29 C 77/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Kociánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Michaelou Patočkovou sídlem Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 880,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 156,85 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od 25. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 2 723,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 307,96 Kč ve výši 12 % ročně od 19. 4. 2025 do 24. 11. 2025, úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 10 307,86 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 151,11 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 509,12 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 12 880,65 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 16. 9. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámce ve výši 10 700 Kč, z kterého žalovaný využil 10 500 Kč. Žalovaný se zavázal splatit využitou část úvěrového rámce spolu poplatkem ve výši 1,99 % z částky využitého úvěrového rámce a s úrokem ve výši 0,98 % využité části úvěrového rámce denně. Žalobkyní požadovaný poplatek představuje 151,15 Kč a úrok 2 572,69 Kč. Žalobkyní požadované jistina představuje 10 156,81 Kč. Žalovaný uhradil na jistinu 343,15 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 18. 11. 2025. Žalovaný i přesto na svůj dluh ničeho dalšího neuhradil.

2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání po splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.).

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 9. 2024 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 10 700 Kč. Žalovaný se zavázal splatit využitou část úvěrového rámce spolu poplatkem ve výši 1,99 % z částky využitého úvěrového rámce a s úrokem ve výši 0,87 % využité části úvěrového rámce denně. Celkové RPSN smlouvy bylo sjednáno ve výši 1 244,93 % (viz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru). Žalobkyně zaslala žalovanému na účet dne 16. 9. 2024 částku 6 000 Kč, dne 1. 12. 2024 částku 500 Kč, dne 1. 12. 2024 částku 400 Kč, dne 9. 12. 2024 částku 500 Kč, dne 10. 12. 2024 částku 1 700 Kč a dne 10. 12. 2024 částku 1 400 Kč, celkem 10 500 Kč. (viz listinu nazvanou „Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ a listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti). Žalovaný uhradil žalobkyni 343,15 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 18. 11. 2025 předžalobní výzvu. (viz předžalobní upomínku a podací poštovní lístek)

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému 10 500 Kč, a to na účet žalovaného, což má soud za prokázané z přehledu bankovních transakcí. Žalovaný se vedle jistiny zavázal hradit poplatek ve výši 1,99 % z částky využitého úvěrového rámce a s úrokem ve výši 0,87 % využité části úvěrového rámce denně, tj. 317,55 % úvěrového rámce ročně. RPSN bylo sjednáno ve výši 1 244,93 %. Stranami sjednaná úroková sazba 317,55 % ročně zakládá hrubý nepoměr mezi stranami a je v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č. j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě sjednaný úrok ve výši 60 % byl v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v září 2024, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,70 % p. a. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že sjednaná smlouva o úvěru je v rozporu s dobrými mravy a je proto stižena absolutní neplatností dle § 588 o. z. Vzájemný vztah účastníků se tak pohybuje v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Žalobkyně zaslala žalovanému 10 500 Kč a ten jí uhradil 343,15 Kč, tedy se žalovaný obohatil na účet žalobkyně o 10 156,85 Kč. Za této situace se soud pro nadbytečnost nezabýval posouzením úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní.

10. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu tři pracovní dny. Výzva k plnění byla zaslána dne 18. 11. 2025, má se tedy za to, že byla žalovanému doručena dne 21. 11. 2025 (§ 573 o. z.). Nejpozději měl tedy žalovaný plnit 24. 11. 2025. Počínaje následujícím dnem 25. 11. 2025 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 10 156,85 Kč od 25 11. 2025 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do částky 2 723,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 307,96 Kč ve výši 12 % ročně od 19. 4. 2025 do zaplacení soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 12 880,65 Kč. Žalobkyni bylo v řízení vyhověno v částce 10 156,85 Kč a nevyhověno v částce 2 723,80 Kč, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně představuje po zaokrouhlení 57,71 % předmětu řízení.

12. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 2 615 Kč a sestávají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu množství dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Odměna činí 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. výzva k plnění, 3. podání žaloby). Soud dále přiznal náhradu hotových výdajů po 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a náhradu DPH ve výši 315 Kč.

13. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 57,71 % z 2 615 Kč činí 1 509,12 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

14. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací. Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.