30 C 393/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce adresa Datum narození žalobce, Anonymizováno adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 29 205 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 29 205 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 29 205 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedl, že má spolu s manželkou jméno FO ve společném jmění manželů podíl 1/2 na nemovitostech v adresa, mj. na rodinném domě č.p. 83 v obci a k.ú. adresa. Druhým spoluvlastníkem je žalovaná, která vlastní rovněž 1/2. Mezi účastníky byly již v minulosti spory, neboť žalobce s manželkou nemovitost č.p. 83 trvale užívají k bydlení a žalovaná čistě sporadicky cca jednou do roka. Žalobce v minulosti prováděl drobné opravy, když do nemovitosti zatékalo, žalovaná se na nákladech opravy nechtěla nijak podílet a žalobce je musel vymáhat soudně a exekučně. Nyní žalobce přistoupil již k nákladnější opravě, neboť docházelo k odchlipování fasády, které stále gradovalo a vlivem povětrnostních podmínek docházelo k rozšiřování poškozené plochy omítky. Žalobce se obával zatékání do zdiva, promrzání nemovitosti a podstatného zhoršení stavu celého domu. Proto jednal s péčí řádného hospodáře a sjednal opravu omítky u jméno FO, IČO IČO, se sídlem adresa, který na místě zjistil větší rozsah poškození, než se předpokládalo. Za provedenou opravu stavby č.p. 83 zaplatil žalobce částku 58 410 Kč, přičemž část materiálu na opravu měl k dispozici a cena opravy je tedy podstatně ponížena o dodaný materiál. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou, aby se na úhradě faktury za opravu jejich společné nemovitosti podílela a uhradila polovinu zaplacených prostředků, což žalovaná odmítala. Žalobce je přesvědčen, že jednal podle § 1136 o.z. a jednalo se o náklad, který bylo potřeba vynaložit na záchranu věci, oprava byla činěna v nezbytně nutném rozsahu. Dodavatele na revizi domu a případnou opravu sháněl žalobce dlouho a byl odmítán. Oprava spočívala v odstranění částí omítky na domě, kdy bylo postaveno lešení a otlučena omítka, která vlivem zatékání a klimatických podmínek již nedržela na obvodových zdech domu a hrozilo její zřícení, přičemž na některým místech opadala okamžitě jen pří samotném zjišťování stavu. Následně byla tato holá místa očištěna a nově omítnuta. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou, aby se do adresa dostavila, aby mohli stav nemovitosti projednat. Žalovaná se však nechová jako řádný vlastník, s žalobcem nekomunikuje a na své adrese trvalého pobytu si nepřebírá poštu a na dopisy žalobce neodpovídá. Žalovaný vyzýval žalovanou, aby se starala i o své nemovitosti v těsné blízkosti majetku žalobce (zahrada). Stejně tak žalovanou vyzývala obec adresa, nic z toho si žalovaná nepřevzala a dopisy se vrátily odesílatelům.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že je spoluvlastnicí předmětného domu v adresa, vlastní ideální spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny, žalobce vlastní v SJM druhý druhou polovinu. Účastníci nesjednali pravidla pro správu společného domu a je tak třeba aplikovat zákonnou úpravu. Žalobce opravy provedené na rodinném domě v červnu 2023 objednal a nechal zrealizovat zcela bez vědomí žalované a bez jejího souhlasu. O opravě se žalovaná dozvěděla až prostřednictvím dopisu ze dne 3. 7. 2023, kdy ji žalobce vyzval k úhradě nákladů. Žalovaný najal zhotovitele a musel čekat na termín realizace, lze tak dospět k závěru, že oprava nebyla záležitostí natolik urgentní, aby o záměru ji provést a objednat firmu na její zrealizování žalobce nemohl žalovanou informovat a opravu a její cenu s ní konzultovat. Oprava byla provedena pouze ve spodní části domu, což svědčí o její naprosté nesystematičnosti a nekompletním charakteru. Trhliny na omítce, jež měly být důvodem opravy, se vyskytují i v prvním patře domu, kam oprava nikterak nezasáhla. Část domu, kterou dle dohody užívá žalovaná, připadá zejména právě na místnosti nacházející se v prvním patře a žalobce tak provedl opravu pouze v přízemí, kde se nacházejí místnosti spadající do jeho užívání. Žalobce tak opravu provedl způsobem prosazujícím pouze jeho vlastní zájmy. Žalovaná s opravou nesouhlasí, z jejího pohledu je neúčelná, a odmítá se na ní podílet, neboť se nejedná o systematické řešení. Je nutná celková oprava vnějšího pláště domu, není zřejmé, jakého stáří byl použitý materiál poskytnutý žalobcem. Nejednalo se o opravu směřující k záchraně věci, a to ani z hlediska estetického, za situace, kdy byla opravena toliko spodní část domu. Žalovaná s žalobcem nekomunikovala, neboť mezi stranami je osobní spor a dopisy žalobce jsou netaktní.

3. Soud zjistil tento skutkový stav:

4. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 8. 2022, č.j. 29 C 125/2022-37, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 784 Kč s příslušenstvím z titulu nákladů na opravu terasy u domu. Soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť žalovaná se bez omluvy nedostavila k nařízenému jednání, ačkoli k němu byla řádně předvolána (zjištěno z rozsudku zdejšího soudu ze dne 18. 8. 2022, č.j. 29 C 125/2022-37).

5. Za stavební práce spočívající v opravě vnější fasády rodinného domu adresa adresa provedené dodavatelem jméno FO, IČO: IČO, vynaložil žalobce částku 58 410 Kč (zjištěno z faktury č. hodnota vystavené dne 28. 6. 2023 splatné dne 7. 7. 2023).

6. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil: Žalobce jej poptal na stavební práce, svědek zpracoval cenovou nabídku a pak stavbu provedl. Jednalo se o bytový dům a bylo tam třeba řešit opravy omítek. Obešli budovu kolem dokola, zaznamenali poškozené omítky. Řešili jenom spodní část budovy, na každé stěně byla omítka poškozená, celkem v rozsahu asi 15 % plochy spodní části. Celkový rozsah poškozené omítky svědek odhaduje zhruba na 50 m2. Řešit vrchní část nebylo zadáno, žalobce chtěl řešit pouze spodní část, ale i na vrchní části jsou místa, která jsou poškozená dodnes. Poté, co se domluvili na ceně, tak tam postavili lešení, poškozená místa otloukli a viděli rozsah poškození, který byl větší, než se předpokládalo. Svrchní omítka je břízolit, ta padala v podstatě po kusech. Pokud by se za to vzalo, tak by to spadlo. Podklad je jádro, které bylo vyžilé, dalo se škrábat například kladivem, bylo to vydrolené. Postavili lešení, celé to otloukli, očistili, omyli vodou, nahodili jádro a poté dávali znovu břízolit. Stříkaný materiál na podklad kompletně poskytl svědek, to byla malta, břízolit měl žalobce ještě nějaké původní zbytky, které stačily, zda byl břízolit v záruce, svědek neví, patrně ne, ale materiál byl použitelný. Svědek má stavební firmu a v oboru pracuje přes 20 let. Pokud by se oprava neprovedla, pak by to nemělo vliv na stavbu, určitě ne z hlediska statiky. Pokud jde o průnik vlhkosti nebo tepelné toky z domu ven, tak to by také vliv nemělo. Resp. možná ano, pokud by to bylo na západní straně, kde více prší, pokud by břízolit opadal i na podkladovou vrstvou s jádrem až na cihlu, pak by cihla mohla natahovat vlhkost. Zda by vlhkost pronikla až do domu, svědek není schopen určit. Pády kusů omítky by mohly mít vliv na bezpečnost osob, které prochází kolem, zejména asi na malé děti, dospělému by to patrně nic neudělalo, dům však není veřejně přístupný, je oplocen. Horní částí budovy se příliš nezabývali, ale bylo to vidět. Rozsah poškození svědkovi přišel podobný jako na té spodní části. Žalobce svědka na práci poptával zhruba rok dopředu, protože jsou dlouhé dodací lhůty.

7. Poškození spočívající v popraskané omítce se vyskytuje i na horní části domu, jak je patrné z fotodokumentace (fotografie na č.l. 46, 56, 79 a 80).

8. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 29 205 Kč představující polovinu nákladů za opravu provedenou svědkem jméno FO dopisem ze dne 3. 7. 2023, v němž ji zároveň vyzval, aby se přijela na nemovitost podívat, zkontrolovat, vyvětrat ji, s tím, že zahrada je zarostlá a na vedlejším pozemku roste túje, která zasahuje na pozemek žalobce (zjištěno z tohoto dopisu).

9. Žalovaná úhradu nákladů odmítla s tím, že oprava byla provedena bez jejího souhlasu a vědomí a není zřejmé, čeho se oprava týkala a zda problém vyřešila, k čemuž žalovaná požádala o předložení podkladů a nabídek řemeslníků (zjištěno z dopisů žalované ze dne 7. 8. 2023 a ze dne 28. 8. 2023).

10. Obec adresa vyzvala žalovanou dne 10. 11. 2023 na základě stížnosti žalobce k tomu, aby dala do řádného stavu pozemek č. 45/2 v obci adresa, který je v jejím vlastnictví, a aby posekala vzrostlý travní porost. K uvedení pozemku do odpovídajícího stavu stanovila obec žalované lhůtu do 31. 11. 2023 (zjištěno z Výzvy obce adresa ze dne 10. 11. 2023, č.j. Anonymizováno. Zásilka byla žalované zaslána na adresu adresa, byla připravena k vyzvednutí dne 16. 11. 2023 a vrátila se obci nedoručená (zjištěno z kopie obálky).

11. Dopisem ze dne 8. 7. 2024 informoval žalobce žalovanou o tom, že v červenci bude proveden závěrečný nátěr fasády, fakturu žalobce žalované zašle, aby mohla zaplatit 50 % (zjištěno z dopisu žalobce ze dne 8. 7. 2024). Žalovaná reagovala tak, že s opravou nesouhlasí a nebude se na ní jakožto na neefektivní úpravě finančně podílet (zjištěno z dopisu žalované ze dne 16. 7. 2024).

12. Právní posouzení: Podle § 1136 písm. b) o.z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

13. Samotný pojem záchrana věci občanský zákoník nedefinuje, jeho výklad by však v praxi co do základního vymezení neměl činit problémy. Důvodová zpráva naznačuje, že tento nárok vzniká, jestliže spoluvlastník jedná v případě ohrožení společné věci. Pod tyto případy tak bude nutno zahrnout nejenom jednání, kterým se věc zachraňuje před zničením, tj. před zánikem věci v právním smyslu, ale zřejmě je namístě širší výklad, jenž přizná spoluvlastníku právo na náhradu nutných nákladů tam, kde jeho jednání směřovalo k tomu, aby předešlo znehodnocení věci, pozbytí její funkční či estetické podstaty, ekonomické využitelnosti apod. Náklady, jejichž vynaložení je nutnou podmínkou pro zachování společné věci, resp. (společného) vlastnického práva k ní, jsou povinni platit všichni spoluvlastníci jednotky, bez ohledu na to, zda jednotku (byt) užívají či nikoliv, přičemž nedohodli-li se jinak, je v jejich vzájemném vztahu podíl na platbách dán výší jejich spoluvlastnických podílů (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2018, sp.zn. 22 Cdo 2466/2018).

14. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky domu č.p. 83 v obci adresa, přičemž každý vlastní podíl o velikosti ideální jedné poloviny. Jako takoví jsou povinni o nemovitost jako celek řádně pečovat a mj. předcházet jejímu znehodnocení, a to bez ohledu na to, zda a v jakém rozsahu nemovitost užívají; v tomto směru je sama o sobě nedůvodná námitka žalované, že žalobce opravou zasáhl pouze do spodní části domu, kde sám bydlí, kdežto horní část domu, kterou dle dohody užívá žalovaná, zůstala nedotčena. Bylo dále nesporné, že žalobce provedl opravu omítky bez vědomí a souhlasu žalované. V takovém případě má právo na úhradu poměrné části nákladů pouze v případě, že opravou došlo ke zhodnocení věci (§ 1136 písm. a) o.z.), které však nebylo tvrzeno, nebo na úhradu nákladů vynaložených na záchranu věci (§ 1136 písm. b) o.z.), kterou žalobce tvrdil. Soud si je vědom extenzivního výkladu pojmu „záchrana věci“ zahrnující nejen samotné zničení (zánik) věci, ale i znehodnocení věci, pozbytí její funkční či estetické podstaty či ekonomické využitelnosti (srov. judikatura v bodu 13. rozsudku nebo komentářová literatura, např. Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023): P. Coufalík). I přesto má soud za to, že podmínky aplikace § 1136 písm. b) o.z. nebyly naplněny. Z výslechu svědka jméno FO vyplynulo, že neprovedení opravy by na další existenci a charakter domu nemělo zásadní vliv, poškození omítky se projevovalo toliko jejím opadáním, což může mít pouze bezpečnostní dopady na případné kolemjdoucí; nepovedení opravy by nemělo vliv na statiku budovy ani průnik tepla a vlhkosti dovnitř a ven. Pokud jde o estetickou a uvedenou bezpečnostní stránku věci, je otázkou, nakolik byla provedená oprava ku prospěchu za situace, kdy byla provedena pouze ve spodním patře a v horní části praskliny zůstaly, což svědek potvrdil. Pokud jde o argumentaci, že žalobce žalovanou vyrozumět nemohl, neboť s ním žalovaná nekomunikovala, lze žalobci přisvědčit v tom, že žalovaná by se měla aktivněji o stav svého majetku zajímat a nenechat věci dojít tak daleko, že je třeba upozornění obce k tomu, aby žalovaná udržovala svůj majetek v řádném stavu. Je však i z následné komunikace stran zřejmé, že i kdyby žalobce žalovanou o opravě vyrozuměl dopředu, žalovaná by s ní nesouhlasila, neboť s ní nesouhlasí dosud a nesouhlasí ani s dalšími opravami plánovanými žalobcem.

15. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce jako spoluvlastník vynaložil náklad na společnou věc bez vědomí a souhlasu žalované jako druhé spoluvlastnice, přičemž se nejednalo o náklad vynaložený k záchraně věci. Nemá tak dle § 1136 písm. b) o.z. nárok na poměrnou část nákladů a žalobu tak soudu nezbylo než zamítnout.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, náleží jí proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Ty jsou tvořeny advokáta dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a.t.) po 2 300 Kč za úkon za 4 úkony (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření ze dne 28. 11. 2023, 3. účast na jednání dne 12. 6. 2024, 4. účast na jednání dne 12. 8. 2024), tedy celkem 9 200 Kč. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč za úkon, tedy 1 200 Kč. Celkové náklady činí 10 400 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., o platebním místě dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí (exekucí).