29 C 296/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Kociánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 566 034,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 131 205,78 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 463,71 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 97 742,07 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 434 828,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 434 828,92 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně z částky 33 463,71 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 6,75 % ročně z částky 97 742,07 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 66 627 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady státu ve výši 13 827,6 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady státu ve výši 4 172,4 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala původně částky 864 348,19 Kč. Uvedla, že ji se žalovanou pojí pojistný vztah, kdy žalovaná jakožto pojistitelka je povinna žalobkyni jakožto pojištěné poskytnout celkem čtyři různá pojistná plnění za poškození vysokozdvižných vozíků (dále jen „VZV“).

2. První pojistná událost nastala dne 4. 6. 2018 (dále jen „VZV 1“) a žalobkyně z jejího titulu požadovala zaplacení částky 298 313,49 Kč. Žalobkyně v průběhu řízení vzala žalobu ohledně tohoto nároku zcela zpět vzhledem k tomu, že žádaná částka byla žalovanou uhrazena před podáním žaloby.

3. Druhá pojistná událost se odehrála dne 3. 8. 2018. Byl při ní poškozen tzv. ochranný rám kabiny VZV Still RX 20-16, výrobní číslo , Anonymizováno, (dále jen „VZV 2“), který bylo nutno vyměnit. Žalovaná, přestože uznala základ nároku a část nákladů žalobkyně ve výši 87 327 Kč uhradila, odmítla vyplatit pojistné plnění právě za výměnu onoho rámu, a to ve zbývajícím rozsahu 141 642,29 Kč.

4. Ke třetí pojistné události došlo dne 16. 5. 2018. Obdobně jako v předchozím případě byla poškozena klec zakladače u VZV Still MX–X, výrobní číslo , Anonymizováno, (dále jen „VZV 3“), v důsledku čehož bylo nutno přikročit i zde mj. k opravě poškozeného rámu VZV 3. Žalovaná však toto odmítla uhradit a na celkovou škodu VZV 3 ve výši 454 704,83 Kč uhradila toliko 141 755 Kč. Rozdíl činí 312 979,83 Kč.

5. Konečně, 31. 7. 2018 došlo ke čtvrtému poškození VZV Still RX 60-40, výrobní číslo , Anonymizováno, (dále jen „VZV , právnická osoba, tomto případě žalobkyně opravila VZV 4 svépomocí. Náklady dle cenové nabídky na opravu ochranného rámu v tomto případě činily 111 442,58 Kč. Ani v tomto případě však žalovaná neuhradila na výměnu ochranného rámu (v případě této pojistné události ani na nic dalšího) ničeho.

6. Žalobkyně se tak domáhala v případech VZV 2 a VZV 3 rozdílu mezi vyfakturovanou částkou za opravu VZV a poskytnutím částečného plnění žalovanou. Na nárok týkající se VZV 4 žalovaná nehradila ničeho a žalobkyně jej požadovala v plné výši. Celkem se tak žalobkyně domáhala 566 034,70 Kč. Dne 8. 4. 2026 žalobkyně rozšířila žalobu o příslušenství v podobě úroku z prodlení z této částky v zákonné výši jdoucí od 8. 4. 2023 do zaplacení.

7. Žalovaná nárok neuznala ani z části. Učinila nespornou existenci všech výše popsaných škodních událostí, uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, se žalobkyní (dále jen „PS“) a skutečnost, že žalobkyně je výrobcem, jakož i opravcem, všech předmětných VZV. Vznesla však námitku nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně u VZV 2 a 3. Vlastníkem těchto vozidel je společnost , právnická osoba, . K vyplacení pojistného plnění žalobkyni bylo třeba souhlasu této společnosti. Ten byl vždy udělován na dobu určitou s tím, že žalovaná má k dispozici toliko souhlas do konce roku 2018 a do konce roku 2020. I v případě, že by žalovaná obdržela souhlas s vyplacením pojistného plnění pro rok 2021, tak tento není postoupením pohledávky, pročež žalobkyně není věcně legitimována požadovat výplatu pojistného plnění ohledně VZV 2 a VZV 3 po žalované.

8. K nároku z poškození VZV 2 pak žalovaná dále uvedla, že veškeré nutné a účelně vynaložené náklady na opravu již proplatila. Ochranný rám totiž dle žalované postačovalo opravit, což s sebou nese podstatně nižší náklady než jeho úplná výměna. Žalobkyně ostatně ani v žalobě nikterak nutnost jeho výměny nedoložila, a žalovaná se tak domnívá, že nárok žalobkyně zcela vypořádala. Žalobykně navíc při výpočtu svého nároku pominula sjednanou spoluúčast ve výši 10 %, nejméně však 10 000 Kč.

9. Obdobnou argumentaci žalovaná uplatnila i ohledně VZV 3. Žalobkyně nikterak neprokázala nutnost, ergo účelnost výměny ochranného rámu VZV, kdy žalovaná má za to, že oprava by byla dostačující, což žalovaná ověřila u společnosti zabývající se opravami a rovnáním takových konstrukčních prvků. To potvrzuje fakt, že kabina VZV 3 není opatřena štítkem FOPS ani ROPS (štítek potvrzující ochranu obsluhy stroje při prevrácení stroje či před pádem předmětů na kabinu – pozn. soudu), což fakticky znamená, že se jedná o ochranný, nikoliv bezpečnostní rám. Dle ujednání mezi žalobkyní a žalovanou z 30. 4. 2019 navíc kabiny nemající takový štítek nemusí být měněny zcela, lze u nich provést jen lokální opravu. Ani zde žalobkyně neodečetla při výpočtu nároku spoluúčast ve výši 10 %, nejméně 10 000 Kč.

10. Co se týče nároku žalobkyně na úhradu pojistného plnění za poškození VZV 4, žalovaná v prvé řadě uvedla, že žalobkyni z tohoto titulu uhradila částku 1 277 Kč, což žalobkyně opět nereflektovala při stanovení výše žalobního žádání. Nabídka předložená žalobkyní pak byla vystavena na 107 875,13 Kč, nikoliv na výši 111 442,58 Kč, jak tvrdí žalobkyně. I u tohoto pracovního stroje pak absentují ochranné štítky a bylo u něj možno provést lokální opravy. Žalobkyně ani zde nedoložila z vlastní iniciativy důkaz o nutnosti/oprávněnosti výměny ochranného rámu kabiny.

11. Žalovaná též vznesla námitku promlčení ohledně žalobkyní dodatečně uplatněného úroku z prodlení.

12. Žalobkyně v replice kontrovala žalované. Její aktivní legitimace se podává již z PS, v níž figuruje jako pojistník. Ze smlouvy o spolupráci se společností , právnická osoba, pak plyne, že žalobkyně poskytuje klientům (třetím osobám) technické služby, údržbu a opravy. Souhlasy společnosti , právnická osoba, byly dávány dle ní nadbytečně. Co se týká žalovanou zmiňovaných štítků FOPS a ROPS, ty jsou příslušnými normami upraveny pro manipulační techniku pro zemní práce, což VZV nejsou. Jejich absence u předmětných VZV je tak irelevantní. Žalobkyně též odkázala na rozsudek Krajského súdu v Bratislave z 25. 10. 2023, č. k. , Anonymizováno, , v němž slovenský soud s podrobnější argumentací dospěl v obdobném případu k závěru, že opravu ochranných rámu VZV nelze s ohledem na zajištění bezpečnosti obsluhy VZV považovat za dostačující.

13. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

14. Soud vzal v rámci závěru o skutkovém stavu věci v první řadě ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) za svá shodná tvrzení účastníků, a sice, že byla uzavřena mezi stranami PS, že došlo k pojistným událostem týkajícím se VZV 2–4, jak popisovala žalobkyně (tj. není sporný nehodový děj), a že žalovaná uhradila na pojistnou událost týkající se VZV 2 žalobkyni částku 87 327 Kč a týkající se VZV 3 částku 141 755 Kč.

15. PS byla uzavřena dne 31. 12. 2015 mezi žalovanou jako pojistitelkou a žalobkyní jako pojistníkem a pojištěným (článek I, bod 1). Pojištění bylo sjednáno pro VZV a nízkozdvižné vozíky zn. , Anonymizováno, a bylo sjednáno na novou cenu. Spoluúčast činí 10 %, nejméně však 5 000 Kč, 10 000 Kč či 20 000 Kč v závislosti na roční sazbě pojistného. Pojistník v PS zároveň prohlásil, že má oprávněnou potřebu ochrany před následky pojistné události. Součástí PS jsou též všeobecné pojistné podmínky , Anonymizováno, , dle jejichž čl. 11 odst. 3 není-li ve smlouvě nebo v jiných pojistných podmínkách stanoveno jinak, je oprávněnou osobou z pojistného plnění pojištěný (zjištěno z PS, č. l. 68–71; VPP jsou přístupné na internetu).

16. Dne 30. 4. 2019 proběhla schůze mezi představiteli společnosti žalobkyně a žalované. Bylo projednáno, že bezpečnostní ochranný rám VZV musí mít označení FOPS nebo ROPS, které má splňovat příslušné požadavky. Pokud štítek chybí, nejde o poškození bezpečnostního rámu, ale pouze o poškození ochranného rámu, které v určitých situacích nemusí podléhat celkové výměně, ale lze provést opravu lokálně. Opravu rámů provádí kupř. společnost , právnická osoba, (zjištěno ze záznamu z jednání mezi žalobkyní a žalovanou, č. l. 160–161).

17. Společnost , právnická osoba, a žalobkyně se dohodly, že budou spolupracovat tak, že budou společně nabízet leasingové smlouvy třetím osobám na financování produktů žalobkyně s tím, že , právnická osoba, poskytne prostřednictvím svých partnerů sjednané pojištění. Žalobkyně pak společnému zákazníkovi poskytuje technické služby jako je údržba, opravy nebo jiné technické práce (zjištěno ze smlouvy o spolupráci, č. l. 149–150). , právnická osoba, (později , právnická osoba, ) uzavřela s třetími osobami smlouvy, jimiž se zavázala, že pro ně nakoupí VZV 2 a 3 s tím, že tyto třetí osoby ponesou rizika s objektem koupě spojené i náklady s ním související, pokud nejsou kryty rozsahem sjednaných služeb. Ve smlouvách je uvedeno, že pojištění zajišťuje žalobkyně (zjištěno z Pružných smluv z 12. 4. 2016, č. l. 108–129, a z 20. 4. 2016, č. l. 132–148). a jakožto majitel VZV 2 a 3, souhlasila s vyplacením pojistného plnění ve prospěch žalobkyně do konce roku 2018 (zjištěno z dopisu jmenované společnost z 1. 7. 2017, č. l. 64), posléze do konce roku 2020 (zjištěno z dopisu , právnická osoba, z 13. 1. 2020, č. l. 66).18. , tituly před jménem, , jméno FO, v listině (nejedná se znalecký posudek, jak proponovala žalovaná, jelikož daná listina nesplňuje formální ani obsahové požadavky § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech) nazvané Úřední ocenění majetku dospěl k závěru, že jen otlak rámu kabiny VZV nemůže znamenat nutnost její výměny za novou. Dle doporučení výrobce jsou zakázány jen opravy vlastního rámu svařováním a vrtáním. Pokud se jedná jen o vnější otlaky či lokální deformace, které nedeformují uzlové části rámu a oprava nevyžaduje svařování či vrtání do konstrukce, jedná se o běžnou povrchovou úpravu rámu zajišťující jeho odolnost proti vnějšímu prostředí (zjištěno z předmětné listiny, č. l. 89–92). , právnická osoba, ., naproti tomu považuje provádění oprav ochranného rámu kabiny za neakceptovatelné (zjištěno z odborného stanoviska , Anonymizováno, , č. l. 94 verte).

19. Oprava VZV 2 po pojistné události byla vyúčtována na částku 228 969,29 Kč bez DPH (zjištěno z faktury č. , hodnota, , č. l. 20–23). Oprava VZV 3 byla vyúčtována fakturou na částku 450 902,33 Kč (zjištěno z faktury č. , hodnota, , č. l. 34–35). Oprava VZV 4 proběhla na základě cenové nabídky znějící na 111 442,58 Kč a byla provedena žalobkyní (zjištěno z cenové nabídky, č. l. 40).

20. Žalovaná uhradila na pojistnou událost vztahující se k VZV 4 po zápočtu spoluúčasti žalobkyně ve výši 10 000 Kč celkem částku 1 277 Kč (zjištěno z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z 7. 12. 2020, č. l. 82). Oznámení o poskytnutí pojistného plnění vztahující se k VZV 3 je datováno k 27. 3. 2019 a vyplývá z něj, že byla od vyplácené částky odečtena spoluúčast ve výši 15 750,50 Kč. Z poskytnuté částky 141 755 Kč činí 53 000 Kč na opravu kabiny, vč. lakování (zjištěno z této listiny, č. l. 39). Oznámení o poskytnutí pojistného plnění vztahující se k VZV 2 je datováno k 22. 2. 2019 a potvrzuje skutečnost, že žalovaný vyplatila na pojistném plnění 87 327 Kč (zjištěno z oznámení o poskytnutí pojistného plnění, č. l. 88).

21. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , Anonymizováno, (č. l. 346–398), soud zjistil, že znalec po zevrubném prostudování podkladového materiálu (zejména fotografie obsažené ve spise a dodatečně obdržené od stran řízení), kdy věc konzultoval i s třetími osobami v podobě technických pracovníků, a po vyhodnocení příslušných norem dospěl k závěru, že nikde není závazně stanoveno, z čeho má být ochranná konstrukce obsluhy VZV vyrobena. Je však nutno vyhovět požadavkům na ochranu řidiče, kdy norma ISO 6055, jež právě specifikuje požadavky a zkoušení ochranných konstrukcí VZV, specifikuje místo, ve kterém je riziko úrazu největší, a právě v těchto místech se provádí zkoušky na průhyb konstrukce nebo na trvalé poškození. Zároveň musí být dodržena ochrana řidiče stipulovaná normou ČSN EN ISO 3691-1. Servisní postupy k provádění oprav poškozených ochranných rámů vydaný žalobkyní (, Anonymizováno, ) je důsledkem snahy sjednotit názor všech odborných pracovníků, kteří se problematikou oprav zabývají. Po těchto úvahách znalec vyhodnotil, že oprava ochranného rámu VZV 2 byla nutná, jelikož se jednalo o silně narušený ochranný rám v blízkosti deformační zóny, o níž pojednává norma ISO 6055. I metodika žalobkyně na toto poškození pamatuje. Cena nutných oprav tohoto rámu byla znalcem stanovena na 134 261,90 Kč (tabulka na straně 16 ZP). Co se týče VZV 3, v tomto případě postačovala oprava, jelikož se navzdory přesvědčení žalobkyně nejedná o opravu onoho ochranného rámu kabiny řidiče, nýbrž o další příslušenství v podobě příčky, která je ke kabině přivařená. Poškození svarů pak nebylo zjištěno a prasklá příčka je vyrobena z výlisku, který sám o sobě nevykazoval známky ochranného elementu. Pokud již žalovaná uhradila na tomto nároku 169 814 Kč, tato částka plně nahrazuje náklady na nutnou opravu poškozeného příslušenství. Obdobně jako v případě VZV 2 však u VZV 4 bylo znalcem zjištěno silné narušení ochranného rámu, jenž byl poškozen do značné hloubky a šířky s ostrými přechody do oblasti narušení a překonání meze pružnosti. Nutné náklady na opravu kabiny, vč. ochranného rámu VZV 4 byly znalcem ohodnoceny na 110 021,19 Kč.

22. Při svém výslechu setrval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, na výsledcích svého znaleckého zkoumání. Norma ČSN 3691-1 je závazná, což znalci potvrdil i Strojírenský zkušební ústav v Jablonci nad Nisou. Dle ní je třeba rozlišovat mezi tzv, hlavními a vedlejšími ochrannými prvky. Poškození VZV 3 se přitom dotýkalo právě a jen oněch vedlejších. Byla porušena ochrana nohou ochranného rámu, což lze a opravit a ve smyslu výše uvedené normy je to přípustné. Samotný ochranný rám kabiny, což je již ochranný prvek hlavní však poškozen nebyl. Vyplacená částka žalovanou žalobkyni ohledně poškození VZV 3 pokryje i tuto opravu. Znalec dodal, že s ohledem na strach z případné odpovědnosti oprávce se sice preferuje výměna, to však nemá nikterak vliv na jeho závěr o možnosti, akceptovatelnosti a zejména konvenci normě 3691-1 opravy u VZV 3. Znalec se domnívá, že oprava ochranného rámu by stála i daleko méně, než 63 000 Kč, kteráž částka mu v hlavě utkvěla jako vynaložená na opravu ochranného rámu a s kterou kalkuloval. Ochranný rám VZV naproti tomu stojí cca 300 000 Kč. Do nutných nákladů na opravu znalec zahrnul též demontáž a montáž nového rámu. U VZV 3 toto zahrnuje i předmětné opravy na ochranném prvku, např. vyklepání či výměna některých jeho částí. K opravě není povolán žádný specialista. Může ji provést o zaměstnanec společnosti, má-li k tomu kvalifikaci. Jeho činnost by samozřejmě měla podléhat kontrole kontrolora společnosti.

23. Žalobkyně ke znaleckému posudku uvedla, že znalec mylně vycházel při posuzování pojistné události týkající se VZV 3, že žalovaná vyplatila žalobkyni částku 169 814 Kč namísto 141 755 Kč. Tento rozdíl je zásadní, pročež navrhla, aby soud nechal písemně doplnit znalecký posudek. Žalovaná, jakkoliv se jinak ztotožnila se znaleckým posudkem, potvrdila, že vyplatila na pojistné události toliko 141 755 Kč.

24. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k dobrovolné úhradě dluhu (zjištěno z předžalobní výzvy z 22. 12. 2020, č. l. 30, a z doručenky k ní, č. l. 31).

25. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci nic podstatného.

26. Soud neprovedl žalobkyní navrhované doplnění znaleckého posudku, jelikož znalecký posudek považoval navzdory skutečnosti, že znalec uvedl u VZV 3 mylně částku 169 814 Kč namísto správného údaje 141 755 Kč, za přesvědčivý a navzdory uvedenému omylu za beze zbytku využitelný, aniž by bylo nutno uvedenou nesrovnalost odstranit jeho doplňkem (k tomu viz níže).

27. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

28. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

29. Podle § 2766 o. z. osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje, je pojištěným.

30. Podle § 2770 o. z. oprávněnou osobou je ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

31. Podle § 2798 odst. 1 o. z. není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření.

32. Podle § 2811 o. z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

33. Soud ponejprv zkoumal k námitce žalované, zdali je žalobkyně aktivně věcně legitimována k podání žaloby. Přitom vzal v potaz, že dle PS je žalobkyně jak pojistníkem, tak pojištěnou. Žádná jiná osoba v PS nefiguruje. Smlouva pak obsahuje prohlášení, že pojistník (žalobkyně) má oprávněnou potřebu ochrany před následky pojistné události (pojistný zájem). Již jen proto, že v PS není výslovně uvedena jiná oprávněná osoba než pojištěný, jak je formulováno v VPP P-100/14, jež jsou nedílnou součástí PS, je jí žalobkyně, která je v důsledku toho též nadána aktivní věcnou legitimací k vymáhání pojistného plnění. Pokud žalovaná dovozovala svoje námitky ohledně aktivní legitimace (toliko) od vlastnictví VZV, přehlíží, že s vlastnictvím předmětu pojištění zákon nespojuje žádné konkrétní účinky ve vztahu k pojištění. I proto je specifikace oprávněné osoby v pojistných smlouvách považována za jejich podstatnou náležitost, aby bylo zřejmé, kdo je pojistné plnění oprávněn požadovat [srov. § 2777 odst. 1 písm. c) o. z.]. Strany řízení si zcela v souladu se zákonnou dikcí tuto náležitost stanovily v pojistných podmínkách a z holého faktu, že vlastníkem VZV je jiná osoba než žalobkyně, nelze dovozovat pro aktivní legitimaci žalobkyně samo o sobě nic podstatného. Soud za této situace souhlasí se žalobkyní, že vinkulace výplaty pojistného plnění společností , právnická osoba, ve prospěch žalobkyně byly nadbytečné. Námitky žalované ohledně nedostatku věcné legitimace žalobkyně nejsou důvodné.

34. Žalovaná nesporovala nehodový děj s tím, že pojistný vztah byl mezi účastníky též nesporný, soud se tak nadále zabýval toliko výší žalobního žádání. Vycházel přitom zejména z výsledků znaleckého zkoumání, když posudek znalce , jméno FO, považoval za srozumitelný, jasný a za přesvědčivě při ústním jednání obhájený. Budiž na důkaz kvality znaleckého posudku skutečnost, že obě strany sporu znalecký posudek de facto většinově akceptovaly co do závěru, že u VZV 2 a 4 byla nutná výměna ochranného rámu, kdežto u VZV 3 postačovala oprava. Žalobkyně toliko žádala doplnění znaleckého posudku v tom směru, aby znalec vzal v úvahu, že na pojistnou událost týkající se VZV 3 bylo žalovanou zaplaceno pouze 141 755 Kč, nikoliv 169 814 Kč, jak se znalec domníval.

35. Výpočtu jednotlivých v žalobě vyčtených nároků je společné, že žalobkyně pominula při formulaci svého požadavku ponížit žádanou částku o v PS sjednanou spoluúčast ve výši 10 %. Pokud proto znalec stanovil, že nutné (a účelně vynaložené) náklady na opravu ochranného rámu VZV 2 činily 134 261,90 Kč, je nutno od toho odpočítat oněch 10 %. tj. částku 13 426,19 Kč. Rozdílem je částka 120 790,71 Kč, která žalobkyni na tomto nároku náleží. Pokud žalovaná již před podáním žaloby uhradila 87 327 Kč, zbývá k úhradě 33 463,71 Kč. To je výsledná částka nedoplatku na pojistném plnění, kterou soud ve výroku I. žalobkyni přiznal.

36. Co do nároku týkajícího se VZV 3 soud žalobu zamítl zcela. Žalobkyně v závěrečné řeči akcentovala preferenci dodržení bezpečnosti obsluhy VZV 3, kdy by neměla být výměna rámu posuzována jako neúčelná, byť by podle znalce byla dostačující oprava. Této námitce nelze přisvědčit za situace, v níž znalec po podrobném studiu bezpečnostních norem posléze před soudem prezentovaných přesvědčivě sděloval, že žádná ze závazných norem upravující materii bezpečnostních prvků VZV nepovažuje za nutnou opravu tzv. vedlejších bezpečnostních prvků. Pokud byly u VZV 3 poškozeny jen takové prvky, nelze považovat za účelně vynaložený a po žalované požadovatelný náklad na výměnu těchto prvků, nota bene je-li jejich výměna spojena s několikanásobným navýšením nákladů oproti jejich opravě. Způsob, jakým rozhodl v obdobné věci soud jiného státu, je irelevantní jak pro dozajista odlišnou podobu právní úpravy, tak pro skutečnost, že z žalobkyní předloženého rozsudku slovenského soudu není ani nikterak zřejmé, zdali tamní soud vzal v potaz právě existenci rozdělení ochranných prvků na hlavní a vedlejší a jejich odlišnosti co do zajištění bezpečnosti obsluhy kabiny. Nelze v tomto směru ani ponechat bez povšimnutí žalovanou trefně akcentovanou okolnost, že sama žalobkyně v minulosti připustila opravu ochranných prvků namísto jejich výměny, pokud nebudou VZV vybaveny bezpečnostními štítky, jak vyplývá ze záznamu jednání zástupců společnosti žalobkyně a žalované z 30. 4. 2019. VZV 3 přitom tento ochranný štítek neměl.

37. Žalovaná uhradila na tomto nároku žalobkyni částku 141 755 Kč, což je částka již po započtení 10% spoluúčasti, jak plyne z oznámení o poskytnutí pojistného plnění. Žalovaná tedy kalkulovala s náklady účelně vynaloženými na opravu VZV 3 ve výši celkem 157 505,50 Kč, z toho na opravu kabiny bylo vynaloženo 53 000 Kč. Uvedl-li znalec při výslechu, že mu v hlavě utkvěla částka 63 000 Kč, soud má za to, že tím myslel oněch 53 000 Kč. Tuto částku znalec označil za dalece přesahující to, kolik by daná oprava měla stát. Soud proto nehodnotí jako podstatné, že znalec kalkuloval u tohoto nároku s domnělou částkou 169 814 Kč, o níž si myslel, že byla jako celek vyplacena na pojistném plnění žalobkyni, když mu zjevně bylo známo, kolik z toho bylo vynaloženo na opravu (vedlejších) bezpečnostních prvků, tj. 53 000 Kč. Soud proto vyšel z tohoto jeho závěru, aniž by bylo nutno doplňoval znalecký posudek o přepočet, v němž by znalec vzal potaz, že celkem bylo vyplaceno o cca 28 000 Kč méně, když naproti tomu vycházel z částky týkající se opravy kabiny VZV 3 správné, což je pro daný nárok to jediné podstatné.

38. U VZV 4 pak soud vyšel ze zjištění znalce, že zde účelné náklady činily 110 021,19 Kč. Po odečtu spoluúčasti ve výši 10 %, a sice 11 002,12, vychází částka 99 019,17 Kč, na niž má žalobkyně nárok. Soud vzal navzdory tvrzení žalobkyně za prokázané, že žalovaná uhradila na tento nárok 1 277 Kč, což plyne z oznámení o poskytnutí pojistného plnění z 7. 12. 2020 (č. l. 82). Zbývá proto k úhradě 97 742,07 Kč.

39. Celkem tedy soud přiznal na jistině částku 131 205,78 Kč a ve zbytku ji zamítnul.

40. Námitku promlčení žalované týkající se úroku z prodlení soud shledal nedůvodnou. Žalobkyně, zjevně vědoma si promlčení, rozšířila žalobu dne 8. 4. 2026 o úrok z prodlení, nicméně toliko 3 roky zpětně, tedy od 8. 4. 2023. Je tedy zjevné, že subjektivní promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 o. z.), natož objektivní (§ 629 odst. 2 o. z.) nemohla uplynout v rozsahu, ve kterém byl nárok žalobkyní uplatněn. Soud jej proto přiznal, ovšem nikoliv v zákonné výši vztahující se k datu 8. 4. 2023, tj. 15 %, jak žalobkyně žádala. K prodlení, které je podstatné pro stanovení výše úroku z prodlení (a nikoliv datum jeho uplatnění u soudu), totiž došlo již šestnáctým dnem po skončení šetření pojistné události (§ 2798 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2797 odst. 1 o. z.). Ohledně plnění z pojistné události poškození VZV 2 tedy došlo k prodlení v prvním pololetí roku 2019 (ukončení šetření žalobkyni oznámeno 22. 2. 2019), čemuž odpovídala výše úroku z prodlení 10 % a ohledně plnění z pojistné události poškození VZV 4 došlo k prodlení v druhém pololetí roku 2020 (ukončení šetření žalobkyni oznámeno 7. 12. 2020), čemuž odpovídala výše úroku z prodlení 8,25 %. Soud tedy na úroku z prodlení přiznal dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10 % z částky 33 463,71 Kč a 8,25 % z částky 97 742,07 Kč jdoucí v obou případech od 8. 4. 2023 do zaplacení, a ve zbytku příslušenství žalobu zamítl.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně tak měla úspěch ve věci v rozsahu cca 23,18 % a žalovaná v rozsahu cca 76,82 %. Žalovaná tak má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 54 % (76,82 – 23,18 % po zaokrouhlení). Tyto náklady činí celkem 123 384 Kč a sestávají z:a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 11 780 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (počítáno z tarifní hodnoty 864 348,19 Kč, tj. před zpětvzetím nároku ohledně VZV 1): převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při ústním jednání dne 11. 4. 2022; tj. celkem 35 340 Kč;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 10 580 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 6 úkonů právní služby (počítáno z tarifní hodnoty 566 034,7 Kč, tj. po zpětvzetím nároku ohledně VZV 1): vyjádření z 22. 6. 2022, účast při jednání dne 12. 12. 2022, odvolání proti znalečnému z 4. 12. 2024, účast na jednání dne 25. 6. 2025, účast na jednání dne 6. 8. 2025, účast na jednání dne 8. 4. 2026; tj. celkem 63 480 Kč;c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za výše uvedených 6 úkonů učiněných před 1. 1. 2025 a 450 Kč za 3 zbývající úkony učiněné po 1. 1. 2025, tj. celkem 3 150 Kč;d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 21 414 Kč.Žalobkyně je tedy povinna nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 66 627 Kč.

42. Povinnost uložená účastníkům výroky IV. a V. vychází ze skutečnosti, že stát má dle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které platil, dle zásady úspěchu ve věci. Tyto náklady sestávají ze znalečného vyplaceného znalci , jméno FO, , jež nebylo kryto zálohou účastníků, tedy v částce 18 000 Kč. Žalobkyně byla neúspěšná co do 23,18 %, je proto povinna uhradit adekvátní část z posledně uvedené částky, tedy 13 827,6 Kč. Žalovaná byla neúspěšná co do 76,82 %, a je tedy povinna uhradit zbývající část nákladů státu ve výši 4 172,4 Kč. Náklady řízení jsou účastníci povinni uhradit na účet soudu č. 19-22526011 /0710 pod variabilním symbolem 2911029621.

43. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a o povinnosti složit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta procesně úspěšnější strany řízení dle § 149 odst. 1 o. s. ř.