Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

30 C 193/2024

č. j. 30 C 193/2024-155

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-09-17 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH08:2025:30.C.193.2024.1

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Kociánem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 146 734,56 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 146 734,56 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 146 734,56 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala 146 734,56 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi jednatelem žalobkyně , jméno FO, a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo sjednání škodového pojištění vozidla – přívěsu zn. Z-trailer AT30-20-48SW (dále jen „přívěs“) s počátkem pojištění ke dni 15. 4. 2021 (dále též „pojistná smlouva“). Smlouvou byla kryta i škoda způsobná vandalismem, tedy úmyslným jednáním třetích osob, a to v nejvyšším možném standardu („max“). Dne 31. 12. 2022 bylo vlastnictví k přívěsu převedeno na žalobkyni, přívěs byl stále užíván k vlastnímu běžnému provozu. Dne 9. 7. 2023 nastala na přívěsu pojistná událost, kdy přívěs byl neznámým pachatelem kontaminován chemickou žíravou látkou, čímž došlo k jeho nenávratnému poškození. V uvedený den užil předmětné vozidlo otec jednatele žalobkyně, , jméno FO, , s , jméno FO, k přepravě osobního automobilu Škoda, které bylo v perfektním stavu bez poškození. Vozidlo zaparkovali na adrese , adresa, cca v 16 hodin, v tu dobu vozidlo nebylo nijak poškozeno. Následně bylo zjištěno poškození vozidla neznámou látkou, a to po celé ploše přívěsu, z čehož je zjevné, že škoda vznikla úmyslným jednáním třetí osoby. Z vyjádření společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, GmbH plyne, že přívěs byl poškozen agresivní žíravou kapalinou, s žádnou takovou žalobkyně nepracuje a žádná taková se na vozidlech převážených žalobkyní nevyskytuje.

2. Žalobkyně nahlásila u žalované dne 11. 7. 2023 pojistnou událost. Výši pojistného plnění opírá žalobkyně o vyjádření společnosti , právnická osoba, , která je výrobcem a distributorem přívěsu. Toto vyjádření si opatřila sama žalovaná. Částka na opravu poškozeného přívěsu vyčíslená touto společností činila 6 901,25 EUR, tedy 165 940,55 Kč. Žalobkyně dne 10. 7. 2023 nahlásila poškození přívěsu Policii ČR, která věc odložila, neboť se nepodařilo zjistit totožnost pachatele. Z toho lze dovodit, že pachatel činu existuje, skutečnost, že se jej nepodařilo zjistit, nemůže být k tíži žalobkyně. Žalovaná vyplatila žalobkyni částku 14 206 Kč jako pojistné plnění za havárii, nikoli za vandalismus. Současně uvedla, že jednatel žalobkyně ztížil šetření pojistné události a není vyloučeno, že svým neodborným zásahem nenavýšil rozsah škody, pročež snížila pojistné plnění o 20 %. S tím žalobkyně nesouhlasí, neboť pojistná událost představovala nenávratné poškození přívěsu žíravou látkou a jednatel žalobkyně byl tak nucen jednat, aby zabránil dalšímu navýšení škody, která by mohla vzniknout, pokud by byla látka na přívěsu ponechána delší dobu. Nadto se v místě nachází zástavba rodinných domů a mateřská školka a hrozilo tak nebezpečí pro veřejnost, zejména v místě se vyskytující děti, jednatel žalobkyně proto polil přívěs vodou. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na vyplacení pojistného plnění z titulu vandalismu, jeho výši vypočetla jako částku 165 940,55 Kč minus plnění žalované ve výši 14 206 Kč minus spoluúčast 5 000 Kč.

3. Žalovaná nárok sporovala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným uzavření pojistné smlouvy na přívěs s tím, že jejím předmětem bylo havarijní pojištění, pojistný vztah trvá i po změně vlastnictví vozidla. Jednatel žalobkyně nahlásil pojistnou událost dne 11. 7. 2023 s tím, že k ní došlo dne 9. 7. 2023 v odpoledních hodinách. V hlášení pojistné události uvedl, že se jednalo o vandalismus, který je krytý pojistnou smlouvou. Oznámení policii učinila žalobkyně až následně po upozornění operátorky žalované. Žalovaná má za to, že nebylo prokázáno, že k poškození vozidla došlo vandalismem, jak předpokládají pojistné podmínky. Jedinou indicií je prohlášení jednatele žalobkyně. Jednatel žalobkyně odstranil z přívěsu blíže nespecifikovanou látku. Jednalo se o neodborný zásah, jehož vlivem bylo znemožněno šetření pojistné události, do dnešního dne není známo, jaká látka na přívěs působila, není prokázáno, že odstranění látky z vozíku bylo nutné. Vozidlo je návěsem sloužícím k naplňování podnikatelské činnosti žalobkyně, jsou na něm převážena jiná ojetá vozidla, která žalobkyně prodává. Žalovaná je přesvědčena, že vandalský útok na vozidlo ve dne v zástavbě rodinných domů je nepravděpodobný, naopak se lze s ohledem na podnikatelskou činnost žalobkyně domnívat, že došlo k vytečení provozních kapalin z některého z vozidel převážených žalobkyní. Provozní kapaliny z vozidel působí na hliníkové konstrukce obdobně, jako působila ona neznámá látka. Mohlo se jednat o kyselinu sírovou, která je součástí autobaterií. Žalovaná tedy dospěla k závěru, že nedošlo k naplnění podmínek likvidaci pojistné události jakožto vandalismu, a plnila z prostého rizika havárie. Žalovaná si nechala zpracovat vyjádření společnosti , právnická osoba, , ale pouze na účelem stanovení hranice tzv. totální škody, proto vyjádření pracuje s předpokladem, že byly zasaženy všechny díly. Tuto kalkulaci žalovaná žalobkyni neposkytla a nejedná se z její strany o uznání rozsahu pojistného plnění. Žalovaná vypočetla pojistné plnění tak, že stanovila cenu opravy dle účelně vynaložených nákladů. Oprava mohla být provedena formou přelakování zasažených částí, neboť došlo pouze k estetickému poškození. Výše nákladů činí 24 006 Kč, tato částka byla z důvodu neodborného zásahu žalobkyně krácena o 20 % a následně byla odečtena spoluúčast 5 000 Kč.

4. Soud rozhodl o základu nároku mezitímním rozsudkem ze dne 18. 11. 2024, č. j. 30 C 193/2024-92, dle § 152 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy tento považoval po (prozatímním) dokazování za opodstatněný. K odvolání žalované bylo posledně uvedené rozhodnutí zrušeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2025, č. j. 62 Co 42/2025-109. Odvolací instance vyzdvihla skutečnost, že žalobkyni ve sporu tíží důkazní povinnost ohledně existence pojistné události podávající se z vandalismu tak, jak si strany ujednaly v rámci pojistného vztahu. Dosavadní dokazování soudu prvního stupně přitom nelze považovat za dostačující k dosažení závěru, že základ žalobního nároku je daný. Odvolací soud proto vyzval žalobkyni dle §118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy ke svému tvrzení, že škodu prokazatelně úmyslně zavinila třetí osoba. Žalobkyně v reakci na výzvu odvolacího soudu označila k důkazu výslechy dvou svědků (, jméno FO, a , jméno FO, ) a znalecký posudek.

5. Soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu doplnil dokazování, jak uvedeno níže, a opětovně poučil žalobkyni, jak o tom, že neunáší důkazní břemeno, tak o následcích této skutečnosti.

6. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.7. , jméno FO, účastníky nebylo ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. sporu o aktivní legitimaci žalobkyně a o tom, že vozidlo, které je nyní v jejím vlastnictví, bylo pojištěno pojistnou smlouvou u žalované, kdy předmětem pojištění bylo havarijní pojištění s pojistným krytím mj. pro havárii a vandalismus. Nebylo sporu o tom, že pojištění se řídí i pojistnými podmínkami „MojeAuto“. Nespornou je též skutečnost, že žalobkyně podniká v oboru přepravy motorových vozidel. Spornou otázkou zůstalo, zda poškození vozidla žalobkyně vzniklo zaviněným jednáním třetí osoby, tedy vandalismem, a zda žalobkyni náleží pojistné plnění nad rámec toho, které již bylo vyplaceno.8. , jméno FO, jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem byla uzavřena pojistná smlouva č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo pojištění přívěsu s počátkem pojištění ke dni 15. 4. 2021. Přívěs byl pojištěn pro pojistná rizika: přírodní události, požár a výbuch, poškození zvířetem, krádež, vandalismus a havárie. Pro pojistná rizika vandalismus a havárie byla sjednána spoluúčast 5 000 Kč (zjištěno z nabídky pojistitele na uzavření pojistné smlouvy, kdy přijetí této nabídky a následné uzavření smlouvy bylo nesporné, rovněž je prokázáno tím, že žalovaná zaslala , jméno FO, zelenou kartu, jak plyne z dopisu ze dne 20. 4. 2021, a vystavila pojistku). Vlastníkem přívěsu se následně stala žalobkyně (zjištěno z kupní smlouvy ze dne 31. 12. 2022 a kopie technického průkazu).

9. Z pojistných podmínek MojeAuto soud zjistil, že ty definují vandalismus jako „Škodu vzniklou prokazatelně úmyslným jednáním třetích osob. Vozidlo musí být v té době zaparkované. Navíc musí být prokázáno, že ke škodě nedošlo následkem provozu jiného vozidla“. Dále je stanoveno, že bude nahrazena škoda vzniklá havárií, do níž nespadá mj. škoda způsobená zvířaty nebo věcmi, které pojištěný přepravoval nebo ponechal v pojištěném vozidle nebo vozidle s ním spojeném. Pokud pojištěný poruší smluvní povinnosti a bude to mít podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu či výši pojistného plnění, může žalovaná odpovídajícím způsobem pojistné plnění snížit.

10. Ze spisu PČR, OŘP , adresa, IV, sp.zn. , Anonymizováno, soud zjistil: Dne 11. 7. 2023 se na policii ČR dostavil , jméno FO, k podání trestního oznámení. Byly zahájeny úkony trestního řízení pro skutek, kdy dne 9. 7. 2023 od 16.00 do 19.00 hodin neznámý pachatel přesně nezjištěnou chemikálií postříkal a tím poškodil přívěs, čímž byla poškozené žalobkyni způsobena škoda cca 100 000 Kč (zjištěno ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení). K věci podal vysvětlení , jméno FO, , který uvedl, že vozidlo slouží k přepravě jiných vozidel, dne 9. 7. 2023 v 16.00 hodin bylo zaparkováno v , adresa, a vše bylo v pořádku, téhož dne v 19.00 hodin bylo zjištěno, že je po celé ploše a dalších zařízeních k němu náležejících polito a postříkáno nezjištěnou chemikálií. Vozidlo se snažil vyčistit, ale zůstaly na něm fleky, které vyčistit nejdou (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení). Policejní orgán provedl dle 11. 7. 2023 ohledání přívěsu, který byl t.č. odstaven na hlídaném parkovišti. Vozidlo je prázdné a dle sdělení oznamovatele bylo polito neznámou kapalinou. Vozidlo je již vyčištěno, ale na celém povrchu a součástech jsou skvrny po neznámé kapalině, které již nelze odstranit. Došlo k poleptání celé plochy a součástí přípojného vozidla. Jiné poškození nebylo zjištěno. Provedena fotodokumentace, stopy nezjištěny, chemikálie již z vozu umyta (zjištěno z protokolu o ohledání věci). Bylo zjištěno, že na adrese , adresa, , ani v jejím blízkém okolí, se nenachází kamerové systémy, které by mohly předmětnou událost zaznamenat (zjištěno z úředního záznamu ze dne 1. 8. 2023). Trestní věc byla odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání. Ve věci je odůvodněno podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci podle § 228 odst. 2 tr. zák., dosud provedené úkony však nevedly k jednoznačnému závěru odůvodňujícímu uplatnění trestní odpovědnosti za spáchání uvedeného přečinu vůči konkrétní osobě (zjištěno z usnesení o odložení věci ze dne 21. 8. 2023).

11. Žalovaná ukončila šetření pojistné události rozpočtem nákladů na opravu vozidla a dospěla k závěru, že žalobkyně svým jednáním (snaha o odstranění škody) ztížila šetření pojistné události a není vyloučeno, že svým neodborným zásahem nenavýšila rozsah škody, proto bylo pojistné plnění sníženo o 20 % (zjištěno z oznámení o vyřízení škody ze dne 8. 3. 2024).

12. Z písemného vyjádření znalce v oboru strojírenství (mj. fyzikální metalurgie a mezní stavy materiálu, oblast železných a neželezných materiálů, titanové slitiny) , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , ze dne 4. 11. 2024, plyne, že dle tohoto znalce došlo k poškození ochranného povlaku na přívěsu prakticky po celé jeho části, i když se místy jedná o lokální poškození. Hloubku poškození nelze bez mikroskopické analýzy říci. Příčinou je působení agresivní látky na bázi např. kyseliny chlorovodíkové, sírové, atd., nebo přípravku s podobnými účinky, např. Savo (chlornan sodný), která poškodila ochranný povlak nosníků a dalších prvků vozíku. Je zde riziko, že látka pronikla ochranným lakem a poškodila samotný kov, riziko poškození nosného materiálu zde existuje, a to i dalšími vlivy jako je atmosférická koroze, vliv počasí či mechanické opotřebení. Poškozené části lze opravit jejich výměnou za originální díly či odstraněním původního ochranného laku tryskáním nebo obroušením a následným nanesením ochranného laku. Střední část není lakovaná, ale je opatřena jinou povrchovou úpravou, kterou je třeba dodržet. Vzhledem k závažnosti poškození znalec doporučuje využít výhradně technologických postupů a metod povrchové úpravy předepsané výrobcem, jinak není možné zaručit trvanlivost, odolnost a funkčnost opravy.

13. Svědek , jméno FO, vypověděl, že v den pojistné události použil společně se svědkem , jméno FO, přívěs za účelem transportu osobního vozidla z , adresa, na , adresa, , což je cca 80 km. Na přívěs s přepravovaným vozidlem najížděl svědek , jméno FO, . Přepravované auto bylo plně funkční. Při aretaci a odaretaci vozidla na přívěsu si svědek též nevšiml žádného poškození přepravovaného vozidla. Při převozu vozidla se neudálo nic nestandardního. Přívěs po provedení úkonu zanechal na hlídaném parkovišti Novodvorská, a to pravděpodobně do druhého dne. Poté, co přívěs zanechal na parkovišti, zběžně jej zkontroloval. Na první pohled na něm nebylo nic viditelně v nepořádku. Druhý den mu volal syn – jednatel žalobkyně – že je přívěs něčím pokapaný nebo politý, svědek mu sdělil, že o ničem neví. Svědek dále uvedl, že přívěs slouží k přepravě osobních vozidel a byl pořizován jako nový. Není si vědom skutečnosti, že by někdo měl nějaký důvod se jeho synovi mstít, např. z důvodu sousedských či podnikatelských sporů.

14. Svědek , jméno FO, vypověděl, že jel v den pojistné události se svědkem , jméno FO, jako doprovod a výpomoc k transportu SUV vozidla do , adresa, . Vozidlo nakládal svědek , jméno FO, , on přihlížel, snad jej vypomáhal přikurtovat. U toho nezaznamenal žádné poškození vozidla. Přívěs byl též v hezkém stavu. Nakládané SUV bylo pojízdné, nebyl to žádný vrak. Po transportu vozidla do Prahy svědek vystoupil na Novodvorské, auto již se svědkem , jméno FO, neskládal. Den poté mu volal jednatel žalobkyně, že vozidlo je nějak poškozené a zdali poškození způsobil on se svědkem , jméno FO, . K tomu sdělil, že nikoliv, dle znalosti svědka bylo vše v pořádku. Svědek si není vědom nějakých zásadních sporů jednatele žalobkyně. Pokud by jednateli někdo škodil nebo mu nějak vyhrožoval, pravděpodobně by o tom svědek jakožto rodinný známý věděl.

15. Jednatel žalobkyně , jméno FO, v rámci účastnického výslechu vypověděl, že víkend, v němž došlo k poškození přívěsu, byl na chalupě, proto za něj pracovní zakázku vyřizoval otec společně se svědkem , jméno FO, . Tito vyzvedli přívěs na hlídaném parkovišti, na němž přepravili nepoškozené nehavarované vozidlo Škoda Kodiaq přivezené z Německa, které tři dny po přivezení do ČR prošlo dovozovou technickou kontrolou. Po jeho převozu se otec dotazoval, zda mají vůz odvézt zpět na parkoviště, načež jednatel žalobkyně sdělil, že jej mají zaparkovat před domem jeho otce v , adresa, . Podle zázanamu telefonního hovoru s otcem jednatele se toto muselo udát někdy kolem 15:

0. Vozík si jednatel na uvedeném místě vyzvednul cca v 18:

0. Zjistil poškození, proto odjel s přívěsem na ruční mytí, kde se snažil přívěs vyčistit. Již při mytí bylo vidět, že se z přívěsu loupe vrchní ochranná vrstva. Také kontaktoval svého otce za účelem zjištění, zdali ví o okolnostech poškození přívěsu. Ten mu sdělil, že přívěs nehlídal. Poté přívěs odvezl zpět na parkoviště a zkontaktoval pojišťovnu za účelem ohlášení pojistné události. Bylo mu sděleno, že má též kontaktovat policii, což učinil. Momentálně je přívěs odstavený a neužívaný. Byl pořizován za účelem přepravy dražších vozidel a jednatel žalobkyně si na něj dával velký pozor. Jednatel též uvedl, že již v minulosti se mu stalo něco obdobného, přičemž některé události byly hlášeny na policii i na pojišťovnu. Stalo se např. to, že někdo rozbil u zaparkovaného vozidla okénka a přibližně před půl rokem někdo vykradl vozidlo žalobkyně.

16. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.

17. Soud dále neprovedl další žalobkyní navrhované důkazy a to: znalecký posudek ke zjištění technické přijatelnosti vzniku poškození přívěsu a výši škody; výslech znalce , tituly před jménem, Toldeho, , tituly za jménem, ke zjištění, zda charakter a rozsah poškození přívěsu odpovídá úmyslnému jednání třetí osoby a zda případné omytí přívěsu jednatelem žalobkyně mohlo mít vliv na rozsah škody; a výslech policejního komisaře nprap. , tituly před jménem, , jméno FO, , která případ prověřovala. Konal by tak nadbytečně, když veškerá masa výše uvedených důkazů není s to vést k prokázání v řízení bazální skutečnosti, zdali škoda na přívěsu byla způsobena prokazatelně úmyslným jednáním třetí osoby, jak vyžadují pojistné podmínky MojeAuto, které jsou nedílnou součástí pojistného vztahu mezi stranami (podrobněji k tomu viz níže).

18. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení věci.

19. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

20. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

21. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

22. Podle § 2811 o. z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

23. Podle § 2849 o. z. není-li při pojištění majetku ujednána pojistná hodnota, představuje pojistnou hodnotu obvyklá cena, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota.

24. V řízení bylo postaveno najisto, že mezi stranami byla uzavřena pojistná smlouva týkající se přívěsu, součástí niž jsou též pojistné podmínky MojeAuto, které v případě uplatnění nároku na pojistné plnění z titulu zvandalizovaného majetku vyžadují mj. existenci „prokazatelně úmyslného jednání třetí osoby“. Soud přitom nemá žádné pochyby, a i odvolací soud ve svém zrušujícím usnesení ostatně závazně akcentoval danou okolnost, že důkazní břemeno ohledně prokázání takto smluvním vztahem vymezeného vandalismu tíží žalobkyni. Žalobkyni se jej však nepodařilo unést, a to navzdory (opakovanému) poučení o tom, že důkazní břemeno neunáší, jehož se jí dostalo jak soudem odvolacím (při jednání 12. 3. 2025), tak soudem prvního stupně (při jednání 18. 6. 2025).

25. Všechny provedené důkazy nasvědčují toliko určité vyšší či nižší míře pravděpodobnosti, že k poškození přívěsu došlo způsobem, jakým žalobkyně tvrdí, což však nikterak nesplňuje pojistnými podmínkami výše specifikovaný vyžadovaný standard míry prokázání existence vandalismu („prokazatelně úmyslné jednání třetí osoby“). Stejně jako např. není vyloučené, že k poškození přívěsu došlo úmyslným působením třetí osoby, není vyloučené ani, že navzdory svědky a jednatele žalobkyně vnímaného bezvadného stavu na přívěsu přepravovaného vozidla, došlo k úniku kapaliny, která takto předmětný přívěs poškodila. Svědci přitom vypověděli, že přívěs nekontrolovali nikterak zevrubně, toliko povšechně. Je též možné, že přívěs byl vystaven žíravé kapalině v minulosti, a k viditelnému poškození došlo s odstupem času. Žalobkyně přívěs k přepravě vozidel v rámci svojí podnikatelské činnosti ostatně užívala opakovaně.

26. Soud nesdílí názor žalobkyně, že by veškeré pochybnosti mohlo v tomto ohledu rozptýlit znalecké zkoumání. Jeho výsledkem k otázce zjištění technické přijatelnosti vzniku poškození přívěsu by nemohlo být nic více a nic méně než připuštění vandalismu kupř. vyloučením, že chemické složení kapaliny neodpovídá jakékoliv kapalině nacházející se standardně v osobních vozech, či zařazením škodné události do určitého časového rámce. To však opět neznamená, že by tato otázka byla postavena najisto ve standardu, který je pojistnými podmínkami vyžadován. Je vyžadováno mj. prokázání úmyslu škůdce, kdy soudu např. není zřejmé, jak by i pro žalobkyni eventuální příznivý výsledek znaleckého zkoumání mohl objasnit otázku zavinění. Soud k tomu doplňuje, že v případě otázky „zda charakter a rozsah poškození přívěsu odpovídá úmyslnému jednání třetí osoby“ se nejedná o otázku odbornou, kterou by bylo možné zadat znalci ke zpracování. Jedná se o otázku, kterou je soud oprávněn (a povinen) hodnotit sám právě na základě provedeného dokazování.

27. Stejně tak by ničeho nemohl přinést výslech policejní komisařky, která prověřovala podezření ze spáchání trestného činu. Soud upozorňuje, že odložení věci je standardním výsledkem přípravného řízení v trestních věcech, pokud se policejnímu orgánu nepodaří v určité lhůtě (dle § 159 odst. 1 zákona č. 141/1961, o trestním řízení soudním, dále jen „t. ř.“) zjistit okolnosti opravňující zahájit trestní stíhaní (dle § 159a odst. 5 t. ř.), standardně kupř. informace vedoucí k identifikaci konkrétní osoby, vůči níž by bylo možno trestní řízení zahájit. Nelze však tento postup z hlediska prokázání skutkových okolností případu přeceňovat a dovozovat z toho jednoznačné skutkové závěry o tom, že k činu došlo a že k němu došlo tak, jak tvrdí oznamovatel. Dokazování je vyhrazeno zásadně fázi řízení před soudem. Policejní orgán proto postupuje ve fázi prověřování (toliko) z tvrzení oznamovatele (tj. žalobkyně) o podezření ze spáchání trestného činu a usiluje o shromáždění důkazního materiálu. V daném trestním řízení však nebylo možno již (nikoliv však nutně výhradně) pro nedostatečnou objasněnost pachatele možno pokračovat, a tedy, jak výše naznačeno, vůbec vést dokazování k tomu, že došlo ke skutku tvrzeném žalobkyní, že jej spáchala třetí osoba a v neposlední řadě, že se jednalo o skutek zaviněný v podobě úmyslu, tj. klasifikovatelný jako vandalismus dle obsahu pojistného vztahu mezi stranami. I výslech soudní komisařky vedoucí prověřování případu by tedy byl nadbytečný.

28. Soud toliko pro úplnost dodává, že jakkoliv se může v případě jednoznačného prokázání úmyslného jednání třetí osoby jednat o obtížný úkol, nikterak to žalobkyni nezbavuje tohoto jejího procesního břemene. Tímto způsobem byl smluvní vztah mezi stranami ujednán a žalobkyně nutně musí nést riziko neúspěchu v situaci, kdy nebude moci této smluvní povinnosti (a potažmo procesní povinnosti v soudním řízení s ohledem na procesní pravidla) dostát.

29. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně jejího tvrzení, že nárok na pojistné plnění vyvěrá ze škody způsobené vandalismem dle definice pojistných podmínek, které jsou součástí pojistné smlouvy uzavřené se žalovanou. Již proto soud přikročil k zamítnutí žaloby včetně příslušenství, aniž by se blíže zabýval argumentací týkající se výše žalobního nároku a hodnocení skutečnosti, že jednatel žalobkyně měl svým chováním (omytím přívěsu po zjištění škodné události) způsobit její rozšíření, čímž by bylo eventuálně dáno právo žalované krátit pojistné plnění. Pokud žalobkyni nevznikl nárok na výplatu pojistného plnění pro absenci prokázání pojistné události (vandalismus), je nadbytečné zabývat se argumentací týkající se případného krácení tohoto nároku.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 4 500 Kč a sestává z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 15 úkonů (odpor proti platebnímu rozkazu, vyjádření na kvalifikovanou výzvu v platebním rozkazu obsaženou, příprava a účast na jednání 16. 10. 2024, vyjádření z 8. 11. 2024, příprava a účast na jednání 18. 11. 2024, odvolání, příprava a účast na jednání odvolacího soudu 12. 3. 2025, příprava a účast na jednání 18. 6. 2025, příprava a účast na jednání 13. 8. 2025, písemný závěrečný návrh) v řízení účelně učiněných.

31. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.