29 C 21/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Kociánem ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem JUDr. Karlem Valdaufem sídlem náměstí

I. P. Pavlova 1785/3, 120 00 Praha proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 242 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 7. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 5 242 Kč spolu s úrokem ve výši 36,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 24. 4. 2025 do 22. 6. 2025 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 23. 6. 2025 do 6. 8. 2025 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 8. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 816,4 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení 15 242 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o úvěru. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřel žalovaný se právnická osoba., IČ IČO (dále jako „Anonymizováno“), dne 24. 3. 2025. Na základě této smlouvy poskytla Anonymizováno žalovanému 10 000 Kč a ten se zavázal tuto částku splatit spolu s úrokem ve výši 150 Kč a poplatkem ve výši 1 800 Kč. Žalovaný své závazky neplnil, proto vzniklo Anonymizováno právo na administrativní poplatek za prodlení ve výši 700 Kč a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužené jistiny, kterou žalobkyně požaduje ve výši 792 Kč. Anonymizováno dále upomínala žalovaného k plnění, tedy jí vzniklo právo na náhradu nákladů za SMS a emailové upomínky ve výši 1 800 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností právnická osoba., IČ IČO (dále též jako „Anonymizováno“), která nabyla pohledávku od Anonymizováno. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalovanému dne 29. 7. 2025, ten žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl po splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), bez nařízení jednání.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaný a Anonymizováno spolu uzavřeli dne 24. 3. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě Anonymizováno poskytla žalovanému 10 000 Kč a žalovaný se zavázal jistinu splatit spolu s úrokem ve výši 180 Kč a poplatkem ve výši 1 800 Kč. Úrok si strany sjednaly ve výši 36,5 % ročně z jistiny. Celkové RPSN úvěru činilo 773,59 %. Pro případ prodlení žalovaného s plněním dle smlouvy si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, poplatek 50 Kč za každou výzvu mu zaslanou prostřednictvím SMS či emailu a jednorázový poplatek za prodlení dlužníka ve výši 700 Kč (viz smlouvu o spotřebitelském úvěru). Anonymizováno vyplatila jistinu ve výši 10 000 Kč na účet žalobce dne 24. 3. 2025. (viz výpis z účtu u Anonymizováno Anonymizováno) Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s Anonymizováno dne 24. 7. 2025. (viz smlouvu o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a Anonymizováno). Anonymizováno nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s Anonymizováno dne 20. 7. 2025. (viz smlouvu o postoupení pohledávek mezi Anonymizováno a Anonymizováno). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 30. 7. 2025, ovšem jí podala až po rozhodné době právnická osoba, tedy předžalobní výzva byla fakticky odeslána následující den (viz předžalobní výzvu a podací arch).

5. Po právní stránce soud smlouvu posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že Anonymizováno poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit na dluh celkem 11 950 Kč, přičemž tato částka byla nad rámec jistiny tvořena úrokem ve výši 180 Kč a poplatkem ve výši 1 800 Kč. Úrokovou sazbu představovalo 36,5 % jistiny. RPSN smlouvy činilo 773,59 %. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č. j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě si strany sjednaly úrok ve výši 60 %, což bylo shledáno v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v březnu 2025, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,83 % p. a. Je tak zřejmé, že Anonymizováno ve smlouvě požadovaná roční procentní sazba nákladů ve výši 773,59 % je pak oproti zjištěné běžné úrokové sazbě zcela nepřiměřená.

6. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z., k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalovaného.

7. Bylo prokázáno, že Anonymizováno žalovanému poskytla částku 10 000 Kč a žalovaný jí za to nic neuhradil. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. ve výši 10 000 Kč.

8. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jednoho pracovního dne. Výzva k plnění byla zaslána dne 31. 7. 2025, má se tedy za to, že byla žalovanému doručena dne 5. 8. 2025 (§ 573 o. z.). Nejpozději měl tedy žalovaný plnit 6. 8. 2025. Počínaje následujícím dnem 7. 8. 2025 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 7. 8. 2025 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do částky 5 242 Kč spolu s úrokem z částky 10 000 Kč ve výši 36,5 % ročně od 24. 4. 2025 do 22. 6. 2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 12 % ročně od 23. 6. 2025 do zaplacení soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 15 242 Kč. Žalobkyni bylo v řízení vyhověno v částce 10 000 Kč a nevyhověno v částce 5 242 Kč, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně představuje částka 4 758 Kč, což je po zaokrouhlení 31,22 % předmětu řízení.

10. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 2 615 Kč a sestávají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu množství dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Odměna činí 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. výzva k plnění, 3. návrh na zahájení řízení) Soud dále přiznal náhradu hotových výdajů po 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a náhradu DPH ve výši 315 Kč.

11. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 31,22 % z 2 615 Kč činí 816,4 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

12. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací. Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.