29 C 283/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 461 878,66 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 7 131 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 309 709,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 309 709,66 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 145 038 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 152 169 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 35 706 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 1 559 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 6 255 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 4 191 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 461 878,66 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že dne [datum] byla účastnicí dopravní nehody zaviněné [jméno] [příjmení] jako řidičkou vozidla [příjmení] [příjmení], reg.zn. [anonymizováno] [číslo], odpovědnostně pojištěného u žalované. Žalobkyně utrpěla zranění v podobě těžkého podvrtnutí krční páteře neboli Whiplash syndromu, úrazového poranění meziobratlové ploténky mezi 2. a 3. krčním obratlem a 3. a 4. krčním obratlem, úrazové myelopatie krční míchy a podvrtnutí hrudní páteře. Zdravotní stav žalobkyně si zpočátku vyžádal léčbu na neurologickém oddělení [nemocnice], byla nezbytná operace v podobě uvolnění míchy a stabilizace postiženého úseku krční páteře, k níž došlo dne [datum], následovala dlouhodobá ambulantní léčba a speciální rehabilitace včetně lázeňské léčby. Újma na zdraví byla provázena rozvojem myelopatie krční páteře a vyhřezlou ploténkou tísněnou částí míchy s trvajícím nepříznivým funkčním postižením krční páteře a horních končetin. Žalobkyně požaduje bolestné stanovené posudkem [anonymizováno] [příjmení] v rozsahu 378 bodů, na které žalovaná plnila 36 290 Kč, žalobkyně požaduje doplatek 75 235 Kč. Dále požaduje doplatek náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 294 606 Kč (náhrada stanovená posudkem [anonymizováno] [příjmení] v částce 524 002 Kč po odpočtu plnění žalované 229 396 Kč), dále náklady vynaložené na znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] ve výši 13 310 Kč, cestovné ve výši 21 127,66 Kč za cesty do zdravotnických zařízení za účelem vyšetření a rehabilitací od [datum] do [datum] a náklady na péči poskytovanou žalobkyni manželem [jméno] [příjmení] v rozsahu celkem 480 hodin (prvních 30 dní po nehodě 4,5 hodiny denně, následujících 30 dní 3,5 hodiny denně, dále po propuštění žalobkyně z hospitalizace dne [datum] dalších 30 dní po 4,5 hodinách denně a 30 dní po 3,5 hodinách denně), kdy péče spočívala v zajištění výkonu hygieny, toalety, domácích prací, vaření či stravování. V případě, že by žalobkyně byla nucena využít soukromých pečovatelských služeb, pak by tyto náklady činily částku ve výši 57 600 Kč při hodinové sazbě 120 Kč, kterou nabízí organizace v okolí bydliště žalobkyně.

2. Žalovaná nárok sporovala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nespornou dopravní nehodu zaviněnou řidičkou vozidla [příjmení] [příjmení], reg.zn. [anonymizováno] [číslo] odpovědnostně pojištěného u žalované. Sporovala rozsah zranění žalobkyně s tím, že odpovídajícím plněním na bolestné je částka 36 290 Kč za 123 bodů, což opřela o vyjádření [anonymizováno] [příjmení]. Ten uvedl, že žalobkyně již před nehodou trpěla závratěmi, které byly uzavřeny jako vestibulární neuronitida s nasedajícím BPPV (benigní paroxysmální polohové vertigo – onemocnění charakterizované záchvaty závratí při změně polohy nebo určité poloze těla), byla hospitalizována na neurologii [nemocnice] s vícečetnými potížemi, vše bylo uzavřeno jako migréna se závratěmi a potížemi s krční páteří. Žalobkyně byla po nehodě bez potíží a nevyhledala lékařskou pomoc, teprve v noci na [datum] u ní začaly bolesti v zádech, neurologická zpráva však uvádí poklep páteře nebolestivý, šíje volná, rotace nebolestivé, hybnost C páteře bez omezení, na RTG C páteře kyfotické postavení a blok C2-C6, Th a S páteř s obrazem degenerativních změn; uvedené příznaky odpovídaly klasickému obrazu whiplash injury. Poté došlo k posunům v diagnóze úrazových změn, kdy se ukázalo, že se u žalobkyně jedná o hrubé poškození meziobratlové ploténky C 2/3, C3/4 a edém krční míchy s přechodnou ischemií, současně s distorzí krční páteře a kontuzí krční páteře, které dává [anonymizováno] [příjmení] do souvislosti výlučně s nehodou a považuje je za jedinou příčinu obtíží nastalých u žalobkyně. V případě, že by [anonymizováno] [příjmení] připustil takto těžké a akutní poranění ligamentózního aparátu C páteře do té doby normálně fungujícího a zdravého, už se nejedná o klasický obraz whiplash injury, ale o poranění zcela jiné kategorie, které však nekoresponduje s tím, že žalobkyně odešla z místa nehody„ po svých“. Takto těžké poranění předpokládá okamžitý nástup bolestí C páteře s omezením její hybnosti a nástupem neurologické odezvy a symptomatologie. Nic takového se však u žalobkyně nestalo – u žalobkyně se dostavily bolesti až po 36 hodinách, klinický nález na páteři při ošetření dne [datum] byl v normě. Není možné, aby žalobkyně, která neměla několik hodin po úrazu žádné problémy, měla úrazem poškozeno několik meziobratlových destiček. Podobné obtíže, které žalobkyně udávala po nehodě, měla již před úrazem. Na MR vyšetření z [datum] není žádná zmínka o traumatických změnách na páteři a v operačním nálezu ze dne z [datum] operatér uvádí, že vyjmul„ zcela zdegenerovaný disk“. [anonymizováno]. [příjmení] dospěl k závěru, že C páteř žalobkyně byla v okamžiku úrazu již změněna chronickými a degenerativními procesy a nehoda sice vyvolala mechanismus typický pro whiplash injury, ale na páteři nikoli zdravé. K otázce bolestného se dále vyjádřil znalec [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] tak, že poškození meziobratlových plotének žalobkyně nemá původ v úrazu. Pokud jde o ztížení společenského uplatnění, částka určená [anonymizováno] [příjmení] je rovněž ze shora uvedených důvodů nadhodnocená, [anonymizováno] [příjmení] nezohlednil stav žalobkyně před nehodou. Odškodnění žalobkyně lze akceptovat pouze do míry související s whiplash injury, tj. zraněním nastalým v důsledky předmětné dopravní nehody. Z lékařských zpráv je zřejmé, že léčení a obtíže, za které na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] požaduje odškodnění, se týkají nejen následků nehody, ale též rozsáhlých degenerativních změn páteře, pro které byla hospitalizována a léčena již před nehodou. Rovněž [anonymizována dvě slova] uzavřel, že změny popisované na MR páteře 25 dní po nehodě jsou chronického charakteru s tím, že nehoda způsobila„ toliko“ poranění charakteru whiplash injury v terénu degenerativních změn. Poranění několika meziobratlových plotének žalobkyně není úrazového původu a nemá souvislost s předmětnou dopravní nehodou. Impingment syndrom levého ramene pak rovněž nemá žádnou souvislost s předmětnou dopravní nehodou, první zmínka o něm se objevuje až více než rok po úrazu. K nároku na cestovné žalovaná uvedla, že na něj plnila v částce 7 131 Kč za cesty v období od [datum] do [datum], u dalších cest nemá za prokázanou jejich souvislost s nehodou. Náklady na péči žalovaná sporovala s tím, že se nesouvisí se zraněním žalobkyně při nehodě, ale s jejím obecným onemocněním. Pokud jde o náklady na znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], tento je pro věc neupotřebitelný a náklady jsou tak neúčelné.

3. Žalobkyně reagovala tak, že opatřila vyjádření znalce [příjmení] k posudkům znalců [příjmení] a [anonymizováno], z nějž plyne, že tvrzení, že změny na páteři žalobkyně byly chronické, nelze akceptovat. Úrazové změny na tkáních krční páteře i míchy u zjištěných druhů zranění, které připouští i [anonymizováno] [příjmení], nemusí být patrné. Nelze tudíž tvrdit, že zranění nevznikla či nebyla popisovaného rozsahu včetně výhřezu meziobratlových destiček. Žalobkyně žila před úrazem běžným způsobem života a volnočasovými aktivitami, bez omezení v důsledku postižení páteře. Degenerativní změny na páteři se objevují již po 25 letech věku, většina populace s nimi žije celý život a potíže nemá. Migréna je v dokumentaci popisována pouze jednou, při vyšetření [datum]. Pokud jde o reakci na zranění, každá osoba je individuální s individuální reakcí na úrazové změny. Impingement syndrom může mít svůj původ i v úrazových změnách ramenního kloubu, které se často projevují až s delším časovým odstupem od vzniku zranění ramene v důsledku poúrazových přeměn tkání ramenního kloubu. Pro benign paroxysmální polohové vertigo, migrénu se závratěmi a potížemi s C páteří, MR změny na krční páteří se žalobkyně neléčila soustavně a trvale, před nehodou jimi netrpěla. Je z praxe známá skutečnost, že vznik, následný průběh a dynamika potíží v časném období po jeho vzniku nemusí být provázena výraznějšími obtížemi v důsledku např. současného působení stresových faktorů z uvedené události. Potíže často nastupují v důsledku postupných poúrazových změn zraněných tkání, působení narůstajícího otoku, či dráždění nervových zakončení ve zraněných tkáních. Pokud jde o vynětí zcela zdegenerovaného disku při nehodě, tato skutečnost nevyvrací fakt, že i degenerovaná meziobratlová destička nemohla vyhřeznout právě při dopravní nehodě, zvláště vzhledem k tomu, že žalobkyně v době vzniku zranění a předtím žádnými potížemi s krční páteří netrpěla a nebyla v této době tímto omezena v běžném způsobu života. Žalobkyně žila před nehodou aktivní život, naplno se věnovala řadě sportovních aktivit, žila pestrým společenským životem a ráda cestovala.

4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 7 131 Kč odpovídající uhrazené části cestovních nákladů. Soud proto řízení v této části podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil (výrok I.).

5. Soud vzal dále za svá skutková zjištění tato shodná tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.): Dne [datum] došlo ke škodní události (dopravní nehodě) zaviněné řidičkou osobního automobilu Renault Megane, reg.zn. [anonymizováno] [číslo] pojištěného u žalované. Žalovaná uhradila bolestné v částce 36 290 Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění v částce 229 396 Kč a náhradu cestovních výdajů v částce 7 131 Kč. Dále byla nesporná skutečnost, že cesty v období [datum] až [datum] (uvedené v příloze žaloby na č.l. 83 spisu, resp. 278 spisu) byly skutečně provedeny, rovněž nebyl sporován výpočtový mechanismus cestovného (viz listina na č.l. 88 spisu) s tím, že cesty byly vykonány vozidlem [příjmení] [příjmení] [jméno] se spotřebou paliva (BA) 8,7 l; to, že tato skutečnost není mezi účastníky sporná, plyne i z dopisu žalované ze dne [datum], v němž za část cest vykonaných tímto vozidlem vyplatila pojistné plnění. <b>6. Soud zjistil z důkazů tento skutkový stav:</b> 7. Z výslechu žalobkyně soud zjistil: Před nehodou měla běžné obtíže, trpěla bolestmi hlavy, ale nikoli pravidelně a v takovém rozsahu jako nyní, s ničím se neléčila a nikam nedocházela. Byla hospitalizovaná na neurologii ve [obec], na kapačkách na uvolnění bederní páteře, bylo to po velké námaze po práci na zahradě. Tím, že měla bolesti hlavy, takto bylo uzavřeno jako diagnóza migréna, ale primář žalobkyni řekl, že je to prostě bolest hlavy a že takto se to diagnostikuje. Migrény měla před nehodou cca jednou za půl roku, nyní ji bolí hlava permanentně, migrény jsou hodně silné, má auru, tu předtím nemívala, závratěmi netrpěla. Pokud jede někam dál, musí vzít včas medikaci, aby vydržela cestu. Má problémy s obratností rukou, s jemnou motorikou. Je omezena ve sportu, bojí se pádu, má titanovou výztuhu v krku. Je omezena v účasti na kulturních akcích, které dřív i pořádala, nyní jí vadí hluk a rychle se unaví. Péči po hospitalizaci jí poskytoval manžel a dcera, žalobkyně měla titanovou výztuhu v krku, měla otevřený krk, špatně se to hojilo, měla límec. Potřebovala zpočátku pomoc víceméně se vším, tedy s osobní hygienou, péčí o domácnost, převozem k lékařům a na rehabilitace. Po dobu péče žalobkyně ležela a cvičila, manžel s dcerou jí okolo postele nandali na stoleček jídlo, pití a léky, ale víceméně byli na telefonu, když potřebovala, tak je prozváněla. Pomáhali i sousedé. Prvních 14 dnů nebyla schopna ničeho, bylo třeba ji hlídat. Žalobkyně má problémy se spánkem, otékají jí ruce, má brnění od krku. <i>8. K bolestnému a ZSU:</i> 9. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že znalec na podkladě vyšetření žalobkyně a zdravotnické dokumentace určil zranění žalobkyně způsobená nehodou jako těžké podvrtnutí krční páteře (whiplash syndrom), úrazové poranění meziobratlové ploténky mezi 2. a 3. a mezi 3. a 4. krčním obratlem, úrazovou myelopatii krční míchy a podvrtnutí hrudní páteře. Znalec ohodnotil bolestné na 358 bodů, které z důvodu středně závažných komplikací (dlouhodobá léčba, speciální rehabilitace, operační výkon na krční páteři, přetrvávající nepříznivý funkční poškození horních končetin) navýšil o 10 %. Při hodnocení ztížení společenského uplatnění dospěl znalec k součtu korigovaných procent 3, 4898589065 s tím, že se jedná vyjádření snížení funkcí a činností pouze v důsledku zranění ze dne [datum].

10. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že znalec na podkladě vyšetření žalobkyně a zdravotnické dokumentace za účasti konzultanta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] dospěl k závěru, že žalobkyně utrpěla whiplash injury v terénu degenerativních změn na krční páteři. V rámci hodnocení ztížení společenského uplatnění dospěl znalec k součtu korigovaných procent 1, 5277777778 s tím, že se zaměřil na předchorobí žalobkyně, z dokumentace je zřejmé, že se žalovaná léčila pro páteřní obtíže již před nehodou, v zápisu z neurologického oddělení ze dne 9. [datum] je uvedeno, že obtíže jsou již od listopadu 2017, hodnoceny jako vestibulární neuronitida s nasedajícím benigním paroxysmálním polohovým vertigem, kolem Vánoc měla chřipku a od té doby se to horší, nejdříve závrať po chřipce, poté migrény. Žalobkyně byla od února 2018 hospitalizována na neurologii [obec] pro vícečetné polymorfní potíže, uzavřeno jako migréna se závratěmi a potížemi s C páteří, což potvrzuje chronické obtíže. Na krční páteři byly zaznamenané výrazné změny na MR 25 dní po úraze, nebyly zaznamenané čerstvé traumatické změny, jedná se tedy o změny chronické, které nehoda a stav odpovídající whiplash syndromu pouze zhoršily. Jejich neúrazovému vzniku odpovídá i průběh po úrazu, po němž byla žalobkyně bez potíží a teprve 36 hodin po nehodě začaly bolesti v zádech, pro které vyhledala lékaře. Řada obtíží uváděné posuzovanou při vyšetření znalcem se objevuje již v zápisech z neurologického oddělení nemocnice [obec]. Impingement syndrom levého ramene nemá souvislost s nehodou.

11. Z odborného stanoviska [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] soud zjistil, že znalec obdobně jako [anonymizována dvě slova] hodnotí předchorobí žalobkyně, výši bolestného určenou [anonymizováno] [příjmení] považuje [anonymizováno] [příjmení] na neodpovídající, žalobkyně neměla bezprostředně po nehodě problémy a odešla„ po svých“ a nemohla tak utrpět zranění uvedená [anonymizováno] [příjmení], znalec [příjmení] ohodnotil bolestné na 123 bodů jako úrazové poškození meziobratlové ploténky mezi 3. a 4. obratlem, podvrtnutí krční páteře a operaci ze dne [datum]. Pokud jde o ztížení společenského uplatnění, hodnocení [anonymizováno] [příjmení] je u jednotlivých domén poměrně nízké, avšak s tím, že při aplikaci domén zohlednil psychické poruchy bez konzultace s psychiatrem [anonymizováno] [příjmení] pak dospěl k částce odpovídající ZSU 278 417 Kč, avšak nezpracoval samostatné vyhodnocení jednotlivých domén a neurčil součet korigovaných procent.

12. K posudkům znalců [příjmení] a [anonymizováno] se vyjádřil [anonymizováno] [příjmení] písemně dne [datum] tak, že se s nimi neztotožnil, obsah vyjádření odpovídá doplněným tvrzením žalobkyně uvedeným v odstavci 3 rozsudku (zjištěno z vyjádření [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum]).

13. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že znalec na podkladě zdravotnické dokumentace a vyšetření žalobkyně určil zranění žalobkyně jako podvrtnutí a natažení krční páteře, poškození (výhřez) 3. krční meziobratlové ploténky a otok krční míchy. Znalec zjistil v dokumentaci chorobné stavy, které měly vliv na hodnocení následků úrazu. Znalec zjistil degenerativní změny v oblasti 3. až 5. krční ploténky se zúžením páteřního kanálu v roce 2017, v listopadu 2017 prodělala žalobkyně zánět sluchového nervu (závrativost), v obou případech bez poškození nervových kořenů a míchy. Byly popsány bolesti hlavy migrenosního charakteru, které byly takto léčeny a nebyly v souvislosti s nehodou, jejich léčba probíhala souběžně s léčbou následků posuzovaného úrazu. Dne [datum] došlo k nárazu zezadu a zhmoždění krční páteře, při němž je organismus nepřipraven a nejsou aktivovány žádné obranné mechanismy ve smyslu zvýšeného napětí šíjových svalů, dochází k mikrotraumatizaci úponového svalového aparátu šíjových svalů a vazivových struktur. Pokud je již z předúrazového období přítomno poškození některého z hybných segmentů, nejčastěji degenerativními změnami, pak se omezená pružnost při pohybu přenáší i do dalších částí krční páteře, tj. meziobratlových kloubů a plotének. V daném případě již byla v předúrazovém období poškozena 3. až 5. krční meziobratlová ploténka, ale ve srovnání vyšetření v roce 2017 a 2018 došlo k výraznému posunu v oblasti 3. krční meziobratlové ploténky o 3 mm, což vedlo k následnému zhoršení funkce krční páteře, závrativosti a bolesti v kombinaci s ochrnutím obou horních končetin, více levé. Z tohoto důvodu byla indikována operační léčba vyhřezlé 3. krční meziobratlové ploténky ([datum]). Efekt operace byl částečný, vedl k úlevě od bolestí a ke zlepšení hybnosti končetin, vpravo plné, vlevo neúplné. Znalec ohodnotil bolestné spočívající v podvrtnutí krční páteře, výhřezu 3. ploténky, otoku krční míchy, ráně na krku hluboké 6 cm (operace krční páteře [datum]) a otřes mozku lehký (operace krční páteře [datum]) celkem 268 body, které navýšil o 10 % z důvodu středně závažných komplikací. Při určení ztížení společenského uplatnění dospěl znalec k součtu korigovaných procent 4, 1448963845, které z důvodu předchorobí kvalifikovaným odhadem ponížil o 30 %. Stran posudku [anonymizováno] [příjmení] znalec uvedl, že oproti němu vyřazuje položku„ úrazové poškození meziobratlové ploténky“, která je duplicitní, v posudku nebylo doloženo přechozí obecné onemocnění krční páteře (znalec [anonymizováno] neměl k dispozici dokumentaci před úrazem). K posudku znalce [příjmení] znalec uvedl, že tento neměl k dispozici zdravotní dokumentaci z doby před úrazem, neprovedl komparaci rozsahu výhřezu ploténky s nálezem po úrazu, který se zvětšil o 3 mm, přičemž v mezidobí nenastala jiná událost, která by zvětšení zdůvodnila. Jednotlivé položky hodnotil [anonymizována dvě slova] téměř vždy při spodní hranici intervalu, ačkoli znalec jejich význam považuje za větší. K posudku prof. [příjmení] znalec uvedl, že v dokumentaci z doby před úrazem nejsou záznamy o klinicky příznakovém postižení krční páteře až do doby úrazu, závrativost byla z důvodu proběhlého zánětu sluchového nervu, bolesti hlavy byly hodnoceny jako migrenosní, což není v rozporu s tím, že mohly být výrazem reakce na degenerativně postižené struktury krční páteře, je však doloženo, že v poúrazovém období byly podstatně zhoršeny co do intenzity i charakteru (vyzařování do horních končetin, především levé, s funkčními omezeními).

14. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil: Stran hodnocení předchorobí žalobkyně si vyžádal další zdravotnickou dokumentaci z doby před úrazem, tedy z roku 2017 a 2018 do úrazu. Zde dohledal, že žalobkyně trpěla bolestmi hlavy migrenózního typu, dále byl diagnostikován zánět sluchového nervu a poškození pažního pletence na levé horní končetině, dále ve zdravotnické dokumentaci z doby před úrazem znalec dohledal páteřní potíže víceletého trvání. Byla provedena nukleární magnetická resonance, kde byly zaznamenány degenerativní změny na střední a dolní krční páteři, které v posudku zohlednil. V posudku opomněl ohodnotit položku„ S202 - zhmoždění hrudníku“, kterou je třeba aplikovat, položka odpovídá 20 bodům. Na rozdíl od znalce [příjmení] hodnotil pouze výhřez jedné ploténky, naproti tomu doktor [příjmení] výhřez dvou, ze zdravotnické dokumentace však vyplývá, že žalobkyně s tímto měla problémy již před úrazem, prokazatelný následek úrazu je pouze jedna ploténka, a to mezi 3. a 4. krčním obratlem. Brnění končetin je následek úrazu, a to zhmoždění krční míchy a ploténky. Znalec zvýšil bolestné o 10 % z důvodu delší a komplikované léčby, neboť po operaci krční páteře se pacienti standardně vracejí do pracovního procesu po třech měsících bez větších omezení, u žalobkyně však přetrvávaly bolesti a neobratnost horní končetiny, pro které byla nadále v péči neurologů a podstupovala rehabilitace včetně lázeňské léčby. Náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobkyně ponížil o 30 %, použil analogický postup dle vyhlášky o invaliditě, dle níž omezení žalobkyně před nehodou odpovídají omezení pracovní schopnosti nejvýše 30 %, o tuto míru proto ponížil ztížení společenského uplatnění. Po úraze dle aktuálního stavu by omezení žalobkyně hodnotil v rozsahu 50 až 70 %, tedy těžké funkční poškození s trvalými projevy, které by odpovídalo invalidnímu důchodu II. stupně. Žalobkyně nemůže vykonávat práce, které zahrnují nucené držení těla, zejména v oblasti krční páteře, po delší dobu, tedy například montáž u pásu; kancelářské práce, tedy sezení u počítače, by měla být schopna za podmínky, že by jí bylo umožněno dělat přestávky. Dále je u žalobkyně omezení pokud jde o obratnost a citlivost prstů na levé ruce, žalobkyně je levák přeučený na pravou ruku, u těchto osob je využívání končetin různé. Žalobkyně je omezena v domácích pracích, například šití a vyšívání, kdy má poruchu citlivosti končetiny, pokud jde o účast na kulturních akcích, tam by byl problém delší sezení, tedy návštěvy kina, divadla, koncerty. Pokud jde o sportovní aktivity, je problém jízda na kole z důvodu potíží při úchopu levou přední končetinou. S chůzí v terénu by problém neměla, ale nemohla by nosit těžký batoh. U raketových sportů je problém z důvodu horší dynamiky krční páteře. U společenských vztahů je žalobkyně limitována jizvou na krku, se kterou není spokojena a která má estetický dopad. <i>15. K cestovnému:</i> 16. Z technického průkazu k vozidlu [příjmení] [příjmení] [jméno] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] soud zjistil, že spotřeba paliva (benzín 95) na 100 km je 8,7 l. <i>17. K jednotlivým cestám soud zjistil následující:</i> 18. Cesta [datum] na rehabilitaci do [nemocnice] – prokázáno lékařskou zprávou na č.l. 25 spisu, z níž plyne, že na RHB byla žalobkyně odeslána MUDr. [příjmení] po whiplash injury a operaci ze dne [datum].

19. Cesta [datum] na vyšetření k MUDr. [jméno] [příjmení] (ortopedie) – prokázáno lékařskou zprávou na č.l. 26 spisu, z níž plyne, že pacientka dochází na rehabilitaci z důvodu trvajících bolestí, doporučeno RHB dokončit dle plánu, poté kontrola a obstřik.

20. Cesta [datum] na vyšetření do [nemocnice] (neurologie) – prokázáno lékařskou zprávou na č.l. 26 spisu, z níž plyne, že žalobkyně je pacientka s whiplash injury po operaci z [datum], v prosinci 2019 rehabilitace, návštěva lékaře akutní pro několikadenní akcentaci dlouhodobých bolestí v oblasti krční páteře a zátylku.

21. Cesta [datum] na vyšetření do [nemocnice] (neurologie) – prokázáno lékařskou zprávou na č.l. 26 a 27 spisu, z níž plyne, že žalobkyně má dlouhodobé potíže s C páteří, po nehodě osteosyntéza C obratlů, včera odpoledne postupně pálení kůže na krku, postupně na pravé rameno, následně celá pravá horní končetina a porucha hybnosti prstů pravé ruky. Žalobkyně navštívila lékařskou službu 1. pomoci odkud byla odeslána na neurologické oddělení.

22. Cesta [datum] na vyšetření do [nemocnice] (neurologie) – prokázáno lékařskou zprávou na č.l. 28 spisu, z níž plyne, že žalobkyně byla na kontrole, poslední kontrola byla předchozí rok v létě, další je plánovaná na únor 2021, zpráva se závěrem„ migréna se zrakovou aurou, [příjmení] [jméno] páteře, stav po operaci C páteře 2/ 2019“.

23. Cesta [datum] na MR vyšetření do [nemocnice] – prokázáno lékařskou zprávou na č.l. 281 spisu, z níž plyne, že žalobkyně byla na MR s indikací [příjmení] [jméno] páteře ve stavu po operaci z února 2019 k posouzení současného stavu.

24. Cesta [datum] na vyšetření do [nemocnice] (neurologie) – prokázáno lékařskou zprávou na č.l. 28 spisu, z níž plyne návštěva neurologické ambulance pro výsledek z MR ze dne [datum].

25. Cesta [datum] na vyšetření do [nemocnice] – prokázáno lékařskou zprávou na č.l. 281 spisu, z níž plyne návštěva nemocnice za účelem vyšetření„ evokované potenciály“.

26. Cesta [datum] na rehabilitace do [nemocnice] – prokázáno lékařskou zprávou na č.l. 29 spisu, z níž plyne návštěva rehabilitační ambulance, kam byla odeslána z neurologie pro přetrvávající bolesti levé horní končetiny po whiplash injury operaci [datum].

27. Cesta [datum] na vyšetření k MUDr. [jméno] [příjmení] (ortopedie) – prokázáno lékařskou zprávou na č.l. 30 spisu, z níž plyne, že žalobkyně dokončila rehabilitaci, nyní recidiva bolestí. <i>28. K nákladům na péči:</i> 29. Žalobkyně předložila toliko čestné prohlášení manžela [jméno] [příjmení], který uvádí, že od [datum] po dobu 30 dní byla nezbytná péče 4,5 hodiny denně, po dobu dalších 30 dní v rozsahu 3,5 hodiny denně, celkem 240 hodin, péče spočívala v domácích pracích, pomoci s hygienou, oblékáním a doprovodu k lékařům. [příjmení] v totožném rozsahu byla třeba po operaci ze dne [datum] a zahrnovala domácí práce, pomoc s hygienou a oblékáním, doprovod k lékařům a podání léků.

30. K nákladům na znalecký posudek: Z faktury č. 2021 ze dne [datum], vyúčtování znalečného a oznámení o povedení příkazu k úhradě plyne, že žalobkyně vynaložila za znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] částku 13 310 Kč, tato částka byla uhrazena dne [datum]. <b>31. Právní posouzení:</b> 32. Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

33. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

34. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

35. Podle § 2960 o.z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. <b>36. U jednotlivých nároků pak soud dospěl k těmto závěrům:</b> 37. K bolestnému a ztížení společenského uplatnění: Ve věci nebylo sporu o tom, že při nehodě dne [datum] zaviněné pojištěncem žalované došlo k újmě na zdraví žalobkyně s trvalými následky, a že na straně žalobkyně vznikla překážka lepší budoucnosti ve smyslu [číslo] o.z., což zakládá její nárok na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši určené dle zásad slušnosti. Pro účely sjednocení rozhodovací praxe soudů byla Nejvyšším soudem ČR vzata na vědomí Metodika k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění (dále jen„ Metodika“). Soud si je vědom, že tento dokument není závazným právním předpisem, má však za to, že je možné jej využít jako základní vodítko pro stanovení výše náhrady. Pokud jde o bolestné požadované v částce 75 235 Kč, měl soud k dispozici posudky znalců [příjmení] a [celé jméno znalce], neboť posudek znalce [příjmení] se k otázce bolestného nevyjadřuje. Soud se přiklonil k závěrům znalce [celé jméno znalce], který zpracoval posudek nikoli pro jednu z účastnic, ale pro soud, měl k dispozici všechny předchozí posudky a celý soudní spis, nadto si vyžádal další zdravotnickou dokumentaci z doby před nehodou, tedy měl více podkladů. Znalec [celé jméno znalce] dospěl k podobnému hodnocení bolestného jako znalec [příjmení] s tím, že oproti znalci [příjmení] shledal v souvislosti s nehodou výhřez pouze jedné ploténky namísto dvou (mezi 3. a 4. obratlem), k čemuž uvedl, že s výhřezem druhé ploténky měla žalobkyně problémy již před úrazem a prokazatelná souvislost s nehodou zde není. Znalec [celé jméno znalce] se se znalcem [příjmení] shoduje i v navýšení bolestného o 10 % z důvodu komplikované léčby. Soud proto pro určení bolestného aplikoval bodové hodnocení stanovené znalcem [celé jméno znalce] v posudku v rozsahu 268 bodů s tím, že v rámci svého výslechu znalec své závěry korigoval tak, že opomněl přičíst 20 bodů za položku„ zhmoždění hrudníku“, na jejíž aplikaci se rovněž shoduje se znalcem [příjmení]. Celkový součet bodů činí 288, hodnota jednoho bodu pro rok 2018 činila 295,04 Kč, což odpovídá částce 84 792 Kč, s navýšením o 10 % částce 93 469 Kč. Žalovaná na bolestné plnila 36 290 Kč a zbývá tak doplatit 57 179 Kč, co do částky 18 056 Kč je žaloba nedůvodná.

38. Náhrada za ztížení společenského uplatnění byla požadována v částce 294 606 Kč. Pokud jde o hodnocení posudků zpracovaných dle Metodiky, je třeba uvést, že aplikace jednotlivých domén dle Metodiky je prováděna znalcem v rámci jeho odbornosti, přičemž soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu nemá odborné znalosti; hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009). Úkolem znalce je tedy při aplikaci Metodiky za pomoci jednotlivých domén stanovit tzv. součet korigovaných procent, jehož účelem je vyjádřit procentní míru vyřazení posuzovaného z aktivit a aspektů života, s tím, že výpočet výsledné částky odpovídající přiměřené náhradě za ztížení společenského uplatnění dle zásad slušnosti je otázkou právní příslušející soudu. Soud měl k dispozici posudek a vyjádření znalce [příjmení] (zpracováno pro žalobkyni), posudek znalce [příjmení] ve spolupráci se znalcem [příjmení] a vyjádření znalce [příjmení] (zpracováno pro žalovanou) a posudek znalce [celé jméno znalce] (zpracováno pro soud). Soud neprováděl výslech všech těchto znalců, kdy u znalců [příjmení] a [anonymizováno] lze předpokládat, že by na svých závěrech setrvali, ostatně znalec [příjmení] tak učinil písemně v rámci následného vyjádření, v němž jednotlivé závěry znalce [příjmení] sporoval. Soud proto přistoupil rovnou ke zpracování revizního posudku a vyslechl jeho zpracovatele, přičemž ten své závěry dostatečně obhájil. Jak soud uvedl shora, znalec [celé jméno znalce] zpracoval svůj posudek jako revizní k oběma předchozím. Zásadním rozdílem v odborných závěrech znalců bylo hodnocení předchorobí žalobkyně, ohledně něhož si znalec [celé jméno znalce] vyžádal další lékařskou dokumentaci, předchorobím žalobkyně se zabýval a zohlednil ho, když v posudku i v rámci svého výslechu potíže žalobkyně před nehodou popsal (bolesti hlavy migrenosního typu, zánět sluchového nervu, poškození pažního pletence na levé horní končetině, degenerativní změny na střední a dolní krční páteři). [jméno], jakou se předchorobí žalobkyně podílí na jejím vyřazení z aspektů života, znalec určil na 30 % s tím, že připustil, že se jedná o pouze kvalifikovaný odhad podpořený úvahou, že žalobkyně byla před nehodou pracovně omezena ve smyslu vyhlášky o posuzování invalidity v rozsahu cca 30 %. Soud má za to, že se nejedná o nijak nelogickou úvahu, je zřejmé, že stanovit (procentuální) míru toho, jak se potíže poškozeného před nehodou projevují na jeho aktuálním omezení, nelze určit nijak exaktně a jedná se o otázku odbornou, avšak určitelnou pouze odhadem. Zde soud podotýká, že to, jakým způsobem se má předchorobí poškozeného zohledňovat a kvantifikovat, není Metodikou ani judikaturou nijak řešeno a je na znalci, jaký postup zvolí, je-li jeho postup logický a přezkoumatelný. Pokud jde o aplikaci jednotlivých domén, je třeba obecně uvést, že znalecké posudky se v hodnocení zásadně odlišují, a to často v řádu statisíců či dokonce milionů korun. Neexistuje jednotný výklad toho, jak hodnotit aktivity v některých doménách, jak posoudit aktuální stav od stavu výchozího, posudky se často zakládají na subjektivním hodnocení poškozeného a znalce a mohou se tak značně lišit, byť jsou správně a náležitě odůvodněny. Soudu je z jeho činnosti známo a je běžnou situací téměř v každém sporu o náhradu za ZSU, že jsou předloženy znalecké posudky ze strany každého z účastníků, k nimž je zpracován posudek revizní, všechny posudky se jeví jako řádně zpracované a odůvodněné, avšak výsledná částka je diametrálně odlišná. To je výsledkem zčásti subjektivního hodnocení zdravotního stavu poškozeného a následné aplikace jednotlivých domén znalcem, přičemž i relativně malý rozdíl v konečném součtu korigovaných procent vede, vzhledem k výši výchozích rámcových částek, ke značným rozdílům ve výši výsledné náhrady. Soud má za to, že jím ustanovený znalec svůj způsob aplikace jednotlivých domén dostatečně obhájil, sice nejprve (chybně) s tím, že zohlednil, jakým aktivitám se žalobkyně věnovala před nehodou, na dotaz soudu však upřesnil, že u žalobkyně by bez ohledu na to, jakým aktivitám se před nehodou věnovala či nikoli, hodnotil domény tak, jak je uvedeno v posudku, neboť to odpovídá objektivní ztrátě jejího potenciálu. Soud proto aplikoval pro výpočet náhrady za ztížení společenského uplatnění součet korigovaných procent určený znalcem [celé jméno znalce] ve výši 4, [číslo] [ulice] rámcová částka pro rok 2021 (datum ustálení zdravotního stavu) byla 14 244 400 Kč, což odpovídá základní částce 590 415 Kč. Žalobkyni bylo v době nehody 42 let a je tak dle Metodiky namístě základní částku zvýšit o 10 %, což odpovídá částce 649 457 Kč. Po ponížení částky o 30 % činí výše náhrady 454 620 Kč. Plnila-li žalovaná 229 396 Kč, zbývá k úhradě 225 224 Kč.

39. K cestovním nákladům: Žalovaná hradila náklady na cestovné za cesty vykonané od [datum] do [datum], následujících 10 cest za období od [datum] do [datum] neuhradila s odůvodněním, že nesporuje, že byly vykonány, avšak nemá za prokázanou jejich souvislost s nehodou. Soud stran jednotlivých cest odkazuje na body 18 – 27 rozsudku a má za to, že příčinná souvislost cest s úrazem žalobkyně po nehodě je dána. Je pravdou, že žalobkyně již před nehodou trpěla obtížemi s páteří a bolestmi hlavy, projevy tohoto předchorobí se mohou mísit s následky po nehodě a patrně je nelze od sebe oddělit; jinými slovy nelze přesně říci, zda ta která návštěva lékaře byla v souvislosti s potížemi, kterými žalobkyně trpěla před nehodou, či naopak s potížemi žalobkyně po úraze, nebo pro kombinaci obojího, což je dle soudu nejpravděpodobnější varianta, kdy i sám znalec [celé jméno znalce] uvedl, že bolesti hlavy migrenosního charakteru popsané u žalobkyně před úrazem nebyly v souvislosti s nehodou a jejich léčba probíhala souběžně s léčbou následků posuzovaného úrazu. S ohledem na charakter návštěv lékařů, kdy se jednalo o rehabilitace či vyšetření na ortopedii a neurologii, má soud za to, že lze dovodit (i) souvislost s nehodou, ta je ostatně v příslušných lékařských zprávách opakovaně zmiňována. Závěru o souvislosti návštěv lékařů s nehodou nasvědčuje i skutečnost, že dle znaleckých posudků MUDr. [příjmení] i MUDr. [anonymizováno] došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně po nehodě až dne [datum], MUDr. [celé jméno znalce] stanovil datum ustálení až na [datum]. Soud proto dospěl k závěru, že cesty k lékařům do [datum] byly v souvislosti s poškozením zdraví po nehodě. Pokud jde o výpočtový mechanismus cestovních nákladů, ten žalovaná nesporovala, soud má za to, že částky byly vypočteny správně (viz listina na č.l. 88 spisu), žalobkyně vychází ze správné spotřeby paliva zjištěné z technického průkazu vozidla a aplikuje na výpočet správné právní předpisy (tedy vyhlášku 333/2018 Sb., pro cesty za rok 2019 a vyhlášku č. 358/2019 Sb., pro cesty za rok 2020). Soud proto žalobkyni částku 13 996,66 Kč za zbývající cesty přiznal.

40. K nákladům na znalecký posudek MUDr. [příjmení]: Vynaložení této částky žalovaná nesporovala, nadto je bezpochyby prokázáno vyúčtováním znalečného, fakturou a dokladem o odeslání platby. Žalovaná sporovala účelnost tohoto výdaje s tím, že znalecký posudek nebyl podkladem pro částečné plnění ze strany žalované ani pro toto řízení. Soud má však za to, že žalobkyně vynaložila náklad účelně. Hodnocení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění je otázkou odbornou, žalobkyně by bez znaleckého posudku nebyla schopna jejich výši určit ani odhadnout a je tak logické, že si před uplatněním pojistné události opatřila příslušný znalecký posudek. Pokud jde o náklady na znalecký posudek, soud částku 13 310 Kč považuje za zcela přiměřenou a nelze hovořit o tom, že by byla přemrštěná. Soud proto žalobě co do částky odpovídající nákladům na znalecký posudek vyhověl.

41. K nákladům na péči: Soud stran tohoto nároku dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, ač se jí v tomto směru dostalo kvalifikovaného poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. na jednání dne [datum]. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že péče spočívala v domácích pracích, pomoci s hygienou, oblékáním a doprovodu k lékařům v souhrnném rozsahu 4,5 hodiny, resp. 3,5 hodiny denně, aniž by toto tvrzení dále konkretizovala a uvedla, jaké konkrétní úkony byly provedeny a jaký čas na ten který úkon připadal, tak, aby soud mohl posoudit věrohodnost tvrzení, tedy zda jsou časové údaje uváděné žalobkyní reálné a odpovídající. Žalobkyně k prokázání tvrzení předložila pouze čestné prohlášení manžela, které se obsahově shoduje s žalobou, na výzvu soudu výslovně uvedla, že jeho výslech nenavrhuje. Žalobní tvrzení pak nekorespondují s výslechem žalobkyně, která uvedla, že péči jí poskytoval manžel i dcera, která však v žalobě není vůbec zmiňována. Soud tak uzavřel, že žalobní tvrzení a důkaz čestným prohlášením jsou zcela nedostatečné a soudu tak nezbylo než žalobu co do částky 57 600 Kč zamítnout.

42. Soud tak žalobkyni přiznal částky 57 179 Kč (bolestné), 225 224 Kč (náhrada za ztížení společenského uplatnění), 13 310 Kč (náklady na znalecký posudek) a 13 996,66 Kč (cestovní výdaje), celkem tedy 309 709,66 Kč, které soud přiznal se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Šetření pojistné události bylo ukončeno dopisem ze dne [datum], splatnost pojistného plnění nastala po 15 dnech, tedy je zřejmé, že úrok z prodlení požadovaný žalobkyní od [datum] je důvodný (výrok II.). Jako nedůvodná byla zamítnuta částka 18 056 Kč (bolestné), 69 382 Kč (ztížení společenského uplatnění) a 57 600 Kč (náklady péče), celkem tedy 145 038 Kč, s tím že soud současně zamítl zákonný úrok z prodlení z částky 152 169 Kč, jejíž součástí je částka 7 131 Kč, kdy žalobkyně vzala žalobu co do této částky zpět pro plnění žalované před podáním žaloby, avšak bez úroku z prodlení (výrok III).

43. O nákladech řízení (výrok VI.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2, 3 o.s.ř. Za bolestné a ztížení společenského uplatnění náleží náklady vypočtené z tarifní hodnoty 50 000 Kč; soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp.zn. 25 Cdo 3771/2020, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] dle něhož ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o.z., jež představuje zásah do osobnostního práva, činí tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud u těchto nároků dále nezohledňoval poměr úspěchu a neúspěchu účastnic a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů, neboť rozhodnutí soudu v tomto případě závisí na znaleckém posudku. Pokud jde o bolestné a ztížení společenského uplatnění, tedy nároky podle § 2958 o.z., je ve vztahu k nim tarifní hodnotou za každý tento nárok částka 50 000 Kč, tedy celkem 100 000 Kč. Dále měla žalobkyně úspěch co do částek 13 310 Kč a 13 996,66 Kč. Neúspěšná byla co do částek 57 600 Kč a 7 131 Kč, ohledně které zavinila zastavení řízení (§ 146 odst. 2 věta první o.s.ř.). Úspěch žalobkyně odpovídá 67 % (127 306,66 Kč z celkových 192 037,66 Kč odpovídajících součtu částek 50 000 Kč, 50 000 Kč, 13 310 Kč, 13 996,66 Kč, 57 600 Kč a 7 131 Kč), neúspěch 33 % Náklady spočívají v odměně advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) za tyto úkony: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) předžalobní upomínka, 3) podání žaloby, 4) vyjádření ze dne [datum], 5) účast na jednání dne [datum], 6) vyjádření ze dne [datum], 7) účast na jednání dne [datum], 8) podání ze dne [datum], 9) účast na jednání dne [datum], 9,5) účast na vyhlášení rozsudku dne [datum], celkem 9,5 úkonů po 8 820 Kč (při tarifní hodnotě 192 037,66 Kč), tedy 83 790 Kč. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 3 000 Kč. Dále náleží náhrada DPH v částce 18 226 Kč. Celkové náklady činí 105 016 Kč, žalobkyni náleží část odpovídající 34 % ([číslo]), tedy 35 706 Kč.

44. O nákladech řízení státu (výroky V. a VI.) bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. s tím, že povinnost k jejich náhradě byla uložena účastnicím dle poměru jejich úspěchu a neúspěchu. Náklady řízení jsou tvořeny znalečným [celé jméno znalce] ve výši 8 652 Kč a ve výši 5 161 Kč, celkem tedy 13 813 Kč. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná v rozsahu 33 %, čemuž odpovídá část nákladů státu ve výši 4 559 Kč. Žalobkyně složila zálohu na náklady důkazu ve výši 3 000 Kč a zbývá jí proto k úhradě částka 1 559 Kč. Na žalovanou připadá náhrada ve výši 9 255 Kč (67 %), po odpočtu složené zálohy 3 000 Kč zbývá 6 255 Kč Náklady státu je třeba uhradit na účet zdejšího soudu [číslo] – [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo].

45. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek (výrok VII.) bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích; žalobkyně je v řízení od poplatku osvobozena, přičemž soud jejímu návrhu zčásti vyhověl, žalovaná je proto povinna uhradit z přiznané částky soudní poplatek. Soud jej vypočetl z částky 282 403 Kč odpovídající nemajetkové újmě (bolestnému a náhradě za ztížení společenského uplatnění) dle položky 3 písm. b) sazebníku soudních poplatků (příloha zákona o soudních poplatcích) v částce 2 825 Kč a z částky 27 306,66 Kč odpovídající majetkové škodě (náklady na ZP a cestovné) dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku na částku 1 366 Kč Celkem poplatek činí 4 191 Kč a je třeba jej uhradit ve lhůtě dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích na účet zdejšího soudu [číslo] – [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo].