29 C 49/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 070 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 070 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 19. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 070 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 10. 1. 2017 odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, když neuhradil ve lhůtě splatnosti fakturu [číslo] ze dne 1. 6. 2020, splatnou 18. 6. 2020, znějící na částku 9 870 Kč, za odebranou elektřinu v období od 26. 6. 2019 do 1. 6. 2020. Z toho žalovaný zaplatil celkem částku 2 800 Kč. K úhradě tedy zbývá 7 070 Kč O zaplacení spotřeby elektřiny byl žalovaný žalobkyní opakovaně upomínán, žalovaný však dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

4. Jelikož se jedná o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné, je odůvodnění koncipováno v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř., když obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.

5. Z provedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 10. 2017 elektřinu na odběrné místo [adresa]. Žalovaný elektřinu odebral, avšak neuhradil sjednanou cenu, jejíž nedoplatek činí celkem 7 070 Kč.

6. Co se týče právního posouzení, vyplývá nárok žalobce z ust. § 27 odst. 1 a 2 a ust. § 62 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších právních předpisů ve spojení s ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě předmětné smlouvy dodala žalovanému elektřinu ve výše uvedeném rozsahu, žalovaný však neuhradil vyúčtovanou cenu, a proto se žalobkyně oprávněně domáhá zaplacení žalobou požadované částky. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvému dni prodlení.

8. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni vznikly v souvislosti s tímto řízením náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále dle § 151 odst. 3 o. s. ř ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalobkyni náhrada nákladů za 2 úkony po 100 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů podle § 2 odst. 1 citované vyhlášky, neboť žalobkyně podala žalobu ve standardizovaném znění, jež žalobkyně podává v obdobných věcech opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaného a údajích, týkajících se odběrného místa a faktury za dodanou elektřinu. Celkem tedy soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč.