Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

29 C 290/2019

č. j. 29 C 290/2019-165

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-26 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH08:2021:29.C.290.2019.1

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o zvýšení výživného pro zletilou dceru <b>I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně vždy do 15. dne měsíce předem k jejím rukám s účinností od 1. 9. 2018, čímž se mění rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 2. 2014, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [číslo] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2014, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo].</b> <b>Nedoplatek vzniklý zvýšením výživného za období od 1. 9. 2018 do xanon -152 ve výši 186 000 Kč je žalovaný povinen splácet ve splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh na zvýšení výživného o další částku ve výši 1 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2018 se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 60 016 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zvýšení výživného, které bylo žalovanému (otci žalobkyně) naposledy stanoveno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn.: [spisová značka], který otci uložil povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 4 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky, počínaje právní mocí rozsudku. V roce 2019 byla žalobkyně přijata ke studiu na vysokou školu a nyní studuje v 1. ročníku [obec] [anonymizována dvě slova] v [obec], fakulta [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a to formou denního studia. V současné době nemá žádný stálý příjem (vyjma výživného), takže náklady, které souvisí se studiem nad rámec poskytovaného výživného, hradí její matka, stejně tak jako většinu nákladů na její stravu, ošacení a bydlení. Otec jí kromě soudem stanoveného výživného nepřispívá ničeho a veškeré její náklady tak v převážné většině hradí její matka. Matka žalobkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], pracuje jako brand manažerka u společnosti [právnická osoba], a její hrubý měsíční příjem činí 42 000 Kč. Spolu s matkou a jejím přítelem bydlí žalobkyně v nájmu v bytě, přičemž matka hradí za sebe a žalobkyni nájemné výši 13 600 Kč měsíčně. Matka rovněž splácí úvěr na automobil ve výši 5 800 Kč měsíčně. Náklady žalobkyně se výrazně zvýšily od roku 2018, kdy dovršila 18 let, nastoupila do 4. ročníku gymnázia a absolvovala maturitní ročník a maturitní zkoušky. Konkrétně se jednalo o náklady spojené s konáním maturitního plesu a maturitními zkouškami (6 500 Kč), přípravný kurz k přijímacím zkouškám na VŠ (7 500 Kč) včetně učebnic k tomuto (1 500 Kč), autoškola (10 000 Kč), které znamenaly zvýšení nákladů o 25 500 Kč. Pravidelné měsíční výdaje v současné době tvoří především: náklady na bydlení ve výši 6 800 Kč, ošacení, hygiena, kosmetika 2 000 Kč, strava 3 000 Kč, studium, učebnice, pomůcky 2 000 Kč, telefon 900 Kč, MHD 100 Kč, celkem 14 800 Kč. Jelikož podstatnou část mých nákladů hradí matka žalobkyně a výživné stanovené soudem v roce 2012 ve výši 4 000 Kč měsíčně v současné době již nepostačuje k pokrytí alespoň jedné poloviny měsíčních výdajů žalobkyně, navrhuje žalobkyně zvýšení výživného na částku 7 000 Kč měsíčně, a to se zpětnou účinností od 1. 9. 2018, kdy dosáhla 18 let a kdy díky maturitním zkouškám a následnému studiu na vysoké [anonymizováno] se její náklady výrazně zvýšily a tyto musela uhradit matka, což nepovažuje za spravedlivé. Žádané výživné by skutečně pokrývalo jen nejnutnější a běžné náklady, které žalobkyně není schopna sama hradit. Závěrem žalobkyně konstatovala, že její otec ani nestojí o to, aby se s ním setkávala, a nejeví žádný zájem o její osobu ani o její studium či jakékoli mé potřeby. Po dobu trvalé přípravy na budoucí povolání žalobkyně nemůže chodit do práce a nechce, aby většinu nákladů musela hradit její matka. Pokud to bude možné a studium to dovolí, žalobkyně se bude snažit najít nějaké brigády, ovšem tyty nemohou pokrýt životní potřeby žalobkyně, spíše by se jednalo o příjem na mimořádné náklady či na volnočasové aktivity.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě konstatoval, že s matkou žalobkyně otec nikdy nežil, jednalo se u obou o mimomanželský poměr, o své dceři do roku 2012 nevěděl. O svém otcovství se dozvěděl až v roce 2012, kdy bylo jeho otcovství určeno rozhodnutím soudu na základě sice souhlasného prohlášení žalovaného a matky žalobkyně, ale až po provedených testech otcovství. Žalovaný na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. [číslo jednací] ze dne 20. 2. 2014 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], platí žalobkyni na výživném částku 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně se ani po dosažení zletilosti nesnažila se žalovaným navázat kontakt. V září 2019 žalobkyně žalovaného kontaktovala pouze s tím, že pokračuje ve studiu na vysoké [anonymizováno] a žádá, aby otec i nadále výživné na její osobu hradil. Doklad o studiu žalovanému nepředložila, přesto žalovaný stále zasílá k rukám žalobkyně částku 4 000 Kč měsíčně jako výživné na její osobu. Žalovaný je ženatý, žije ve společné domácnosti se svou manželkou, má dvě nezaopatřené děti, k nimž má vyživovací povinnost, syna [jméno], [datum narození] a syna [jméno], [datum narození]. [příjmení] [jméno] je již zletilý, od září 2019 studuje v denním studiu na vysoké [anonymizováno] ve Velké Británii – [anonymizována tři slova]. Statut studenta mu byl uznán na základě rozhodnutí MŠMT ze dne 17. 12. 2019. Rodiče [jméno] měsíčně zasílají na studium částku 3 500 Kč, která však na život a studium ve Velké Británii nestačí, [jméno] si proto ve Velké Británii přivydělává na brigádách, kterými si z větší části studium sám financuje, byl také nucen vzít si studentskou půjčku ve Velké Británii, kterou má začít splácet po studiu ze svých budoucích příjmů. Druhý syn [jméno] je ještě nezletilý, žije u rodičů, kteří ho plně živí a studuje ve druhém ročníku na [ulice] [anonymizována tři slova] v Praze 1. Žalovaný je v současné době nezaměstnaný, od října 2019 je evidován na úřadu práce a pobírá dávku v nezaměstnanosti. K ukončení zaměstnání došlo z důvodu zrušení jeho pracovního místa u zaměstnavatele, u kterého byl zaměstnán 17 let jako produkční grafických produktů, letáků, nikoliv tedy vinou žalovaného. Žalovaný má středoškolské vzdělání, je ve věku (51let), kdy nové zaměstnání hledá těžko, má zdravotní problémy, oboustrannou artrózu kyčelních kloubů a levého kolene, v roce 2017 prodělal plicní embolii s trombózou do levého lýtka. Při akutních zdravotních potížích není žalovaný schopen chodit, případně se musí pohybovat pouze s pomocí berlí, jeho zdravotní stav je neměnný, nelze očekávat výrazné zlepšení, což komplikuje nalezení nového zaměstnání. Jeho měsíční příjem z dávek od úřadu práce je nyní 18 111 Kč, tato částka bude žalovanému vyplácena do května 2020. Manželka žalovaného pracuje jako asistentka v cateringové firmě a její průměrný měsíční příjem činí cca 23 000 Kč. Přes všechny výše uvedené skutečnosti žalovaný nežádal o snížení výživného pro žalobkyni a stále se snaží hradit ve prospěch žalobkyně částku ve výši 4 000 Kč měsíčně. Měsíční rodinné náklady jsou cca 23 000 Kč, skládají se z hypotéky na bydlení ve výši 7 230 Kč měsíčně, pojištění domu k hypotéce ve výši 563 Kč měsíčně, internetové připojení domácnosti 350 Kč měsíčně, voda 1 500 Kč měsíčně, odvoz odpadu 186 Kč měsíčně, energie v domě + poplatky TV a rozhlas 5 020 Kč měsíčně, daň z nemovitosti 990 Kč/rok, rezidentské parkování 1 200 Kč/rok, tyto náklady platí žalovaný s manželkou. Dále žalovaný výhradně hradí své životní pojištění k úvěru ve výši 630 Kč měsíčně, penzijní připojištění 800 Kč měsíčně, platí si telefon cca 400 Kč měsíčně, výživné pro žalobkyni 4 000 Kč měsíčně. Další běžné výdaje jako náklady na MHD v Praze, ošacení, jídlo atd., příspěvek synovi [jméno] ve výši 3 500 Kč měsíčně, telefony obou synů cca 1 000 Kč měsíčně platí žalovaný společně s manželkou. Manželka si také hradí sama telefon, penzijní připojištění, své náklady. Výživné požadované žalobkyní není pro žalovaného reálné, již současné výživné na žalobkyni je pro žalovaného hraniční, kdy z větší části náklady na společnou domácnost musí hradit manželka. Žalobkyně v podané žalobě požaduje zvýšit výživné na její osobu od 1. 9. 2018 s tím, že již v posledním ročníku střední školy se zvýšily její výdaje spojené se školou a maturitou. Žalobkyně je ve věku, kdy i při denním studiu, může docházet, alespoň občas (mimozkouškové období) na brigády a snažit se část svých výdajů z těchto brigád hradit, což je u většiny studentů vysokých škol zcela běžné.

3. Na jednání soudu dne 10. 9. 2020 žalobkyně uvedla, že změnila studium a nyní studuje v akademickém roce 2020 2021 1. ročník [anonymizována čtyři slova], studijní program bakalářský, forma studia prezenční.

4. Ve vyjádření ze dne 23. 10. 2020 žalobkyně reagovala na vyjádření žalovaného, když doplnila, že dle studijního rozvrhu má studijní povinnosti každý den v rámci denního studia. V současné době díky opatřením proti pandemii coronaviru probíhá studium v rámci distanční výuky, takže má žalobkyně v pátek volno. Před nařízenými opatřeními chodila žalobkyně o víkendech na brigádu v rámci výstavy [příjmení], ale její provoz byl ukončen. V současné době není možné sehnat pro studenta brigádu, neboť žádné brigády nejsou. Za situace, kdy bude studentům umožněn návrat do školy a možnost řádného denního studia, bude mít žalobkyně studijní povinnosti i v pátek. Náklady na domácnost žalobkyně specifikovala následovně: 17 443 Kč nájem a zálohy na služby, 2 237 Kč splátka úvěru na automobil, 690 Kč pojištění automobilu, 1 000 Kč pohonné hmoty, 10 097 Kč nákup potravin, 2 654 Kč drogerie, 1 331 Kč ostatní, 110 Kč měsíční jízdné MHD žalobkyně 1 300 Kč vyúčtování - mobilní telefon pro žalobkyni a její matku. Náklady na léky: Euthyrox (autoimunitní onemocnění štítné žlázy) doplatek 23 Kč/měsíčn, antikoncepce Nelya cca 175 Kč/měsíc, Lotion Excipial, Elidel mast (atopický ekzém od dětství) cca 150 Kč/měsíc. Žalobkyně trpí intolerancí laktózy, což obnáší nutnost zakoupení dražších mléčných produktů. Většinu oblečení si žalobkyně kupuje sama z brigád, z celkového sumáře je jasné, že na to příliš velké finanční rezervy nejsou. Vícenáklady: příprava na vysokou školu, kurzy, přihlášky, adaptační kurz celkem 12 298 Kč, autoškola celkem 10 439 Kč maturitní ples – nájem sálu, hudba, agentura (6 000 Kč), půjčení šatů 1 800 Kč, kadeřník 1 000 Kč, obuv 800 Kč, celkem 9 600 Kč. Nákup učebnic a pomůcek pro studium na vysokou školu 2 618 Kč + laboratorní plášť. Zakoupení PC, které bylo nutné pro distanční výuku na jaře letošního roku. Zakoupení mobilního telefonu bylo nezbytné, neboť žalobkyni byl telefon odcizen neznámým pachatelem v metru, což nahlásila na místní oddělení Policie ČR, bohužel protokol od Policie již nemá žalobkyně k dispozici. PC Asus Vivobook 814 – 13 990 Kč, mobilní telefon Xiaomi Redmi Note 7 – 6 057 Kč. Příjem matky žalobkyně se skládá z měsíční mzdy ve výši 38 000 Kč a ohodnocení až do výše 2 000 Kč. Matka vlastní id ½ pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, v obci a k.ú. [obec], okres [okres], kterým však nemůže disponovat, neboť uvedené nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem doživotního užívání zřízeného ve prospěch otce matky žalobkyně. Matka vlastní osobní automobil Škoda Fabia Combi, rok výroby 2012, který byl zakoupen na úvěr. Splátka úvěru činí 2 237 Kč měsíčně, pojistné 690 Kč měsíčně. Jiný majetek matka žalobkyně nevlastní. Přítel matky odmítl své majetkové poměry žalobkyni sdělit. Přítel matky sice žije s matkou, ale s žalobkyní dlouhodobě nekomunikuje, odmítá se jakkoli podílet na její výživě a co se týká jeho finančního příspěvku, tak platí 5 800 Kč měsíčně na bydlení. Občas obstará nákup, ale nikoliv pravidelně, neboť minimálně týden v měsíci není doma z důvodu pravidelných služeb v nemocnici.

5. Na jednání soudu dne 30. 11. 2020 žalovaný uvedl, že nastoupil do zaměstnání, jedná se o pracovní poměr na dobu určitou do dubna 2021, přičemž s ohledem na místo výkonu práce v Rudné u Prahy, došlo ke zvýšení nákladů na cestovné.

6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 2. 2014, č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2014, č.j. [číslo jednací], byla žalovanému jako otci žalobkyně uložena povinnost platit na výživu v tu dobu nezletilé žalobkyně za dobu od 1. 4. 2008 do 31. 8. 2011 částku 3 000 Kč a od 1. 9. 2011 částku 4 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky nezletilé, přičemž nedoplatek na výživném ve výši 155 000 Kč byl žalovaný povinen zaplatit k rukám matky nezletilé v pravidelných splátkách: 20 000 Kč do 31. 12. 2014, 20 000 Kč do 30. 6. 2015, 20 000 Kč do 31. 12. 2015, 20 000 Kč do 30. 6. 2016, 20 000 Kč do 31. 12. 2016, 20 000 Kč do 30. 6. 2017, 20 000 Kč do 31. 12. 2017, 15 000 Kč do 30. 6. 2015, a to pod ztrátou výhody splátek (prokázáno předmětnými rozsudky).

8. Z Potvrzení o studiu ze dne 20. 9. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně v akademickém roce 2019 2020 byla studentkou 1. ročníku [obec] [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova], obor [anonymizována dvě slova], forma studia prezenční.

9. Z Potvrzení o studiu ze dne 14. 7. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně v akademickém roce 2020 2021 byla studentkou 1. ročníku [anonymizována čtyři slova], studijní program [anonymizováno], typ studijního programu bakalářský, forma studia prezenční.

10. Ze mzdového výměru matky žalobkyně ze dne 10. 7. 2020 má soud za prokázané, že matce žalobkyně byla s účinností od 1. 9. 2020 stanovena základní měsíční mzda 40 000 Kč a osobní ohodnocení až do výše 3 000 Kč.

11. Z Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období 2019 plátce [právnická osoba], [IČO], má soud za prokázané, že v tomto období činil příjem žalobkyně částku 1 650 Kč.

12. Z Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období 2019 plátce [anonymizována tři slova], [IČO], má soud za prokázané, že v tomto období činil příjem žalobkyně částku 40 070 Kč.

13. Ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne 23. 6. 2014 má soud za prokázané, že touto přenechala společnost [právnická osoba], [IČO], jako pronajímatel matce žalobkyně jako nájemci do užívání byt [číslo] ve 3. nadzemním podlaží v bytovém domě na adrese [adresa], přičemž nájemné bylo sjednáno ve výši 14 300 Kč měsíčně, zálohy na služby ve výši 2 900 Kč měsíčně, služba širokopásmového připojení k internetu ve výši 242 Kč, celkem tedy 17 442 Kč měsíčně.

14. Z Čestného prohlášení MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 16. 2. 2021 soud zjistil, že platí matce žalobkyně měsíční příspěvek na nájemné v hodnotě 5 800 Kč. K žalobkyni nemá vyživovací povinnosti a nepřispívá žádnou další částkou. Své potřeby si zajišťuje sám a odmítá poskytnout žalobkyni jakékoli dokumenty o svých majetkových poměrech.

15. Z Výpisů z účtu matky žalobkyně u [příjmení] [příjmení] za období 10/ 2020 – 1/ 2021, soud zjistil, že MUDr. [jméno] [příjmení] uhradil dne 5. 10. 2020 částku 5 800 Kč, dne 4. 11. 2020 částku 5 800 Kč, dne 3. 12. 2020 částku 5 800 Kč, dne 4. 1. 2021 částku 5 800 Kč.

16. Z Vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 soud zjistil, že matka žalobkyně za toto období evidovala nedoplatek na službách ve výši 6 545 Kč.

17. Z e-mailové komunikace ze dne 21. 2. 2018 soud zjistil, že náklady na konání maturitního plesu žalobkyně činily pro každého studenta částku 6 000 Kč.

18. Z výpisu plateb kartou na internetu soud zjistil, že matka žalobkyně dne 19. 2. 2020 vynaložila na přihlášky ke studiu na [anonymizována dvě slova] částku 3x760 Kč.

19. Z výpisů e-mailových objednávek soud zjistil, že matka žalobkyně uhradila za další přihlášky ke studiu na VŠ částky 640 Kč, 500 Kč; dále za přípravný kurz na [anonymizována tři slova] částku 7 000 Kč; dále za úvodní soustředění [anonymizována dvě slova] částku 1 050 Kč; dále za učebnice k přípravnému kurzu částku 828 Kč.

20. Z Příjmového dokladu [anonymizováno] ze dne 31. 5. 2018 soud zjistil, že náklady na výcvik žalobkyně v autoškole činily částku 8 999 Kč a další balíček 4 jízd doplatek 1 440 Kč.

21. Z Vyúčtování služeb T- Mobile Czech Republic a.s. za období od 1. 8. 2020 do 31. 8. 2020 soud zjistil, že měsíční výdaje na telekomunikační služby žalobkyně a její matky činí částku 1 301,92 Kč.

22. Z faktury [číslo] vystavené dne 4. 4. 2019 soud zjistil, že matka žalobkyně zakoupila pro žalobkyni mobilní telefon Xiaomi Redmi Note 7 v částce 5 798,01 Kč a pouzdro na mobilní telefon v částce 259 Kč.

23. Z faktury [číslo] vystavené dne 9. 10. 2020 soud zjistil, že matka žalobkyně zakoupila pro žalobkyni dámský pracovní plášť EVA v částce celkem 372 Kč.

24. Dne 11. 1. 2020 zakoupila matka žalobkyně Notebook ASUS VivoBook S14 v částce celkem 13 990 Kč (prokázáno předmětným daňovým dokladem).

25. Dne 8. 10. 2020 zakoupila matka žalobkyně roční studentský kupón MHD v částce 1 280 Kč (prokázáno předmětným daňovým dokladem).

26. Z dalších připojených pokladních dokladů má soud za zjištěné, že další měsíční výdaje matky žalobkyně a žalobkyně činí cca částku 13 000 Kč.

27. Z Rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hl. m. Prahu ze dne 13. 11. 2019, [číslo jednací] má soud za prokázané, že žalovanému byla od 17. 12. 2019 přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 18 111 Kč měsíčně po celou podpůrčí dobu.

28. Z Pracovní smlouvy ze dne 1. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný je jako zaměstnanec zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO], jako zaměstnavatele v pracovním poměru na dobu určitou do xanon -152, den nástupu práce byl sjednán na 1. 10. 2020, přičemž měsíční hrubá mzda činí částku 50 000 Kč (základní hrubá mzda). Ze mzdového výměru žalovaného za měsíc 10/ 2020 má soud za prokázané, že za toto období činila hrubá mzda žalovaného částku 52 749 Kč, čistá mzda pak částku 38 426 Kč.

29. Z Oznámení o provedení kreditní platby s datem zaúčtování 10. 9. 2020 a 12. 10. 2020 soud zjistil, že měsíční náklady na nákup pohonných hmot k cestám žalovaného do místa výkonu práce a zpět činí částku cca 1 200 Kč.

30. Z Přílohy [číslo] Přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželky žalovaného za zdaňovací období roku 2019 soud zjistil, že příjmy manželky žalovaného za rok 2019 činily částku 246 500 Kč, výdaje činily částku 147 900 Kč a výsledek hospodaření tedy činil částku 98 600 Kč.

31. Z Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a Daňovém zvýhodnění manželky žalovaného u plátce [právnická osoba], [IČO], za rok 2020 soud zjistil, že příjmy manželky žalovaného činily celkem 107 704 Kč.

32. Výdaje žalovaného a jeho manželky se sestávají ze: splátky hypotéky u [právnická osoba] ve výši 7 230 Kč měsíčně (prokázáno dodatkem ke smlouvě o hypotečním úvěru), z rizikového životního pojištění žalovaného v částce 630 Kč měsíčně (prokázáno předmětnou pojistkou), z pojištění domu v částce 3 379 Kč pololetně a pojištění vozidla Ford v částce 3 305 Kč pololetně (prokázáno Přehledem plateb – Historie čas tisku 6. 10. 2020), z měsíční platby internetu a mobilního telefonu v částce 350 Kč, resp. 1 817 Kč (prokázáno účastnickou smlouvou a vyúčtováním), z plateb elektřiny a televizního a rozhlasového poplatku měsíčně v částce cca 4 200 Kč (prokázáno platebními doklady SIPO – HOTOVOST), ze zálohových plateb [právnická osoba] v měsíční výši 5 100 Kč (prokázáno Plánem záloh vystaveným dne 2. 7. 2020), z plateb komunálního odpadu pololetně v částce 1 452 Kč (prokázáno Přehledem plateb – Historie čas tisku 6. 10. 2020), z daně z nemovitosti ročně v částce 1 976 Kč (prokázáno Přehledem plateb – Historie čas tisku 6. 10. 2020) z nákladů na parkovací oprávnění v částce 600 Kč ročně (prokázáno Potvrzením Hl. m. Prahy ze dne 13. 1. 2020), z leasingové splátky k vozidlu Toyota Auris v částce 6 382 Kč měsíčně (prokázáno předmětnou smlouvou o úvěru a žádostí o zřízení trvalého příkazu). Náklady na jízdenku MHD žalované činí částku 1 480 Kč ročně (prokázáno Přehledem plateb – Historie, datum tisku 6. 10. 2020).

33. Z Potvrzení o studiu ze dne 31. 8. 2020 má soud za prokázané, že syn žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] je ve školním roce 2020 2021 žákem třetího ročníku [ulice] [anonymizována tři slova] a [ulice] [anonymizována tři slova], [obec a číslo], [ulice a číslo], obor [anonymizováno] Náklady za učebnice pro syna [jméno] činí částku 488 Kč, roční jízdenka MHD pak činí částku 1 280 Kč, náklady na dentální hygienu činí částku 450 Kč (prokázáno Přehledy plateb – Historie).

34. Z rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 17. 12. 2019, č.j. MSMT-1341/2019-1547 má soud za prokázané, že syn žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], je studentem [anonymizována tři slova], oboru [anonymizována tři slova] [anonymizováno], a to od 3. 10. 2019, které je postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice. Z potvrzení [anonymizována tři slova] ze dne 3. 10. 2019 má soud za prokázané, že očekávané ukončení studia je dne 22. 7. 2023.

35. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

36. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89⁄2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

37. Podle § 910 odst. 2 o.z. vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

38. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

39. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

40. Podle § 913 odst. 2 o.z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

41. Podle § 921 odst. 1 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

42. Podle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

43. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda i nadále lze žalobkyni přiznat výživné, tedy zda je splněna podmínka dle výše citovaného ustanovení § 911 o.z., tj., že se žalobkyně není schopna sama živit. To je dle soudu třeba vykládat tak, že oprávněný nemůže získávat prostředky k uspokojování svých potřeb výkonem závislé práce nebo samostatnou výdělečnou činností, eventuálně ziskem z majetku, který mu patří. V případě dětí, které nemají majetek vynášející dostatečný zisk, jsou uvedené podmínky splněny v době, kdy získávají v rámci vzdělávacího systému kvalifikaci potřebnou pro výkon budoucího povolání. Po tuto dobu mají právo na výživné. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako dcera žalovaného po maturitě plynule nastoupila ke studiu [anonymizována dvě slova] a ačkoliv v dalším akademickém roce 2020 2021 vysokou školu změnila, i nadále ve vysokoškolském studiu pokračuje, tedy i nadále podstupuje soustavnou a cílevědomou přípravu na budoucí povolání.

44. Soud se dále zabýval odůvodněností návrhu na zvýšení výživného, které od posledního pravomocného rozhodnutí soudu z roku [rok] činí částku 4 000 Kč měsíčně. Soud vzal do úvahy odůvodněné potřeby žalobkyně a její majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného. Od okamžiku posledního stanovení vyživovací povinnosti uplynulo více než 6 let, přičemž tato doba sama – ono plynutí času odůvodňuje zvýšení výživného, přičemž další zásadní skutečností je to, že žalobkyně nastoupila ke studiu na [anonymizována dvě slova], s kterým je pojmově spjato zvýšení růstu nákladů žalobkyně, které bylo v řízení i prokázáno. Taktéž prokázané majetkové poměry žalobkyně, resp. i její matky i při zohlednění uhrazování nákladů na bydlení a běžného chodu domácnosti z části přítelem matky žalobkyně, odůvodňuje zvýšení výživného. Z hlediska úvah o výši výživného pak soud rovněž posoudil, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn., zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespoň příležitostně formou brigád. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vysokoškolským studentem v tzv. prezenční formě studia, kdy dle rozvrhu je její čas studia rozvržen do všech pracovních dnů v týdnů. Ačkoliv nelze vyloučit možnost změny rozvrhu jeho přizpůsobením, v současné době při pandemii Covid-19, je možnost sehnání případných brigád výrazně ztížena.

45. Při stanovení částky, na kterou soud výživné zvýšil, taktéž byly uvažovány majetkové poměry žalovaného včetně majetkových poměrů jeho manželky a jeho další vyživovací povinnosti ke dvou synům. Právě s ohledem na tuto skutečnost, tedy že žalovaný má další dvě vyživovací povinnosti, soud zvýšil výživné od 1. 9. 2018, tj. od měsíce následujícího po zletilosti žalobkyně, kdy dle § 922 odst. 1 o.z. u výživného pro děti lze přiznat i za dobu nejdéle tří let ode dne zahájení soudního řízení, a to na částku 6 000 Kč měsíčně (výrok I. rozsudku), která dle náhledu soudu zohledňuje reálné schopnosti a možnosti žalovaného výživné plnit, a to včetně dlužného výživného, které bylo stanoveno ve splátkách, s přihlédnutím k předchozímu období nezaměstnanosti žalovaného.

46. Další navýšení výživného o částku 1 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2018 bylo ve výroku II. rozsudku jako nedůvodné zamítnuto.

47. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměrného úspěchu ve věci. Náhrada nákladů řízení se sestává z odměny za 8 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 23. 10. 2020 a 17. 2. 2021 a účast na jednání soudu dne 10. 9. 2020, 30. 11. 2020, 22. 2. 2021 a 26. 3. 2021). Tarifní hodnotou pak je dle § 8 odst. 2 AT pětinásobek hodnoty ročního plnění, jímž je jen rozdíl mezi dosavadním výživným a nově požadovaným výživným, nikoli celá výše nově požadovaného výživného (viz usnesení KS v Českých Budějovicích, sp. zn. 6 Co 872/2000). Tarifní hodnota tak činí 2 000 x 12 x 5 = 120 000 Kč. Odměna za 1 úkon činí za 5 900 Kč dle § 7 AT, celkem za 8 úkonů částku 47 200 Kč. Dále se náhrada nákladů řízení sestává z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, v součtu za uvedených 8 úkonů právní služby ve výši 2 400 Kč a dále z 21% DPH v částce 10 416 Kč, celkem tedy 60 016 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.