29 C 308/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno jméno bytem adresa o zaplacení 13 300 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 200 Kč a dále částku 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9 100 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Opatrovníkovi žalovaného se přiznává odměna za výkon funkce opatrovníka ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.

V. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

1. Žalobou podanou a doručenou soudu dne 25. 11. 2020 se žalobce po částečném zastavení řízení na žalovaném domáhal zaplacení částky 13 300 Kč s odůvodněním, žalovaný na základě smlouvy o poskytnutí sídla (dále jen„ Smlouva“) užíval virtuální sídlo poskytované žalobcem na adrese [adresa žalované] (dále jen„ Adresa“) na dobu 6 měsíců, tj. po dobu od 3. 4. 2015 do 2. 10. 2015. Doba, po kterou byl žalovaný [příjmení] jako své sídlo zapsané v obchodním rejstříku oprávněn užívat, již uplynula. Dle ustanovení odst. 2.2 Smlouvy byl žalovaný povinen po uplynutí této doby zajistit výmaz Adresy z obchodní rejstříku tak, aby Adresa nebyla již dále uváděna jako sídlo Společnosti. Tuto povinnost žalovaný i přes opakované výzvy žalobce a jeho právního zástupce, do dnešního dne nesplnil. Dle ustanovení odst. 2.3 Smlouvy je žalovaný povinen uhradit za každý měsíc trvání porušení výše uvedené povinnosti smluvní pokutu ve výši 700 Kč Smluvní pokuta za období od 3. 10. 2016 do 11. 4. 2018 dosahovala částky 13 300 Kč (dále jen„ Dlužná částka“). K úhradě Dlužné částky byl žalovaný vyzván dne 11. 4. 2018. Dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Opatrovník žalovaného ve vyjádření k žalobě vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, přičemž dále namítl nepřiměřenost výše pokuty k výši poskytovaného plnění, resp. výši jistiny dluhu, čímž dochází k porušování práva.

3. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Smlouvou o poskytnutí sídla, uzavřenou mezi žalobcem jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem dne 3. 4. 2015 se žalobce zavázal zajistit žalovanému souhlas s umístěním sídla žalovaného na adrese [adresa žalované] na dobu 6 měsíců od uzavření smlouvy, tak aby tuto adresu mohl uvádět v obchodním rejstříku jako adresu svého sídla, a žalovaný se zavázal žalobci za tuto službu zaplatit odměnu ve výši 700 Kč měsíčně + DPH. V čl. 2 smlouvy si smluvní strany ujednaly v případě porušení povinnosti žalovaného zajistit výmaz dané adresy sídla z obchodního rejstříku ve lhůtě 14 dnů po uplynutí sjednané doby povinnost žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 700 Kč za každý započatý měsíc prodlení (prokázáno předmětnou smlouvou). Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaný měl do dne vyhlášení rozsudku zapsanou adresu sídla: [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 13 300 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč předžalobní upomínkou ze dne 11. 4. 2018 (prokázáno předmětnou upomínkou). Žalovaný žalobci dlužnou částku neuhradil.

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 609 věta prvá o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Dle § 619 odst. 1, 2 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Dle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvou o poskytnutí sídla, ve které se žalobce zavázal zajistit žalovanému souhlas s umístěním sídla žalovaného na adrese [adresa žalované] na dobu 6 měsíců od uzavření smlouvy, tj. do 3. 10. 2015. Žalovaný se zavázal do 14 dnů od uplynutí této doby zajistit výmaz dané adresy sídla z obchodního rejstříku. Toto však neučinil, a proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 700 Kč za každý započatý měsíc prodlení s výmazem poskytnuté adresy sídla. Za žalované období od 3. 10. 2016 do 11. 4. 2018, tj. 19 měsíců, činí smluvní pokuta částku 13 300 Kč. Soud neshledal výši sjednané smluvní pokuty nepřiměřenou, přičemž je nutné akcentovat, že tato výše byla smluvními strany dobrovolně ujednána, jedná o závazek mezi podnikateli, kdy žalovaného nelze shledat slabší stranou dané smlouvy. Soud však shledal částečně důvodnou námitku promlčení žalobou uplatněného nároku v podobě smluvní pokuty za období měsíců 10⁄ 2016 až 10⁄ 2017, kdy právo žalobce na zaplacení smluvní pokuty mohlo být uplatněno poprvé právě v daných měsících. S ohledem na obecnou tříletou promlčecí lhůtu a skutečnost, že žaloba byla podána až dne 25. 11. 2020, tak není dána povinnost žalobce zaplatit smluvní pokutu za dané období, důvodně je tak požadována pouze smluvní pokuta za období měsíců 11⁄ 2017 až 4⁄ 2018, tj. za 6 měsíců, což činí částku 4 200 Kč, přičemž důvodný je taktéž požadavek žalobce na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Co do rozdílu mezi předmětem řízení a výrokem I. rozsudku přiznanou částkou (13 300 Kč – 4 200 Kč), tj. v částce 9 100 Kč pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

6. O nákladech řízení soud rozhodl (výrok III.) podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení poměrně úspěšnější, žádné náklady mu však v řízení nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

7. Výrokem IV. soud rozhodl tak, že opatrovníkovi žalovaného, který je advokátem, přiznal odměnu za výkon funkce opatrovníka, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení.

8. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto výrokem V. podle § 148 o. s. ř. tak, že státu právo na náhradu nevzniklo, neboť jediným nákladem byla odměna opatrovníka žalovaného. Tyto náklady pak nese stát.