29 C 235/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem anonymizována dvě slova číslo PSČ obec a číslo – část obce o zaplacení 18 955 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 065 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 065 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení a dále částku 8 890 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 890 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 068 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 18 955 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl do dne 23. 5. 2018 vlastníkem bytové jednotky 011 v budově [adresa], bytový dům, [adresa žalobkyně], evidovaný v LV: [číslo], nacházející se na pozemku p. č. st. [číslo], zapsaném na LV: [číslo], katastrální území Říčany u Prahy, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj (dále jen„ předmětná bytová jednotka“). Byl tak v právním postavení příjemce služeb spojených s užíváním bytu podle ustanovení § 2 písm. b), bod 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o službách“) a vznikala mu tak práva a povinnosti vůči žalobci jako poskytovateli těchto služeb. Žalobce poskytoval v souladu s § 3 odst. 1 zákona o službách a § 2247 a 2252 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů žalovanému následující druhy služeb spojené s užíváním bytu: a) dodávku tepla, b) centralizované poskytování teplé vody, c) dodávku vody a odvádění odpadních vod, d) provoz výtahu, e) osvětlení společných prostor v domě (elektřina SP), f) úklid společných prostor v domě, g) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu prostřednictvím společné televizní antény (STA), h) odvoz komunálního odpadu. Součástí služeb spojených s užíváním bytu byly rovněž příspěvek na úhradu odměny správce domu [právnická osoba] [obec] spol. s r.o., [IČO] (dále jen„ odměna správce“) a příspěvek na úhradu poměrné částí nákladů za provedení rozúčtování tepla, studené vody a TUV dle měrných indikátorů [právnická osoba] (tzv. vedlejší náklady). Dále měl žalovaný, jakožto člen SVJ povinnost přispívat do Fondu oprav. Žalovaný ovšem část služeb a dalších plnění, k nimž mu vznikla povinnost úhrady na základě vlastnictví předmětné bytové jednotky, do dnešního dne žalobci neuhradil. Vědomí dlužníka o existenci dluhu potvrzuje i e-mailová zpráva manželky žalovaného, paní [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne 20. 3. 2018, v níž uvedla:„ Dobrý den, prosím o celkový výpis dlužné částky, rádi bychom vše vyrovnali před prodejem bytové jednotky.“ Žalobce eviduje u žalovaného za zúčtovací období 1. 1. 2018 – 23. 5. 2018 včetně nedoplatku z předchozího roku dlužnou částku neuhrazených plateb za úhradu služeb spojených s bydlením a příspěvku do Fondu oprav za rok 2018 v celkové výši 18 955 Kč. Předmětná částka se skládá a) z nedoplatku žalovaného za předcházející zúčtovací období ve výši 10 065 Kč, b) z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2018 ve výši 5 818 Kč, c) z dlužného příspěvku do fondu oprav za rok 2018 ve výši 3 072 Kč. Vyúčtování náhrady za služby za rok 2017 ve výši 10 065 Kč bylo stanoveno v souladu s rozúčtováním v poměru naměřených hodnot, tj. na základě stejných kritérií jako vyúčtování za rok 2018, přičemž nedoplatek či přeplatek vyplývající z vyúčtování je podle čl. XIV. odst. 7 Stanov [název žalobkyně] ze dne 27. 1. 2017 (dále jen„ Stanovy“) ve spojení s § 7 odst. 3 zákona o službách, za použití § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního období. Tato částka se tedy stala splatnou dne 1. 8. 2018. Vyúčtování za rok 2018 bylo žalovanému zasláno správcem žalobce – [právnická osoba] [obec] spol. s.r.o., [IČO], doporučeně dne 30. 4. 2019, a to na adresu uváděnou ve veřejných registrech, na které byla pošta žalovaným prokazatelně převzata. Žalovaný ke splnění svých dílčích povinností ve věci byl opakovaně upomínán a vyzýván. Splatnost dluhu za rok 2017, tj. částky ve výši 10 065 Kč nastala již ke dni 1. 8. 2018, splatnost zbylé dlužné částky ve výši 8 890 Kč na základě vyúčtování za rok 2018 nastala ke dni 1. 8. 2019, neboť nedoplatek či přeplatek vyplývající z vyúčtování je podle čl. XIV. odst. 7 Stanov ve spojení s ustanovením § 7 odst. 3 zákona o službách, za použití § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního období. Konečně poslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu ze dne 20. 9. 2019. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě (v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu) navrhl žalobu zamítnout, když dále uvedl, že pověřená osoba účetní správy nemovitostí společnosti [právnická osoba] paní [jméno] [příjmení] na dotaz o výsledek účtu žalovaného uvedla písemně dne 21. 3. 2018, že výsledná dlužná částka ke dni 31. 3. 2018 je 10 777 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dne 23. 5. 2018 předal předmětnou bytovou jednotku novému vlastníku, zůstává od 31. 3. 2019 (správně 2018, pozn. soudu) období ve výši necelých dvou měsíců, za které má právo [právnická osoba] žádat úhradu zálohové platby ve výši 2 x 1 473 Kč. A vzhledem k tomu, že v předmětném bytě nikdo v roce 2018 nebydlel, dalo by se předpokládat, že platby za teplo - plyn a studenou vodu (měsíčně 400 Kč a celkem za období 2018 2 000 Kč) budou ve vyúčtování vráceny zpět. Rovněž pak poslední žalovaná položka, a to domnělý dlužný příspěvek do fondu oprav za rok 2018 ve výši 3 072 Kč je již obsažena v předpisu v Evidenční listu vlastníka ve výši 648 Kč měsíčně.

3. Žalobce ve vyjádření ze dne 8. 9. 2020 konstatoval, že ze strany žalovaného v minulosti nikdy nedošlo ke zpochybnění požadovaného vyúčtování, opakovaně docházelo na straně žalovaného k prodlení s hrazením pravidelných plnění. Důkazem toho je např. výzva a přehled neuhrazených plateb již za rok 2016. [příjmení] nárok uplatněný žalobcem tak nikdy nebyl a ani nemohl být po věcné stránce na straně žalovaného zpochybněn. Dále žalobce soudu předložil vyčíslení a doložení skutečných nákladů služeb souvisejících s užíváním bytové jednotky žalovaného za rok 2017 a 2018.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že žalovaný byl minimálně od roku 2016 do 23. 5. 2018 vlastníkem bytové jednotky 011 v budově [adresa], bytový dům, [adresa žalobkyně], evidovaný na [list vlastnictví], nacházející se na pozemku p. č. st. [číslo], zapsaném na [list vlastnictví], katastrální území Říčany u Prahy, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj (dále jen„ bytová jednotka“). Z individuálního účtu za vytápění za užívání předmětného bytu za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 má soud za zjištěné, že žalovaný za toto období spotřeboval teplo na vytápění předmětného bytu ve výši 2 385,03 Kč. Z individuálního účtu za vodu za užívání předmětného bytu za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 má soud za zjištěné, že žalovaný za toto období spotřeboval teplou užitkovou vodu ve výši 3 669,61 Kč a studenou vodu ve výši 3 583,65 Kč. Z Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2017 ze dne 9. 4. 2018 soud zjistil, že za užívání předmětné bytové jednotky v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 vznikl žalovanému nedoplatek celkem ve výši 10 065 Kč, když skutečné náklady za služby činily částku celkem 13 606,86 Kč, předepsané zálohy za služby činily částku celkem 9 900 Kč a průběžný nedoplatek do 31. 12. 2017 činil částku 6 358 Kč. Žalovaný byl ve Vyúčtování poučen, aby případný nedoplatek uhradil do 30 dnů od obdržení vyúčtování na účet společenství vlastníků a aby případné reklamace uplatnil písemně nebo e-mailem na adresu [právnická osoba] [obec] spol. s r.o., nejpozději do 21 dnů po obdržení vyúčtování. Z Evidenčních listů vlastníka [titul] [celé jméno žalovaného] k předmětné bytové jednotce za období od 1⁄ 2018 do 4⁄ 2018 soud zjistil, že byly žalovanému za každý tento měsíc předepsány zálohy v celkové výši 1 473 Kč, sestávající se ze zálohy na následující platby: fond oprav 648 Kč, teplo – plyn 300 Kč, studená voda 100 Kč, odpad 45 Kč, STA 10 Kč, výtah 56 Kč, úklid vnitř. spol. prostor 57 Kč, TUV 100 Kč, odměna správce 143 Kč, elektřina společných prostor 14 Kč. Z Evidenčního listu vlastníka [titul] [celé jméno žalovaného] k předmětné bytové jednotce za období 5⁄ 2018 soud zjistil, že byly žalovanému za tento měsíc předepsány zálohy v celkové výši 1 093 Kč, sestávající se ze zálohy na následující platby: fond oprav 480 Kč, teplo – plyn 230 Kč, studená voda 68 Kč, odpad 34 Kč, STA 3 Kč, výtah 51 Kč, úklid vnitř. spol. prostor 46 Kč, TUV 67 Kč, odměna správce 106 Kč, elektřina společných prostor 8 Kč. Z individuálního účtu za vytápění za užívání předmětného bytu za období od 1. 1. 2018 do 23. 5. 2018 má soud za zjištěné, že žalovaný za toto období spotřeboval teplo na vytápění předmětného bytu ve výši 1 159,90 Kč. Z individuálního účtu za vodu za užívání předmětného bytu za období od 1. 1. 2018 do 23. 5. 2018 má soud za zjištěné, že žalovaný za toto období spotřeboval teplou užitkovou vodu ve výši 1 563,48 Kč a studenou vodu ve výši 1 316,23 Kč. Z Přehledu předpisů a plateb vyhotoveného dne 21. 3. 2018 má soud za zjištěné, že k tomuto dni činí nedoplatek částku celkem 10 777 Kč, sestávající se z neuhrazených záloh za období od 9⁄ 2017 do 3⁄ 2018, přičemž za měsíc 9⁄ 2017 žalovaný z předepsané zálohy ve výši 1 473 Kč uhradil pouze částku 1 007 Kč, a za měsíce 10⁄ 2017 až 3⁄ 2018 nezaplatil při totožné výši měsíční zálohy, tj. 1 473 Kč, za předmětné období ničeho. Z Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2018 ze dne 30. 4. 2019 soud zjistil, že za užívání předmětné bytové jednotky v období od 1. 1. 2018 do 23. 5. 2018 vznikl žalovanému nedoplatek celkem ve výši 18 955 Kč, když skutečné náklady za služby činily částku celkem 5 817,95 Kč, předepsané zálohy za služby činily částku celkem 3 913 Kč a průběžný nedoplatek do 31. 12. 2018 činil částku 17 050 Kč, sestávající se z příspěvku do FO za rok 2018 ve výši 3 072 Kč, předepsaných záloh za rok 2018 ve výši 3 913 Kč a nedoplatku za rok 2017 ve výši 10 065 Kč. Žalovaný byl ve Vyúčtování poučen, aby případný nedoplatek uhradil do 30 dnů od obdržení vyúčtování na účet společenství vlastníků a aby případné reklamace uplatnil písemně nebo e-mailem na adresu [právnická osoba] [obec] spol. s r.o., nejpozději do 21 dnů po obdržení vyúčtování. Z podacího lístku České pošty, s.p. ze dne 30. 4. 2019 má soud za zjištěné, že tohoto dne [právnická osoba] [obec] spol. s r.o. podala na poštu zásilku obsahující Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2018, a to k doručení žalovanému na adresu [adresa žalovaného]. Z Výzvy k okamžité úhradě plateb ze dne 10. 10. 2018 má soud za zjištěné, že touto vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 30. 10. 2018. Podle čl. XIV. odst. 6 věta druhá Stanov [název žalobkyně] ze dne 27. 1. 2017, nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 (sedmi) kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

6. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o službách“), tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby.

7. Podle § 2 zákona o službách se pro účely tohoto zákona rozumí a) poskytovatelem služeb 1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo 2. společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, b) příjemcem služeb 1. nájemce bytu, nebo 2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, c) zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb, d) náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky, e) rozúčtováním vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby, f) vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období, g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb 1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, 2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo 3. osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

8. Podle § 3 odst. 1 zákona o službách, službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

9. Podle § 7 zákona o službách není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

10. Podle § 8 zákona o službách na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce poskytoval žalovanému služby spojené s užíváním předmětné bytové jednotky, a to minimálně od roku 2016 do 23. 5. 2018. Žalovaný jako vlastník předmětné bytové jednotky tak byl povinen zaplatit žalobci náklady na poskytnuté služby, které byly mj. obsahem vyúčtování za rok 2017 a 2018. Za zúčtovací období roku 2017 vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 10 065 Kč, jak bylo prokázáno z Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2017 ze dne 9. 4. 2018. Žalovaný námitky ke způsobu a obsahu tohoto vyúčtování nevznesl a správnost předmětného vyúčtování nesporoval. Za zúčtovací období od 1. 1. 2018 do 23. 5. 2018 vznikl žalovanému nedoplatek v celkové výši 18 955 Kč, sestávající se z výše uvedeného nedoplatku za rok 2017 v částce 10 065 Kč, z nezaplacených záloh na služby za rok 2018 v částce 3 913 Kč, z nezaplaceného příspěvku do fondu oprav za rok 2018 v částce 3 072 Kč a z rozdílu skutečných nákladů za služby za rok 2018 a předepsaných záloh, tj. v částce 1 904,95 Kč, jak bylo prokázáno z Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2018 ze dne 30. 4. 2019. Žalovaný námitky ke způsobu a obsahu tohoto vyúčtování nevznesl a správnost předmětného vyúčtování nesporoval. Pokud se jedná o námitku žalovaného, že s touto výší nedoplatku nekoresponduje nedoplatek vyčíslený v Přehledu předpisů a plateb ze dne 21. 3. 2018, soud k tomuto uvádí, že daný přehled obsahuje pouze evidenci předpisů a úhrad záloh na služby, nikoliv skutečných nákladů na služby za předmětná zúčtovací období. Pokud se dále žalovaný domnívá, že skutečné náklady za teplo a vodu za rok 2018 (tj. do 23. 5. 2018) nedosáhly ani výše předepsaných záloh, a proto by měl žalovanému vzniknout určitý přeplatek, který by mu měl být vrácen, k tomuto soud konstatuje, že výše skutečných nákladů za toto zúčtovací období byla prokázána individuálními účty za vytápění a za vodu, kdy žalovaný spotřeboval teplo na vytápění předmětného bytu ve výši 1 159,90 Kč, teplou užitkovou vodu ve výši 1 563,48 Kč a studenou vodu ve výši 1 316,23 Kč Tyto skutečné náklady v dané výši jsou obsahem Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2018 ze dne 30. 4. 2019, tedy dané vyúčtování vychází v těchto položkách nákladů na služby právě z těchto skutečně spotřebovaných nákladů ve výše uvedených částkách. Žalovaný taktéž neuhradil příspěvek do fondu oprav za zúčtovací období 1. 1. 2018 do 23. 5. 2018, když za toto období nezaplatil měsíční zálohy na služby, přičemž součástí záloh je i předmětný příspěvek. Ačkoliv bylo žalovanému vyúčtování za rok 2018 prokazatelně doručeno, jak vyplývá z podacího lístku České pošty, s.p. ze dne 30. 4. 2019, žalovaný dlužnou částku v celkové výši 18 955 Kč žalobci neuhradil. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobci právě částku ve výši 18 955 Kč.

12. O úroku z prodlení z částek nedoplatku za rok 2017 a za rok 2018 rozhodl soud podle čl. XIV. odst. 6 Stanov [název žalobkyně] ze dne 27. 1. 2017 (dále jen„ Stanovy“) ve spojení s § 7 odst. 3 zákona o službách. Výše úroku pak vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení.

13. Pro nadbytečnost soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem manželky žalovaného, neboť existence i výše nedoplatku byla jednoznačně prokázána provedenými listinnými důkazy.

14. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, dále z odměny za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu dne 20. 7. 2020, další porada s klientem dne 2. 9. 2020 přesahující jednu hodinu, vyjádření ze dne 8. 9. 2020, účast na jednání soudu 8. 3. 2021) 1 úkon za 1 860 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, v součtu za uvedených 7 úkonů právní služby ve výši 2 100 Kč, dále z cestovného dle § 13 odst. 5 AT k poradě s klientem dne 2. 9. 2020 [obec] - [obec] a zpět ve vzdálenosti 54,6 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 33,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 338,70 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 3 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 300 Kč a dále 21% DPH v částce 3 309,33 Kč, celkem tedy 20 068 Kč.