29 C 211/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 23 251 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 23 251 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 251 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 363 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky 23 251 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 13. 12. 2018 došlo v železniční stanici [obec] k mimořádné události v drážní dopravě ve smyslu § 49 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, kdy došlo ke střetnutí vlaku [anonymizováno] [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s osobním automobilem tov. zn. Renault Laguna, [anonymizována dvě slova] [číslo], ve vlastnictví pojištěnce žalované - pana [jméno] [příjmení]. Při mimořádné události došlo na straně žalobce k poškození zařízení železničního svršku – kabelové hlavice počítače náprav a k poškození stožárového seřaďovacího návěstidla Se1 (vyvrácení základu, ohnutí stožáru a stupaček). Příčinou nehody byl nedovolený vjezd řidiče motorového vozidla na železniční přejezd v době, kdy přejezdem projížděl vlak. Řidič svým jednáním porušil zejm. § 6 odst. 3 a § 22 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, § 4 písm. a), § 28 odst. 1 a § 29 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Odpovědným subjektem za vznik mimořádné události a za vznik škody na straně žalované tedy byl řidič osobního automobilu, pojištěnec žalované, pan [příjmení] [příjmení]. Následkem výše popsaného byl žalobce jako provozovatel dráhy nucen vynaložit náklady na odstranění následků mimořádné události a uvedení dopravní cesty do provozuschopného a bezpečného stavu. Náklady žalobce se mj. sestávaly z ceny opravy návěstidla ve výši 143 679,40 Kč. Pojistné plnění v podobě vynaložených nákladů na opravu návěstidla žalovaná ponížila o amortizaci, a to nejprve v částce 34 134 Kč, kdy následně žalovaná žalobci doplatila částku 10 883 Kč. Žalovaná tak stále odmítá vyplatit požadované pojistné plnění ve výši 23 251 Kč, a to z důvodu tvrzeného zhodnocení návěstidla provedenou výměnou oproti původnímu stavu. S tímto závěrem žalobce nesouhlasil, když dále konstatoval, že technické náležitosti a technický stav dráhy tak není určen zájmy, potřebami či vůlí žalobce. Co do nutných provedených prací a jejich výsledku (havarijní oprava), tyto jsou dány jednoznačně technickými normami a dalšími předpisy, určujícími nutný stav infrastruktury, kterého je třeba dosáhnout, aby mohl být obnoven provoz. Dále žalobce odkázal na ustálenou rozhodovací praxi, a to na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 4 Cmo 83/2016-178 ze dne 21. 7. 2016, nález Ústavního soudu sp. zn.

II. ÚS 2221/07 ze dne 19. 3. 2008, rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 36/2013 ze dne 30. 7. 2014, nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 1902/13 ze dne 11. 6. 2014. Co se týče poškozených prvků, žalobce upozornil, že není de facto možné obstarat náhradu, která by při zohlednění stáří svou hodnotou odpovídala hodnotě prvků užitých v době uvedení návěstidla do provozu a oprava v ceně se zohledněním amortizace tak není reálně možná.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když dále konstatovala, že uvedená škodní událost byla řešena z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. Rozsah náhrady škody byl proto stanoven dle občanského zákoníku § 2952 v rozsahu skutečné škody. Dle tohoto paragrafu pojistitel hradí uvedení majetku do původního stavu, nikoliv hodnotu pořízení zcela nového majetku. Vzhledem k rozsahu poškození bylo původní návěstidlo kompletně vyměněno za zcela nové, a proto byla likvidace škody provedena formou totální škody, kdy je hrazen rozdíl mezi obvyklou cenou věci v době poškození a hodnotou využitelných zbytků (šrotu). S ohledem k nedoložení stáří návěstidla, bylo z výše faktury za pořízení nových komponent odpočteno opotřebení ve výši 30 % materiálových položek. Novou korespondencí byl pak nově doložen rozpis materiálu, a proto byl proveden přepočet, kdy opotřebení bylo stanovenou pouze z materiálových položek světelného návěstidla v částce 68 875 Kč a dále kabelového závěru v částce 8 630 Kč (celkem 77 505 Kč). Uhrazená částka ve výši 123 370 Kč bez DPH spolu s doplatkem 10 883 Kč bez DPH (tzv. skutečná škoda) pak představuje hodnotu, kterou byl majetek uveden v předchozí stav. Smyslem výplaty pojistného plnění je kompenzace vzniklé majetkové újmy, a proto platí, že od částky vyjadřující náklady na výměnu věci za zcela novou musí být odpočtena částka odpovídající jejímu zhodnocení provedenou výměnou oproti původnímu stavu. Je-li určována výše náhrady škody, musí být uvážen též prospěch, který poškozený získal vzniklou škodnou událostí. Tento princip je pak významný zejména tam, kde je výměna starého zařízení za zcela nové zjevně ku prospěchu hodnoty věci, jako je tomu právě v tomto případě, kde použitím zcela nového návěstidla došlo k plnému obnovení životnosti zařízení. Přirozené opotřebení materiálů vlivem provozu a stáří je přitom obecnou skutečností, přičemž ani životnost poškozeného majetku nebyla neomezenou, a proto je uplatnění odpočtu opotřebení je v případě totální škody zcela na místě. V daném případě šlo o zničení věci (totální škodu) nikoli opravu a pak se hradí obvyklá cena. To, že není trh, neznamená, že ji nelze dovodit. Obvyklá cena je taková cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku. Je nepochybné, že jakákoliv běžná opotřebovaná věc bude mít při prodeji cenu nižší než věc nová. S největší pravděpodobností se dá předpokládat, že cena bude odpovídat stupni opotřebení, podobně jako je to např. u vozidel. Výklad, že věc byla v době vzniku škody funkční a měla tedy plnou užitnou hodnotu pro poškozeného, a proto by se měla uhradit cena nové věci, by znamenal, že např. při totální škodě u vozidel, by žalovaná hradila vždy v nové ceně.

3. Žalobce v doplnění žaloby ze dne 15. 4. 2021 konstatoval, že dodávky návěstidel, resp. samostatně dodávané funkční části návěstidel, byly pro potřeby údržby a oprav železniční dopravní cesty organizační jednotce žalobce, v jehož obvodu se nacházelo zničené návěstidlo, dodávány na základě rámcové smlouvy„ [anonymizováno 8 slov] [rok]“ č. [anonymizováno]. Jedná o rámcovou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní na straně objednatele a společností obchodních společností s názvem: [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [rok] ([právnická osoba] a [právnická osoba]) na straně zhotovitele, přičemž tato rámcová smlouva byla vysoutěžena žalobcem v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, platným v době realizace dané veřejné zakázky. Žalobce při výběru nejvhodnějšího dodavatele jednal v souladu s čl. 5 Výzvy k podání nabídky na realizaci veřejné zakázky ev. [číslo] s názvem„ [anonymizováno 8 slov] [rok]“, kdy nabídky jednotlivých uchazečů byly hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž jediným hodnotícím kritériem ekonomické výhodnosti byla nejnižší nabídková cena. Nabídku podaly celkem tři subjekty, výše uvedená společnost obchodních společností [právnická osoba] a [právnická osoba] (nabídková cena 21 578 621,56 Kč), [právnická osoba] a [příjmení], [právnická osoba] (nabídková cena 21 902 563,45 Kč) a [právnická osoba] s.r.o. (nabídková cena 27 930 943,83 Kč). Předmětné návěstidlo bylo dodáno společností, která na dodávku zabezpečovacího zařízení poskytla nejnižší nabídkovou cenu. Dle žalobce je tedy tímto prokázána existence trhu s dodavateli návěstidel, resp. jejich komponent a současně i pořízení návěstidla za nejvýhodnější cenu na tomto, byť značně omezeném, trhu. Žalobce prostřednictvím dodavatele předmětné návěstidlo nemodernizoval, nezvyšoval a ani nezlepšoval jeho funkčnost, pouze z technického pohledu obnovil předešlý stav, ovšem samozřejmě za použití pouze takových materiálů a součástek, které zajistí bezpečnost provozování dopravní cesty.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 13. 12. 2018 došlo v železniční stanici [obec] ke střetnutí vlaku [anonymizováno] [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s osobním automobilem tov. zn. Renault Laguna, [anonymizována dvě slova] [číslo], ve vlastnictví p. [jméno] [příjmení]. Při této škodní události došlo k poškození zařízení železničního svršku – kabelové hlavice počítače náprav a k poškození stožárového seřaďovacího návěstidla Se1 (vyvrácení základu, ohnutí stožáru a stupaček). Příčinou nehody byl nedovolený vjezd řidiče motorového vozidla na železniční přejezd v době, kdy přejezdem projížděl vlak. Provoz vozidla [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], byl v době škodní události pojištěn u žalované z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

5. Z Vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události ze dne 10. 1. 2019 má soud za prokázané, že komisionální prohlídkou přejezdového zabezpečovacího zařízení přejezdu [anonymizováno] provedenou bezprostředně po mimořádné události bylo zjištěno, že v době vzniku mimořádné události bylo provozně způsobilé, bylo uváděno spolehlivě a včas ovlivněním spouštěcích prvků do výstrahy, vyhovovalo technickým normám a předpisům [anonymizováno] a nemohlo být příčinou mimořádné události.

6. Z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] dne 19. 12. 2018 má soud za prokázané, že cena opravy návěstidla činila částku 143 679,40 Kč bez DPH.

7. Ze Sdělení výše pojistného plnění z povinného ručení ze dne 13. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná tohoto dne ukončila šetření pojistné události, přičemž žalobci za opravu návěstidla vyplatila pojistné plnění ve výši 123 370 Kč bez DPH, když z ceny opravy dle faktury [číslo] odečetla opotřebení materiálu 30 % (stáří cca 10 let) v částce 34 134 Kč a dále výkup šrotu v částce 645 Kč.

8. Ze Sdělení výše pojistného plnění ze dne 29. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná žalobci vyplatila doplatek pojistného plnění v částce 10 883 Kč bez DPH, kdy na základě doplnění podkladů bylo opotřebení stanoveno pouze z materiálových položek světelného návěstidla v částce 68 875 Kč a dále kabelového závěru v částce 8 630 Kč. Uhrazená částka 123 370 Kč bez DPH spolu s doplatkem 10 883 Kč bez DPH (tzv. skutečná škoda) pak představuje hodnotu, kterou byl majetek uveden v předchozí stav.

9. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly.

10. Mezi účastníky byla spornou pouze otázka výše pojistného plnění vyplývající z posouzení oprávněnosti amortizace nového stožárového seřaďovacího návěstidla.

11. Podle § 2927 odst. 1 o.z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

12. Podle § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

13. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

14. Podle § 21 odst. 4 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti Č dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, státní organizace Správa železnic plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy podle zvláštního právního předpisu.

15. Podle § 20 odst. 1 zákona č. 264/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších přepisů, vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami.

16. Podle § 20 odst. 4 zákona o drahách technické podmínky provozuschopnosti dráhy a technické podmínky styku drah stanoví prováděcí předpis.

17. Náhrada škody má plnit funkci reparační a má zajistit poškozenému plnou kompenzaci způsobené újmy. Skutečnou škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného a reprezentující majetkové hodnoty, které bylo nutné vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu (srovnej např. rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 25 Cdo 2296/2008). Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. IV. ÚS 444/11 konstatoval, že ustanovení o rozsahu škody mají být vykládána extenzivním způsobem, který zahrnuje všechny ostatní náklady, kterým byl poškozený vystaven v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce a škodou na věci. Při vyčíslování výše škody pro účely úplného odškodnění nelze postupovat formalisticky, nýbrž musí být reflektována sociální a ekonomická realita a tržní vlivy.

18. K otázce amortizace náhradních dílů se Ústavní soud vyjádřil opakovaně (např. rozhodnutí sp.zn. II. ÚS 2221/07 nebo I. ÚS 1902/13). Z podstaty se týká většina judikatury vozidel, což však neznamená, že by taková judikatura nebyla aplikovatelná i na věci od vozidel odlišné. Rozsah náhrady škody musí zohlednit výši všech nutných prostředků, které byl poškozený nucen vynaložit k obnovení původního majetkového stavu (v daném případě k opravě věci) tak, aby byla věc z technického hlediska stejně funkční jako před škodnou událostí. Pokud obnovení původního majetkového stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, byla oprava provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodní události. Nelze přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného a neodůvodněně jej znevýhodňovat oproti škůdci. Poškozený se v důsledku škodní události dostává do situace, kdy ačkoliv si na rozdíl od viníka škody počínal v souladu s právem, je nucen vynaložit prostředky na to, aby svou věc mohl používat jako před škodní událostí.

19. Jediným účelem stožárového seřaďovacího návěstidla je zajištění bezpečnosti drážní dopravy. Proto je třeba cenu stožárového seřaďovacího návěstidla nutno určit podle jeho funkčnosti, tj. zda plní účel, pro který byl vyroben a osazen, či nikoliv. V řízení bylo prokázáno, že před škodní událostí bylo stožárové seřaďovací návěstidlo funkční, přičemž jeho poškozením při dané škodní události došlo ke ztrátě jeho funkce, což je zabezpečování bezpečnosti drážní dopravy. K obnově jeho funkce mohlo dojít pouze při výměně za nové návěstidlo, když požadavky na technické náležitosti a technický stav dráhy jsou jasně dány a stanoveny závaznými právními předpisy, zejména zákonem o drahách, jakož i navazujícími prováděcími vyhláškami. Instalací nového návěstidla byl obnoven stav před škodní událostí, když byla obnovena funkčnost návěstidla jako zabezpečovacího zařízení. V daném případě pak není na místě zjišťovat obvyklou cenu návěstidla před jeho poškozením, neboť s ohledem na specifičnost tohoto bezpečnostního zařízení, nelze v dané věci o zvýšení obvyklé ceny návěstidla a případném bezdůvodném obohacení žalobce uvažovat. S návěstidly není běžně obchodováno a sám žalobce je jeden z mála, není-li jediný, kdo má důvod návěstidla koupit. Nelze tak určit„ tržní“ hodnotu návěstidla s ohledem na to, že se jedná o věc běžně neobchodovatelnou. Z těchto důvodů soud zamítl návrh na doplnění dokazování znaleckým posudkem ke stanovení obvyklé ceny předmětného návěstidla bezprostředně před škodní událostí.

20. V projednávané věci bylo v zájmu bezpečnosti drážní dopravy nutné poškozené návěstidlo nahradit návěstidlem novým, pročež provedenou opravou došlo k obnovení původního provozního, technického a funkčního stavu návěstidla, nikoliv ke zvýšení jeho obvyklé ceny. K odečtení amortizace od ceny použitého materiálu tudíž došlo neoprávněně.

21. Soud proto dospěl k závěru, že náklady na opravu použitím nových náhradních dílů byly náklady účelně vynaloženými, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobce byl nucen vynaložit žalovanou částku, aby mohla být poškozená věc znovu užívaná plně provozně, technicky a funkčně k týmž účelům jako před pojistnou událostí.

22. Soud proto uzavřel, že žaloba byla podána důvodně, a proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku specifikovanou ve výroku I. rozsudku, a to spolu s úrokem z prodlení od 18. 7. 2020, když podle § 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. je plnění pojistitele splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění, přičemž žalovaná skončila šetření pojistné události dne 13. 1. 2020.

23. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladu řízení. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 163 Kč a z paušální náhrady celkem ve výši 1 200 Kč za 4 úkony (žaloba, doplnění žaloby ze dne 15. 4. 2021 a účast na jednání soudu dne 11. 3. 2021 a 23. 4. 2021) dle vyhlášky ze dne 23. září 2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, celkem tedy 2 363 Kč.