29 C 22/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 9 652,90 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 9 652,90 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 9. 6. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 890 Kč do tří dnů o právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku 954 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení v záhlaví specifikované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem a provozovatelem vozidla Cadillac Escalade, rz anonymizováno číslo. Dne 20. ledna 2017 přibližně v 6:45 hod. došlo ke střetu provozů vozidla žalobce, přičemž v daném okamžiku bylo vozidlo řízeno panem jméno celé jméno účastníka, jednatelem žalobce, s vozidlem tovární značky Peugeot 206, rz anonymizováno číslo, kteréžto je na základě pojistné smlouvy číslo pojištěno u žalované, a jehož řidičkou byla v okamžiku střetu provozů paní jméno příjmení. V důsledku jízdy/provozu vozidla Peugeot došlo k vymrštění kamínku a jeho nárazu do čelního skla vozidla žalobce, v důsledku čehož došlo k jeho poškození. V době nehody se ve vozidle žalobce na místě spolujezdce nacházela paní celé jméno svědkyně, která okamžik poškození čelního skla zaznamenala. O předmětné události byla žalovaná žalobcem řádně informována, mj. jí bylo předloženo vyjádření žalobce k dopravní nehodě a záznam o dopravní nehodě podepsaný řidičkou vozidla Peugoet. Oznámení pojistné události žalovaná potvrdila přípisem ze dne 23. ledna 2017. Vzhledem k tomu, že v důsledku poškození čelního skla nesplňovalo vozidlo žalobce podmínky pro provoz na pozemních komunikacích dle vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu na pozemních komunikacích, nechal žalobce čelní sklo vyměnit, přičemž cena výměny byla vyčíslena na 9 652,90 Kč bez DPH. Žalobce se neztotožnil se závěry žalované o údajnému neprokázání kauzálního nexu mezi škodnou událostí a vznikem škody, a to jak ve smyslu relevantní právní úpravy, tak i ve smyslu názoru doktríny a závěrů judikatury Nejvyššího soudu ČR. Je nepochybné, že příčinná souvislost mezi právní skutečností a vznikem škody je jednou ze základních podmínek odpovědnosti za škodu v občanském právu. Zároveň je však tuto podmínku a její splnění nutno správně interpretovat, když„ příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů občanskoprávní odpovědnosti za škodu je dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věci i podle obecné zkušenosti, resp. poznatků adekvátním, a tím právně významným - relevantním důsledkem protiprávní úkonu či škodní události“ (srovnej: Knappová, Švestka, Dvořák, Občanské právo hmotné 2, 4. aktualizované a doplněné vydání). Judikatura Nejvyššího soudu ČR, konkrétně reprezentovaná např. rozhodnutím vydaným pod sp. zn. 25 Cdo 1628/2013, tento závěr ve smyslu teorie adekvátní příčinné souvislosti doplňuje tak, že ve smyslu této soudem uznávané teorie se pro závěr o příčinné souvislosti považuje za dostačující 70% - 80% pravděpodobnost. Otázkou kauzálního nexu je třeba se zabývat v každém konkrétním případě zvlášť a velmi důkladně, neboť o příčinné souvislosti nelze činit povšechné závěry. V tomto smyslu, ve shora nadepsaném případě žalobce předložil žalované podrobné vyjádření poškozeného k dopravní nehodě, obsahující kromě přesného popisu skutkového děje pojistné události též nákres tohoto děje. V záznamu o dopravní nehodě podepsaného paní jméno příjmení pak byly skutkové okolnosti škodní události popsány následujícím způsobem:„ Během jízdy vozidla Peugeot 206, odlétl kámen, do čelního skla a rozbil je.“ Konečně z vlastnoručně sepsaného čestného prohlášení paní celé jméno svědkyně ze dne 9. března 2017, ve kterém tato vlastními slovy líčí průběh škodní události, vyplývá, že na silnici nebylo kromě výše specifikovaných vozidel žádné jiné, v souvislosti s jehož provozem by, byť i jen teoreticky, mohla vzniknout škoda na vozidle žalobce.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě žalobou uplatněný nárok zcela neuznala, když dále konstatovala, že žalované byla dne 30. 1. 2017 oznámena škodní událost, ke které mělo dojít dne 20. 1. 2017. Oznamovatel – pojištěný výslovně uvedl, že„ neví, zda kámen odlétl jeho vozidla“. Žalovaná je přesvědčena, že řidič škodícího vozidla nemůže potvrdit, že k nehodě tak, jak je popsaná, skutečně došlo. Stejně tak je notorietou v obdobných sporech, že není v silách lidského oka zaregistrovat letící předmět od vozidla.

3. Jelikož se jedná o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné, je odůvodnění koncipováno v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., když obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.

4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobce dne 20. 1. 2017 nahlásil žalované škodnou událost, při které mělo dojít téhož dne na veřejné komunikaci v obec k poškození čelního skla vozidla žalobce odlétnutím kamínku od předjedoucího vozidla Peugeot 206, rz anonymizováno číslo. Oprava čelního skla činila částku 9 652,90 Kč vč. DPH. Žalovaná dne 24. 5. 2017 ukončila šetření škodné události bez vyplaceného pojistného plnění s odůvodněním, že nebylo prokázáno, že k poškození čelního skla žalobce došlo právě odlétnutým kamínkem předjedoucího vozidla Peugeot 206, rz anonymizováno číslo, které je pojištěno u žalované z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

5. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by k poškození čelního skla vozidla žalobce došlo právě při tvrzeném škodním ději. Ačkoliv svědkyně celé jméno svědkyně, která byla spolujezdkyní ve vozidle žalobce v době tvrzené škodní události, soudu předložila své čestné prohlášení, ve kterém uvedla, že od vozidla jedoucího před vozidlem žalobce odlétl kámen, který poškodil čelní sklo, v daném případě odlétající předmět od kola jedoucího vozidla nelze vzhledem k omezením lidského zraku postřehnout a nemůže jej tedy vidět ani řidič či spolujezdec poškozeného vozidla, natož řidič škodícího vozidla. Tuto skutečnost, tedy, že neviděla, jestli se jednalo o kamínek, či jiný předmět, svědkyně celé jméno svědkyně potvrdila ve své svědecké výpovědi. Dále byl v řízení vyslechnut jednatel žalobce celé jméno účastníka, řidič vozidla žalobce v době tvrzené události a svědkyně celé jméno svědkyně, řidička předjedoucího vozidla. Tito shodně vypověděli, že odlétající kamínek neviděli, M. celé jméno účastníka vypověděl, že pouze uslyšel náraz na čelní sklo. Porovnáním předmětných výpovědí soud zjistil, že si tyto odporují. Ačkoliv žalobce fotografiemi a leteckými snímky z tvrzeného místa škodní události prokazuje, že v daném úseku se podél silnice nenachází jakákoliv vzrostlá vegetace, svědkyně celé jméno svědkyně vypověděla, že„ co se týče stavu krajiny kolem vozovky, byly kolem lesy, u krajnice byl hned příkop a tam byla hned zalesněná krajina“. Dále svědkyně příjmení vypověděla, že„ co se týče okolí vozovky, byly stromky kolem vozovky na každé straně“. Rozpor je taktéž mezi výpovědí jednatele žalobce příjmení celé jméno účastníka ohledně místa, kde k poškození skla mělo dojít –„ na rovince 30 m za přejezdem, kdy ihned začal blikat“, svědkyně celé jméno svědkyně však tuto vzdálenost uvedla jako„ 200 m za přejezdem“.

6. Co se týče právního posouzení, vyplývá nárok žalobce z § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoP“), dle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, ve spojení s § 2927 odst. 1, § 2951 odst. 1, § 2952 a § 2969 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalobce neprokázal, že k poškození čelního skla jeho vozidla došlo provozem vozidla pojištěného u žalované, tak jak bylo žalobcem tvrzeno (výrok I.).

8. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, neboť žaloba byla zamítnuta, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení. Ta se sestává ze odměny za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 26. 8. 2021 a účast na jednání soudu dne 21. 12. 2020 a 6. 9. 2021) 1 úkon za 1 500 Kč, v součtu 7 500 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 5 úkonů právní služby ve výši celkem 1 500 Kč a dále 21% DPH v částce 1 890 Kč, celkem tedy 10 890 Kč.

9. Obsah výroku III. je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu tvoří svědečné za výslech svědkyně celé jméno svědkyně, které jí bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 6. 2021, č.j. 29 C 22/2020- 88, pravomocně přiznáno ve výši 954 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem včas a řádně splněny, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí či exekuci.