listopadu [rok] se společně sestěhovali a od dubna [rok] začali žít v obci [anonymizováno]. V červenci [rok] se konala svatba a následně v tomtéž roce si zesnulý pan [příjmení] [jméno] jejího syna [jméno]. V roce [rok] se jí a zesnulému panu [jméno] narodila dnes již rovněž zesnulá [jméno]. Své manželství popisuje paní [jméno] jako krásné, ani nedoufala, že je možné potkat někoho, ke komu bude tak silně citově inklinovat a s kým si budou jak v pracovním, tak osobním životě rozumět a kdo pro ni bude mít ve všech ohledech pochopení a při problémech ji nabídne radu a pomoc. Paní [celé jméno žalobkyně] společně s manželem, synem, dcerou a přáteli navštěvovali pravidelně místa po České republice, také se pravidelně účastnili historických slavností, na které si zakoupili i autentické středověké kostýmy. S manželem i dcerou je pojili společné koníčky, ale především je zde důležité neopominout fakt, že skoro veškerý volný čas trávila paní [celé jméno žalobkyně] právě s manželem a dcerou. Nyní není schopna sama jet na dříve navštěvovaná místa a slavnosti, vše ji připomíná milovanou dceru a manžela. Nastalá situace ji nesmírně citově drásá a vyčerpává, nedokáže si představit, že v životě bude schopna se se smrtí své dcery a svého manžela vyrovnat. [jméno] byla při dopravní nehodě vážně zraněna. Trauma z prožité nehody provázet celý život. Stále má onu tragickou nehodu před očima a vybavuje si moment, kdy manžel umřel na místě nehody a komentáře záchranářů k vážnému zdravotnímu stavu dcery [jméno], která posléze umírá v nemocnici.

3. Žalobce b) – syn a bratr zemřelých vyčísluje nemajetkovou újmu v částce 1 500 000 Kč jako satisfakci za ztrátu otce a 1 500 000 Kč jako satisfakci za ztrátu sestry. Po odečtu plnění, které mu bylo již poskytnuto z tohoto titulu ze strany žalované ve výši 250 000 Kč, 200 000 Kč (plnění z titulu nemajetkové újmy bylo navrženo ve výši 500 000 Kč a 400 000 Kč, ale kráceno o 50 %. [příjmení], která byla vyplacena, činí celkem 450 000 Kč), uplatňuje částku 1 250 000 Kč a částku 1 300 000 Kč z titulu další náhrady. [příjmení] [příjmení] [celé jméno žalobce] byl pro žalobce b) životní vzor. Je mu neskonale vděčný, že ho adoptoval, ale především za to, že se po celý jeho život o něj s otcovskou vřelou láskou staral. Ve všem se na něj mohl spolehnout, jelikož byl pro něj symbolem stability, věrnosti, spolehlivosti a pracovitosti. Považoval ho za velmi šikovného a kreativního, obdivoval jeho ochotu vždy pomoci. Zesnulý otec [příjmení] byl vyloženě rodinný typ a pro rodinu by dýchal, miloval společné akce, byl iniciátorem společných výletů, a dokonce i vytvářel, díky své zručnosti, místa, kde se rodina scházela. Je vděčný, že mu předal do života spoustu zkušeností a životní moudrosti. Rovněž zmiňuje tatínkovu zručnost v souvislosti s rodinným barákem, díky otcovu elánu byl neustále zvelebován. Zesnulou slečnu [jméno] [celé jméno žalobkyně] bral jako malou sestřičku, se kterou trávil mnoho času a o kterou se rád staral. Byl jediným sourozencem zesnulé [jméno]. Velmi rád vzpomíná na společné dětství, na nesčetné rodinné výlety a dovolené u moře. Byli si velmi blízcí, měli řadu společných zájmů, společné kamarády, chodili společně na akce. Navzájem se povzbuzovali, pomáhali si, svěřovali se jeden druhému. Žalobkyně a), žalobce b), žalobkyně c), zesnulý [jméno] zesnulá [jméno] společně obývali rodinný dům, a to až do roku 2014, kdy se žalobce b) odstěhoval společně se svou dlouholetou přítelkyní do [obec] za prací. I přes značnou vzdálenost se i s přítelkyní vraceli pravidelně domů, neboť rodinný dům žalobce b) i jeho přítelkyně považovali za svůj pravý domov. [příjmení] [jméno] bydlela stále s rodiči a s babičkou, s nimiž měla nadstandardní vztahy. [jméno] říkávala, že se jí od rodičů nechce, neboť jejich vztah byl harmonický a všichni společně vycházeli. Žalobce b) v důsledku nehody ukončuje zaměstnání, stěhuje se z [obec] zpět do obce Rohovka, snaží se nahradit ztrátu otce a manžela.

4. Žalobkyně c) – matka a babička zemřelých vyčísluje nemajetkovou újmu v částce 1 500 000 Kč jako satisfakci za ztrátu syna a 1 500 000 Kč jako satisfakci za ztrátu vnučky. Po odečtu plnění, které jí bylo již poskytnuto z tohoto titulu ze strany žalované ve výši 250 000 Kč, 200 000 Kč (plnění z titulu nemajetkové újmy bylo navrženo ve výši 500 000 Kč a 400 000 Kč, ale kráceno o 50 %. [příjmení], která byla vyplacena, činí celkem 450 000 Kč), uplatňuje částku 1 250 000 Kč a částku 1 300 000 Kč z titulu další náhrady. Žalobkyně c) je vdovou, neboť její manžel zemřel na rakovinu. Vždy si velmi vážila toho, že může s celou svou nejbližší rodinou žít ve stejném domě, že je o ni postaráno a ve stáří si může užívat vnoučata a celým domem se vždy nesla pohodová a klidná atmosféra. Tato skutečnost ji velmi těšila a přispívala k pozitivnímu přístupu k životu v době, kdy ona sama již vzhledem ke svému věku není zdráva a víc, než kterýkoliv jiný člen rodiny potřebovala cítit podporu svých nejbližších. O to víc tragicky nese skutečnost, že následkem dopravní nehody ztratila syna a vnučku, které z celého srdce milovala. V souvislosti se vzniklým neštěstím ze [anonymizováno] [rok] u ní došlo ke zhoršení nejen zdravotního, ale i psychického stavu. Pláč a bolestné vzpomínání se jí stalo každodenní rutinou. Taktéž dochází k situacím, kdy se ptá, kdy [jméno] se [jméno] přijdou domů, dle rodiny je pro ni situace tak bolestná, že ji stále nechce přijmout. Žalobkyně c) nese celou záležitost velmi citelně. [příjmení] svého syna a ztratila vnučku, v současné době se z ní stala osoba závislá na pomoci druhých, kdy jí byl přiznán příspěvek na péči dle zák. č. 108/2006 Sb.

5. Žalobce d) – bratr a strýc zemřelých vyčísluje nemajetkovou újmu v částce 1 000 000 Kč jako satisfakci za ztrátu bratra a 750 000 Kč jako satisfakci za ztrátu neteře. Po odečtu plnění, které mu bylo již poskytnuto z tohoto titulu ze strany žalované ve výši 150 000 Kč, 50 000 Kč (plnění z titulu nemajetkové újmy bylo navrženo ve výši 300 000 Kč a 100 000 Kč, ale kráceno o 50 %. [příjmení], která byla vyplacena, činí celkem 200 000 Kč), uplatňuje částku 850 000 Kč a částku 700 000 Kč z titulu další náhrady.

6. Žalobkyně e) – manželka žalobce d), švagrová a teta zemřelých vyčísluje nemajetkovou újmu v částce 750 000 Kč jako satisfakci za ztrátu švagra a 750 000 Kč jako satisfakci za ztrátu neteře. Po odečtu plnění, které jí bylo již poskytnuto z tohoto titulu ze strany žalované ve výši 75 000 Kč, 50 000 Kč (plnění z titulu nemajetkové újmy bylo navrženo ve výši 150 000 Kč a 100 000 Kč, ale kráceno o 50 %. [příjmení], která byla vyplacena, činí celkem 125 000 Kč), uplatňuje částku 675 000 Kč a částku 700 000 Kč z titulu další náhrady.

7. Žalobci d) a e) byli na sebe velmi navázáni, žalobce d) jezdí každý den na místo dopravní nehody, nikoli proto, aby si musel tragédii připomínat, ale protože zde má cestu do práce/domů, a právě tato okolnost mu jeho bratra stále připomíná. Jeho bratr byl jeho vzorem, měli vřelý bratrský vztah a byli si i dobrými kamarády. Nenastala situace, kdy by si nepomohli, či společnou silou nevyřešili jakýkoliv problém. [jméno] popisují jako milé, stále veselé děvče, které bylo charakterově celé tatínkovi, po zesnulém [jméno] [celé jméno žalobce]. Vzpomínají i na úsměvné historky, když byla zesnulá [jméno] malá, jak se snažila dělat vše, jako táta a jednou chtěla být po tatínkovi automechanikem. Odškodnění žalobce d) jako bratra bylo velmi nízké, když za úpravy dle zák. č. 40/1964 Sb. by poškozenému příslušelo plnění ve výši 175 000 Kč za ztrátu bratra jakožto sourozence.

8. Žalobce f) – zeť a dědeček zesnulých vyčísluje nemajetkovou újmu v částce 750 000 Kč jako satisfakci za ztrátu zetě a 1 500 000 Kč jako satisfakci za ztrátu vnučky. Po odečtu plnění, které mu bylo již poskytnuto z tohoto titulu ze strany žalované ve výši 125 000 Kč, 150 000 Kč (plnění z titulu nemajetkové újmy bylo navrženo ve výši 250 000 Kč a 300 000 Kč, ale kráceno o 50 %. [příjmení], která byla vyplacena, činí celkem 275 000 Kč), uplatňuje částku 625 000 Kč a částku 1 350 000 Kč z titulu další náhrady. Žalobkyně g) – manželka žalobce f), tchyně a babička zemřelých vyčísluje nemajetkovou újmu v částce 750 000 Kč jako satisfakci za ztrátu zetě a 1 500 000 Kč jako satisfakci za ztrátu vnučky. Po odečtu plnění, které jí bylo již poskytnuto z tohoto titulu ze strany žalované ve výši 125 000 Kč, 150 000 Kč (plnění z titulu nemajetkové újmy bylo navrženo ve výši 250 000 Kč a 300 000 Kč, ale kráceno o 50 %. [příjmení], která byla vyplacena, činí celkem 275 000 Kč), uplatňuje částku 625 000 Kč a částku 1 350 000 Kč z titulu další náhrady. Žalobci f) a g) nárokují zejména náhradu za ztrátu své vnučky a rovněž za ztrátu zetě, který byl schopen přijmout a adoptovat jejich vnuka [celé jméno žalobce], který byl schopen si vzít jejich dceru s dítětem a s ní žít v harmonickém láskyplném svazku. Vzpomínali na čas, kdy se v březnu [rok] jejich dcera se zesnulým seznámila. A že v roce [rok] se konala svatba, poté v roce [rok] se narodila zesnulá vnučka [jméno]. Ztráta se nedá nahradit, nadále vidí svého zetě jako schopného muže, který se nadlimitně postaral o rodinu. Se ztrátou vnučky [jméno] se nemohou absolutně smířit, nechtějí ji akceptovat, celá situace jim přijde velmi bolestná. Jejich požadavek na zaplacení částky každému ve výši kolem 1 mil. Kč se jeví být rovněž jako oprávněný.

9. Žalobce h) – švagr a strýc zemřelých vyčísluje nemajetkovou újmu v částce 500 000 Kč jako satisfakci za ztrátu švagra a 750 000 Kč jako satisfakci za ztrátu neteře. Po odečtu plnění, které mu bylo již poskytnuto z tohoto titulu ze strany žalované ve výši 50 000 Kč, 75 000 Kč (plnění z titulu nemajetkové újmy bylo navrženo ve výši 100 000 Kč a 125 000 Kč, ale kráceno o 50 %. [příjmení], která byla vyplacena, činí celkem 125 000 Kč), uplatňuje částku 450 000 Kč a částku 675 000 Kč z titulu další náhrady. Žalobkyně i) – manželka žalobce h), švagrová a teta zemřelých vyčísluje nemajetkovou újmu v částce 500 000 Kč jako satisfakci za ztrátu švagra a 750 000 Kč jako satisfakci za ztrátu neteře. Po odečtu plnění, které jí bylo již poskytnuto z tohoto titulu ze strany žalované ve výši 50 000 Kč, 75 000 Kč (plnění z titulu nemajetkové újmy bylo navrženo ve výši 100 000 Kč a 125 000 Kč, ale kráceno o 50 %. [příjmení], která byla vyplacena, činí celkem 125 000 Kč), uplatňuje částku 450 000 Kč a částku 675 000 Kč z titulu další náhrady. V době, kdy uzavíral zesnulý sňatek s paní [celé jméno žalobkyně], bylo žalobci h) 12 let. Od malička si přál být jako zesnulý pan [příjmení] [celé jméno žalobce], dokonce i své povolání zvolil po vzoru svého švagra. Zesnulý pan [celé jméno žalobce] byl bezesporu pro žalobce h) obrovským vzorem, byl jeho velkým„ bratrem“. Byl oblíbený pro svoji dobrosrdečnou povahu, pro svoji schopnost poradit si s čímkoli. Měl velmi rád děti, věnoval se jim a vymýšlel nejrůznější aktivity. Jeho sepětí s žalobcem h) a následně pak s jeho ženou bylo více než osudové a trvající až do doby dopravní nehody, kdy žalobce h) 40 let, tedy znali se po dobu 28 let. Vyřizování věci a samotné odškodnění by mělo poškozeným přinést okamžitou náhradu. Téměř tři roky trvající soudní řízení vede k tzv. sekundární viktimizaci poškozených, kdy se musí stále konfrontovat s událostí smrti.

10. Výše stanovené náhrady byla krácena v rozsahu 50 %, což však je úvaha velmi mechanická, jak vyplývá z konstantní judikatury NS ČR, publikované pod senátem 25 Cdo. Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu plyne, že míra spoluzpůsobení škody poškozeným spolujezdcem může dosáhnout až jedné poloviny, jestliže vědomě podstoupí jízdu s řidičem, o němž ví, že je pod vlivem alkoholu (viz např. rozsudek NS ČR sp.zn. 25 Cdo 2451/2007 ze dne 30.9.2009, soubor C [číslo]). Rozhodující příčinou vzniku škody ovšem vždy zůstává nezodpovědné počínání řidiče vozidla, proto nepůjde o nadpoloviční rozsah ani v případě, kdy spolupřispění poškozeného bude značné (srov. např. rozsudek 23 Cdo 4111/2011, v němž byla spoluúčast poškozeného vyjádřena poměr 35 %). V daném případě je tedy zřetelné, že pokud by nedošlo k jednání obžalovaného, pak by škodlivý následek nenastal, a tudíž míra spoluzavinění, stanovená v rozsahu 50 %, se jeví být v kontextu provedených důkazů s poukazem na závěry znaleckých posudků i judikaturu soudu, kdy i míra spoluzavinění se stanovuje dle volné úvahy, jako zcela nadhodnocená. Míra spoluzavinění poškozených by měla být v maximálním rozsahu 10- 20 %. Této otázce se však soud zatím nevěnoval, zcela ji opominul, což z hlediska rozhodování o náhradě škody a újmy má pro poškozené zvýšený význam.

11. Žalobci dále poukázali na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 4 Tdo 1402/2015, ze dne 12. 4. 2016, ve kterém zdůraznili, že„ je třeba stále vnímat výši přiznané částky ve světle dosavadní judikaturní praxe a zachování její kontinuity“ rovněž, že„ se jeví jako důvodné, aby se stanovení výše náhrady odvíjelo v základním rozpětí mezi 240 000 Kč až 500 000 Kč, a to pro skupinu citově nejblíže spjatých osob, jakými jsou rodiče, děti a manželé. Nutno zdůraznit, že takto stanovený rozsah kompenzace odpovídá typovým (neutrálním) případům.“ Tato částka však musí být brána pouze jako základní výše odškodňování a měla by být modifikována na základě okolností konkrétního případu. Jelikož takto nízký rámcový finanční koridor neodpovídá ztrátě osoby blízké, která je nenahraditelná. Nelze toto rozpětí brát jako řešení šablonovitého charakteru, vždy nutné zohlednit konkrétní charakter vztahů mezi usmrceným a jeho příbuznými, věk zemřelého a formu zavinění ze strany škůdce. Mělo by se jednat o přiměřenou satisfakci s ohledem na intenzitu rodinných vztahů a vyvážení jejich utrpení. Jak bylo výše uvedeno, rodinné vazby poškozených se zemřelými byly úzké, citové sepětí velké a„ dvojitá“ smrt tak zasáhla jejich rodinný život nad míru obvyklou v obdobných případech. Při stanovení výše újmy se zkoumají majetkové poměry škůdce tak, aby na jedné straně byla výše nemajetkové újmy stanovena spravedlivě, na straně druhé by však neměla být pro škůdce likvidační. V konkrétním případě byl pan [příjmení] pojištěn pro případ odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy zřejmé, že z důvodu sjednaného tzv. povinného ručení bude hradit nemajetkovou újmu poškozeným přímo žalovaná. Nelze proto předpokládat, že výše nemajetkové újmy tak, jak byla vyčíslena poškozenými, by mohla být pro obžalovaného likvidační. Došlo k mimořádnému intenzivnímu a rozsáhlému a současně nevratnému zásahu do práva, projevující se navenek jako nárok na nemajetkovou újmu. Pouze stěží je možné zmírnit následky, které byly jednáním pana [příjmení] způsobeny. Možnost eliminace této újmy do budoucna, která vedla ke ztrátě životních jistot a vedla ke snížení pocitů životní spokojenosti, je téměř vyloučena.

12. Žalovaná ve vyjádření k žalobě neuznala žalobou uplatněné nároky, když dále konstatovala, že pojistné plnění za duševní útrapy spojené s úmrtím [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], včetně pohřebného bylo vyplaceno ve výši 50 % s ohledem na fakt, že zesnulá nebyla připoutána bezpečnostním pásem, čímž se značnou měrou spolupodílela na vzniku zranění, resp. rozsahu následků. V případě, že by byla připoutána, mohlo by u ní dojít rovněž ke vzniku těžkého zranění v důsledku zpomalení a působení pásů, a to zhmoždění plic, trhlinám jater, tenkého střeva či slinivky břišní, vznik takovéhoto zranění je však méně pravděpodobný s tím, že u jmenované by nejpravděpodobněji došlo toliko ke zhmoždění hrudníku, zlomeninám žeber či hrudní kosti; takovéto zranění by bylo považováno z hlediska soudně lékařského za zranění lehké. Žalovaná poskytnuté pojistné plnění žalobcům shrnula v přiložené tabulce. Pojistné plnění za duševní útrapy spojené s úmrtím [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], vč. pohřebného, bylo vyplaceno ve výši 50 % vzhledem k tomu, že na smrti otce se jednoznačně podílela nepřipoutaná dcera.: Pokud jde o zranění řidiče vozidla [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] u tohoto znalci shodně konstatovali jako příčinu smrti trhlinu hrudní aorty se zakrvácením dutiny hrudní. K mechanizmu vzniku tohoto nejzávažnějšího zranění znalci shodně uvedli, že toto bylo způsobem tupým předmětem, který o velké síle působil na hrudník zezadu, přičemž lze dovodit, že ke vzniku tohoto nejzávažnějšího zranění došlo při nárazu nepřipoutané spolujezdkyně vzadu vlevo do opěráku sedadla řidiče. Žalovaná poskytnuté pojistné plnění žalobcům shrnula v přiložené tabulce. Pokud jde o krácení pojistného plnění, žalovaná se domnívá, že aplikované snížení o 50% zcela odpovídá konstantní rozhodovací praxi vyšších soudů. Předmětem řízení je m.j. náhrada za duševní útrapy pozůstalých, resp. odčinění škodlivého následku – smrti [jméno] [celé jméno žalobkyně]. V případě, že by tato byla připoutána, nejpravděpodobněji by u ní následkem provozu pojištěného vozidla došlo toliko ke zhmoždění hrudníku, zlomeninám žeber či hrudní kosti; z hlediska soudně lékařského by došlo ke zranění lehkému, nikoliv ke smrti zesnulé. Nenastalo by pak ani strádání pozůstalých. Předmětné krácení pak zdá se býti rozumným a vkusným řešením. Taktéž bylo v trestním řízení postaveno najisto, že na smrti [jméno] [celé jméno žalobce] se rozhodující měrou podílela nepřipoutaná dcera; příčina smrti, tj. trhlina hrudní aorty se zakrvácením dutiny hrudní, byla vyvolána tupým předmětem, který o velké síle působil na hrudník zezadu, tedy nárazem nepřipoutané spolujezdkyně vzadu vlevo do opěráku sedadla řidiče. Výše poskytnutého pojistné plnění, ve smyslu částek kompenzujících útrapy poškozených, volila žalované s ohledem na aktuální rozhodovací praxi NS ČR (např. 25 Cdo 984/2018).

13. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

14. Z rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 29. 8. 2018, č.j. 2 T [anonymizováno] [číslo], soud zjistil, že tímto byl obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] shledán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku a z přečinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti § 147 odst. 1 trestního zákoníku, jichž se dopustil dne 16. září 2016 v době kolem 17:00 hodin jako řidič osobního automobilu tov. zn. Jaguar XF, [registrační značka], při jízdě po silnici III. třídy [číslo] v jejím 2,499 km na území okresu [obec], ve směru od [územní celek] na [územní celek], porušil zejména povinnosti uložené mu v ustanovení § 4 písm. a), § 5 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1, odst. 2 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, plně se nevěnoval řízení vozidla, nepřizpůsobil své chování jako řidič motorového vozidla svým schopnostem a technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, nezvládl při průjezdu levotočivé zatáčky řízení vozidla a nejprve s vozidlem pravými koly vyjel vpravo mimo vozovku a následně přejel do protisměrného jízdního pruhu, kde se čelně střetl s výše jmenovaným protijedoucím osobním automobilem značky tov. zn. Ford Focus, [registrační značka], řízeným [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a při této dopravní nehodě utrpěl zranění jak sám obviněný, tak také osoby v automobilu protijedoucím, a to řidič osobního automobilu značky Ford Focus [obec] [celé jméno žalobce], kožní oděrky na obličeji v rozsahu čelní krajiny oboustranně, v místě pravého obočí, na pravé tváři, na nosním hřbetu, na pravé a levé straně nosu, na levé tváři, pod bradovým výběžkem dolní čelisti, na přední straně hrudníku v oblasti dolní části hrudní kosti vlevo při [anonymizováno] čáře, pod pravou prsní bradavkou, na přední straně horní třetiny pravé paže, na přední, vnitřní a zevní straně horní poloviny levé paže, v místě hřebene lopaty kyčelní vpravo i vlevo a na přední straně pravého a levého kolene, krevní podlitiny na přední straně pravého a levého bérce pod kolenem, pohmoždění přední stěny hrudní, pohmoždění obou plic, kompletní trhlinu (přetržení sestupné části) hrudní aorty, oboustranné sériové zlomeniny žeber s trhlinami pohrudnice a mezižeberních svalů, zlomeninu hrudní páteře ve výši 8. hrudního obratle, trhliny jater, zakrvácení dutiny hrudní oboustranně, krvácení do dutiny břišní s nedokrevností orgánů a šokovými změnami ledvin, kterým na místě dopravní nehody podlehl; jeho spolujezdkyně sedící neupoutaná bezpečnostním pásem na zadním sedadle vlevo [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], tři svislé ranky délky 2 cm v levé spánkové krajině, oděrky v levé spánkové krajině, podkožní krevní výron nad pravým prsem, podkožní krevní výron na pravém rameni a paži, podkožní krevní výron na levé paži, oděrku na hřbetní straně levého předloktí v dolní třetině, oděrku na vrcholu levého ramena, podkožní krevní výron na přechodu dlaňové a malíkové strany levého předloktí v rozsahu horní poloviny, podkožní krevní výron na hřbetě prvního mezičlánkového kloubu 3. prstu levé ruky, oděrku na hřbetě druhého článku 5. prstu levé ruky, podkožní krevní výron a oděrku na přední straně pravého bérce, podkožní výrony a oděrky táhnoucí se od vnitřní strany levého kolene přes přední stranu bérce a zevní kotník až na zevní stranu levého nártu, rozsáhlý podkožní výron v krajině velkého chocholíku levé kosti stehenní, prokrvácení měkkých pokrývek lebních v levé spánkové a čelní krajině, prokrvácení levého spánkového svalu, povlakový subdurální krevní výron vpravo, subarachnoidální krevní výron, otok mozku, krevní výrony ve Varolově mostě s krví ve IV. mozkové komoře, zhmoždění dolních laloků obou plic, tříštivou zlomeninu obou kostí levého bérce, zakrvácení dutiny břišní při potrhání dolního pólu sleziny a jmenovaná v důsledku těchto zranění dne 18. 9. 2016 přes poskytnutou lékařskou pomoc v [nemocnice] zemřela a spolujezdkyně [jméno] [celé jméno žalobce] sedící na sedadle spolujezdce vepředu vpravo, paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození], zhmoždění hrudní a břišní stěny, zlomeniny předních konců 2., 4. a 6. žebra vpravo a 5. – 9. žebra vlevo, trhlinu (perforaci) kličky tenkého střeva na rozhraní lačníku a kyčelníku s nepatrným zakrvácením dutiny břišní a zhmoždění slinivky břišní s přechodným zvýšením jejích enzymů, tedy poranění, které je pro poškození důležitého orgánu ze soudně lékařského považováno za těžkou újmu na zdraví ve smyslu ustanovení § 122 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku. Za tyto dva přečiny byl obžalovaný odsouzen podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků a 6 měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku byl obžalovanému výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků. Podle § 73 odst. 1, 3 trestního zákoníku byl obžalovanému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech druhů motorových vozidel na dobu 2 roků. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obžalovanému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným: [celé jméno žalobkyně], [datum narození], částku 12 943 Kč a na náhradě nemajetkové újmy částku dalších 200 000 Kč, [celé jméno žalobce], [datum narození], částku 56 610 Kč, [celé jméno žalobce], [datum narození], částku 17 677 Kč, [celé jméno žalobce], [datum narození] částku 3 217 Kč, [anonymizováno] částku 313 343 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu byli poškození [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] odkázáni se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu byli poškození: [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [celé jméno žalobce], [datum narození] a [celé jméno žalobkyně], [datum narození], odkázáni s uplatněným nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.

15. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 15. 11. 2018, č.j. 14 To [anonymizováno] [číslo], soud zjistil, že tímto byla zamítnuta podle § 256 trestního řádu jako nedůvodná odvolání obžalovaného, státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] a poškozených [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [celé jméno žalobce], [datum narození], [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [celé jméno žalobce], [datum narození], [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [celé jméno žalobce], [datum narození], [celé jméno žalobkyně] [datum narození], [celé jméno žalobce], [datum narození] a [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. V odůvodnění usnesení soud mj. uvedl, že soud prvního stupně správně dovodil, že v daném případě pokud se týká úhrady nemajetkové újmy způsobené v důsledku duševních útrap, je nutno vycházet z § 2959 OZ. Z dodatečně vyžádaných lékařských zpráv bylo zjištěno, že nejzávažnějšími následky trpí poškozená [celé jméno žalobkyně], manželka zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] a matka zemřelé [jméno] [celé jméno žalobkyně] Odvolací soud shledal správným závěr, že výše poskytnutých plnění jednotlivým poškozeným pojišťovnou [pojišťovna] odpovídá způsobenému následku a dalším zjištěným okolnostem u všech poškozených, kromě [celé jméno žalobkyně], a to s ohledem na zjištěné zdravotní následky, kdy bylo objektivně zjištěno, že jmenovaná i s časovým odstupem od vzniku dopravní nehody trpí posttraumatickou stresovou poruchou a dále potřebuje odbornou lékařskou pomoc, a je tedy vhodné jí poskytnout satisfakci ve vyšším rozsahu, než jak byla poskytnuta plněním dané pojišťovny, soud prvního stupně proto správně rozhodl o povinnosti obžalovaného této poškozené na náhradě nemajetkové újmy uhradit podle § 228 odst. 1 trestního řádu částku 200 000 Kč.

16. Osobní automobil tov. zn. Jaguar XF, [registrační značka], byl k datu 16. září 2016 pojištěn u žalované z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

17. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], CSc. ze dne 9. 3. 2017 soud zjistil, že ze znaleckého posudku v oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] [číslo] MUDr. [jméno] [příjmení] [číslo] kteří provedli zevní prohlídku a pitvu [jméno] [celé jméno žalobce] na Oddělení soudního lékařství v [příjmení] nemocnici, vyplývá, že byly zjištěny tyto úrazové změny: kožní oděrky na obličeji v rozsahu čelní krajiny oboustranně, v místě pravého obočí, na pravé tváři, na nosním hřbetu, na pravé a levé straně nosu, na levé tváři, pod bradovým výběžkem dolní čelisti, na přední straně hrudníku v oblasti dolní části hrudní kosti vlevo při [anonymizováno] čáře, pod pravou prsní bradavkou, na přední straně horní třetiny pravé paže, na přední, vnitřní a zevní straně horní poloviny levé paže, v místě hřebene lopaty kyčelní vpravo i vlevo a na přední straně pravého a levého kolene, krevní podlitiny na přední straně pravého a levého bérce pod kolenem, pohmoždění přední stěny hrudní, pohmoždění obou plic, kompletní trhlinu (přetržení sestupné části) hrudní aorty, oboustranné sériové zlomeniny žeber s trhlinami pohrudnice a mezižeberních svalů, zlomeninu hrudní páteře ve výši 8. hrudního obratle, trhliny jater, zakrvácení dutiny hrudní oboustranně, krvácení do dutiny břišní, nedokrevnost orgánů a šokové změny ledvin. Bezprostřední příčinou smrti [jméno] [celé jméno žalobce] byla trhlina hrudní aorty se zakrvácením do dutiny hrudní. Výše uvedené úrazoví změny byly způsobeny tupým předmětem, který o velké síle a hmotě působil zejména na hrudník zpředu i zezadu. Pro působení síly zpředu svědčí zejména lokalizace kožních oděrek na přední straně hrudníku, pro působení zezadu svědčí zejména podkožní krevní výron zachycený na fotodokumentaci z místa dopravní nehody na hrudníku vlevo vzadu a zevně a extenční charakter zlomeniny 8. hrudního obratle vyplývající z fotodokumentace pitvy. Lokalizace trhliny hrudní aorty, která byla základní příčinou smrti, ve výši zlomeniny hrudního obratle nasvědčuje tomu, že právě zlomenina obratle a trhlina aorty mohly být způsobeny stejným mechanizmem, tj. působením síly zezadu. Vzhledem k těmto okolnostem je pravděpodobné, že k roztržení hrudní aorty se zakrvácením dutiny hrudní a tedy ke zranění vedoucímu ke smrti došlo při nárazu nepřipoutané spolujezdkyně vzadu vlevo do opěráku sedadla řidiče. I pokud by spolujezdkyně na zadním sedadle byla řádně připoutána bezpečnostním pásem, pak by při EES 72 - 77 km⁄hod. vozidla [příjmení] [jméno] prakticky jistě došlo u řidiče [jméno] [celé jméno žalobce] k těžkému zranění, a to k sériovým zlomeninám žeber a zhmoždění plic. Na to lze usuzovat nejen z velikosti EES, ale rovněž z analogie vzniku těžkého zranění spolujezdkyně na předním sedadle, na kterou působily vzhledem ke směru nárazu síly menší, než na řidiče. Sériové zlomeniny žeber a zhmoždění plic považujeme za zranění těžké pro poškození důležitého orgánu (plic), obvyklá doba léčení a pracovní neschopnosti je řádově kolem 3 měsíců. Nelze stanovit, do jaké míry se na dalším těžkém zranění řidiče [jméno] [celé jméno žalobce] – trhlinách jater podílelo prudké zpomalení vozidla (decelerace), působení bezpečnostních pásů a airbagu, a do jaké míry úraz nepřipoutané spolujezdkyně vzadu. Po zevní prohlídce a pitvě [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla zjištěna tato poranění: tři svislé chirurgicky ošetřené ranky délky 2 cm v levé spánkové krajině, oděrky v levé spánkové krajině, podkožní krevní výron nad pravým prsem, podkožní krevní výron na pravém rameni a paži, podkožní krevní výron na levé paži, oděrka na hřbetní straně levého předloktí v dolní třetině, oděrka na vrcholu levého ramena, podkožní krevní výron na přechodu dlaňové a malíkové strany levého předloktí v rozsahu horní poloviny, podkožní krevní výron na hřbetě prvního mezičlánkového kloubu 3. prstu levé ruky, oděrka na hřbetě druhého článku 5. prstu levé ruky, podkožní krevní výron a oděrka na přední straně pravého bérce, podkožní výrony a oděrky táhnoucí se od vnitřní strany levého kolene přes přední stranu bérce a zevní kotník až na zevní stranu levého nártu, rozsáhlý podkožní výron v krajině velkého chocholíku levé kosti stehenní, prokrvácení měkkých pokrývek lebních v levé spánkové a čelní krajině, prokrvácení levého spánkového svalu, povlakový subdurální krevní výron vpravo, subarachnoidální krevní výron, otok mozku, krevní výrony ve Varolově mostě, krev ve IV. mozkové komoře, zhmoždění dolních laloků obou plic, tříštivá zlomenina obou kostí levého bérce, zakrvácení dutiny břišní při potrhání dolního pólu sleziny. Bezprostřední příčinou smrti [jméno] [celé jméno žalobkyně] byly krevní výrony ve Varolově mostě a zakrvácení 4. mozkové komory. Výše uvedené úrazové změny byly způsobeny tupým předmětem, který o [anonymizováno] síle a hmotě působil na hlavu zleva a hrudník zpředu a břicho zleva zpředu, a dále tupým předmětem, který o velké síle a hmotě působil na levý bérec. Čelní náraz osobního automobilu na relativně pevnou překážku (z protisměru vyjetý osobní automobil) dobře vysvětlí shledaná poranění u nepřipoutané spolujezdkyně na zadním sedadle vlevo vozidla [příjmení] [jméno]. Je pravděpodobné, že pokud by [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla řádně připoutaná funkčními bezpečnostními pásy, nedošlo by u ní ke kontaktu hlavy, hrudníku, břicha a levého bérce se sedadlem řidiče, a tím ke vzniku smrtelného poranění (krevní výrony ve Varolově mostě a zakrvácení 4. mozkové komory) a patrně ani k tříštivé zlomenině kosti levého bérce. Při EES 72 - 77 km⁄hod. vozidla [příjmení] [jméno] by však i při řádném použití bezpečnostních pásů mohlo dojít následkem prudkého zpomalení a působení pásů k těžkému zranění, a to nejspíše ke zhmoždění plic, trhlinám jater, trhlinám tenkého střeva nebo zhmoždění slinivky břišní. Kterékoliv z těchto zranění bychom považovali za poškozené důležitého orgánu, obvyklá doba léčení a pracovní neschopnosti přesahuje 6 týdnů. [jméno] pravděpodobnosti vzniku těžkého poranění řádně připoutaného spolujezdce vzadu je podstatně nižší, než u řidiče nebo spolujezdce vpředu. Nejpravděpodobněji by u připoutané [jméno] [celé jméno žalobkyně] došlo ke zranění lehkému, např. zhmoždění hrudníku, zlomeninám žeber či hrudní kosti. Takováto zranění znesnadňují obvyklý způsob života bolestí po dobu 2-3 týdnů.

18. Ze znaleckého posudku znalce prof. MUDr. [jméno] [příjmení], DrSc. ze dne 22. 6. 2017 soud zjistil, že shledaná poranění řidiče [jméno] [celé jméno žalobce] byla způsobena tupým násilím jednat v důsledku náhlé decelerace při střetu motorových vozidel, a navíc ještě kompresí těla řidiče nejen zádovou opěrou jeho sedadla, ale tím, že celé sedadlo bylo vytrženo ze své aretované polohy a posunuto vpřed, jak dokumentuje poslední snímek pořízený po odstřižení boku karoserie prostoru cestujících. Tím bylo silové působení na tělo řidiče ještě zesíleno až na dvojnásobek, jak prokázal konzultant doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. Jestliže by [jméno] [celé jméno žalobkyně], jako spolujezdkyně na zadním sedadle, byla v době střetu připoutána bezpečnostním pásem, nedošlo by ke kompresi těla řidiče, uplatnila by se pouze náhlá decelerace a silové působení by bylo přibližně poloviční, omezeno na přední část řidičova těla nalehnutím jeho vlastní setrvačností do bezpečnostního pásu. I tehdy by bylo nutno počítat se vznikem závažných zranění, nikoli však tak devastujících, jaká vznikla v předmětném případě. Shledané poranění [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo způsobeno násilím tupým, přičemž setrvačný pohyb jejího neupoutaného těla na zadním sedadle pokračoval nezměněnou rychlostí dál až do jejího nárazu na zadní plochu zádové opěry sedadla řidiče, Taková situace koreluje se shora uvedenými těžkými poraněními a bezprostřední příčinou smrti. Při prudké deceleraci by i upoutané nastala poranění, kupř. hrudní stěny, břicha či dolních končetin. Hlava by byla ušetřena. Nelze zcela vyloučit vznik vnitřního zranění. Pravděpodobnost těžkého zranění připoutaného spolujedoucího vzadu je ovšem podstatně nižší, než u řidiče nebo spolujezdce vpředu. Nejpravděpodobněji by u připoutané [jméno] [celé jméno žalobkyně] došlo jen ke zranění lehkému.

19. Z účastnické výpovědi žalobkyně a) soud zjistil, že žila 30 let se zemřelým [jméno] [celé jméno žalobce] jako partnerem, který v prvním roce života jejího syna jej adoptoval. Spolu budovali domov a společný život pro své dvě děti. O kvalitě vzájemných vztahů svědčí i účast lidí na pohřbu zemřelých [jméno] a [jméno] [příjmení]. Ode dne dopravní nehody jenom přežívá. Z psychických důvodů má přiznaný invalidní důchod, kdy v roce 2020 ČSSZ prošetřila zdravotní stav žalobkyně a důchod jí byl přiznán na dobu neurčitou. Chování pana [příjmení] vnímá jako velikánskou nespravedlnost, protože on poslal dva dny po dopravní nehodě nějaký dopis, který evidentně nepsal on, pak nabídl nějakou finanční kompenzaci, kterou podmiňoval tím, že se všechno zastaví, a to je všechno.

20. Z účastnické výpovědi žalobce d) soud zjistil, že se mu celá událost neustále vrací, protože jezdí dvakrát denně okolo pomníčku u silnice, takže dvakrát denně to prožívá. Co se týká soužití s bratrem, byli bratři, jak mají být, bratr se oženil, pořídil si ještě dům v [obec], tak začali spolu budovat jeho bydlení, bydlení žalobce, a vlastně odmalička, od dětí jezdili na hory, na Šumavu, jezdili k moři, lítali do Tunisu. Žili jako rodina jak se má, scházeli se, to nebyly víkendy, aby se nepotkávali, a děti, [jméno] bydlela kousek vedle, tak když přijel bratr na kávu, tak [jméno] ta milovala koně, tak tam jezdila na koni k nám. Dále žalobce d) odkázal na své písemné vyjádřené ve věci.

21. Z účastnické výpovědi žalobkyně e) soud zjistil, že zemřelý [obec] [celé jméno žalobce] byl v rodině vůdčí element, všechno stmeloval, pro všechny členy rodině je daná situace hrozně těžká. V kontaktu se zemřelými byla často, se švagrem třeba i dvakrát týdně a [jméno] taky, ta dělala v [obec], jezdila do [anonymizováno], žalobkyně z [obec], takže každou chvilku zajeli. A [jméno] je v rodině nenahraditelný, říkali mu [příjmení] [příjmení], uměl všechno spravit, nic nebyl problém.

22. Z účastnické výpovědi žalobce f) soud zjistil, že znal zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] víc jak pětadvacet let, byl to člověk skutečně zodpovědný, bylo na něj spolehnutí, daly se s ním řešit veškerý problémy, hlavně on měl dílnu, tak tam spolu pracovali. S vnučkou [jméno] se vídal často, jezdili za nimi často, pomáhal [jméno] v dílně, především v létě u nich byly pořád. O oblíbenosti [jméno] [celé jméno žalobce] svědčí účast na jeho pohřbu.

23. Z účastnické výpovědi žalobkyně g) soud zjistil, že její vztah se zemřelým [jméno] [celé jméno žalobce] byl nadstandardní. Od samého začátku, kdy jej dcera přivedla, si začali tykat. Navštěvovali se velice často. [jméno] studovala v [obec] zdravotnickou školu, bydlela u žalobkyně a jejího manžela.

24. Z účastnické výpovědi žalobce h) soud zjistil, že podával písemné vyjádření, co pro něj zemřelý [jméno] zemřelá [jméno] znamenali. [obec] [celé jméno žalobce] byl odmalička žalobcovým vzorem, od mládí si všechno říkali, společně se radili. Vztahy byly nadstandardní. Se vším si dokázal poradit, všechno vyřešit. Jeho smrtí vznikla rodině ztráta, kterou si nelze ani představit. Taktéž se zemřelou [jméno], neteří, měl nadstandardní vztahy, poprvé ji viděl v porodnici, když se narodila. Manželka zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] utrpěla významnou psychickou újmu, bolest, žal, které samozřejmě mají vliv na její zdravotní stav, proto jí byl přiznán i invalidní důchod.

25. Z charakteristiky [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], sepsané žalobkyní a), soud zjistil, že manžela poznala v březnu [rok]. [příjmení] [jméno] bylo v té době 1,5 roku a s jeho pokrevním otcem se nestýkala a bydlela jako svobodná matka u rodičů v [obec]. Manžel jezdil v té době jako řidič kamionu u ČSAD [obec]. V říjnu [rok] se synem odešla ke známým na horskou chatu [obec] [anonymizováno] v Orlických horách, kde pracovala a manžel v listopadu [rok] přišel za nimi. Zde pracovali do dubna [rok] a poté se rozhodli vrátit do manželova bydliště a zde žijí do dnešní doby. Jedná se o zhruba o [číslo] let starou stavbu, kterou po celou dobu přestavovali a upravovali. Kromě čtyřčlenné rodiny zde bydlí ještě manželova 80 letá maminka, která má zde svůj třípokojový byt a které celé roky zajišťovali podporu a s přibývajícími roky jí rovněž pomáhali s domácností. Od začátku seznámení měl manžel zájem o adopci jejího syna, a jelikož v době seznámení byl ženatý, tak řešil rozvod. Ten se po počátečních problémech povedlo zrealizovat během léta [rok], rovněž tak i svatbu a synovu adopci. Manžel se vrátil do ČSAD jako řidič, kde pracoval do roku 1992 a poté začal soukromě podnikat. Upravil doma prostory a otevřel si autodílnu. Tuto činnost provozoval prakticky do roku 2015, kdy v tomto roce nastoupil ke Správě a údržbě silnic [obec] a zde pracoval až do své smrti. Díky své šikovnosti a schopnostem se věnoval nejenom práci v autodílně, ale rovněž vlastnil odtahovou službu, jejímu bratrovi jezdil doprovody vozidel nadměrných nákladů, jezdil s kamionem známému, když střídal dovolenou, provozoval sečení travnatých ploch a úpravy terénu. O obrovském záběru jeho schopností svědčí i počet vystavených živnostenských listů. Žalobkyně v [anonymizováno] [rok] nastoupila do zaměstnání ve [anonymizováno] [obec], kde byla až do svého nástupu na mateřskou dovolenou a v srpnu [rok] se narodila dcera [jméno]. Po skončení mateřské dovolené pracovala dva roky na [část obce] a od roku 1997 pracuje ve [anonymizováno] ČR v [obec]. Obě děti chodily do školky do [obec], do školy v [obec] a v [obec]. Syn vystudoval [anonymizována dvě slova] školu v [obec] a dcera zdravotní školu v [obec]. Při studiu v [obec] bydlela dcera po celou dobu u jejích rodičů - u babičky a dědy. Po skončeni školy pracoval syn zde v [obec] a bydlel doma a v roce [rok] odešel s přítelkyní do [obec]. Bydlel tam ve vlastním bytě, který získal darem od její tety, která již nebyla schopna se díky Alzheimerově nemoci o sebe starat, a zařídili jí domov důchodců pár kilometrů od [obec], aby byla blíže naší rodině. V zaměstnání se mu daří a získal perspektivní zaměstnání během několika málo let. Dcera bydlela s nimi po skončení školy, ale jako zdravotní sestra se neživila, ale pohybovala se v oblasti automobilů a pracovala v [příjmení] [jméno]. Dá se říci, že zdědila po manželovi stejné záliby a schopnosti a navíc milovala zvířata, zejména koně a psi. Jednoho koně si také pořídila a věnovala mu každou volnou chvíli. Psy vždy měli doma odjakživa a v době neštěstí měli bernské salašnické psy feny [jméno] a [anonymizováno], které je v současné době drží nad vodou, aby vůbec celou situaci zvládli. Rovněž jim zůstali její domácí mazlíčci - králíček s ježkem, o které se nyní starají. Díky vzájemným zálibám a koníčkům po celých skoro třicet let s manželem pracovali a zvelebovali bydlení, včetně zahrady, dvora a všech prostor náležejících k jejich nemovitostem. Rovněž i vlastnictví lesa vyžadovalo údržbu a stálou péči, jak o nové stromy, tak o kácení. V těchto aktivitách měl manžel pomocníky ve svém synovi, bratrovi i švagrovi. Od začátku s manželem jezdili po výletech, s dětmi projezdili celou republiku po památkách, přírodě, chodili do lesa, na výlety. Každoročně jezdili na dovolené k moři, někdy i dvakrát ročně. Díky manželově šikovnosti a jejich zálibám si mohli dovolit cestovat s dětmi a skutečně poznali spoustu pěkných míst. Většinou jezdívali s přáteli, se švagrem a s jejím bratrem. S těmito lidmi se rovněž setkávali na plesech, chodívali do divadel, jezdili na muzikály, jezdili na prodloužené víkendy, wellness pobyty a srdeční záležitostí bývaly i různé středověké akce. Konkrétně [příjmení] slavnosti, Karlštejnské vinobraní, Slavnosti rožmberské růže v [obec], Dětenický pivovar. Některé tyto akce dokonce absolvovali i v kostýmech, které si kvůli tomu za nemalé finanční prostředky pořídili. Manžel si dokonce ovlivněn těmito zážitky doma postavil malou středověkou hospodu s krbem a výčepem, kde s rodinou a přáteli slavili svátky, narozeniny, [jméno] a setkávali se hojně a pravidelně při různých příležitostech. Celá rodina a přátelé byli propojeny vzájemnou pospolitostí, pochopením a láskou. Dokonce i děti, i když už byly nyní velké a měly svůj život, se těchto aktivit stále rádi a pravidelně zúčastňovaly. Výsledek tragické dopravní nehody je bohužel pro rodinu naprosto devastující a paralyzující - dva mrtví- manžel a dcera, těžké zranění žalobkyně, ztráta manžela, dcery a celoživotní trauma z prožité nehody, kterou prožila celou při plném vědomí, smrt manžela před očima a komentáře záchranářů k dceřinu těžkému zranění s následným úmrtím. Syna a jeho přítelkyně ukončení perspektivních zaměstnání v [obec] a návrat zpět do [anonymizováno] k zajištění chodu rodiny. Samozřejmě i další důsledky vyplývající z nehody pro další blízké členy rodiny, a to zejména zhoršení zdravotní kondice 80 leté maminky manžela, která se nemůže ze ztráty vzpamatovat a je nemožné ji nechávat delší dobu samotnou, rovněž řeší, co bude dál a kdo se bude starat, zhoršení zdravotního stavu její maminky, která přišla o zetě a vnučku. Je to žena, která se třicet let pere s roztroušenou sklerózou a v současně době došlo k akutnímu zhoršením zdravotního stavu, díky této události. Její švagr a bratr přišli v osobě manžela o člověka, na kterého se mohli v každé situaci obrátit a on jim dokázal se vším poradit a pomoci. V případě dcery ztratili člověka, který s nimi rostl, a vychovávali jej 25 let a měl být naším pokračovatelem. Nikdy se nechtěla z domova stěhovat, chtěla zde žít, jako oni zde žijí s manželovou matkou v naprostém souladu. Těšila se, že jednou budou zkušenosti a záliby předávat jejím dětem a budou zde trávit stáří společně.

26. Z charakteristiky [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], sepsané žalobcem b), soud zjistil, že poslední dobou do [anonymizováno] dojížděli zhruba jednou za 14 dní. Pracovní týdny spolu s přítelkyní trávili v [obec], kde měl velice dobré místo produktového manažera v rozjíždějící se firmě [právnická osoba], přítelkyně byla učitelkou v mateřské školce. V [obec] spolu s přítelkyní měli zařízený byt 2+kk v osobním vlastnictví po pratetě. Před tímto odstěhováním do [obec] spolu s přítelkyní byli v [příjmení] v jejich domě, kde bylo místa dost. Volné chvíle trávili čas společně u rodičů nějakou činností. Různé úpravy na domě vyžadovaly společné zapojení sil a starání se o rozlehlou zahradu bylo záležitostí každodenní rutiny. Udržování domu a s ním spojených pozemků vyžaduje velké množství času a otcův čas jako podnikatele v různých oborech byl těmto činnostem takřka obětován. [příjmení] byla jako taťka, zdědila jeho vášeň ke všemu technickému a svými zkušenostmi by zahanbila nejednoho chlapa, co si myslí, že rozumí autům. Byla tátova holčička. Otec pro žalobce celoživotním vzorem. Přijal ho, adoptoval a od útlého dětství i vychovával. Ve všem se na něj mohl spolehnout, protože byl v jeho životě symbolem stability, věrnosti, pracovitosti a spolehlivosti. Jeho šikovnost a kreativita v manuálních činnostech pro něj byla vysoce ceněná a vážil si ji o to víc, jelikož sám velkou zručností příliš nedisponuje a v mnohých situacích, kde bylo potřeba šikovnosti, využil jeho neustálou připravenost a vřelou ochotu pomoci. Předal mu do života spousta zkušeností a životní moudrosti spolu s tím, jak by měl člověk žít, aniž by potřeboval velké proslovy. Tou prostou skutečností jak žil a jak se choval. Taťkova neochvějná píle v jakékoli jeho činnosti, spojená se zmíněnou zručností zaručovala to, že rodný dům bude neustále růst a bude zvelebován. [příjmení] byla jeho malá sestřička, se kterou žalobce vyrůstal. Od dětství měli hezký vztah. Zážitky z výletů jako děti, z dovolených tady i v zahraničí u moře, ze společných chvil na středověkém baru, který taťka postavil, nebo některá z oslav k jakékoli příležitosti mu zůstane už pouze jako bolestné memento okamžiků, které se už nikdy nevrátí. Jeho život se změnil zásadním směrem. Měl perspektivní práci v rostoucí firmě v [obec], ale kvůli této události je potřeba vrátit se na Vysočinu a přesídlit své bydlení v [obec]. Nehoda jej ovlivnila rovněž psychicky, protože má nyní chorobný strach z další ztráty nejbližších. Tomu nahrává zhoršující se zdravotní stav obou babiček v souvislosti s nehodou, a jak postupuje čas. V práci jej tato událost téměř paralyzovala a zabraňuje mi nadále 100 % plnit svěřené úkoly.

27. Z charakteristiky [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], sepsané žalobkyní c), soud zjistil, že mladým pomáhala v případě potřeby s hlídáním dětí, hlavně když se narodila dcera [jméno], která od jednoho roku trpěla na nemoci a po nástupu maminky [jméno] do zaměstnání po mateřské dovolené často malou [jméno] hlídala. Během společného života s mladými se věnovala svým zálibám, chovu domácího zvířectva a pracím na zahrádce. Mladí upravovali bydlení své i babičky a vždy došlo k oboustranné dohodě ohledně změn. V roce [rok] jí bylo 80 let a mladí společně se starším synem zorganizovali oslavu těchto narozenin pro širší rodinu na [anonymizováno]. V posledních 5 letech je již nutný dohled a není možné nechávat žalobkyni samotnou. V případě, že mladí byli na dovolené, nebo někde na víkendu, bývala s žalobkyní právě vnučka [jméno], která jí byla k dispozici. Vzhledem k tomu, že v obci [anonymizováno] není obchod a autobusové a vlakové spojení je docela komplikované, je samozřejmostí, že vždy musí být zajišťován nákup, odvoz k lékaři a případně další potřeby mimo domov někým z rodiny. Tyto věci byly vždy převážně zajišťovány zemřelým synem [jméno] a jeho manželkou a v případě jejich nepřítomnosti zemřelou vnučkou [jméno]. V souvislosti se vzniklým neštěstím ze [anonymizováno] [rok] došlo u žalobkyně ke zhoršení zdravotního a hlavně psychického stavu. Zapomínání základních věcí, neustálý pláč a bolestné vzpomínání se jí staly každodenní rutinou. Často se ptá, kdy přijede [jméno] a [jméno] a že na ně musí počkat, aby rozhodli to či ono. Rodina musí dohlížet na to, aby se najedla, aby si vzala léky, kde je a co dělá. Je to velice vysilující pro všechny.

28. Z charakteristiky [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], sepsané žalobcem d), soud zjistil, že se s bratrem velmi sžili, když jim zemřel otec a zůstali na všechno sami a byli na sobě zcela závislí. [jméno] v té době koupil v [obec] domek a ten spolu opravovali a zároveň mu pomáhal přestavovat dům ve [obec], kde s manželkou [jméno] žije. Jezdili společně těžit topné dřevo, společně nakládali a odváželi. Byl velmi pracovitý a zručný, dokázal si poradit téměř se vším. Koupil si travní traktor a v sezóně sekal plochy okolo hotelů, fotbalová hřiště a vracel se domů pozdě večer. Měl upravený [příjmení] [jméno] na spaní, když tahal jako řidič nadrozměrné náklady, nebo dělal jejich doprovody a byl pryč několik dní. Byl vyučený automechanik, auta byla jeho život. Měl několik veteránů, opravoval auta pro celé široké okolí, vyrobil si traktor, s kterým dělal práce okolo chalupy. Jeho oblíbenou značkou byl [příjmení]. Za ten život toho bylo moc a moc, co spolu prožili. Měli spoustu společný zájmů a koníčků, auta, ryby, zbraně, jezdili na střelnici. Nebylo víkendu, kdy by se nesešli v [příjmení], kde žili se svou rodinou a maminkou. Jezdil okolo nás ze zaměstnání tak několikrát týdně zavolal„ jsi doma brácho, tak stav na kafe", častokrát se stávalo, že za chvíli za ním přijela [příjmení] na koni, kterého milovala. Užíval si zimní období, kdy jezdil s Tatrou s pluhem a o víkendech když měl službu, tak jezdil s ním. Nebylo dne, aby [anonymizováno] auto nestálo u mladých. Je toho strašně moc, protože soužití jejich rodin se prolínalo, žili společně. Měl rád společnost, akce u něho na„ baru" který si sám vybudoval, zde probíhaly oslavy narozenin, poutě, [jméno]. Navštěvovali společně historické slavnosti, měli kostýmy, které šila, nebo upravovala manželka, v této souvislosti, byl [obec] a [obec] jeho srdeční záležitostí a dlouho dopředu se na ně připravoval. Nezapomenutelné byly společné víkendy v [obec], Špindlerově mlýně, [obec], atd. Stále tomu nemůže uvěřit, že tu nejsou, bohužel se to zpět vrátit nedá.

29. Z charakteristiky [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], sepsané žalobkyní e), soud zjistil, že svého manžela [jméno] poznala na jaře [rok] a hned pár měsíců poté jeho bratra-budoucího švagra [jméno]. Manžel se svým bratrem měli opravdu silné bratrské pouto. Proto hned od počátku většinu výletů, zábav a různých akcí podnikali společně. Ona s manželem a [jméno] se svou přítelkyní. Když se jim narodily děti, automaticky to byl hned strejda [jméno], který byl také jejich prvnímu synovi za kmotra. [příjmení] [jméno] - pracovitý, ochotný, obětavý, stačilo se jen zmínit a každý se mohl spolehnout na jeho pomoc. Ať to byla pomoc při přestavbě chalupy, údržba auta atd. Když v roce [rok] zemřel tchán (otec manžela a [jméno]) bylo samozřejmé, že se [jméno] vrátí na rodnou chalupu. Do chalupy přivedl manželku [jméno] a jejího syna [jméno] (kterého si okamžitě osvojil). V roce [rok] se jím narodila dcera [jméno]. Nejen pracovitý ale i výborný společník a kamarád. Když byly děti malé, o jarních prázdninách všichni společně jezdili na Šumavu. V létě zase k moři do Chorvatska O víkendech na různé výlety po [obec]. Děti pomalu odrůstaly, ale ta soudržnost pokračovala - jak dětí, tak dospělých. Nezapomenutelné dovolené Chorvatsko, Džerba, Mallorka. Nejvíc však [jméno] zbožňoval historické slavnosti - [obec], [obec], jeho srdeční záležitost byly slavnosti v [obec]. Tam společně jezdili dokonce v dobových kostýmech. Tu atmosféru měli opravdu všichni moc rádi. Také doma si vybudoval dobové posezení s krbem. Společná posezení měl moc rád. Už to nikdy nebude takové. Člověk si stále říká, že to není pravda, že [jméno] zase přijede, protože k nám zajížděl při návratu z práce několikrát týdně a oni téměř každou neděli jezdili do [anonymizováno] na besedu. Všem moc chybí, manžel se ztrátou bratra stále nemůže vyrovnat. Každá návštěva [anonymizováno] je velmi bolestná.

30. Z charakteristiky [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], sepsané žalobcem f), soud zjistil, že pana [jméno] [celé jméno žalobce] poznal v roce [rok] jako přítele jeho dcery [jméno]. Choval se k nim velice pěkně, zvláště k vnukovi [jméno], kterého po svatbě s dcerou adoptoval. Po počátečních obtíží s bydlením s prací si zařídil autodílnu a začal opravovat auta. Byl to hodný člověk, ochotný, slušný a nikdy nedokázal odmítnout pomoci, když žalobce něco potřeboval. Tu samou ochotu projevoval pro své zákazníky a známé. Rodinný život byl harmonický a bezproblémový. Provedl řadu rekonstrukcí a oprav a spolu s jeho dcerou si svoje bydlení opečovávali. V roce [rok] se narodila vnučka [jméno], ze které měli velikou radost. Obě děti vychovávali s láskou. Jezdili společně na dovolenou nejen do zahraničí, ale i zde po republice. Velice často se scházeli celá rodina na různých oslavách u nich na chalupě, kam rádi jezdili. S oběma vnoučaty měl dobrý vztah. Nyní pouze už jen s [jméno]. Často chodili do lesa, jezdili na kolech po okolní přírodě (zvláště s [jméno]). [jméno] tvrdě jej zasáhla zpráva o dopravní nehodě dne [datum]. To, co prožívali a doposud prožívají, se nedá jednoduše popsat. Je to nesmírná bolest, na kterou nelze nikdy zapomenout a budou ji celá rodina prožívat do konce života. Zvláště tvrdá je ztráta vnučky [jméno]. Ztráta obou dvou je pro rodinu tragická událost. Dceři a vnukovi se snaží v rámci svých možností (věk, nemoc) pomáhat.

31. Z charakteristiky [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], sepsané žalobkyní g), soud zjistil, že již třicet let trpí roztroušenou sklerózou, s menšími, ale i většími ataky. Celkem se dařilo tuto nemoc za pomoci lékařů a lázeňských ošetření stabilizovat. Neštěstí, které se přihodilo, smrt [jméno] a [jméno], velmi krůtě zasáhlo do života rodiny a nemoc natolik zhoršilo, že v současné době nemůže chodit, má bolesti, na které už žádné prášky nezabírají, a tudíž se neobejde bez pomoci druhé osoby. Manžel ji musí všude vozit autem, jinak by se do nemocnic nebyla schopna dostat. Je to všechno velmi finančně náročné. [obec] [celé jméno žalobce] byl pro ni i pro jejího manžela nejen zetěm, ale i druhým synem. Jejich vztah byl vždycky harmonický a velmi si rozuměli. Cokoliv potřebovali, měl pro ně vždycky čas a nikdy se nestalo, že by ji nebo jejího manžela odmítl. Nikdy jsem si jej nepřestala vážit za to, že přijal syna [jméno] za svého a dal mu nejen svoje jméno, ale i krásný a láskyplný domov. Jezdili s manželem do [anonymizováno] na víkendy, na všechny narozeniny a svátky a bylo to všechno zalito štěstím, láskou a pohodou. [jméno] při studiu zdravotnické školy v [obec] bydlela u nich přes týden v [obec]. Na oplátku jezdili [celé jméno žalobce] celá rodinka k nim do [obec] na různé akce. [jméno] byla krásná mladá pětadvacetiletá dívenka, která měla celý život ještě před sebou.

32. Z charakteristiky [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], sepsané žalobcem h), soud zjistil, že když se začal se svým tenkrát budoucím švagrem stýkat, bylo mu 11 let. Začal chodit s jeho starší sestrou a on s nimi jezdil na různé výlety a akce. [příjmení] se stal v rodině velice oblíbený pro svoji přátelskou a dobrosrdečnou povahu. Pro žalobce se stal vzorem, protože byl zaměstnán jako řidič vnitrostátní dopravy a jezdil s nákladním vozidlem a žalobce od malička miloval velká nákladní auta. Takže nakonec ve svých 14 se díky jemu jednoznačně rozhodl ve výběru zaměstnání a zvolil stejné studium a stejnou firmu jako švagr a začal studovat [ulice] odborné učiliště dopravní v [obec] pro [právnická osoba] závod [příjmení] jako automechanik pro nákladní vozidla. Cílem bylo se stát řidičem nákladního automobilu tuzemské i zahraniční dopravy. V roce 1993 studium ukončil a nastoupil do ČSAD v [obec] jako automechanik. Během studia i po něm každý volný víkend jezdil za svým švagrem do [anonymizováno], kde společně opravovali auta. Měli společnou práci i koníčka. Vždy byl pro něj parťákem a dobrým rádcem v práci i v životě. Jezdili i na společné dovolené, akce a podobně. V roce 2005 nastoupil na pozici dispečera nadrozměrné přepravy. Opět spolu úzce spolupracovali a začal pro jejich firmu jezdit technické doprovody k nadrozměrným nákladům, než pak nastoupil do firmy SÚS [obec]. I jeho dcera [jméno], která byla od malička zapálená do automobilů a všeho co mělo kola, se postupem času začala věnovat společným aktivitám a to automobilismu. Se svým otcem byli nerozlučný tým. Studovala v [obec], bydlela u jeho rodičů, takže byli společně často v kontaktu. Vždy pro něj a celou rodinu byla [anonymizováno], kde oba žili, etalonem radosti, zábavy, rodinných setkání, oslavy svátků a narozenin, oba lidé mu byli velice blízcí a všichni spolu byli rádi. Švagr svépomocí vybudoval k tomu určený bar, kde se všechna setkání odehrávala. Byl totiž strašně šikovný a všechno si vyrobil a postavil sám. V tomto duchu jsme byli spjati celý život až do dne [anonymizována dvě slova], kdy oba zahynuli při tragické autonehodě, a vše skončilo. Po jejich odchodu je dnes [anonymizováno] jen místem smutku, neštěstí a vše krásné skončilo a žádné rodinné setkání se zde již nikdy konat nebude. Oba lidé odešli navždy z jejich života a zanechali v našich srdcích velký smutek a bol. Již nikdy to nebude jako dříve.

33. Z charakteristiky [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], sepsané žalobkyní i), soud zjistil, že se s nimi seznámila v roce 2001, kdy začali s budoucím manželem jezdit za jeho sestrou a její rodinou do [anonymizováno]. Rychle si je oblíbila a byla ráda součástí rodiny. Pravidelně je navštěvovali, společně jezdili na výlety, dovolené a akce. Do [anonymizováno] jezdili velice často, [obec] pořádal akce pro své nejbližší na svém baru, kde se o ně staral a připravoval hody, různá grilovaná masa, dětem vždy topinky, které mají rády, prostě vládla pohoda a pak seděli, povídali, hráli karty. Slavili tam všechna výročí a svátky celé rodiny. [jméno] pro ni byla spíš jako sestra než neteř, probíraly spolu život, módu. Vždy měly hodně společných témat. Studovala a bydlela v [obec], chodila se s nimi bavit a trávili spolu hodně času. Byla to srdcem koňařka, vždy když do [anonymizováno] přijeli, ukazovala jim, co nového koníka naučila a ráda se s tím pochlubila. Měly se hodně rády. Všechno to skončilo [anonymizována dvě slova], kdy měli přijet na [příjmení] slavnosti do [obec] a spát u nich. Bohužel už nepřijeli, protože se po cestě stala tragická autonehoda, kde vyhasly oba životy. Dodnes je to pro ni nepochopitelné a moc jí oba chybí.

34. Žalobcům bylo žalovanou poskytnuto následující pojistné plnění z titulu nemajetkové újmy za duševní útrapy za smrt [jméno] [celé jméno žalobkyně], a to v rozsahu 50 %: žalobkyni a) 350 000 Kč, žalobci b) 200 000 Kč, žalobkyni c) 200 000 Kč, žalobci d) 50 000 Kč, žalobkyni e) 50 000 Kč žalobce f) 150 000 Kč žalobkyni g) 150 000 Kč, žalobci h) 50 000 Kč, žalobkyni i) 50 000 Kč.

35. Žalobcům bylo žalovanou poskytnuto následující pojistné plnění z titulu nemajetkové újmy za duševní útrapy za smrt [jméno] [celé jméno žalobce], a to v rozsahu 50 %: žalobkyni a) 300 000 Kč, žalobci b) 250 000 Kč, žalobkyni c) 250 000 Kč, žalobci d) 150 000 Kč, žalobkyni e) 75 000 Kč, žalobci f) 125 000 Kč, žalobkyni g) 125 000 Kč, žalobci h) 75 000 Kč, žalobkyni i) 75 000 Kč.

36. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly.

37. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

38. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

39. Podle § 3 odst. 1 ZoP, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

40. Podle § 6 odst. 2 písm. a) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

41. Podle § 9 odst. 1 ZoP má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

42. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

43. Podle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

44. Podle § 2959 o.z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

45. Právo na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké, které je zakotveno v § 2959 o.z., je právem ryze osobního charakteru, které je svou povahou úzce spjato s osobou pozůstalého, neboť jeho cílem je přiměřeně vyvážit, popřípadě zmírnit nemajetkovou újmu vzniklou pozůstalému v jeho osobní sféře a odčinit zásah do práva na budování a rozvíjení rodinných vztahů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp.zn. 25 Cdo 293/2018). Újma, která se odčiňuje, spočívá především v psychických útrapách (smutku, žalu) způsobených vnímáním smrti blízkého člověka; odčinit je však třeba i další citové strádání, jako např. šok ze zprávy o smrtelném úrazu blízké osoby, ztrátu životní perspektivy, obavy o budoucnost apod. (srov. Bezouška, P. in Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1721, bod V, marg. 22). Při určování náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké by její výše měla odrážet obecně sdílené představy o spravedlnosti a slušnosti. Tato kritéria jsou však příliš obecná a nepostačují k určení výše náhrady, neboť názory na to, jaká výše náhrady je spravedlivá a slušná, jsou velmi subjektivní a mohou se značně lišit, nehledě k tomu, že údaje o takto obecně sdílených představách nejsou ani k dispozici.

46. Výčet okolností vyjmenovaných v § 2957 o.z., které představují obecné zásady pro stanovení výše náhrady za nemajetkovou újmu, je pouze demonstrativní, proto je třeba zohlednit i další okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Relevantní kritéria pro rozhodování o výši relutární náhrady shrnul Nejvyšší soud na základě poznatků z judikatury k občanskému zákoníku z r. 1964 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2014, sp.zn. 30 Cdo 2535/2013). Ústavní soud sice rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušil, hlediska určení výše náhrady však převzal (srov. nález ze dne 22. 12. 2015, sp.zn. I. ÚS 2844/14, odst. 53 a 54).

47. Okolnosti, jež je třeba zkoumat na straně poškozeného, mohou být podle rozvíjející se doktríny zejména a) intenzita vztahu žalobce se zemřelým, b) věk zemřelého a pozůstalých, c) otázka hmotné závislosti pozůstalého na usmrcené osobě, d) případné poskytnutí jiné satisfakce. Pro výši náhrady je kvalita vzájemného vztahu klíčová. Psychická bolest ze ztráty velmi blízkého člověka (duševní útrapy) je často vnímána jako nesnesitelná, fyzická, omezující ostatní aktivity pozůstalého, mnohdy přerůstající až do duševního onemocnění. Při zohlednění věku zemřelého se odlišuje, nakolik je prožívána ztráta novorozence jeho rodiči, ztráta rodiče jeho dětmi nebo ztráta osoby důchodového věku jeho vnoučaty. Důležitou roli hraje i pocit zodpovědnosti rodiče za své děti. Ztráta osoby, na níž je pozůstalý existenčně závislý, se negativně projeví i ve sféře osobnostního prožívání. Jiná forma satisfakce než peněžitá (např. omluva odpovědné osoby) sice nemůže být sama o sobě dostačující, její poskytnutí a následné posouzení jejího významu však může promluvit do snížení peněžitého zadostiučinění.

48. Okolnosti na straně osoby odpovědné (původce zásahu), jsou a) postoj žalovaného (lítost, náhrada škody, omluva aj.), b) dopad události do duševní sféry původce - fyzické osoby, c) jeho majetkové poměry a d) míra zavinění, ev. míra spoluzavinění usmrcené osoby. Je zcela zřetelné, že postoj této osoby může podstatným způsobem ovlivnit vnímání újmy pozůstalými; vstřícné chování, omluva či projevená lítost škůdce může zmírnit dopady nemajetkové újmy, naopak jeho lhostejnost, arogance či vyjádřená bezcitnost ji může ještě prohloubit. Je nutné přihlížet též k jeho majetkovým poměrům tak, aby byla dána možnost reálného uspokojení přiznaných nároků.

49. K výši základní částky náhrady za nemajetkovou újmu dle § 2959 o.z. se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp.zn. 25 Cdo 894/2018, ve kterém konstatoval, že považuje za účelné pro praxi (soudní i mimosoudní) obdobně jako v Metodice k náhradě nemajetkové újmy na zdraví pro zajištění automatické valorizace náhrad vázat jejich vyčíslení na ukazatel průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Se zohledněním shora zmíněných souvislostí lze za základní částku náhrady považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné mzdy.

50. Jelikož průměrná mzda za rok 2015 činila dle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem částku 26 467 Kč, činí pro daný případ (tj. úmrtí nastalé v roce [rok]) uvedená základní částka 529 340 Kč.

51. Za okolnost ovlivňující výši náhrady nemajetkové újmy u všech žalobců soud shledal vysokou intenzitu vztahů žalobců se zemřelými [jméno] i [jméno] [příjmení]. Tato byla prokázána výslechy žalobců, resp. písemnými vyjádřeními těch žalobců, kteří se k podání výpovědi nedostavili, a to především z důvodu psychické zátěže při znovuoživování si okamžiků souvisejících s předmětnou dopravní nehodou a úmrtím [jméno] a [jméno] [příjmení]. Pro úplnost soud uvádí, že tvrzený skutkový stav ohledně kvality vztahů žalobců se zemřelými nebyl v průběhu řízení zpochybněn ani sporován. Okolností na straně škůdce je pak zaslání omluvného dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], a to i přes to, že může být žalobci subjektivně vnímán nikoliv jako vyjádření lítosti nad svým činem a způsobenými následky, nýbrž jako účelové jednání s úmyslem zajištění nižšího trestu v probíhajícím trestním řízení. Pokud se jedná o majetkové poměry škůdce, pak ani skutečnost, že v daném řízení je žalovanou stranou pojišťovna a nikoliv samotný škůdce, nedává důvod k nepřiměřenému vyčíslení nemajetkové újmy.

52. Dle judikatury vyšších soudů při úvahách o výši náhrady nemajetkové újmy podle § 2959 o.z. je nutno zohlednit i částky přiznané v jiných srovnatelných řízeních, soud proto v databázi judikatury k náhradě újmy na zdraví dostupné na internetových stránkách www.datanu.cz vyhledal případy, kdy k usmrcení došlo z nedbalosti při dopravní nehodě, a to od roku [rok] nadále, přičemž ve všech případech byla zjištěna vysoká intenzita vztahu mezi zemřelým a pozůstalým.

53. Krajský soud v Hradci Králové v rozhodnutí ze dne 2. 12. 2014, sp. zn. [spisová značka], potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Trutnově sp. zn. [spisová značka], kterým soud přiznal manželu a každému z potomků částku 480 000 Kč. Dovolání bylo odmítnuto rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2015, sp. zn. [spisová značka] Okresní soud Praha – východ přiznal v rámci rozhodnutí ze dne 19. 6. 2017 sp.zn. [spisová značka] manželu 500 000 Kč, ekonomicky závislým dcerám 500 000 Kč a ekonomicky nezávislé dceři 450 000 Kč Krajský soud v Ostravě pobočka Olomouci v rozhodnutí ze dne 18. 11. 2015, sp. zn. [spisová značka], přiznal každé z dcer částku 500 000 Kč, manželu částku 750 000 Kč, když za významnou okolnost označil zjištění, že manžel byl osobně přítomen nehodě a vyřizoval pohřeb. Dovolání bylo odmítnuto rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2015, sp. zn. [spisová značka] Krajský soud v Českých Budějovicích změnil rozhodnutím ze dne [spisová značka] ze dne 1. 7. 2015 rozhodnutí Okresního soudu v Táboře sp. zn. [spisová značka] tak, že přiznal manželu částku 1 000 000 Kč s tím, že za významnou okolnost označil zjištění, že je nemohoucí, na zemřelou byl zcela odkázán. Potomkům, kteří převzali péči o nemohoucího otce, přiznal 600 000 Kč a synovi, který nepřevzal tuto povinnost, 500 000 Kč. Zvláštní okolností tohoto případu bylo i to, že byl řidič opilý a aniž by se hodnověrně přesvědčil o stavu poškozené, z místa nehody odešel. V případě obdobné reakce opilého řidiče Obvodní soud pro Prahu 1 přiznal v rozhodnutí ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. [spisová značka] druhovi částku 1 500 000 Kč s tím, že základní částku 500 000 Kč ztrojnásobil s ohledem na postoj škůdce, medializaci okolností smrti zemřelé, jakož i s ohledem na skutečnost, že druh byl několik minut po smrti partnerky osobně přítomen na místě nehody. Okresní soud ve Znojmě v rozhodnutí ze dne 18. 5. 2015, sp. zn. [spisová značka] přiznal druhovi 500 000 Kč s tím, že se zemřelou vychovávali nezletilou dceru a nezletilé dceři (8 let) přiznal 1 000 000 Kč Okresní soud v Rakovníku v rozhodnutí ze dne 5. 11. 2019, sp. zn. [spisová značka] přiznal matce usmrcené 25 leté ženy 750 000 Kč s tím, že tato byla jediným dítětem pozůstalé a škůdce se omluvil a vyjádřil nad svým činem hlubokou lítost. Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 13. 7. 2014, sp.zn. 25 Cdo 3463/2018, dospěl k závěru, že v případě usmrcené 43 leté ženy odpovídají částky, které plnila pojišťovna pozůstalým (matce a otci každému 750 000 Kč, 35 leté sestře 500 000, 10 leté dceři, které zemřeli oba rodiče, na nichž byla finančně závislá, 1 600 000 Kč). V rozsudku ze dne 20. 10. 2016, č.j. [číslo jednací] Nejvyšší soud ČR zohlednil při úvaze o výši odškodnění skutečnost, že se vzhledem k útlému věku pozůstalého nemohl vztah se zemřelým plnohodnotně rozvinout. Ústavní soud v usnesení ze dne 3. 5. 2017, sp. zn. [ústavní nález] odmítl ústavní stížnost proti tomuto rozsudku veden názorem, že při stanovení výše odškodnění je nutno zvažovat i možnou intenzitu vztahu pozůstalého se zemřelým a jejich věk, schopnost si ztrátu plně uvědomit apod.

54. Z výše uvedené judikatury je pak zřejmé, že soudy přiznávají vyšší plnění osobám, které naplňovaly podmínku hmotné závislosti, popř. byly nemohoucí, zcela odkázány na péči zemřelé, které byly přítomny na místě dopravní nehody, popř. v případech zavrženíhodného chování škůdce. Naplnění takovýchto podmínek soud shledal pouze u žalobkyň a) a c).

55. Žalobkyně a) žila ve společné domácnosti se zemřelým manželem a dcerou. S manželem ji pojilo pouto desítek let společného soužití. Dceři bylo v době smrti 25 let. Žalobkyně a) byla účastnicí dopravní nehody. Po dopravní nehodě se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha, jak bylo zjištěno výše citovanými rozhodnutími vydanými v předmětném trestním řízení. Při zohlednění výše uvedených okolností soud shledal, že spravedlivou a přiměřenou náhradu nemajetkové újmy žalobkyně a) z titulu duševních útrap ze smrti manžela a dcery činí částku 1 000 000 Kč a 1 000 000 Kč. Soud nevidí důvodu, proč by měla být výše náhrady diferenciována ve vztahu k zemřelému manželovi a zemřelé dceři, jak učinila žalovaná, neboť oba zemřelí spadají do kategorie nejbližších osob, u kterých stanovil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp.zn. 25 Cdo 894/2018, totožnou základní částku náhrady.

56. U žalobce b) – syna a bratra zemřelých soud žádnou z výše uvedených okolností podmiňující zvýšení základní sazby náhrady neshledal. Žalobce b) nežil se zemřelými ve společné domácnosti, nebyl na zemřelých hmotně závislý, nebyl přítomen na místě dopravní nehody. Avšak i u žalobce b) soud stanovil vyšší náhradu nemajetkové újmy, a to z důvodu že výše náhrady, ze které vycházela žalovaná v případě nemajetkové újmy žalobce b) za duševní útrapy za smrt jeho otce, tj. částka 500 000 Kč, neodpovídá základní sazbě náhrady, která činí 529 340 Kč. Po zohlednění všech okolností soud shledal, že spravedlivou a přiměřenou náhradu nemajetkové újmy žalobce b) z titulu duševních útrap ze smrti otce činí částku 600 000 Kč. Výši náhrady za nemajetkovou újmu z titulu duševních útrap ze smrti sestry, tak jak ji stanovila žalovaná, tj. 400 000 Kč, shledal soud přiměřenou, neboť sourozenec zemřelého již nespadá do okruhu nejbližších osob, tak jak jej vymezil Nejvyšší soud ve výše citovaném rozsudku, tedy do okruhu osob, jimž přísluší nejvyšší možná základní částka náhrady.

57. Soud přistoupil k navýšení základní částky náhrady i u žalobkyně c) – matky a babičky zemřelých. Okolnostmi, které soud shledal důvodnými pro navýšení sazby, jsou, že žalobkyně c) žila ve společné domácnosti se zemřelými a žalobkyní a), v době dopravní nehody bylo žalobkyni 80 let, kdy v takto vysokém věku tragické události v rodině, jakými bezpochyby smrt syna a vnučky jsou, zasáhnou poškozené citelněji s většími dopady na psychický stav poškozených. Žalobkyně c) je osobou závislou na pomoci druhých. Při zohlednění výše uvedených okolností soud shledal, že spravedlivou a přiměřenou náhradu nemajetkové újmy žalobkyně c) z titulu duševních útrap ze smrti syna činí částku 650 000 Kč a z titulu duševních útrap ze ztráty vnučky činí částku 500 000 Kč.

58. U žalobců d) až i) soud neshledal naplnění podmínek pro zvýšení náhrady nemajetkové újmy shora uvedených. Je třeba dále podotknout, že vyjma žalobce d) ve vztahu k zemřelému bratrovi [jméno] [celé jméno žalobce], vyplývá aktivní legitimace ostatních žalobců e) až i) dle § 2959 o.z. z titulu postavení osoby blízké, přičemž v souladu s § 22 o.z. jsou osobami blízkými i jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, přičemž se má za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. S ohledem na prokázaný charakter a intenzitu vztahů žalobců e) až i) se zemřelými [jméno] a [jméno] [příjmení], lze pokládat žalobce e) až i) za osoby blízké zemřelým. Co se týče výše náhradu u tohoto okruhu osob, považuje soud na tomto místě za vhodné zmínit předchozí právní úpravu. Do 31. 12. 2013 platil zákon č. 40/1964 Sb., tedy původní občanský zákoník. Ten v § 444 odst. 3 stanovil konkrétní částky náležející pozůstalým jako jednorázové odškodnění v případě usmrcení osoby jim blízké (konkrétně manželovi nebo manželce 240 000 Kč, každému dítěti 240 000 Kč, každému rodiči 240 000 Kč, každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč, každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč a každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti 240 000 Kč), s tím, že judikatura připouštěla, aby se dotčené osoby výjimečně domáhaly další satisfakce podle ustanovení na ochranu osobnosti, pokud jednorázové odškodnění není dostatečnou satisfakcí za vzniklou újmu na osobnostních právech (k tomu např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 9. 2005 sp.zn. III. ÚS 350/03). Při přijímání nového občanského zákoníku zákonodárce tuto koncepci opustil a ponechal soudům při stanovení odčinění duševních útrap při ztrátě blízké osoby mnohem větší prostor pro uvážení – zákon tedy již nestanoví konkrétní částky a ponechává stanovení náhrady na soudní praxi. Jak uvádí důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, smyslem nové právní úpravy je poskytnout soudům prostor pro zohlednění konkrétních okolností a specifik daného případu, které se mohou a mají do výše náhrady kladně nebo záporně promítnout; soud má proto za to, že záměrem zákonodárce nebylo výši přiznávaných částek ani okruh oprávněných osob zcela rozvolnit a nastolit tak podstatnou diskontinuitu v rozhodovací praxi soudů. Důvodem kritiky a posléze zrušení předchozí právní úpravy nebyla nedostatečná výše uvedených částek, ale jejich paušálnost. V případě dalších (méně intenzivnějších) příbuzenských vazeb pak je tedy dán důvod uvedenou základní sazbu přiměřeně modifikovat, resp. snížit. Žalobci d) až i) nežili se zemřelými ve společné domácnosti a ačkoliv soud nepochybuje o vřelých a nadstandardních vztazích mezi těmito jednotlivými žalobci a zemřelými [jméno] a [jméno] [příjmení], má za to, že stanovené výše náhrady nemajetkové újmy žalovanou, a to: žalobci d) za ztrátu bratra a neteře v částce 300 000 Kč resp. 100 000 Kč, žalobkyni e) za ztrátu švagra a neteře v částce 150 000 Kč resp. 100 000 Kč, žalobci f) za ztrátu zetě a vnučky v částce 250 000 Kč resp. 300 000 Kč, žalobkyni g) za ztrátu zetě a vnučky v částce 250 000 Kč resp. 300 000 Kč, žalobci h) za ztrátu švagra a neteře v částce 100 000 Kč resp. 125 000 Kč, žalobkyni i) za ztrátu švagra a neteře v částce 100 000 Kč resp. 125 000 Kč, i při zohlednění specifik daného případu, lze označit za spravedlivou a přiměřenou náhradu nemajetkové újmy.

59. Dále se soud zabýval mírou spoluzavinění poškozené [jméno] [celé jméno žalobkyně] za situace, kdy v průběhu dopravní nehody nebyla připoutána funkčními bezpečnostními pásy, tedy rozsahem„ spoluzavinění“ zemřelé [jméno] [celé jméno žalobkyně] na následku předmětné dopravní nehody, kterým byla její smrt. V souvislosti s tím se soud dále zabýval existencí příčinné souvislosti mezi vznikem škody – smrtí [jméno] [celé jméno žalobce] a protiprávním jednáním škůdce, tj. řidiče škodícího vozidla, popř. kvalifikovanou událostí, za níž provozovatel škodícího vozidla odpovídá na objektivním principu.

60. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2810/2019 dovodil, že při skutkovém závěru, že okolnosti na straně poškozeného přispěly ke zvýšení rozsahu vzniklé škody na zdraví zásadním způsobem, není stanovení jeho spoluúčasti rozsahu 50 % zjevně nepřiměřené a neodchyluje se od dosavadní rozhodovací praxe dovolacího soudu. Poukázal přitom na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp.zn. 25 Cdo 4199/2013, C [číslo], podle nějž okolnost, že spolujezdec nebyl při jízdě motorovým vozidlem připoután bezpečnostními pásy, lze hodnotit jako důvod výraznějšího spoluzpůsobení si škody poškozeným, jestliže je doloženo, že právě nepřipoutání vedlo při havárii k úrazu či ke zhoršení jeho důsledků a v jakém rozsahu. Určení rozsahu spoluzavinění poškozeného totiž podle ustálené judikatury není odvislé pouze od počtu okolností, jež mu lze v tomto směru přičítat, nýbrž i od toho, jak významným způsobem se každá z nich podílela na vzniku škody a její výši (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp.zn. 25 Cdo 2740/2018). Není tedy vyloučeno, aby existence byť i jen jediné okolnosti přičitatelné poškozenému odůvodnila závěr o jeho spoluzavinění v míře srovnatelné s účastí primárního škůdce, podílela-li se na vzniku a celkové výši škody stěžejním způsobem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2019, sp.zn. 25 Cdo 1022/2019). Provedenými znaleckými posudky znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], CSc. a znalce prof. MUDr. [jméno] [příjmení], DrSc. bylo prokázáno, že bezprostřední příčinou smrti [jméno] [celé jméno žalobkyně] byly krevní výrony ve Varolově mostě a zakrvácení 4. mozkové komory. Výše uvedené úrazové změny byly způsobeny tupým předmětem, když setrvačný pohyb jejího neupoutaného těla na zadním sedadle pokračoval nezměněnou rychlostí dál až do jejího nárazu na zadní plochu zádové opěry sedadla řidiče. Při prudké deceleraci by i upoutané nastala poranění, kupř. hrudní stěny, břicha či dolních končetin. Hlava by byla ušetřena. Nelze zcela vyloučit vznik vnitřního zranění. Pravděpodobnost těžkého zranění připoutaného spolujedoucího vzadu je ovšem podstatně nižší, než u řidiče nebo spolujezdce vpředu. Nejpravděpodobněji by u připoutané [jméno] [celé jméno žalobkyně] došlo jen ke zranění lehkému, např. zhmoždění hrudníku, zlomeninám žeber či hrudní kosti. Z výše uvedeného závěru znaleckých posudků vyplývá závěr, že pokud by [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla v okamžiku dopravní nehody připoutána funkčním bezpečnostním pásem, nedošlo by u ní k takovým následkům, které jsou podmínkou pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy v podobě duševních útrap dle § 2959 o.z., tj. k usmrcení nebo zvlášť závažnému ublížení na zdraví. Za této situace není krácení nároku žalobců v podobě nemajetkové újmy za duševní útrapy ze ztráty [jméno] [celé jméno žalobkyně] v rozsahu 50 % nepřiměřené, neboť okolnost nepřipoutání se [jméno] [celé jméno žalobkyně] bezpečnostním pásem se na vzniku škody podílela zcela stěžejním způsobem a lze shledat spoluzpůsobení si škody poškozenou [jméno] [celé jméno žalobkyně] právě v rozsahu 50 %.

61. V totožném rozsahu není dána odpovědnost provozovatele vozidla za následky dopravní nehody v podobě smrti [jméno] [celé jméno žalobce]. Výše uvedenými znaleckými posudky bylo prokázáno, že bezprostřední příčinou smrti [jméno] [celé jméno žalobce] byla trhlina hrudní aorty se zakrvácením do dutiny hrudní. Výše uvedené úrazové změny byly způsobeny tupým předmětem, který o velké síle a hmotě působil zejména na hrudník v důsledku náhlé decelerace při střetu motorových vozidel, a navíc ještě kompresí těla řidiče nejen zádovou opěrou jeho sedadla při nárazu nepřipoutané spolujezdkyně vzadu vlevo, ale tím, že celé sedadlo bylo vytrženo ze své aretované polohy a posunuto vpřed. Pokud by spolujezdkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla řádně připoutána bezpečnostním pásem prakticky jistě by došlo u [jméno] [celé jméno žalobce] k těžkému zranění, a to k sériovým zlomeninám žeber a zhmoždění plic, přičemž se jedná o zranění těžké pro poškození důležitého orgánu (plic), obvyklá doba léčení a pracovní neschopnosti je řádově kolem 3 měsíců. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla připoutána funkčním bezpečnostním pásem, nedošlo by u [jméno] [celé jméno žalobce] k usmrcení ani k zvlášť závažnému ublížení na zdraví, které jsou podmínkou pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy v podobě duševních útrap dle § 2959 o.z. Za dané situace, kdy se okolnost nepřipoutání [jméno] [celé jméno žalobkyně] bezpečnostním pásem podílela na škodě způsobené [jméno] [celé jméno žalobce], a to taktéž 50 % s ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovanou judikaturu Nejvyššího soudu, neodpovídá provozovatel škodícího vozidla za dané následky na zdraví, resp. životě [jméno] [celé jméno žalobce], neboť v tomto rozsahu absentuje příčinná souvislost mezi okolností, za niž provozovatel objektivně odpovídá, a vznikem újmy na straně zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce].

62. Pro nadbytečnost soud zamítl návrh žalobců na doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru biomechanika ke stanovení rozsahu poškození zdraví zemřelých [jméno] a [jméno] [příjmení], pokud by [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla v době dopravní nehody připoutána bezpečnostním pásem. Soud shledal, že výše provedené znalecké posudky bez jakýchkoliv pochybností obsahují kategorický závěr o tom, že pokud by [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla připoutána bezpečnostním pásem, nedošlo by jejímu usmrcení ani k usmrcení jejího otce, přičemž [jméno] [celé jméno žalobkyně] by s největší pravděpodobností utrpěla zranění lehká a její otec zranění těžké. Ani u jednoho ze zemřelých by tak v případě připoutání se [jméno] [celé jméno žalobkyně] bezpečnostním pásem nedošlo k takovým následkům, které jsou podmínkou pro vznik nároku žalobců na náhradu nemajetkové újmy v podobě duševních útrap § 2925 o.z.

63. Při zohlednění výše uvedených skutečností a citovaných zákonných ustanovení douspěl soud k závěru, že žalobcům a), b) a c) přísluší doplatek pojistného plnění, a to v následující výši:

64. Žalobkyni a) po krácení náhrady nemajetkové újmy v rozsahu 50 % u duševních útrap ze ztráty manžela přísluší částka 500 000 Kč (100 % = 1 000 000 Kč), od které je nutné odečíst již žalovanou poskytnuté pojistné plnění ve výši 350 000 Kč a dále částku 100 000 Kč, která byla uhrazena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], na základě povinnosti uložené mu rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 29. 8. 2018, č.j. 2 T [anonymizováno] [číslo], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 15. 11. 2018, č.j. 14 To [anonymizováno] [číslo]. Soud nesdílí názor žalobkyně, že se v případě této částky jedná o nárok dle § 2958 o.z. Tomuto závěru nenasvědčuje ani textace obou výše uvedených rozhodnutí vydaných soudy v trestním řízení, ani odůvodnění uložení této povinnosti obžalovanému, když k navýšení náhrady nemajetkové újmy žalobkyni a) došlo s ohledem na projevení se psychických obtíží (posttraumatická stresová porucha) v důsledku předmětné tragické události. Rozvoj (projevení se) duševního onemocnění u pozůstalého (druhotné oběti) v důsledku úmrtí blízkého člověka je důvodem pro přiměřené zvýšení peněžité náhrady nemajetkové újmy podle § [číslo] o. z (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. 25 Cdo 281/2019). Po zohlednění poskytnutých plnění tak soud přiznal žalobkyni a) doplatek pojistného plnění ve výši 50 000 Kč. Dále žalobkyni a) po krácení náhrady nemajetkové újmy v rozsahu 50 % u duševních útrap ze ztráty dcery přísluší částka 500 000 Kč (100 % = 1 000 000 Kč), od které je nutné odečíst již žalovanou poskytnuté pojistné plnění ve výši 300 000 Kč a dále částku 100 000 Kč, která byla uhrazena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], na základě povinnosti uložené mu rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 29. 8. 2018, č.j. 2 T [anonymizováno] [číslo], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 15. 11. 2018, č.j. 14 To [anonymizováno] [číslo]. Po zohlednění poskytnutých plnění tak soud přiznal žalobkyni a) doplatek pojistného plnění ve výši 100 000 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni a) ve výroku I. rozsudku doplatek pojistného plnění ve výši 150 000 Kč. V rozdílu mezi žalobou žalobkyně a) požadovanými částkami a částkami ve výroku I. rozsudku přiznanými, pak soud žalobu žalobkyně a) ve výroku II. rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

65. Žalobci b) po krácení náhrady nemajetkové újmy v rozsahu 50 % u duševních útrap ze ztráty otce přísluší částka 300 000 Kč (100 % = 600 000 Kč), od které je nutné odečíst již žalovanou poskytnuté pojistné plnění ve výši 250 000 Kč. Po zohlednění poskytnutého plnění tak soud přiznal žalobci b) ve výroku III. rozsudku doplatek pojistného plnění ve výši 50 000 Kč. V rozdílu mezi žalobou žalobce b) požadovanými částkami a částkou ve výroku III. rozsudku přiznanou, pak soud žalobu žalobce b) ve výroku IV. rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

66. Žalobkyni c) po krácení náhrady nemajetkové újmy v rozsahu 50 % u duševních útrap ze ztráty syna přísluší částka 325 000 Kč (100 % = 650 000 Kč), od které je nutné odečíst již žalovanou poskytnuté pojistné plnění ve výši 250 000 Kč. Po zohlednění poskytnutého plnění tak soud přiznal žalobkyni c) doplatek pojistného plnění ve výši 75 000 Kč. Žalobkyni c) po krácení náhrady nemajetkové újmy v rozsahu 50 % u duševních útrap ze ztráty vnučky přísluší částka 250 000 Kč (100 % = 500 000 Kč), od které je nutné odečíst již žalovanou poskytnuté pojistné plnění ve výši 200 000 Kč. Po zohlednění poskytnutého plnění tak soud přiznal žalobkyni c) doplatek pojistného plnění ve výši 50 000 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni c) ve výroku V. rozsudku doplatek pojistného plnění ve výši 125 000 Kč. V rozdílu mezi žalobou žalobkyně c) požadovanými částkami a částkami ve výroku V. rozsudku pak soud žalobu žalobkyně c) ve výroku VI. rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

67. Žaloby žalobců d), e), f), g), h) a i) soud jako nedůvodné ve výrocích VII., VIII., IX., X., XI. a XII. rozsudku zamítl, když jak již výše konstatoval, stanovené výše náhrady nemajetkové újmy ze strany žalované a v návaznosti na to vyplacené výše pojistných plnění shledal soud spravedlivou a přiměřenou náhradou jejich nemajetkové újmy.

68. O náhradě nákladů řízení (výrok XIII.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., když neúspěch žalované byl pouze v nepatrné části, avšak žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, a proto soud náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal. Pro úplnost soud uvádí, že ačkoliv bude o návrhu žalobkyně a) na přiznání svědečného rozhodnuto samostatným usnesením, tvrzení, že by v řízení vystupovala v postavení svědkyně, se nezakládá na pravdě, neboť její výslech byl proveden jako výslech účastníka řízení, když takto byl návrh na provedení tohoto důkazu v žalobě i označen. V daném případě se tedy jedná o ušlý výdělek účastníka řízení, který je součástí nákladů řízení.