30 C 277/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 246 216,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 201 766 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 8. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do 38 767,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 8. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 62 591 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 240 533,44 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že je provozovatelkou a nájemkyní tahače MAN TGX 18.480 4x2 XL BLS, RZ , SPZ, návěsu PEISCHL 3ESPOS, RZ , SPZ, . Tato vozidla byla dne 29. 7. 2020 poškozena pojištěncem žalované - řidičem vozidla tovární značky VOLKSWAGEN MULTIVAN 7HC, RZ , SPZ, . U tahače se jednalo o totální škodu. Žalobkyně se domáhá doplatku pojistného plnění vztahujícího se k ušlému zisku za dobu opravy, na něž dosud žalovaná plnila 334 501 Kč., právnická osoba, výpočtu ušlého zisku uvedla žalobkyně následující: Vozidlo , SPZ, přepravuje sezonní materiál. Výpočet vycházející z období tří měsíců před nehodou by neodpovídal přepravě sezonního materiálu v období závěru léta a podzimu, proto byl proveden z dopravy vozidel , SPZ, a , SPZ, na stejné práci v období srpen, září a říjen 2020. Obě vozidla provedla za uvedené období, tj. 57 pracovních dní, fakturaci ve výši celkem 1 856 314,14 Kč s DPH, což odpovídá dennímu výkonu 16 283,46 Kč s DPH, tedy 13 457,40 Kč. Náklady za vozidla (částky jsou uvedeny bez DPH) jsou:- ujeté kilometry za 57 dní: Celkem obě vozidla: 52 926 km, tj. za jedno vozidlo: 26 463 km, tj. za 1 den: 464,26 km;- spotřeba nafty za 57 dní:▪ 4 340,61 x 20,91 Kč = 90 762,15 Kč▪ 1 446,87 x 20,41 Kč = 29 530,61 Kč▪ 2 331,74 x 20,41 Kč = 47 590,81 Kč▪ 3 886,23 x 20,08 Kč = 78 035,50 Kč▪ 6 719,81 x 20,08 Kč = 134 933,78 Kčtedy za obě vozidla celkem 18 725,26 litrů za 380 852,86 Kč, za jedno vozidlo 190 426,43 Kč, za 1 den: 3 340,81 Kč;- mýto za 57 dní: Celkem obě vozidla: 25 161 Kč, tj. za jedno vozidlo: 12 581,50 Kč, tj. za 1 den: 220,71 Kč;- náklady na pneu za 57 dní: 1 Kč na ujetý kilometr (dle statistik pro daný druh vozidla a způsob užívání), tj. celkem: 52 926 Kč, tj. za 1 den: 464,26 Kč;- mzdové náklady a diety za 57 dní: Mzdové náklady včetně odvodů za společnost (obě vozidla = 2 os.) celkem za období: 185 478 Kč, tj. na 1 osobu (1 vozidlo): 92 739 Kč, tj. na 1 osobu (1 vozidlo) 1 den: 1 627 Kč. Diety (obě vozidla = 2 os.) celkem za období: 21 204 Kč, tj. na 1 osobu (1 vozidlo): 10 602 Kč, tj. na 1 osobu (1 vozidlo) 1 den: 186 Kč. Na 1 osobu (1 vozidlo) celkem: 1 627 Kč + 186 Kč =1 813 Kč3. Výpočet ušlého zisku tedy činí: Příjem za jeden pracovní den 13 457,40 Kč minus náklady při 464,26 km/denně: Spotřeba PHM 1 den 3 340,81 Kč, amortizace vozidla 993,51 Kč (2,14 x 464,26), náklady na pneu n 464,26 Kč, amortizace návěsu 202,74 Kč, mzdové náklady a diety 1 813 Kč, mýtné 1 den 220,71 Kč; náklady celkem na 1 pracovní den činí 7 035,04 Kč, ušlý zisk za jeden pracovní den je tedy 6 422,36 Kč (13 457,40 – 7 035,04 Kč), za 83,5 dnů činí 536 267,06 Kč.

4. Odborné vyjádření předložené žalovanou obsahuje závažné chyby. Uvažuje s obdobím dvou měsíců (srpna a září), ačkoliv ve skutečnosti se jednalo o srpen, září a říjen 2020, tedy o tři měsíce. V tomto období bylo 65 pracovních dnů včetně svátků. Zmíněná dvě vozidla ale odjela pouze 57 dnů včetně svátků, protože jeden řidič si bral dovolenou, přitom pro obě vozidla byla práce na celých 65 dnů. Čerpání dovolené ve výpočtu ovlivnilo výši ušlého zisku za jeden den. Rozdíl 57/65 dní způsobuje rozdíl ve výpočtu ujetých km/den a rozdíl v denních nákladech. V odborném vyjádření je chybně stanoveno stravné za dva řidiče na částku 21 204 Kč, tato částka není za měsíc, ale za tři měsíce. Na jednoho řidiče vychází za tři měsíce částka 10 602 Kč a za jeden měsíc pouze 3 534 Kč. Pokud je hrubá mzda 20 000 Kč, pak nemůže včetně odvodů činit pouze 20 790 Kč, když zaměstnavatel odvádí za každého zaměstnance za sociální pojištění 24,8 % a za zdravotní pojištění 9 % z hrubé mzdy.

5. Žalovaná nárok sporovala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že plnila ušlý zisk nejprve po dobu opravy v délce 19 dní po 4 006 Kč denně, tedy 76 114 Kč. Posléze plnila za 83,5 dne v částce 334 501 Kč (4 006 Kč x 83,5 dní). Denní ušlý zisk 4 006 Kč opírá žalovaná o odborný posudek , právnická osoba, . Při jeho zpracování bylo vycházeno z podkladů doložených žalobkyní, jejíž výpočet je nesprávný. Základem rozdílnosti výpočtů je zejména rozdíl v počtu uvažovaných dnů rozhodného období tří měsíců před nehodou (srpen – říjen 2020). Toto období představuje celkem 63 pracovních dní a 2 placené svátky, tedy celkem fond 65 dní. Žalobkyně však počítá pouze s 57 dny, což není správně, neboť se musí se vzít v potaz celý fond. Žalobkyně ostatně rovněž požaduje celkovou náhradu ušlého zisku za všechny „zameškané“ dny a nikoliv za jejich zkrácený počet. Tímto dochází k rozdílu předpokládané částky příjmu za jeden den provozu soupravy. Namísto žalovanou předpokládaného denního příjmu soupravy 11 801,10 Kč žalobkyni vychází nesprávný údaj 13 457,40 Kč. Stejně tomu je u zjištění průměrných počtů ujetých kilometrů. Ze stejného základu předpokládaného ujetí 26 463 kilometrů v rozhodném období vychází dělením různým počtem dnů k rozdílu denního nájezdu 407,12 km/den a dle žalobkyně 464,26 km/den. U spotřeby PHM žalobkyni vychází ze stejného základu nákupu nafty denní průměrná spotřeba na soupravu 3 340,80 Kč proti částce 2 989,56 Kč určené žalovanou, která zohledňuje náklady na nákup aditiv AdBLUE. U nákladů na mýtné uvažuje žalovaná s průměrným denním výdajem 578,70 Kč/den, žalobkyně s výdajem 220,71 Kč. Mzdové náklady a diety určila žalovaná v částce 1 931,65 Kč/den. Celkové náklady na 1 den činily podle žalované 7 795,25 Kč/den, podle žalobce 6 570,77 Kč/den. Rozdíl mezi příjmy a výdaji podle výpočtu žalované je 11 801,10 Kč mínus 7 795,25 Kč, tedy 4 005,85 Kč/den.

6. Soud vzal za svá skutková zjištění tato nesporná tvrzení účastnic: Žalobkyni náleží ušlý zisk za celkovou dobu 83,5 dne. Žalovaná na podporu svého výpočtu ušlého zisku předložila Odborné vyjádření „Stanovení ušlého zisku“ č. 20210414-1447 zpracované společností , právnická osoba, . (č.l. 37), v němž byly mezi účastnicemi nesporné tyto položky (viz výpočet žalobkyně na č.l. 84): Výkon (fakturace) srovnávacích vozidel činil za 57 dní částku 1 856 314,14 Kč vč. DPH. Obě vozidla ujela za tři měsíce (srpen, září a říjen 2020) 52 926 km. Dále účastnice učinily nesporou cenu nafty (viz bod 2 rozsudku), spotřebu nafty 18 725,26 litrů a z toho plynoucí náklady na pohonné hmoty ve výši 380 853 Kč. Dále byly nesporné náklady na amortizaci pneumatik ve výši 52 926 Kč, amortizace návěsu odpovídající částce 202,74 Kč denně a skutečnost, že údržba, servis, pojištění a silniční daň jsou náklady fixní. Spornými otázkami zůstala výše mýtného a otázka, kolik dní v rámci rozhodného srovnávacího období zohlednit, když v tomto období je celkem 63 pracovních dní, avšak srovnávací vozidla jezdila pouze 57 dní z důvodu dovolené řidičů.

7. Soud dále zjistil tento skutkový stav:8. , jméno FO, jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem byla uzavřena Smlouva o nájmu motorového vozidla, touto smlouvou se , jméno FO, zavázal přenechat žalobkyni po dobu od 1. 5. 2020 do 31. 12. 2020 k užívání přípojné vozidlo zn. PEISCHL, reg.zn. , SPZ, (zjištěno ze smlouvy o nájmu motorového vozidla ze dne 1. 5. 2020). , jméno FO, jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem byla dále uzavřena Smlouva o nájmu motorového vozidla, touto smlouvou se , jméno FO, zavázal přenechat žalobkyni po dobu od 2. 1. 2020 do 31. 12. 2020 k užívání nákladní automobil zn. MAN, reg.zn. , SPZ, (zjištěno ze smlouvy o nájmu motorového vozidla ze dne 2. 1. 2020).

9. Vlastníkem vozidla reg.zn. , SPZ, období od 9. 7. 2020 do 28. 12. 2020 byl , jméno FO, , žalobkyně byla provozovatelem tohoto vozidla (zjištěno z technického průkazu k vozidlu). V době předmětné nehody byl vlastníkem vozidla reg.zn. , SPZ, (srovnávací vozidlo) , jméno FO, , žalobkyně byla provozovatelem (zjištěno z technického průkazu k vozidlu).

10. Za období srpen, září a říjen 2020 byla na mýtném za vozidlo reg.zn. , SPZ, uhrazena částka 12 239,56 Kč a na mýtném za vozidlo reg.zn. , SPZ, částka 13 912,88 Kč (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, ze dne 27. 2. 2024).

11. Dopisy ze dne 17. 5. 2022, 24. 10. 2022 a 23. 3. 2023 a 29. 6. 2023 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k doplacení pojistného plnění (zjištěno z těchto dopisů). Žalovaná se k výzvám vyjadřovala v rámci svých sdělení k pojistným událostem ze dne 15. 8. 2022, 15. 12. 2022 a 19. 4. 2023 (zjištěno z těchto sdělení). Sdělením ze dne 27. 5. 2021 žalovaná informovala o výplatě pojistného plnění za ušlý zisk v částce 76 114 Kč za 19 dní po 4 006 Kč bez DPH (zjištěno ze sdělení ze dne 27. 5. 2021). Sdělením ze dne 15. 8. 2022 informovala žalovaná žalobkyni o doplatku pojistného plnění za ušlý zisk ve výši 258 387 Kč bez DPH, kdy byla akceptována délka náhrady za 83,5 dne (zjištěno ze sdělení ze dne 15. 8. 2022).

12. Soud se blíže nezabýval hodnocením důkazů týkajících se nároku původního žalobce a) , jméno FO, spočívajícího ve znehodnocení návěsu a nároku žalobkyně spočívající ve vícenákladech, neboť původní žalobce a) , jméno FO, vzal žalobu zpět, o čemž bylo rozhodnuto usnesením ze dne 12. 12. 2023, č.j. 30 C 277/2023-72, a ohledně nároku žalobkyně na vícenáklady uzavřely účastnice smír, který soud schválil samostatným usnesením. Soud dále neučinil žádná významná skutková zjištění ze mzdových listů a záznamů o provozu, když celkové náklady na mzdy a cestovní náhrady byly mezi účastníky nesporné (viz podání žalobkyně na č.l. 85 a odborné vyjádření předložené žalovanou na č.l. 37).

13. Soud nezadal vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady, oceňování ušlého zisku, jak navrhovala žalobkyně. Dále neprovedl důkaz výslechem zpracovatele odborného vyjádření navržený žalovanou. Sporné otázky, kterými je zejména to, zda jednotlivé položky výpočtu ušlého zisku dělit celkovým počtem pracovních dní ve srovnávacím období či pouze počtem dní, po které tato vozidla reálně vykonávala činnost a s tím související rozdíly ve výpočtu ušlého zisku, jsou otázkami právními, resp. otázkou posouzení soudu, a nejedná se o otázky odborné, k jejichž zodpovězení by bylo na místě ustanovovat znalce.

14. Právní posouzení: Podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému ušlý zisk.

15. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Soud při výpočtu ušlého zisku vycházel z nesporného údaje, že výkon (fakturace) dvou srovnávacích vozidel v období srpen, září a říjen 2020 byl celkem 1 856 314,14 Kč včetně DPH, na jedno vozidlo tak za uvedené období tak připadá výkon 928 157 Kč vč. DPH. Spornou otázkou mezi účastnicemi zůstalo, zda tento výkon (jakož i položky spadající do nákladů) dělit celkovým počtem pracovních dní ve srovnávacím období, kterých bylo 63, či počtem dní, po které tato vozidla reálně vykonávala činnost, kterých bylo – z důvodu dovolené řidičů – pouze 57. Soud se přiklání k závěru, že aby bylo možno získat skutečný obraz o reálné produkci vozidel žalobkyně, je třeba jejich výkon dělit skutečným počtem dní, kdy tato vozidla vykonávala činnost; lze totiž předpokládat, že pokud by vozidla pracovala i po zbývajících 6 dní srovnávacího období, pak by jejich výkon byl logicky o poměrnou částku vyšší. Soud proto výkon jednoho vozidla vydělil číslem 57, což dává denní výkon 16 283,46 Kč s DPH, 13 457,40 Kč bez DPH.

16. Pokud jde o náklady na provoz (částky jsou uvedeny bez DPH), bylo nesporné, že srovnávací vozidla ujela za srpen až říjen 2020 celkem 52 926 km, což odpovídá dennímu nájezdu jednoho vozidla 464,26 km. Nesporné náklady na naftu činily 380 853 Kč, což při dělení 57 dny odpovídá denním nákladům 3 340,81 Kč. Mýtné za obě vozidla za srovnávací období zjištěné dotazem na ŘSD činilo 26 153 Kč, tedy průměrně 229,41 Kč denně (při dělení 57 dny). Nesporné náklady na provoz pneumatik (amortizace) je 1 Kč/km, což odpovídá částce 464,26 Kč denně. Celkové mzdové náklady na provoz srovnávacích vozidel v daném období byly 185 478 Kč (viz tvrzení žalobkyně na č.l. 85 a údaj v odborném vyjádření na č.l. 37), což odpovídá nákladům na jednoho řidiče 1 627 Kč (rovněž shodné ve vyjádření žalobkyně a odborném vyjádření); uvedená částka odpovídá výpočtu za použití pouze 57 dní. Zde soud podotýká, že mzdové náklady jsou jediné, kde by považoval za logické dělit celkové náklady za srovnávací období celkovým počtem pracovních dní (63) a nikoli počtem reálně odpracovaných dní (57), neboť i v případě, že řidič čerpá dovolenou, hradí mu jeho zaměstnavatel mzdu, resp. její náhradu. Pokud by však soud vydělil celkovou částku 185 478 Kč číslem 63, dospěl by k nižším denním mzdovým výdajům, než v podání na č.l. 85 uvádí žalobkyně, a tím pro ni příznivějšímu výsledku, než sama tvrdí. Proto soud za denní mzdový náklad na jednoho řidiče považoval částku 1 627 Kč. Dále byla rovněž shora na tom (viz opět vyjádření žalobkyně na č.l. 85 a listina na č.l. 37), že náklady na „diety“ (cestovní náhrady) činily ve srovnávacím období 21 204 Kč. Tyto náklady jsou řidiči hrazeny pouze v případě, že skutečně vykonává práci (na rozdíl od mzdy, jejíž náhrada je vyplácena i v době čerpání dovolené) a soud tuto částku dělil počtem skutečně odpracovaných dní, tedy 57, což dává výslednou částku 186 Kč denně za jednoho řidiče. Dále soud započetl amortizaci návěsu ve výši 202,74 Kč denně (nesporné) a amortizaci vozidla 2,14 Kč/km (nesporné), což při denním nájezdu 464,26 km dává 993,51 Kč. Celkové denní výdaje tedy činí 7 035,04 Kč.

17. Po odpočtu denních výdajů ve výši 7 035,04 Kč od denní fakturace ve výši 13 457,40 Kč činí čistý denní zisk částku 6 422,36 Kč, za 83,5 dní činí 536 267 Kč. Po odpočtu plnění žalované v částkách 76 114 Kč a 258 387 Kč zbývá k doplacení částka 201 766 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení. Ve zbývající částce 38 767,44 Kč (původně žalovaná částka 246 216,84 Kč minus vícenáklady v částce 5 683,40 Kč, které jsou předmětem částečného smíru, minus 201 766 Kč) byla žaloba zamítnuta.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně uspěla co do částky 201 766 Kč, naopak neuspěla v částce 38 767,44 Kč. Pro účely výpočtu nákladů řízení soud nezohledňoval část předmětu řízení, ohledně něhož uzavřely účastnice smír, neboť v případě smíru nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, nedohodnou-li se jinak (§ 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř.). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 311 Kč, z odměny advokáta vypočtené dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 9 300 Kč za úkon (vypočteno z částky 240 533,44 Kč). Odměna náleží za tyto úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní upomínka, 3. podání žaloby, 4. účast na jednání dne 10. 1. 2024, 5. vyjádření ze dne 24. 1. 2024, 6. účast na jednání dne 15. 5. 2024, 7. účast na jednání dne 28. 6. 2024; soud nepřiznal požadovanou odměnu za závěrečný návrh, neboť neobsahuje v zásadě žádná tvrzení a jedná se zejména o vyčíslení nákladů řízení. Odměna tak činí 65 100 Kč. K ní náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 1 800 Kč. Cestovní náklady za cestu ke třem jednáním (10. 1. 2024, 15. 5. 2024 a 28. 6. 2024) na trase , adresa, – 28. pluku, Praha a zpět činí dle vyhlášky 398/2023 Sb., 1 696 Kč za spotřebu pohonných hmot (6 x 151 km x 4,9/100 x 38,20 Kč) a 5 074 Kč jako náhradu za používání vozidla (6 x 151 km x 5,6 Kč). Zástupci žalobkyně dále náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. odpovídající celkem 24 započatým půlhodinám (jedna cesta tam odpovídá čtyřem započatým půlhodinám, měřeno na www.mapy.cz), tedy celkem 2 400 Kč. Zástupci žalobkyně dále náleží náhrada DPH vypočtená z částky 76 070 Kč, tedy 15 975 Kč. Celkové náklady činí 92 045 Kč. Žalobkyně uspěla z 84 %, náleží jí tak 68 % nákladů (84-16), tedy částka 62 591 Kč.

19. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo ve vztahu k nákladům řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o.s.ř.