29 C 79/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a s částkou 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 92 391 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 27 319,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Uvedla, že dne [datum] se stala dopravní nehoda, jejímž viníkem byl řidič [jméno] [příjmení] s vozidlem reg.zn. [anonymizováno] [číslo]. Při nehodě došlo k poškození osobního automobilu ve vlastnictví žalobkyně, zn. BMW 650, reg.zn. [anonymizováno] [číslo]. Žalovaná likvidovala pojistnou události formou totální škody, tj. odpočtem ceny poškozeného vozidla (zbytků) od obvyklé ceny vozidla bezprostředně před škodnou událostí. Šetření pojistné události bylo ukončeno dne [datum]. Žalovaná žalobkyni sdělila, že cena zbytků byla stanovena prostřednictvím internetové aukce provozované společností [právnická osoba] ve výši 416 529 Kč bez DPH a obvyklá cena vozidla částkou ve výši 971 000 Kč, žalobkyně byla informována, že zbytky vozidla je možné za tuto částku prodat výherci aukce, přičemž platnost nabídky je do [datum]. S výší pojistného plnění žalobkyně nesouhlasila, neboť dle ní neodpovídá výši škody. Hodnota vozidla před nehodou byla podstatně vyšší, vozidlo bylo téměř nové (resp. zakoupené jako nové v roce 2016 od dealera, kdy poté došlo k převodu na jednatele žalobkyně a zpět na žalobkyni), mělo minimální nájezd (247 km při zakoupení, 24 883 km při nehodě), bylo v dobrém technickém stavu, žalobkyně vynaložila finanční prostředky v řádech desítek tisíc Kč na jeho servis a úpravu, o vozidlo se řádně starala, zajišťovala jeho pravidelné servisní prohlídky a pořídila k vozidlu příslušenství zvyšující hodnotu vozidla (parkovací systém [příjmení] [příjmení] G9, systém Bluetooth, parkovací senzory, úplná sada kol). Cena za tento typ vozu činila 2 239 997 Kč bez DPH (základní verze vozidla ve výši 2 215 372 Kč bez DPH s cenou metalického laku ve výši 24 625 Kč bez DPH). Znaleckým posudkem č. 106-19/ 2017 ze dne [datum] [celé jméno znalce] byla stanovena obvyklá cena vozidla vč. příslušenství a mimořádné výbavy ve výši 1 612 000 Kč. Žalobkyně byla dále nucena vynaložit finanční prostředky na zapůjčení náhradního vozidla, s tím, že je nezbytné, aby její jednatelé používali pro účely kontaktu se zákazníky reprezentativní vůz stejné či obdobné kategorie, přičemž žádné jiné vozidlo ve vozovém parku žalobkyně toto nesplňovalo, žalobkyně neměla k dispozici jiné srovnatelné vozidlo ani dostatek volných zdrojů na nákup nového. Proto uzavřela smlouvu o nájmu vozidla se společností [právnická osoba] na nájem vozidla za období od [datum] do [datum] za částku 32 400 Kč bez DPH, poté došlo k prodloužení nájmu na období [datum] do [datum] za částku 947 684 Kč bez DPH, tj. celkem 316 dní po 2 999 Kč denně. Zapůjčené vozidlo je o kategorii nižší (nižší střední [příjmení]) než vozidlo poškozené (vyšší střední TOP). Žalovaná plnila 554 471 Kč, žalobkyně prodala zbytky vozidla za částku 421 000 Kč, zbývá proto uhradit 1 617 240 Kč (1 332 471 Kč bez DPH).

2. Předmětem řízení je částka 70 000 Kč jako náhrada za poškození vozidla a částka 30 000 Kč jako náhrada za nájemné za nájem náhradního vozidla za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] (kdy nárok týkající se nájemného za období [datum] až [datum] je předmětem řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. 24 C 92/2021).

3. Žalovaná nárok sporovala. Označila za nespornou existenci škodní události, sporovala cenu vozidla před nehodou, kterou na základě porovnání nabídek na portálech [webová adresa], [webová adresa] a TotalCar stanovila na 971 000 Kč bez DPH. Zohlednila stáří vozidla (rok výroby 2011, první registrace červen 2015 s tím, že žalobkyně byla 4. majitel, vozidlo bylo vystaveno a využíváno na testovací jízdy), stáří vozidla ke dni nehody (6 let), počet najetých km, výbavu, stav a historii. [příjmení] určená znalcem [celé jméno znalce] jako výchozí cena vozidla nezohledňuje stáří vozidla, kdy znalec nepracuje s rokem výroby 2011 a kalkuluje s cenami pro rok 2017, modely pro tento rok však prošly významnou modernizací a rozšířením standardní výbavy. Nelze souhlasit rovněž se zohledněním další sady kol, neboť došlo toliko k jejich výměně, což hodnotu vozu nezvyšuje. Znalec nezohledňuje skutečný stav vozidla před nehodou. Žalovaná sporovala rovněž výši účelných nákladů na pronájem náhradního vozidla. V případě totální škody má poškozený nárok na náhradní vozidlo po dobu nezbytně nutnou, tedy po dobu, kdy není možné zakoupit nové vozidlo. Nebylo nutné pronajímat vozidlo po dobu 316 dní, žalovaná akceptovala 12 dní. Účelnost a nezbytnost pronájmu náhradního vozidla není doložena, žalobkyně měla k dispozici další vlastní vozidla, která mohla využít. Rovněž byla sporována denní výše nájemného v požadované částce 2 999 Kč. Již vyplacené pojistné plnění (554 471 Kč na škodu na vozidle a 29 062 Kč na nájemné za období [datum] až [datum]) označila žalovaná za dostatečné.

4. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že dne [datum] došlo k pojistné události, kterou zavinil řidič vozidla odpovědnostně pojištěného u žalované. Dále bylo nesporné, že žalovaná plnila pojistné plnění za nájem náhradního vozidla za období od [datum] do [datum] v částce 29 062 Kč a dále částku 554 471 Kč jako náhradu za škodu na vozidle. Na jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že oproti dřívějšímu stanovisku neuplatňuje tzv. pevné náklady ani nesporuje délku nájemného. <b>5. Soud zjistil z provedených důkazů tento skutkový stav:</b> 6. Z technického průkazu k poškozenému vozidlu plyne, že prvním vlastníkem byla společnost [právnická osoba], datum první registrace v ČR je [datum], dne [datum] nabyla vozidlo žalobkyně, dne [datum] bylo převedeno na [jméno] [příjmení] a dne [datum] zpět na žalobkyni.

7. Z výpisu se sytému [anonymizována dvě slova]) soud k poškozenému vozidlu zjistil, že bylo vyrobeno v roce 2011, poprvé registrováno v ČR v červnu 2015, v dubnu 2016 mělo nájezd 300 km, v listopadu 2016 nájezd 13 000 km.

8. Na vozidle byl instalován systém bluetooth a parkovací senzory, což dokazuje faktura [číslo] znějící na částku 26 855 Kč a potvrzení o platbě ze dne [datum], žalobkyně zakoupila úplnou sadu kol za částku 105 086 Kč (zjištěno z faktury [číslo] z potvrzení o platbě), parkovací systém Antilaser za částku 75 390 Kč (zjištěno z faktury č. 2017 a příjmového pokladního dokladu)

9. Z faktury č. 2017 bylo zjištěno, že za nájem náhradního vozidla v období [datum] až [datum] účtovala [právnická osoba] s.r.o. žalobkyni částku 39 204 Kč vč. DPH (12 dní po 2 700 Kč).

10. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně si od [jméno] [příjmení] pronajala vozidlo BMW, reg.zn. [anonymizováno] [číslo], sazba denního nájemného činila 2 999 Kč, smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum].

11. Za nájem náhradního vozidla po dobu 75 dní účtoval [jméno] [příjmení] žalobkyni dne [datum] částku 224 925 Kč (zjištěno z faktury [číslo] 2017 vystavené dne [datum]), žalobkyně částku uhradila dne [datum], jak plyne z potvrzení o platbě.

12. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] 2017 soud zjistil, že znalec vycházel z data první registrace v ČR ke dni [datum], z nájezdu 24 883 km, zohlednil mimořádnou výbavu uváděnou žalobkyní, kterou cenil na částku 185 300 Kč, pneumatiky ocenil na 8 000 Kč a při koeficientu prodejnosti 0,76 stanovil cenu vozidla na částku 1 612 000 Kč vč. DPH. V rámci svého výslechu znalec doplnil, že pokud jde o rozdíl modelů 2011 a 2017, modely pro rok 2017 sice byly lepší, ale nijak výrazně, na výchozí cenu vozu to nemá vliv. Co se týče pneumatik, druhá sada byla na vozidle namontována, a proto ji zahrnul do ocenění. Koeficient prodejnosti stanovil znalec z prodejů totožného vozidla v ČR k lednu 2018 s tím, že rozdíl období o data dopravní nehody do ledna 2018 nečiní žádný rozdíl.

13. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] soud zjistil, že znalec stanovil denní sazbu nájemného za nájem vozidla BMW 120D (zapůjčené vozidlo) v částce 2 928 Kč s DPH (2 420 Kč bez DPH), cenu půjčovného znalec určil průzkumem, jakou výši půjčovného proplácí pojišťovny a průzkumem cenových nabídek půjčoven. Znalec v rámci svého výslechu doplnil, že ceny půjčovného stanovil dle katalogů pojišťoven, avšak s tím, že reálné ceny půjčoven jsou vyšší, což zjistil z inzerce; zjišťoval i poptávku na trhu, nenalezl ale totožné vozidlo.

14. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] soud zjistil, že znalec vycházel z roku výroby 2011, z data první registrace v červnu 2015. Znalec určil obvyklou cenu vozu před nehodou 1 502 000 Kč při koeficientu prodejnosti 1, náklady na opravu 620 200 Kč, tj. dospěl k závěru, že se nejednalo o totální škodu. K ceně zbytků vozidla se znalec nevyjádřil. Pokud jde o denní nájemné, znalec uvedl, že přepočítal půjčovné s použitím cen znalce [celé jméno znalce] s tím, že pokud pojišťovna určila škodu na vozidle jako totální, měl se s ní poškozený před půjčením vozidla na podmínkách půjčení náhradního vozidla dohodnout. Znalec v rámci výslechu doplnil, že při určení ceny vozidla před nehodou nepočítal s pneumatikami, neboť nejsou zapsány v technickém průkazu. Mimořádnou výbavu zohlednil v rozsahu 25 % její ceny s odůvodněním, že výbava již byla na vozidlo namontována a těžko by se hledal případný kupec, pokud jde o antiradar, je zakázáno jej na vozu mít. Koeficient prodejnosti znalec nezjišťoval, cenu vozu určil s přihlédnutím k jeho stáří, kdy je nutno zohlednit 5-6 let uplynulých od data výroby do uvedení do provozu, a nájezdu km s tím, že nenašel srovnatelná vozidla. Pokud jde o obvyklou cenu nájemného, lze souhlasit se znalcem [celé jméno znalce], cena 3 727 Kč/den je odpovídající. Kupní cenou, za kterou bylo vozidlo pořízeno, se znalec nezabýval.

15. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] soud zjistil, že cena vozidla k datu dopravní nehody činila 1 247 700 Kč bez DPH, cena využitelných zbytků po nehodě činila 529 760 Kč bez DPH, adekvátní sazba denního nájemného v letech 2017 a 2018 činila 1 850 Kč bez DPH. Pokud jde o hodnotu vozu před nehodou, se znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce] se nelze ztotožnit, neboť znalec kalkuloval cenu vozidla modelového roku 2017, avšak předmětné vozidlo je modelového roku 2011. Koeficient prodejnosti byl stanoven na 0,9, znalec přičetl cenu pneu 5 488 Kč a cenu mimořádné výbavy 165 989 Kč. K výši nájemného znalec uvedl, že se nelze ztotožnit se závěry znalce [celé jméno znalce] a zohlednil, že s přibývající délkou nájmu klesá denní sazba nájemného, u nájmů delších 6 měsíců lze uvažovat o 50% slevě.

16. Zástupce znaleckého ústavu (konzultant) [celé jméno znalce] v rámci svého výslechu doplnil, že s posudkem Ing. [celé jméno znalce] nesouhlasí. [jméno] modelů 2011 a 2017 byly úplně jiné, nelze tedy při určení výchozí ceny vycházet z toho, že by se jednalo o vozidlo roku 2017. Posuzované vozidlo bylo vyrobené v roce 2011, okamžik uvedení do provozu není stoprocentně zřejmý, bylo to někdy na přelomu roku 2011 2012, jednalo se patrně o model 2012, neboť bylo vyrobeno až ve druhé polovině roku 2011. To má zásadní vliv na výchozí cenu vozidla, je to úplně jiný typ vozu. Znalec [celé jméno znalce] rovněž vycházel z uvedení do provozu v roce 2017, avšak vozidlo bylo v provozu od roku 2012 a to, že nejezdilo, neznamená, že neklesala jeho hodnota. Znalec dále uvedl, že poškozené vozidlo neviděl, ale měl k dispozici poměrně obsáhlý popis poškození a fotodokumentaci. K hodnotě před nehodou našel znalec na českém trhu asi 10 srovnatelných vozidel. K hodnotě použitelných zbytků a koeficientu jejich prodejnosti ve výši 0,7, znalec uvedl, že je určen podle vlivu trhu, nebylo však moc s čím srovnávat, jedná se o specifické vozidlo, ať už jde o jeho motorizaci či o jeho výbavu, takových vozidel tolik není a ještě vozidel, která by byla obdobně poškozená, znalec se díval i na německé servery. Hodnotu využitelných zbytků určil znalec za 529 000 Kč, neboť započetl výbavu vozidla, která byla mimořádná. Tato výbava patrně při nehodě poškozena nebyla, parkovací senzory mohly být poškozeny nejvýše v rozsahu 10 %, stoprocentně nebyla poškozena druhá sada kol, která se v autě vůbec nenacházela, a řídící jednotka antilaseru, která je v přední části vozidla. Vozidlo, které si žalobkyně pronajala jakožto náhradní vozidlo, bylo o 1-2 třídy nižší než poškozené vozidlo. Pokud jde o denní sazbu nájemného a skutečnost, že jeho výše se s délkou nájmu snižuje, k tomu znalec uvedl, že vyšel ze své zkušenosti, kdy provozuje 26. rokem autopůjčovnu. Je zcela běžná praxe u všech subjektů zabývajících se nájmy vozidel, že čím delší doba nájmu, tím nižší je denní výše nájemného. Pokud si zákazník přijde půjčit automobil, je mu nabídnuta základní sazba, která se upravuje podle délky nájmu, kdy se zpravidla skončí až na 50% slevě, u běžných zákazníků lze jít i pod tuto sazbu. Funguje to tak, že denní sazba nájemného se určuje až po skončení nájmu, v závislosti na tom, jak dlouho celková doba nájmu trvala. Skutečnost, že klient potřebuje flexibilitu, tedy např. uzavře smlouvu na určité trvání a v průběhu dá výpověď ze smlouvy, na výši nájemného vliv nemá; stále platí, že na konci nájmu vozidla se určí celková délka a podle toho výše denního nájemného.

17. Z výpisu [obec] kanceláře pojistitelů„ Vyhledání pojistných smluv podle subjektu“ soud zjistil, že žalobkyně je nad rámec poškozeného vozidla vlastníkem a provozovatelem sedmi dalších vozidel.

18. Z výslechu jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ke dni nehody měla žalobkyně ještě skříňovou dodávku Fiat Ducato, v níž se vozily palety a která byla vytížena každý den, a Peugeot Cabrio 308 CC, který byl ve špatném stavu a který byl užíván jednatelem společnosti na schůzky a další činnost. Co se týče účelu provozu vozidla BMW, jednalo se o tzv. storechecking, neboť žalobkyně dodává kosmetiku do drogerií [příjmení] a TETA, kam dováží balíky, dále bylo vozidlo užíváno k obchodním jednáním v ČR, na Slovensku a v Rakousku. K datu dopravní nehody žalobkyně nevykazovala zisk ani ztrátu, byli na nule, měli volných asi dvě stě až tři sta tisíc. Na přelomu října až listopadu zakoupili vozidlo JEEP, s kterým taktéž provozovali storechecking a zaváželi drogerii TETA. Pronajaté vozidlo nebylo totožné třídy jako poškozené vozidlo, ale o tři kategorie nižší, neboť jsou problémy s podmínkami autopůjčoven ohledně jízdy do zahraničí a limitu počtu najetých kilometrů. Poškozené vozidlo BMW bylo potřeba na obchodní jednání, neboť není možné přijet na obchodní jednání s úplně levným vozem, ale s něčím reprezentativním. Dne [datum] došlo k ukončení pojistného případu a k vyplacení prvního pojistného plnění cca 500 000 Kč. Spolu s částkou utrženou za vrak poškozeného činil součet částek cca 950 000 Kč, za což si žalobkyně pořídila vozidlo Škoda Karoq. Žádné jiné vozidlo neměli.

19. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla odeslána téhož dne (zjištěno z kopie podacích lístků).

20. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv. <b>21. Právní posouzení:</b> 22. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla („ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

23. Podle § 9 odst. 2 zákona plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

24. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud jde o poškození vozidla, žalobkyně předložila znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce], který však pracoval s chybnými vstupními údaji a posuzoval poškozené vozidlo jako model roku 2017, ačkoli bylo vyrobeno v roce 2011. Soud nepovažuje za správný a přezkoumatelný závěr uvedený znalcem [celé jméno znalce] na jednání, že tento rozdíl nemá na cenu vozu vliv. Naopak se soud přiklonil k závěru [právnická osoba], jejíž konzultant na jednání přesvědčivě vysvětlil, že uvedený rozdíl 6 let má na cenu zásadní vliv, neboť se jedná v podstatě o úplně jiný typ vozidla. Znalec [celé jméno znalce] rovněž nezohlednil, že vozidlo bylo uvedeno do provozu po 6 letech od výroby; soud považuje za logický závěr [právnická osoba] podpořený i závěrem Ing. [celé jméno znalce], že tuto dobu je třeba zohlednit, i když vozidlo nejezdilo, neboť jeho hodnota klesá už pouhým plynutím času. Pokud jde o cenu využitelných zbytků, k té se znalci [příjmení] [celé jméno znalce] nevyjadřovali. Žalobkyně prodala zbytky vozidla za částku 421 000 Kč, znalecký ústav je ohodnotil na částku 529 000 Kč, tedy o 100 000 Kč více, s odůvodněním, že do ceny zbytků zahrnul i mimořádnou výbavu, která, pokud vůbec byla poškozena, pak jen minimálně; zástupce znaleckého ústavu na jednání uvedl, že cenu zbytků určil s přihlédnutím k mimořádné výbavě, o níž však není jisté, zda se na vraku v době jeho prodeje nacházela, neexistují k tomu žádné záznamy, naopak zástupce znaleckého ústavu uvedl, že je běžnou praxí, že pokud se prodává vrak po nehodě, vlastník si z vozidla mimořádnou výbavu odmontuje a nechá si ji. Soud tedy při určení hodnoty poškození vozu vycházel z ceny vozidla před nehodou určené [právnická osoba] v částce 1 247 700 Kč, od níž odečetl plnění žalované v částce 554 471 Kč a cenu využitelných zbytků v částce 529 000 Kč; soud zohlednil cenu zbytků v částce včetně mimořádné výbavy, kdy vycházel z toho, že i pokud by se na vraku v době jeho prodeje výbava nenacházela, je jisté, že před nehodou na vozidle byla a zároveň nebyla nehodou poškozena, resp. pokud ano, pak pouze minimálně. Soud takto dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 70 000 Kč důvodná (1 247 700 Kč minus 554 471 Kč minus 529 000 Kč odpovídá částce 164 229 Kč).

25. Pokud jde o nájem náhradního vozidla, žalovaná oproti prvotnímu procesnímu stanovisku nesporovala účelnost nájmu náhradního vozidla ani délku nájemného, ani nežádala zohlednit tzv. pevné náklady, sporná tak zůstala pouze výše denního nájemného. Znalci [celé jméno znalce] a [celé jméno znalce] stanovili denní nájemné podle katalogů půjčoven a ceníků pojišťoven (resp. jedná se o posouzení znalce [celé jméno znalce], ke kterému se znalec [celé jméno znalce] pouze bez dalšího připojil, resp. uvedl, že je blíže neurčeným způsobem„ přepočítal“), dle soudu však dostatečně nezohlednili specifikum dané věci a skutečnost, že nájem náhradního vozidla byl v daném případě dlouhodobý (cca 10 měsíců). Soud se v tomto případě rovněž přiklonil k závěrům [právnická osoba], jejíž zástupce na jednání přesvědčivě vysvětlil, že pokles denní sazby nájemného s přibývající délkou nájmu je zcela běžný, sám znalec je dlouhodobým provozovatele autopůjčovny, tedy vychází ze své praxe, která je standardem u všech subjektů zabývajících se nájmy vozidel. Na tuto skutečnost nemá vliv námitka žalobkyně v tom směru, že nájem prodlužovala postupně a nebylo tak od počátku zřejmé, jak dlouho bude nájem trvat; znalec i takto setrval na svých závěrech, kdy uvedl, že denní sazba nájemného se stanoví (upraví) až při skončení nájmu právě v závislosti na tom, jak dlouho celkový nájem trval. Soud proto vycházel k denní sazby nájemného v částce 1 850 Kč. Požadovala-li žalobkyně náhradu nájemného za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] v částce 30 000 Kč, dospěl soud k závěru, že i v této části je žaloba důvodná, kdy částka 30 000 Kč odpovídá cca 16 dnům nájmu náhradního vozidla.

26. O zákonném úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost pojistného plnění je stanovena na 15 dní od ukončení šetření pojistné události. Šetření bylo ukončeno [datum], lhůta pro vyplacení pojistného plnění uplynula [datum] a žalovaná je od [datum] v prodlení. [příjmení] 1 200 Kč je důvodná dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, náleží jí proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Ty jsou tvořeny soudním poplatkem 4 000 Kč, odměnou advokáta dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 5 100 Kč za úkon za 13,5 úkonů (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. porada s klientem ze dne [datum], 4. účast na jednání dne [datum], 5. vyjádření ze dne [datum], 6. porada s klientem ze dne [datum], 7. účast na jednání dne [datum], 8. vyjádření ze dne [datum], 9. porada s klientem ze dne [datum], 10. účast na jednání dne [datum], 11. vyjádření ze dne [datum], 12. porada s klientem ze dne [datum], 13. účast na jednání dne [datum], 13,5. předžalobní upomínka), celkem 68 850 Kč. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 o.s.ř. za 14 úkonů po 300 Kč, tedy 4 200 Kč, a z náhrady DPH ve výši 15 341 Kč. Celkové náklady činí 92 391 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

28. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. s tím, že povinnost k jejich náhradě dopadá v plném rozsahu na neúspěšnou žalovanou. Náklady státu jsou tvořeny částkou 3 348 Kč přiznanou znalci [celé jméno znalce] usnesením ze dne 21. 9. 2021, č.j. 29 C 79/2020-133, částkou 900 Kč přiznanou [celé jméno znalce] usnesením ze dne 28. 3. 2022, č.j. 29 C 79/2020-162, částkou 19 580 [právnická osoba] usnesením ze dne 16. 11. 2022, č.j. 29 C 79/2020-259 a částkou 3 491,90 [právnická osoba] usnesením ze dne 16. 2. 2023, č.j. 29 C 79/2020-295. Celkové náklady činí 27 319,90 Kč Náklady státu je třeba uhradit na účet [číslo] [bankovní účet], [variabilní symbol].

29. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.