29 C 216/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 29 450 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 29 450 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 18 876 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 29 450 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že uzavřela (zastoupena panem příjmení) se žalovanou (zastoupenou panem příjmení) v září 2019 ústní dohodu o provedení prací podle pokynů žalované, přičemž se nejednalo o první spolupráci mezi účastnicemi. Práce byly provedeny v říjnu 2019 a spočívaly ve vybagrování a rozšíření základových pasů a ostatních zemních prací. Práce byly provedeny v rámci výstavby rodinného domu na adrese adresa, kde práce prováděl zmocněnec žalobkyně, jednalo se o dva dny vždy cca od 7 do 16 či 17 hodin, byly zde kopané i piloty, a dále na adrese adresa, které práce prováděl pracovník žalobkyně v obdobném rozsahu jako v předchozím případě. O provedení prací svědčí skutečnost, že bez vykopání základových pasů by žalovaná nemohla pokračovat v další realizaci výstavby. Na základě provedených prací vystavila žalobkyně fakturu č. 2019 ze dne datum splatnou datum znějící na částku 18 000 Kč (obec) a fakturu č. 2019 ze dne datum splatnou datum znějící na částku 11 450 Kč (část obce), cena prací byla takto domluvena. Faktury byly žalované zaslány mailem, žalovaná proti nim nevznesla připomínky.

2. Žalovaná nárok sporovala s tím, že žádný závazek mezi účastnicemi uzavřen nebyl, žalovaná ústní smlouvy zásadně neuzavírá. Na výkopy na uvedených stavbách poptala žalovaná firmu právnická osoba se sídlem adresa, další výkopové práce realizovala sama žalovaná.

3. Soud zjistil z provedených důkazů tento skutkový stav:

4. Z výslechu jednatele žalované, jméno příjmení, soud zjistil: Akce na obec a část obce částečně realizoval on a částečně tam měl jiné dodavatele. ulice s žalobkyní v minulosti proběhla, spolupracovali na akci v obec začátkem roku 2019, kde žalobkyně zajišťovala práci s malým bagrem, ale byly tam nějaké problémy s kamením, výkopy byly špatné. Poté v roce 2019 realizovali akci buď na část obce nebo obec, je to ulice ulice. jméno pracovníci žalobkyně poškodili fasádu domu při výkopu okolo domu, poté již nebyl důvod s žalobkyní dále pokračovat. Žalovaná využívá subdodávky na práce s velkými stroji, tedy s velkými bagry, na akci obec byl takový potřeba, protože se tam vykopávaly velké kořeny. Kopaly se základové pasy včetně pilotů. Akce obec byla až po akci část obce, jednalo se o srovnání pozemků, to byla ale nějaká firma přímo od investora, ta byla místní, která měla techniku na zemní práce. Žalovaná tam dělala práce prostřednictvím firmy příjmení, kde tam byl traktorbagr a jeho strojník. Žalovaná měla s právnická osoba navázanou spolupráci právě z předchozí akce v část obce. Dále tam byla nějaká firma přímo investora, která prováděla vrty a další výkopové práce. Investorem byl pan jméno příjmení. Jednatel žalované tam kopal rozvody pro kanalizaci. Pokud jde o akci část obce, tam se jednalo o srovnání pozemků, což byla první spolupráce žalované se právnická osoba a jejím strojníkem. Proběhla tam zavážka cihel a materiálu. Strojník firmy příjmení kopal základy a jednatel žalované kopal rozvody pro kanalizaci a svod vody. Oslovili právnická osoba na tyto dvě akce, protože byli místní a byli dostupní. Pokud jde o pořizování fotodokumentace nebo videozáznamu z místa, takto jednatel žalované nedělá pravidelně, dokumentuje spíše výslednou stavbu, ale občas dokumentuje i práce. V posuzované věci dokumentoval, jak probíhalo trhání kořenů, aby investorovi doložil, že to nebylo úplně jednoduché. Pokud jde o faktury žalované, jednatel žalobkyně v datové schránce viděl nějaké zprávy od žalované, zda byly jejich součástí i faktury, si není jistý, nepovažoval za nutné reagovat. Ústní smlouva na provedení prací, které jsou předmětem řízení, uzavřena nebyla. Pokud jde o fotografie na č.l. 90 a násl. spisu, ty nikdy neviděl, ale mohly vzniknout kdekoliv. Pokud jde o oranžové čáry, takto je ohraničení výkopových základových pasů pro bagristu, aby věděl, kde má kopat. Žalovaná používá bílé, tedy vápno, nepoužívá růžové, které jsou na fotografiích.

5. Z výslechu svědka celé jméno svědka soud zjistil: Není zaměstnanec žalobkyně, jen jej žalobkyně občas požádá o pomoc, že jako řidič někam odveze bagr. Požádá jej o to vždy pan příjmení. Tato spolupráce probíhá tak posledních pět let, děje se to tak dvakrát za měsíc. Svědek je invalidní důchodce, takže jinou práci nemá. Jeho práce spočívá v tom, že dojede tam, kde se bagr nachází, to je zpravidla nějaká jiná stavba, převeze jej tam, kam se po něm chce, tam ho nechá a už dál nebagruje, to dělají jiní lidi, kteří mají od těch bagrů klíče. Pokud jde o zakázky obec, obec či obec, to svědek neví. Pamatuje si část obce, že tam vezl bagr. Název ulice si svědek nepamatuje, byl tam„ kulaťák“ a benzínka. Byl tam nějaký špatný plot, tak ho svědek odstranil, bagr přivezl a pak plot dal nazpátek, aby se tam nikdo nedostal. Bylo to asi čtyři roky zpátky, asi jaro. Na místě nepotkal nikoho dalšího, nebyly tam stroje žádné jiné firmy. Bagrista byl jméno příjmení či anonymizováno, ten pro žalobkyni bagroval celou dobu a svědek jej tam potkal, když pro bagr jel, asi za čtyři dny. Na místě byl dělané asi nějaké zemní práce, asi něco vybagrovaného. Na žádné další akce si nevzpomene. Ta část obce mu utkvěla, protože to bylo takové specifické, že musel odklízet ten plot. Pokud jde o obec, tak svědek netuší, jestli tam někdy byl.

6. Z výslechu svědka celé jméno svědka soud zjistil: Zná se se zmocněncem žalobkyně dlouho, dělali hodně práce hlavně po obec, práce výkopové a bourací. Svědek není zaměstnanec žalobkyně, je OSVČ. Poslední tři roky pro žalobkyni nepracuje, ale zhruba šest let předtím pracovali hodně, tedy výkopové práce, bourací práce, co bylo potřeba, v podstatě každý měsíc. Svědek neobsluhuje žádné stroje, neřídí bagr, dělá všechno rukama. Pracovali v obec i mimo část Prahy části obec nebo 15 až 20 km od obec obec si svědek nepamatuje, má na to faktury, odměna byla za úkol. Práce byly v část obce, na část obce, často to byla obec a číslo, tam kopali nějaké výkopové práce pro plyn, obec a číslo, to bylo také kopání, jednou byli v nějaké vesničce asi 10 až 15 km za část Prahy kopali základy, tedy pasy, to je tak čtyři až pět let zpátky. Bylo to narychlo, v pátek svědkovi zavolali a v sobotu to musel jít vykopat, měl se tam lít nějaký beton. Pokud je svědkovi předestřen název část obce, tak ano, to je na ten směr. Na místě byl nějaký bagr, už to bylo vykopané a bylo potřeba to rozšířit do stran, a to už ten bagr nezvládl, takto museli udělat ručně.

7. Ze strany jméno příjmení byla žalované dne datum zaslána cenová nabídka týkající se zemních prací (zásypu studně, srovnání pozemku a odvozu suti, výkopů základů včetně odvozu zeminy) na rodinném domě na adrese adresa (zjištěno z cenové nabídky a e-mailové komunikace mezi jméno příjmení a p. příjmení).

8. Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. 2019 ze dne datum splatnou datum znějící na částku 18 000 Kč (zjištěno z faktury č. 2019) a fakturu č. 2019 ze dne datum splatnou datum znějící na částku 11 450 Kč (zjištěno z faktury č. 2019) a vyzvala žalovanou k jejich úhradě výzvou ze dne datum odeslanou týž den (zjištěno z výzvy a dodejky datové zprávy).

9. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv; soud nezjistil ničeho podstatného z předložených fotografií a videozáznamů, neboť z nich není zřejmé, kdy a kde byly pořízeny. Na fotografiích i videozáběrech jsou patrné pouze vykopané základy a stroj s označením„ příjmení“, aniž by bylo seznatelné, na jakém místě byly záběry či fotografie pořízeny a kdy. Soud dále nedoplňoval dokazování GSP záznamem bagru, který měla mít žalobkyně zapůjčený z půjčovny pro účely akcí pro žalovanou, neboť sama žalobkyně uvedla, že půjčovně se konkrétní záznamy nepodařilo dohledat, nadto má soud za to, že ani tento důkaz by z níže uvedených důvodů ničeho nezměnil.

10. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V občanském soudním řízení, jehož principy se posuzovaná věc řídí, jsou účastníci zatíženi tzv. břemenem tvrzení a břemenem důkazním. Je tedy na nich, aby dostatečně konkrétně tvrdili všechny rozhodné okolnosti a k jejich prokázání označili a předložili odpovídající důkazy; neunesení byť jednoho z těchto břemen má za následek neúspěch strany ve sporu. Žalobkyně tvrdila, že pro žalovanou na základě ústní dohody provedla práce spočívající ve výkopových pracích v část obce a obec v říjnu 2019 s tím, že sjednaná cena odpovídá částkám na fakturách. příjmení mohla být žalobkyně úspěšná, musela by tato svá tvrzení prokázat, tedy prokázat, že mezi účastnicemi skutečně došlo k uzavření (ústní) smlouvy o tvrzeném obsahu včetně ujednání o ceně a že žalobkyně práce skutečně vykonala. Důkazní břemeno ohledně těchto tvrzení tíží žalobkyni, která v tomto směru byla podle § 118a o.s.ř. poučena písemnou výzvou a poté shodně i na ústním jednání. Žalobkyně však neprokázala, že by mezi účastnicemi byla smlouva uzavřena, když toto tvrzení z žádného důkazu neplyne a žalobkyně k jeho prokázání předložila toliko faktury. Faktura však není důkazem o existenci závazku mezi stranami, není smlouvou, ale pouze daňovým dokladem a ve své podstatě výzvou k zaplacení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 32 Odo 276/2005). Pokud jde o samotné provedení prací, k jejich prokázání navrhla žalobkyně výpovědi jednatele žalované a svědky celé jméno svědka a celé jméno svědka. Jednatel žalované popřel, že by smlouva na provedení předmětných prací byla uzavřena a uvedl, že práce na akcích část obce a obec částečně realizoval sám, částečně spoluprací se právnická osoba. Svědci celé jméno svědka a celé jméno svědka pak vypovídali velmi obecně, svědek celé jméno svědka si vzpomněl na část obce, avšak pouze s tím, že tam někdy dle pokynu žalované vezl bagr, na jinou akci či místo si nevzpomněl, a to i přesto, že pro žalobkyni dle svých slov pracoval po dobu cca pěti let zhruba dvakrát do měsíce. Svědek celé jméno svědka na výslovný dotaz stran část obce uvedl, že tím směrem někdy pracovali, rovněž však neuvedl nic bližšího. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by s žalovanou uzavřela smlouvu, jejímž obsahem by byl závazek žalobkyně provést práce a závazek žalované zaplatit za ně požadované částky, rovněž soud nemá za prokázané samotné provedení prací. Proto soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, náleží jí proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 2 300 Kč za úkon za 6 úkonů (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření k žalobě, 3. vyjádření ze dne datum, 4. účast na jednání dne datum, 5. vyjádření ze dne datum a datum, 6. účast na jednání dne datum), celkem 13 800 Kč. Žalované dále náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 o.s.ř. za 6 úkonů po 300 Kč, tedy 1 800 Kč a náhrada DPH ve výši 3 276 Kč. Celkové náklady činí 18 876 Kč Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalované dle § 149 odst. 1 o.s.ř., ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí (exekucí).