29 C 79/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Kociánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 418 248,35 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 418 248,35 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 418 248,35 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 418 248,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že dne 11. 1. 2018 uzavřela jako pojistník se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu č. , hodnota, pro pojištění podnikatelských rizik – , právnická osoba, (dále jen „PS“). V rámci PS bylo sjednáno pojištění Z, na základě nějž byla žalovaná povinna nahradit újmu způsobenou žalobkyní na movité věci, kterou převzala za účelem provedení objednané činnosti či na věci žalobkyní oprávněně užívané s výjimkou újmy na užívaných či převzatých motorových vozidlech. Pojistný limit byl sjednán na částku 1 000 000 Kč se spoluúčastí žalobkyně v rozsahu 2 500 Kč.

2. Dne 1. 9. 2024 došlo k pojistné události, kdy při manipulaci s žalobkyní pronajatým zdvihacím zařízením Man TGM 18 P480-1-007 (dále jen „TGM“), jehož součástí je plošina s ovladačem, pracovník žalobkyně poškodil ovladač tohoto zařízení. Žalovaná pojistnou událost zlikvidovala a poskytla pojistné plnění, avšak poté, co žalobkyně projevila nesouhlas s výší vyplaceného pojistného plnění, žalovaná zjistila, že PS na předmětnou událost nedopadá, jelikož škoda vznikla na motorovém vozidle, na které se dle sjednané výluky nevztahuje. Vyzvala proto žalobkyni a poškozenou osobu – společnost , právnická osoba, – k vrácení poskytnutého plnění, což poškozená učinila. K argumentaci žalované žalobkyně uvedla, že žádné motorové vozidlo, jak jej definují pojistné podmínky, které jsou součástí PS, při žalobkyní líčené pojistné události nepřevzala ani nepoužívala. Žalobkyně si toliko pro svoji činnost pronajala zdvihací zařízení, jehož pronájem probíhal tak, že řidič pronajímatele (poškozené) společnosti , právnická osoba, dopravil vozidlo na sjednané místo, tam jej za pomocí čtyř hydraulických výsuvných stabilizačních patek zaaretoval, provedl školení pracovníka žalobkyně, jak má manipulovat se zdvihacím zařízením a po skončení činnosti zasunul zpět stabilizaci a odjel s vozidlem pryč. Z toho žalobkyně dovozuje, že žádné motorové vozidlo neužívala, toliko používala jen a pouze zdvihací plošinu s ovládáním, které bylo na vozidle přivezeno a jímž byl provoz plošiny zajištěn. Žádná škoda na vozidle samotném nevznikla.

3. Žalovaná nesporovala, že mezi ní a žalobkyní byla uzavřena PS s tím, že smlouva obsahovala výluku, podle níž není povinna nahradit za žalobkyni újmu na užívaných či převzatých motorových vozidlech, ani že došlo ke škodné události a jakým způsobem (škoda způsobená pracovníkem žalobkyně na pronajatém zdvihacím zařízení vozidla TGM). Na rozdíl od žalobkyně však žalobkyně považovala TGM za motorové vozidlo, na něž se PS nevztahuje. Došlo-li ke škodě na zdvihacím zařízení, které je pevně spojeno s vozidlem a tvoří jeden celek a jednu věc, na danou situaci dopadá sjednaná výluka z pojištění. Na tom nemůže nic změnit ani způsob, jakým si žalobkyně sjednala pronájem zdvihacího zařízení se společností , právnická osoba, . Žalovaná též dovozovala, že se v daném případě jednalo o škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu vozidla ve smyslu § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), k čemuž odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 62 Co 104/2021, v němž jmenovaný soud dospěl k závěru, že škoda způsobená hydraulickou zvedací plošinou vozidla MAN je škoda způsobená zvláštní povahou provozu vozidla.

4. Soud učinil následující skutková zjištění.

5. Mezi stranami byla uzavřena PS dne 11. 1. 2018, jejíž součástí jsou mj. Všeobecné pojistné podmínky P-100/14 (dále jen „VPP“), Zvláštní smluvní ujednání k pojištění odpovědnosti za újmu ZSU-500/17 (dále jen „ZSU“) a zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za újmu P-600/14 (dále jen „ZPP“). V rámci článku 3 (další druhy pojištění) PS bylo v bodu 2. sjednáno připojištění (bod 2.2) následujícího znění: „Sjednává se Připojištění ,Z‘, které se vztahuje na povinnost nahradit újmu způsobenou na movité věci, kterou pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti nebo na movité věci nebo zvířeti, které pojištěný oprávněně užívá nebo požívá. Pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit újmu na: a) užívaných motorových vozidlech, b) převzatém zvířeti, c) převzatých motorových vozidlech“. Sublimit tohoto pojištění byl sjednán na částku 1 000 000 Kč a spoluúčast na 2 500 Kč (zjištěno z PS, č. l. 29–33). ZPP obsahují v čl. 2 odst. 1 písm. b) výluku v souvislosti s vlastnictvím nebo provozem motorových vozidel (včetně vozidel sloužících jako pracovní stroje apod.). V čl. 9 odst. 1) je pak definováno motorové vozidlo jako nekolejové vozidlo poháněné vlastním motorem – včetně motorových vozidel sloužících jako pracovní stoje (např. bagr, autojeřáb, rolba, pásový nebo kolový finišer), trolejbusů, elektrovozidel, vozítek segway apod. – bez ohledu na to, jestli je takové vozidlo určeno k provozu na pozemních komunikacích a jestli mu byla přidělena registrační značka (státní poznávací značka) (zjištěno ze ZPP, č. l. 24–26). Dle VPP v případě, že je jakékoli ustanovení pojistných podmínek v rozporu s ustanovením pojistné smlouvy, má přednost příslušné ustanovení pojistné smlouvy. Nejsou-li ustanovení pojistné smlouvy a pojistných podmínek v rozporu, platí ustanovení pojistné smlouvy i pojistných podmínek zároveň (zjištěno z čl. 1 odst. 4 VPP č. l. 19). Strany si v ZSU sjednaly za blíže specifikovaných podmínek pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou v souvislosti s vlastnictvím nebo provozem motorového vozidla sloužícího jako pracovní stroj, včetně újmy způsobené výkonem činnosti pracovního stroje [odchylně od čl. 2 odst. 1 písm. b) ZPP]. Při rozporu ZSU a PS má opět aplikační přednost PS (zjištěno z ZSU č. l. 33–34).

6. Soud vzal ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za svá shodná tvrzení účastníků týkající se jednak výše škody 420 748,35 Kč bez DPH (tj. žalovaná učinila nespornou výši škody) a jednak průběhu škodné události k níž došlo tak, že pracovník žalobkyně při manipulaci s ovládáním zdvihacího zařízení přimáčkl ovládací panel, když skládal ramena plošiny do transportní polohy, který praskl (zjištěno též z dopisu žalované z 5. 12. 2024, č. l. 10).

7. Žalobkyně uhradila na účet společnosti , právnická osoba, postupně částku 256 337 Kč, 161 911,35 Kč a 90 857,15 Kč (zjištěno z výpisu z účtu žalobkyně, č. l. , právnická osoba, a 63).

8. Fotografie na č. l. 49 zachycuje zaaretované vozidlo nákladního typu (zadní kola ve vzduchu) se zvedacím zařízením, jež žalobkyně běžně používá ke své podnikatelské činnosti. Zvedací zařízení je pevně spjato s vozidlem. Vyobrazené vozidlo funguje stejným způsobem jako TGM (uvedeno žalobkyní při jednání dne 7. 7. 2025, viz záznam).

9. Z dalších provedených důkazů (dopis žalované z 5. 12. 2024, č. l. 6; dopis žalované z 16. 1. 2025, č. l. 11; námitky žalobkyně z 9. 12. 2024, č. l. 13–14, a z 18. 11. 2024, č. l. 17; smlouva o pronájmu zdvihacího zařízení, č. l. 15; dopisy žalované z 4. 10. 2024 žalobkyni a společnosti , právnická osoba, , č. l. 16 a 18; pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, , č. l. 50; pojistná smlouva č. , hodnota, , č. l. 51–54; dodatek, příloha a tabulka k pojistné smlouvě č. , hodnota, , č. l. 55–59) soud nezjistil s ohledem na níže uvedené právní posouzení žádné podstatné skutečnosti.

10. Soud neprovedl k důkazu výslech jednatele žalobkyně, neboť tento důkazní návrh považoval za nadbytečný. Měl-li být jednatel žalobkyně slyšen ke skutečnosti, že PS se týkala podnikatelské činnosti žalobkyně, toto vyplývá již z jejího samotného obsahu. Navíc nutno dodat, že tento důkazní prostředek má místo tam, kde předmětnou skutečnost nelze prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.), což není projednávaný případ.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

12. Podle § 505 o. z. je součást věci vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

13. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

14. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

15. Podle § 2811 o. z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

16. Podle § 2861 o. z. z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému (odst. 1). Poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon (odst. 2). Pojištění lze ujednat jen jako pojištění škodové (odst. 3).

17. Podle § 2924 o. z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

18. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

19. Soud povazuje za potřebné se v první řadě vyjádřit k povaze škody způsobené v daném případě. Oproti argumentaci žalované soud neshledal, že by škoda způsobená výsuvnou plošinou motorového vozidla v situaci, kdy je vozidlo zajištěno hydraulickými patami a nevyvíjí žádný pohyb jinak typický pro motorová vozidla, bylo škodou způsobenou provozem dopravního prostředku. Jen stěží lze shledat za naplněnou hypotézu § 2927 odst. 1 o. z. tam, kde vozidlo vůbec žádnou dopravní činnost při způsobení škody (v tomto případě na sobě samém) nevyvíjí. Soud se proto neztotožňuje plně se závěrem žalovanou odkazovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze, jakkoliv je jinak v souladu se závěrem, že hydraulická zvedací plošina je součástí motorového vozidla TGM (k tomu viz níže). Odkázat lze naopak v dané materii na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 25 Cdo 3125/2005, v němž jmenovaný soud dospěl k závěru, že škoda způsobená pracovním strojem při činnosti, k níž slouží, a nikoliv při jeho přepravě vlastní motorickou silou, nejde o škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu dopravního prostředku a o odpovědnost provozovatele stroje podle § 427 zákona č. 40/1964 Sb. (nyní § 2927 o. z.). Soud je naopak toho názoru, že na předmětnou situaci dopadá ust. § 2924, kdy strany nebyly ve sporu ohledně nehodového děje, v němž žalobkyně použila TGM k naplňování její podnikatelské činnosti tak, jak má na mysli citované ustanovení. Potud lze přisvědčit žalobkyni.

20. Nebýt dalších skutečností uváděných níže, bylo by proto lze dovodit povinnost žalované zlikvidovat pojistnou událost ze ZSU, které v čl. 3 formulují aplikaci pojištění na odpovědnost pojící se k vlastnictví nebo provozu (je nerozhodné, zda provozu dopravy či provozní činnosti žalobkyně) motorového vozidla sloužícího jako pracovní stroj. Nelze však spustit ze zřetele, že ZSU v úvodu též obsahují prohlášení, že v případě rozporu ZSU se samotnou PS má přednost příslušné ustanovení PS. A právě PS obsahuje jiná se ZSU rozporná pravidla, kdy formuluje zcela jednoznačně a pregnantně výluku, dle níž se pojištění odpovědnosti žalobkyně nevztahuje na povinnosti nahradit újmu jak na motorových vozidlech užívaných, tak na motorových vozidlech převzatých.

21. O tom, že TGM (včetně veškerých součástí jako zvedací plošina apod.) je motorové vozidlo přitom nemůže být pochyb. Strany v rámci smluvní volnosti učinily součástí pojistného vztahu též ZPP, kterými jsou vázány. Ty v čl. 9 odst. 1 definují motorová vozidla, jako nekolejová vozidla poháněna vlastním motorem, včetně vozidel sloužících jako pracovní stroje, kdy v demonstrativním výčtu je uveden např. i bagr nebo autojeřáb. Vozidlo TGM přitom plní velmi podobnou funkci jako autojeřáb a je i podobně konstrukčně řešeno. Soud tedy dovozuje, že TGM splňuje tuto stranami akceptovanou definici motorových vozidel. Ostatně i ze znění čl. 3 odst. 1 ZSU je zřejmé, že motorová vozidla, na něž by se pojištění vztahovalo (nebylo-li by vyloučeno textem PS), mohou sloužit i jako pracovní stroje. Stejně tak ZPP v čl. 2 odst. 1 písm. b) stanovují výluku z pojištění v souvislosti s provozem motorových vozidel včetně motorových vozidel sloužících jako pracovní stroje. Je zřejmé, že se tedy nejedná o pojmy navzájem se vylučující, smluvní podmínky naopak předpokládají, že některá motorová vozidla slouží přesně k tomuto účelu. Z fotografie č. l. 49, kde je vyobrazen obdobný stroj žalobkyně vozidlu TGM, je dále zřejmé, že ona zvedací plošina je nedílnou součástí předmětného vozidla, přičemž její samostatné využití po eventuální demontáži soud hodnotí jako nemožné. , právnická osoba, je proto nutno považovat za součást věci dle § 505 o. z., k čemuž se podotýká, že součást věci není věcí samostatnou v právním slova smyslu. Vznikla-li proto škoda na zvedací plošině (jejím ovládacím zařízení), vznikla na motorovém vozidle, jak jej definují ZPP. Konkrétně pak k argumentaci žalobkyně uváděla-li, že zvedací plošina je v podstatě „elektrický žebřík“ soud uzavírá v návaznosti na shora uvedené, že celé TGM je onen „elektrický žebřík“. To však nikterak nezbraňuje současně závěru, že se jedná o motorové vozidlo, jak jej definují ZPP, ohledně nějž byla sjednána výluka z odpovědnosti.

22. Pro úplnost lze dodat, že ve věci není podstatné, jakým způsobem byl nastaven nájemní vztah se společností , právnická osoba, , tj. zda tato společnost považuje zvedací plošinu za součást motorového vozidla či nikoliv. Pojistný vztah, jehož součástí je PS a pojistné podmínky obsahující definice pojmů, rozsah pojištění a výluky, zavazuje jeho strany, tj. žalobkyni a žalovanou, nikoliv třetí osoby, které do něj ani nemohou mimo smluvní rámec či zákon žádným způsobem ingerovat. Ostatně proto soud neučinil žádné podstatné zjištění z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, .

23. Soud nepovažuje za podstatnou ani skutečnost, že žalovaná v minulosti vyhodnotila událost jako likvidní a poskytla pojistné plnění v určité výši, přičemž nedůvodnost nároku dovodila až dodatečně. Pokud žalovaná poskytla plnění, jednalo se v tomto případě ve smyslu § 2991 o. z. o bezdůvodné obohacení, které byla obohacená povinna vydat, k čemuž také došlo. Soud nespatřuje na jednání žalované nic nemravného, domáhala-li se žalovaná, která byla ochuzena, zpět plnění poskytnutého bez právního důvodu. Pokud by poškozená bezdůvodné obohacení nevydala, v rámci eventuálního soudního sporu by byly řešeny shodné otázky jako v řízení tomto. Zdejší soud by pak dospěl ke stejným závěrům.

24. Na základě výše uvedeného soud konkluduje, že žalovaná důvodně uplatnila výluku z pojištění sjednanou přímo v samotné PS. Žaloba je proto nedůvodná a soud ji v plném rozsahu zamítnul.

25. Odůvodnění výroku II. vyvěrá ze skutečnosti, že žalovaná, která byla ve věci úspěšná a jíž by jinak náležela náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., se náhrady nákladů řízení vzdala, pročež soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.