Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

30 C 80/2022

č. j. 30 C 80/2022-145

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-20 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH08:2025:30.C.80.2022.1

Citované zákony (11)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Kociánem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro náhradu škody na zdraví

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 098 720 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 098 720 Kč od 30. 11. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 638 214 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 638 214 Kč od 30. 11. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 149 810 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek za žalobu ve výši 54 936 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 30. 11. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky 3 154 331 Kč představující ztrátu na výdělku za období od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2022 s příslušenstvím. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu zpět co do částky 1 417 397 Kč s příslušenstvím, jelikož žalovaná v předmětném rozsahu jeho nárok uspokojila (po podání žaloby dne 25. 11. 2022) a řízení tak bylo v dané části zastaveno. Ke dni rozhodnutí soudu byla předmětem řízení částka 1 736 934 Kč s příslušenstvím.

2. Svůj návrh žalobce odůvodnil tak, že dne 25.6.2011 v době kolem 10.45 došlo mezi žalobcem a , jméno FO, , nar. 13. 9. 1975, bytem , adresa, k dopravní nehodě. Důvodem nehody bylo pochybení , jméno FO, , kdy při předjíždění nejméně jednoho vozidla přehlédl motocykl Harley Davidson FLHT Electra Glide ST, RZ , SPZ, , jedoucí po silnici v opačném směru jízdy, který řídil žalobce, následkem čehož došlo ke střetu levé přední části vozidla Škoda Forman řízeného , jméno FO, s přední částí motocyklu , právnická osoba, žalobce a jeho pádu. V důsledku tohoto střetu utrpěl žalobce těžké zranění – otevřenou zlomeninu dolní třetiny levé stehenní kosti, zlomeninu levé kosti loketní a vřetenní s komplikacemi, vykloubení levého ramenního kloubu, naprasknutí velkého hrbolu levé pažní kosti, zlomeninu levé lopatky a zhmoždění pravé plíce. V dané věci byl jako viník nehody označen , jméno FO, . Za tuto událost byl , jméno FO, trestně stíhán Okresním státním zastupitelstvím ve , Anonymizováno, pod č. j. ZT 188/2011, přičemž ve skutku byl spatřován trestný čin těžké ublížení na zdraví podle ust. § 147, odst. 1,2 trestního zákoníku. Řízení bylo skončeno podmíněným zastavením trestního stíhání , jméno FO, .

3. V době nehody měl , jméno FO, uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojistnou smlouvou č. , hodnota, u žalované, jako pojistitele. Vzhledem k tomu, že , jméno FO, byl jednoznačně určen viníkem nehody, žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, proti žalované jako pojistiteli. Žalovaná následně provedla šetření výše uvedené pojistné události a některé nároky vznesené žalobcem odmítla plnit zcela nebo je plnila pouze částečně. Předmětem žaloby je nárok na náhradu mzdy po skončení pracovní neschopnosti za období od října 2019 do října 2022. Jelikož žalobce dosahoval v době před nehodnou denního hrubého výdělku ve výši 4 659 Kč, vyčíslil ušlou mzdu za uvedené období na částku ve výši 3 610 725 Kč. Po odečtení částky částečného invalidního důchodu, žalobce vyčíslil náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za předmětné období na částku 3 154 331 Kč. Žalobce tvrdil, že do prosince 2020 pracoval jako taxikář u společnosti , právnická osoba, . na poloviční úvazek na dohodu o provedení práce a později stejným způsobem u společnosti , právnická osoba, . Jeho výdělek po dobu tohoto období činil od října 2019 do prosince 2019 částku 25 410 Kč, za rok 2020 činil jeho výdělek částku celkem 80 980 Kč, za rok 2021 činil jeho výdělek částku celkem 88 620 Kč a konečně v roce 2022 od ledna do října činil jeho výdělek částku 69 630 Kč.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti neuznala. Za nesporné označila, že dne 25. 6. 2011 došlo k dopravní nehodě, při které byl zraněn žalobce. , právnická osoba, zavinil řidič vozidla tov. zn. Škoda Forman, RZ: , SPZ, , který měl v době dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod č. , hodnota, a z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla hradila žalobci bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady léčení, ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Žalobní návrh v posuzované věci žalovaná označila za neurčitý, nejsou v něm uvedeny žádné skutečnosti ani důkazy prokazující, že došlo ke snížení výdělku žalobce v příčinné souvislosti s dopravní nehodou ze dne 25. 6. 2011, ani důkazy prokazující, že žalobce nemůže vykonávat práci, kterou vykonával před poškozením zdraví. Výše nároku není dle žalované dostatečně specifikována, výpočet žalobce je nepřezkoumatelný. Žalovaná odkázala na řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 212/2013 ve věci (mj.) náhrady na ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od ledna 2013 do konce září 2013 mezi týmiž účastníky. V řízení bylo zkoumáno, zda a v jakém rozsahu je skutečně omezena pracovní schopnost žalobce a zda mu vznikla ztráta na výdělku. Soud rozhodoval pouze o nároku za období do září 2013, k dalšímu období se tedy nevyjadřoval. Vzhledem k tomu, že žalobce není plně invalidní, ale jeho omezení pracovní schopnosti je pouze částečné, je nutno zohlednit dle stávající judikatury tzv. pravděpodobný výdělek po úrazu, neboť se předpokládá zapojení částečně invalidní osoby do pracovního procesu. Toto žalobce zcela pomíjí a neodečítá žádný pravděpodobný výdělek po úrazu, a to ani minimální mzdu. U částečně invalidní osoby se předpokládá zapojení do pracovního procesu, neboť není naplněna podmínka invalidity plné. Na základě těchto úvah žalovaná uspokojila nárok žalobce v rozsahu částky dle odst. 1 tohoto rozsudku.

5. Soud vyšel ze shodných (nezpochybňovaných) tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Mezi stranami bylo nesporné, že dne 25. 6. 2011 došlo k dopravní nehodě, při které byl zraněn žalobce, dopravní nehodu zavinil řidič vozidla Škoda Forman, registrační značka , SPZ, , který měl v době dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla u žalované. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod č. , hodnota, . Z pojištění provozu vozidla hradila žalobci bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady léčení, ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. V roce 2019 činil invalidní důchod žalobce částku 10 910 Kč měsíčně. Nesporná byla výše denního hrubého výdělku žalobce před dopravní nehodou ve výši 4 659 Kč, tj. 582,375 Kč za hodinu, a nesporný byl měsíční hrubý výdělek žalobce před nehodou, který činil částku 101 287 Kč. Žalovanou nebylo zpochybňováno, že žalobce v průběhu žalovaného období pracoval jako taxikář.

7. Mezi stranami bylo sporné, zdali v žalovaném období žalobce jako taxikář pracoval na celou polovinu pracovní doby, tedy 4 hod. denně (nebo méně, jak tvrdila žalovaná) a dále, jaká pracovní pozice odpovídá žalobcovým schopnostem, kvalifikaci, zdravotnímu stavu a předpokladům v žalovaném období, tak aby byl plně využit jeho pracovní potenciál a aby byl pro účely výpočtu náhrady na ztrátě na výdělku zohledněn správný předpokládaný výdělek žalobce.

8. V řízení bylo provedeno dokazování listinami včetně znaleckého posudku č. 747/2022 ze dne 11. prosince 2022, zpracovaného soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání doc. MUDr. , jméno FO, , , tituly za jménem, pro účely řízení vedeného mezi týmiž účastníky před zdejším soudem pod sp. zn. 29 C 212/2013, který zahrnuje celé žalované období, resp. období od roku 2013 až do zpracování znaleckého posudku, a doplňujícího znaleckého posudku ke znaleckému posudku č. 747/2022 ze dne 11. prosince 2022 č. položky 761/2023 znalce doc. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 27. ledna 2023, který se vztahuje výlučně k období roku 2013. Pro účely posuzované věci byl tento důkaz soudem hodnocen jako důkaz listinný, neboť nebyl vypracován přímo pro účely tohoto řízení a ve spisu se nachází pouze kopie znaleckého posudku. Jeho důkazní přínos pro předmětné řízení je však dostatečný a velmi podstatný, neboť zahrnuje posuzované období po skončení pracovní neschopnosti žalobce a byl vypracován za účelem posouzení obdobných nároků mezi týmiž stranami. Oběma stranám je znalecký posudek dobře znám z řízení 29 C 212/2013. Na znalecký posudek se ostatně taktéž odkázali oba účastníci řízení jakožto na přiléhavý posuzované věci. Obě strany sporu vystavěly svoji argumentaci právě na závěrech znalce doc. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, plynoucích z tohoto posudku.

9. Z listiny znaleckého posudku č. 747/2022 ze dne 11. prosince 2022, zpracovaného soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání doc. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, pro účely řízení vedeného mezi týmiž účastníky před zdejším soudem pod sp. zn. 29 C 212/2013, soud zjistil, že původní profesi manažera ve společnosti , právnická osoba, by byl žalobce schopen vykonávat na poloviční pracovní úvazek. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl jediným jednatelem a manažerem ve společnosti , právnická osoba, , odůvodnil znalec svůj závěr tak, že manažerskou agendu by bylo jistě možné rozdělit ve spolupráci s dalším manažerem/jednatelem, některé činnosti vykonávat distančně či nepravidelně v individuálně stanovené pracovní době, např. v obdobích, kdy by se žalobce cítil po zdravotní a psychické stránce lépe. Vnitřní prostory společnosti by také bylo možné přizpůsobit pohybovému omezení žalobce. Omezeny by byly pouze některé náročnější činnosti, např. návštěvy významných klientů, pokud by měli sídlo ve větší dojezdové vzdálenosti. Z hlediska konkrétních omezení pracovní schopnosti žalobce pro postižení levé dolní končetiny nejsou pro žalobce vhodné takové činnosti, jejichž dlouhodobou a nezbytnou součástí jsou delší vynucené polohy – stoj, sed, práce ve dřepu či v kleku, delší chůze nebo chůze v nerovném terénu, práce ve výškách, výstupy po žebříku. Dále nejsou vhodné práce v polohách s pažemi nad úrovní ramen, jemné mechanické práce vyžadují jemnou motoriku a koordinaci jemných pohybů rukou a prstů obou horních končetin. Žalobce není schopen přenášet těžší břemena nad 10 kg. Pro psychický stav, jehož poškození je dokumentováno od roku 2015, je vhodné zaměstnání bez častých a výrazných stresových podnětů a bez zvýšených nároků na kognitivní a intelektové funkce, s možností přizpůsobení pracovního tempa aktuálním psychickým možnostem žalobce. Znalec uvedl, že souhlasí se závěry posudku OSSZ, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce poklesla jeho pracovní schopnost o 50 %. Ve zbylé míře pracovní kapacity je schopen vykonávat jednodušší/nenáročné administrativní činnosti, případně i s využitím práce na počítači, pokud by měl možnost měnit polohy těla tak, aby určité části těla nepřetěžoval a aby si mohl zvolit pracovní tempo. Mohl by vykonávat práci laboranta, práci ve středním a nižším managementu firem, práci v oblasti dozorové, poradenské a školící činnosti (např. bezpečnostní poradce pro ADR, technik BOZP, technický pracovník v oblasti kontroly kvality a jakosti výrobků apod.). Znalec uvedl, že žalobce je zdravotně způsobilý vykonávat povolání řidiče taxislužby s podmínkou poloviny pracovního úvazku.

10. Soud se dále zabýval dalšími listinnými důkazy. Z posudku o invaliditě žalobce OSSZ , adresa, – , Anonymizováno, zn. LPS/2012/2653-PZ_CSSZ na č.l. 14 plyne, že zdravotní stav žalobce byl v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou zhoršen a pracovní schopnosti žalobce byly sníženy o 35 %, posuzováno ke dni 22. 11. 2012. Uznána byla k posledně uvedenému datu invalidita I. stupně. Z předžalobní výzvy ze dne 15.11.2022 na č.l. 15 plyne, že žalobce u žalované uplatnil žalobou žádaný nárok. Z rozhodnutí , právnická osoba, na č.l. 7–12 soud zjistil, že invalidní důchod žalobce činil od ledna 2020 částku 11 679 Kč/měsíc; od ledna 2021 částku 12 321 Kč/měsíc; od ledna 2022 částku 13 086 Kč/měsíc; od června 2022 částku 13 840 Kč/měsíc a od září 2022 částku 14 357 Kč/měsíc. Spolu s lednovou splátkou 2022 byl žalobci poukázán doplatek valorizačního zvýšení za období od 1. 1. 2022 do 9. 1. 2022 ve výši 227 Kč.

11. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 9. února 2024, č. j. 29 C 212/2013-635 na č.l. 136 plyne, že pro předchozí žalované období 2/2013 až 9/2013 ohledně ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dospěl soud prvního stupně k závěru, že: „zde nárok ve výši vyčíslené žalobou existuje, neboť žalobce v důsledku svého úrazu již následně nemohl vykonávat funkci manažera, kterou vykonával dle pracovní smlouvy ze dne 30.6.1999 ve znění dodatku ze dne 30.8.2008, ale došlo u něj k rozvázání pracovního poměru a uzavření nového za mzdu ve výši 5.000,- Kč měsíčně. Od shora uvedené částky 847.938,- Kč je však třeba odečíst částku 62.046,- Kč, což je vyplacený invalidní důchod v částce 6.894,- Kč měsíčně x 9 měsíců. Přitom výše důchodu byla prokázána rozhodnutím , právnická osoba, , a tuto částku uvádí i žalovaná ve svém dopisu ze dne 28.5.2013. Po odečtu této částky od 847.938,- Kč, což by byla jinak dosahovaná mzda, jde o částku 785.892,- Kč, kterou žalobce požadoval. Nicméně v řízení bylo prokázáno, a to pracovní smlouvou ze dne 31.1.2013, že žalobce uzavřel se společností A., právnická osoba, novou pracovní smlouvu se mzdou ve výši 5.000,- Kč měsíčně a v období od ledna 2013 do března 2013 si vydělal, jak vyplývá ze mzdového litu částku 15.017,- Kč. Tuto částku je pak též nutné odečíst od nároku žalobce 785.892,- Kč, resp. částku 15.017,- Kč zamítnout…… Je přitom zřejmé, že s ohledem na lékařské zprávy a znalecké posudky je zřejmé, že tuto činnost (poznámka soudu: manažerskou činnost) nemohl žalobce nadále vykonávat. Jeví se proto jako logické, že uzavřel novou pracovní smlouvu, jejímž předmětem bylo poradenství, které mohl provádět z domova. V případě znalce , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , pak tento znalec v posudku uvedl, že žalobce nebyl schopen žádné pracovní činnosti. Při svém výslechu však připustil, že by žalobce byl schopen nějaké práce z domova či na počítači. Zároveň však uvedl, že by nemohl vykonávat práce, kdy by bylo třeba soustředěnosti a koncentrace. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že žalobce před nehodou vykonával funkci manažera společnosti, která sebou rozhodně přináší řadu stresových situací, a situací, kdy je třeba jak soustředění. Navíc tato práce dle názoru soudu přináší nutnost být v zaměstnání fyzicky téměř denně. Práce z domova, navíc v rozsahu 2-3 hodin, nemůže plně nahradit výkon funkce manažera ve společnosti, která měla v roce 2013 desítky zaměstnanců. Pokud jde o posudek , právnická osoba, , , tituly za jménem, pak tento posudek je do určité míry rozporný. Na jednu stranu znalec uvádí, že by žalobce byl schopen práce na počítači, v jiné části posudku však uveden, že s ohledem na postižení levé horní končetiny, není schopen práce, kde je třeba jemná motorika, např. práce na počítači. Navíc znalec předpokládá, že by mohlo dojít k úpravě prostor společnosti, aby žalobce mohl svoji práci vykonávat. Zde je však třeba podotknout, že není zřejmé, zda-li by taková úprava pracovního prostředí vůbec byla možná, když to nebyl jen žalobce, kdo rozhodoval o vedení společnosti. Též jeho vývody o tom, co funkce manažera obnáší byly vyvráceny výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která jednoznačně uvedla, že žalobce vlastně od úrazu se na vedení firmy nepodílel a do zaměstnání nedocházel.“12. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. září 2024, č.j. 30 Co 185/2024 na č.l. 42 plyne, že průměrný denní výdělek žalobce bez dovolené před dopravní nehodou byl soudem zjištěn ve výši 4 659 Kč, to je 582,375 Kč za hodinu. Dále z uvedeného rozsudku plyne, že: „soud prvního stupně v zásadě nepochybil, pokud nároku žalobce o zaplacení ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu do 30. 9. 2013 vyhověl. Odvolání žalované se týkalo pouze nároku na náhradu ztrátu na výdělku, a to v rozsahu 159.078 Kč s příslušenstvím z této částky a dále ohledně úroku z prodlení ve výši 0,45 % z částky 611.797 Kč. Žalovaná nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný nemohl v první polovině roku 2013 vykonávat práci manažera alespoň v rozsahu 2,5 hodin denně.“13. Ze zápisu z jednání valné hromady společnosti , právnická osoba, ze dne 25. listopadu 2014 na č.l. 76 plyne, že žalobce se dne 25. 11. 2014 osobně účastnil jednání valné hromady společnosti , právnická osoba, konané v notářské kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce byl na valné hromadě odvolán z funkce jednatele pro porušení povinnosti při výkonu funkce. Návrh na vyloučení žalobce jako společníka ze společnosti , právnická osoba, přijat nebyl. Z torza notářského zápisu N 370/2014, NZ 323/2014 sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze dne 11.12.2014 na č.l. 80–81 plyne, že žalobce se aktivně účastnil jednání valné hromady dne 11. 12. 2024.

14. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, ., ze dne 22. 1. 2020 na č.l. 104 plyne, že mzda žalobce v roce 2019 činila: v lednu částku 8 970 Kč, v únoru částku 6 780 Kč, v březnu částku 8 790 Kč, v dubnu částku 6 690 Kč, v květnu částku 6 990 Kč, v červnu částku 7 890 Kč, v červenci částku 5 960 Kč, v srpnu částku 5 850 Kč, v září částku 8 450 Kč, v říjnu částku 6 760 Kč, v listopadu 9 590 Kč a v prosinci částku 8 950 Kč. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, . (zaměstnavatele žalobce) ze dne 9. 1. 2021 na č.l. 101 plyne, že mzda žalobce v roce 2020 činila: v lednu částku 4 680 Kč, v únoru částku 6 300 Kč, v březnu částku 7 050 Kč, v dubnu částku 7 000 Kč, v květnu částku 6 450 Kč, v červnu částku 6 300 Kč, v červenci částku 7 250 Kč, v září částku 6 750 Kč, v říjnu částku 6 250 Kč, v listopadu částku 8 500 Kč a v prosinci částku 7 450 Kč. Z potvrzení společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . ze dne 8. 1. 2022 na č.l. 102 plyne, že mzda žalobce v roce 2021 činila: v lednu částku 5 980 Kč, v únoru částku 6 320 Kč, v březnu částku 6 250 Kč, v dubnu částku 7 900 Kč, v květnu částku 7 650 Kč, v červnu částku 6 450 Kč, v červenci částku 7 700 Kč, v srpnu částku 8 200 Kč, v září částku 6 950 Kč, v říjnu částku 7 920 Kč, v listopadu částku 8 100 Kč a v prosinci částku 9 200 Kč. Z potvrzení společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . ze dne 21. 12. 2022 na č.l. 103 plyne, že mzda žalobce v roce 2022 činila: v lednu částku 5 480 Kč, v únoru částku 5 900 Kč, v březnu částku 7 450 Kč, v dubnu částku 8 600 Kč, v květnu částku 7 300 Kč, v červnu částku 6 900 Kč, v červenci částku 7 650 Kč, v srpnu částku 7 100 Kč, v září částku 6 850 Kč, v říjnu částku 6 700 Kč, v listopadu částku 8 350 Kč. Dle tvrzení žalobce se jedná o částky čisté mzdy.

15. Z opisu příjmů žalobce za 3 roky vystaveného OSSZ , adresa, - západ vyhotoveného dne 17. 12. 2019 na č.l. 13 plyne, že v roce 2017 činil příjem žalobce částku 9 688 Kč měsíčně, v roce 2018 činil příjem žalobce částku 10 088 měsíčně a v roce 2019 (leden až listopad) činil příjem žalobce částku 10 910 Kč měsíčně. V roce 2016 činil příjem žalobce částku 9 424 Kč měsíčně.

16. Z lékařské zprávy z psychiatrického vyšetření 19. 1. 2015 vystavené , jméno FO, . , jméno FO, na č.l. 105 plyne, že žalobce byl vyšetřen poprvé v říjnu 2014, že má potíže se spánkem, vše mu připadá zbytečné, má kolísavé nálady, ztratil chuť a čich, zapomíná. Lékař diagnostikoval depresi smíšeného charakteru, afektivní labilitu, hypersenzitivní osobnost, dlouhodobě dekompenzovanou somatickým stavem s fobickými projevy, prognóza velmi nejistá. Z lékařské zprávy z psychiatrického vyšetření 21. 9. 2017 vystavené , jméno FO, . , jméno FO, na č.l. 105 plyne, že nález žalobce je obdobný jako v roce 2015, terapeutická prognóza je spíše nepříznivá, pracovní schopnost je výrazně omezena i z psychiatrického hlediska. Z lékařské zprávy z psychiatrického vyšetření 17. 1. 2022 vystavené , jméno FO, . , jméno FO, na č.l. 105 plyne, že pracovní prognóza žalobce je vzhledem k průběhu, osobnosti a posttraumatické poruše v anamnéze již nepříznivá, možnosti terapie velmi omezené, aktuálně antidepresiva a anxiolytika bez většího efektu, nutné kontroly. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ve věci 29 C 212/2013 ze dne 13. prosince 2023 na č.l. 630 připojeného spisu sp. zn. posledně uvedené plyne, že vyslýchaný znalec , jméno FO, v předchozím řízení vypověděl, že žalobce má stran pracovního nasazení omezení, pokud se týká práce na počítači či sezení, potřebuje úlevy, má psychosomatickou poruchu, ztrátu koncentrace a soustředění. Nemohl by vykonávat práci, kde musí být soustředěný.

17. Ze statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí – Regionální statistiky ceny práce pro Středočeský kraj pro roky 2019, 2020, 2021 a 2022 na č.l. 124 až 135, plyne, že průměrné mzdy pro jednotlivé obory pracovní činnosti, tzv. mediány mezd jsou pro tyto vybrané pracovní činnosti následující:Pro rok 2019 v Kč/měsíc:- obchodní zástupci 38 781 Kč- nákupčí 38 554 Kč- zprostředkovatelé služeb j.n. 32 290 Kč- vedoucí v oblasti administrativních agend 42 662 Kč- odborní pracovníci v administrativě a správě organizace 35 518 Kč- všeobecní administrativní pracovníci 24 649 Kč- sekretáři (všeobecní) 29 882 Kč- pracovníci v zákaznických kontaktních centrech 30 644 Kč- pracovníci v informačních kancelářích 25 053 Kč- úředníci v oblasti účetnictví 25 044 Kč- úředníci ve skladech 32 257 Kč- úředníci ve výrobě 35 859 Kč- pracovníci v dopravě a přepravě 39 202 Kč- personální referenti 40 864 Kč- vedoucí pracovních týmů v prodejnách 29 616 Kč- kvalitáři, testovači výrobků, laboranti 35 034 Kč- řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři 25 996 Kč- průměr 33 053 KčPro rok 2020 v Kč/měsíc:- obchodní zástupci 33 489 Kč- nákupčí 40 328 Kč- zprostředkovatelé služeb j.n. 34 938 Kč- vedoucí v oblasti administrativních agend 46 198 Kč- odborní pracovníci v administrativě a správě organizace 37 078 Kč- všeobecní administrativní pracovníci 25 376 Kč- sekretáři (všeobecní) 28 527 Kč- pracovníci v zákaznických kontaktních centrech 33 990 Kč- pracovníci v informačních kancelářích 27 160 Kč- úředníci v oblasti účetnictví 29 466 Kč- úředníci ve skladech 34 014 Kč- úředníci ve výrobě 37 798 Kč- pracovníci v dopravě a přepravě 36 194 Kč- personální referenti 42 610 Kč- vedoucí pracovních týmů v prodejnách 30 061 Kč- kvalitáři, testovači výrobků, laboranti 36 229 Kč- řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři 26 343 Kč- průměr 34 105 KčPro rok 2021 v Kč/měsíc:- obchodní zástupci 36 900 Kč- nákupčí 43 919 Kč- zprostředkovatelé služeb j.n. 36 100 Kč- vedoucí v oblasti administrativních agend 48 454 Kč- odborní pracovníci v administrativě a správě organizace 37 394 Kč- všeobecní administrativní pracovníci 26 760 Kč- sekretáři (všeobecní) 32 080 Kč- pracovníci v zákaznických kontaktních centrech 36 447 Kč- pracovníci v informačních kancelářích 27 776 Kč- úředníci v oblasti účetnictví 31 052 Kč- úředníci ve skladech 35 765 Kč- úředníci ve výrobě 41 070 Kč- pracovníci v dopravě a přepravě 38 732 Kč- personální referenti 43 393 Kč- vedoucí pracovních týmů v prodejnách 30 922 Kč- kvalitáři, testovači výrobků, laboranti 36 976 Kč- řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři 25 025 Kč- průměr 35 810 KčPro rok 2022 v Kč/měsíc:- obchodní zástupci 42 317 Kč- nákupčí 46 509 Kč- zprostředkovatelé služeb j.n. 39 768 Kč- vedoucí v oblasti administrativních agend 53 370 Kč- odborní pracovníci v administrativě a správě organizace 41 952 Kč- všeobecní administrativní pracovníci 27 389 Kč- sekretáři (všeobecní) 36 377 Kč- pracovníci v zákaznických kontaktních centrech 36 952 Kč- pracovníci v informačních kancelářích 28 320 Kč- úředníci v oblasti účetnictví 30 352 Kč- úředníci ve skladech 37 931 Kč- úředníci ve výrobě 46 951 Kč- pracovníci v dopravě a přepravě 44 465 Kč- personální referenti 49 189 Kč- vedoucí pracovních týmů v prodejnách 32 582 Kč- kvalitáři, testovači výrobků, laboranti 39 718 Kč- řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři 29 931 Kč- průměr 39 063 Kč18. Z rychlé informace , právnická osoba, , Oddělení informačních služeb – ústředí na č.l. 117 plyne, že medián mezd činil ve 4. čtvrtletí roku 2022 částku 37 463 Kč. Z rychlé informace , právnická osoba, , Oddělení informačních služeb – ústředí na č.l. 118 plyne, že medián mezd činil ve 4. čtvrtletí roku 2021 částku 34 360 Kč. Z rychlé informace , právnická osoba, , Oddělení informačních služeb – ústředí na č.l. 119 plyne, že medián mezd činil ve 4. čtvrtletí roku 2020 částku 32 870 Kč. Z rychlé informace , právnická osoba, , Oddělení informačních služeb – ústředí na č.l. 120 plyne, že medián mezd činil ve 4. čtvrtletí roku 2019 částku 31 202 Kč.

19. Z dalších provedených důkazů soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.

20. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že dne 25. 6. 2011 došlo k dopravní nehodě, při které byl žalobce zraněn, dopravní nehodu zavinil řidič vozidla Škoda Forman, registrační značka , SPZ, , který měl v době dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla u žalované. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod č. , hodnota, . Z pojištění provozu vozidla hradila žalobci bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady léčení, ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Po celé žalované období byl žalobce schopen pracovat pouze na 50 %. Byl uznán invalidním ve II. stupni. Invalidní důchod žalobce pro období 2019–2022 činil: invalidní důchod žalobce pro invaliditu II. stupně v roce 2019 činil částku 10 910 Kč měsíčně; od ledna 2020 částku 11 679 Kč/měsíc; od ledna 2021 částku 12 321 Kč/měsíc; od ledna 2022 částku 13 086 Kč/měsíc; od června 2022 částku 13 840 Kč/měsíc a od září 2022 částku 14 357 Kč/měsíc. Žalobci byl vyplacen doplatek valorizačního zvýšení za období od 1. 1. 2022 do 9. 1. 2022 ve výši 227 Kč. Denní hrubý výdělek žalobce před dopravní nehodou činil částku 4 659 Kč, to je 582,375 Kč za hodinu, měsíční hrubý výdělek žalobce před nehodou činil částku 101 287 Kč, ze které žalovaná vycházela při svých výpočtech pro celé žalované období, což nebylo stranou žalující rozporováno. Žalobce v průběhu žalovaného období pracoval jako taxikář, jeho pracovní potenciál byl (jak plyne z listiny znaleckého posudku znalce , jméno FO, . , adresa, , ale též dřívějších pracovních zkušeností žalobce z vrcholového managementu a jeho středoškolského vzdělání) vyšší, mohl vykonávat kvalifikovanější zaměstnání a dosáhnout 50 % výdělku odpovídajícího pracovním činnostem, jak je vymezil znalec , jméno FO, . , jméno FO, , tj. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce poklesla jeho pracovní schopnost o 50 %. Ve zbylé míře pracovní kapacity je schopen vykonávat jednodušší/nenáročné administrativní činnosti, případně i s využitím práce na počítači, pokud by měl možnost měnit polohy těla tak, aby určité části těla nepřetěžoval a aby si mohl zvolit pracovní tempo. Mohl by vykonávat práci laboranta, práci ve středním a nižším managementu firem, práci v oblasti dozorové, poradenské a školící činnosti (např. bezpečnostní poradce pro ADR, technik BOZP, technický pracovník v oblasti kontroly kvality a jakosti výrobků, apod.). Při zaměstnání odpovídajících uvedenému vymezení je dosahováno průměrných mezd. Soud má tedy za to, že žalobce byl po celou dobu žalovaného období schopen při řádném využití svého pracovního potenciálu v rozsahu 50 % dosahovat poloviny mediánu mezd odpovídajících, běžných pracovních profesí, které by byl schopen vykonávat při svých zdravotních omezeních.[footnoteRef:1] Se zohledněním závěrů znalce , jméno FO, . , adresa, soud v odst. 17 vybral odpovídající profese a jejich mediány pro každý rok žalovaného období, pro každý rok tyto profese zprůměroval. Dále soud pracoval s všeobecným mediánem mezd pro každý jednotlivý rok žalovaného období, jak jsou jednotlivé mediány uvedeny v odst. 18 tohoto rozsudku. Soud porovnal všeobecné mediány pro poslední čtvrtletí každého roku s průměrem mediánů vybraných profesí a zjistil, že zprůměrované mediány se od všeobecných mediánů výrazně neliší. Za své pro účely výpočtu výdělku, kterého byl žalobce schopen dosahovat za žalované období (opomenutého výdělku, jelikož žalobce od dřívějšího výdělku neodečetl žádný výdělek, ani ten, který vydělal jako taxikář) vzal mediány všeobecné, jak plynou z informací , právnická osoba, a jak jsou uvedeny v odst. 18 tohoto rozsudku, když tyto údaje nejlépe odráží běžnou, typickou mzdu průměrného pracovníka, které by měl být žalobce z 50 % schopen dosáhnout (k tomu srov. níže). [1: Medián mezd je statistická hodnota představující prostřední hodnotu ve skupině mezd seřazených od nejnižší po nejvyšší. Medián mezd není na rozdíl od průměrné mzdy zkreslen extrémně nízkými či extrémně vysokými mzdami a lépe odráží „typickou mzdu“.]

21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

22. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni 25.6.2011, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

23. Podle § 3079 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

24. Podle § 445 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni 25. 6. 2011 (dále jen „obč. z.“) ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.

25. Podle § 447 obč. z. náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu. Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí.

26. Podle § 352 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen „ZP“) průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

27. Podle § 354 odst. 1 ZP není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

28. Podle § 354 odst. 2 průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

29. Podle § 356 odst. 1 ZP průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

30. Dle konstantní judikatury může být příčinou škody pouze taková okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007). V projednávané věci soud shledal za prokázané, že předmětná nehoda byla podstatnou příčinou následku vzniklého u žalobce a příčinná souvislost mezi dopravní nehodou a snížením pracovní schopnosti žalobce o 50 %, jakož i nemožností pracovat na původní pracovní pozici jednatele společnosti je dána.

31. Dle rozsudku Nejvyššího soudu Cdo 1564/2009 lze z vyššího než skutečně dosaženého výdělku po pracovním úraze vycházet mj. v případě, jestliže částečně invalidní zaměstnanec z vlastního rozhodnutí plně nevyužívá svůj zachovaný pracovní potenciál (není zaměstnán nebo pracuje na zkrácený pracovní úvazek, aniž by to bylo výslovně stanoveno lékařským posudkem), a tudíž je nutno vycházet z předpokládaného výdělku v zaměstnání, v němž by byly výdělečné schopnosti postiženého zaměstnance plně využity. V takovém případě je nutno zjistit předpokládaný výdělek v zaměstnání, v němž by byly výdělečné schopnosti postiženého zaměstnance plně využity, neboť k tíži zaměstnavatele odpovědného za odškodňování ztráty na výdělku nemůže jít nedosahování výdělku v důsledku vlastního rozhodnutí zaměstnance o rozsahu zaměstnání, v němž není plně využit jeho zbývající pracovní potenciál. Závěry rozsudku Nejvyššího soudu Cdo 1564/2009 jsou plně aplikovatelné na náhradu na ztrátě na výdělku podle občanského zákoníku, pakliže primárně dopadají na situaci posuzovanou podle zákoníku práce, který zaměstnancům poskytuje vyšší míru právní ochrany. Pokud opomenutý výdělek nemůže jít k tíži zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu, nemůže jít k tíži ani žalované pojišťovny z titulu zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

32. K argumentaci strany žalované, že žalobce byl v žalovaném období schopen pracovat na 50 % úvazek ve své původní profesi vrcholového manažera/jednatele firmy nebo na nižší pozici ve vyšším rozsahu, soud uvádí, že s touto argumentací se neztotožňuje. 50 % omezení pracovní schopnosti žalobce jasně plyne jak ze znaleckého posudku , jméno FO, . , adresa, , tak z posudku OSSZ , adresa, , Anonymizováno, o invaliditě žalobce. Z obou dokumentů také jasně plyne, že ke snížení pracovní schopnosti žalobce došlo právě v důsledku polytraumatu způsobeného při dopravní nehodě. Soud tedy má snížení pracovní schopnosti žalobce o 50 % za prokázané a v tomto rozsudku z něj vychází. Za prokázané má soud také důvod snížení pracovní schopnosti žalobce, a to zdravotní poškození fyzického i psychického rázu v důsledku polytraumatu způsobeného při dopravní nehodě. Schopnost žalobce pracovat v rozsahu 50 % na jeho původní profesní pozici vrcholového manažera znalec , jméno FO, podmiňoval splněným mnoha podmínek, vycházel z předpokladu, že společnost měla dva jednatele a práce by se mezi ně dělila, uváděl, že žalobce by mohl některé činnosti vykonávat distančně z domova, uzpůsobit si časové podmínky práce, pokud by se necítil dobře, nenavštěvoval by významné klienty v jejich sídle, pokud by za nimi bylo nutné cestovat delší vzdálenost, přizpůsobily by se prostory kanceláří, atp. K tomu soud podotýká, že vrcholovou práci manažera v reálném světě nelze podmiňovat uvedenými podmínkami a předpoklady, neboť za uvedených předpokladů je výkon funkce jednatele prakticky nerealizovatelný. Vrcholový management je vysoce náročná (mj. i intelektově a komunikačně) a stresující práce, které by žalobce s ohledem na lékařské zprávy z psychiatrického oddělení nebyl reálně schopen. Vrcholový manažer si zcela jistě nemůže vybírat, kdy na schůzky s významnými klienty půjde a kdy nikoliv, jelikož se necítí dobře, nemůže počítat s tím, že část jeho činností bude vykonávat druhý manažer, nemůže se vyhýbat náročným stresujícím situacím. Za takových podmínek by manažerské vedení společnosti nebylo vykonáváno řádně, a to se všemi důsledky z toho plynoucími. Soud tedy uzavřel, že žalobce sice byl po dobu žalovaného období schopen pracovat v rozsahu 50 %, avšak nikoliv na pozici vrcholového manažera (jak tvrdila žalovaná), ale na pozici průměrného pracovníka se středoškolským vzděláním na pozicích, které demonstrativně vymezil znalec , jméno FO, . , jméno FO, ve svém znaleckém posudku. Tedy v takových pozicích, které nekladou významnější požadavky na intelektové a kognitivní dovednosti, nejsou příliš stresující, nejsou náročné po fyzické stránce a nekladou nároky na jemnou motoriku. Na tomto zjištění nemůže ničeho změnit ani to, že se žalobce účastnil v roce 2014 valných hromad ve firmě, ani to, že došlo k odvolání žalobce z funkce jednatele pro údajné porušení zákazu konkurence, stejně jako skutečnost, že k ukončení pracovního poměru žalobce na pozici manažera došlo dohodou a až k datu 25. 11. 2014. Jak z lékařských zpráv z psychiatrie, tak ze znaleckého posudku , jméno FO, . , adresa, , tak z posudku OSSZ , adresa, – západ, plyne zcela jednoznačně, že práci manažera, ať už v jakékoliv firmě žalobce není schopen vykonávat právě v důsledku zranění a psychických potíží způsobených dopravní nehodou.

33. Oproti tomu však soud souhlasí s žalovanou potud, že žalobce po dobu žalovaného období svůj 50 % pracovní potenciál nevyužil plně, když mohl vykonávat kvalifikovanější zaměstnání, než je taxikář a vydělat si tak více, než žalobce v řízení doložil. Výkonem zaměstnání taxikáře s žalobcem uváděnými příjmy žalobce zcela nevyužívá svůj stávající pracovní potenciál ve vztahu k žalovanému období. Soud shodně jako žalovaná má nadto pochybnosti o tom, že žalobcem doložené příjmy za jeho práci taxikáře jsou skutečně za poloviční pracovní dobu. Žalobce totiž tvrdil, že pracuje na poloviční pracovní dobu na základě dohody o provedení práce. Dohoda o provedení práce podle § 75 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce však umožňuje práci pouze v rozsahu 300 hod. ročně. Již z tohoto pohledu se jeví tvrzení žalobce, že jím pobíraná mzda za práci taxikáře odpovídá využití celých 50 % jeho pracovního potenciálu, tedy 4 hod. denně, jako nevěrohodné. Kromě toho, z lékařské zprávy ze dne 21. 9. 2017 z psychiatrického vyšetření plyne, že žalobce pouze „občas vypomáhal jako taxikář.“ Dále soud nepřehlédl, že ačkoliv žalobcem doložená hrubá mzda opisem příjmů OSSZ , adresa, – , Anonymizováno, je v každém kalendářním roce v každém měsíci stejná, jeho čistá mzda vyplývající z potvrzení zaměstnavatele je v každém měsíci zcela rozdílná, což vytváří dojem nepravidelnosti a nahodilosti práce taxikáře. Jelikož však soud práci taxikáře shodně jako žalovaná nehodnotí jako plné využití 50 % pracovního potenciálu žalobce, který před dopravní nehodou pracoval jako jednatel v jím spoluvlastněné společnosti, tedy jako vrcholový manažer, který má středoškolské vzdělání (žalovanou nebylo zpochybňováno), nezabýval se soud zjišťováním, jak velkému pracovnímu úvazku jím doložená mzda taxikáře odpovídá. Soud se za účelem stanovení pravděpodobného výdělku zaměřil za zjištění odpovídající výše mzdy, které by byl žalobce schopen v žalovaném období dosahovat při plném využití jeho 50 % pracovní schopnosti. Žalobce svůj žalobní nárok vymezil tak, že od svého dřívějšího výdělku před dopravní nehodou odečetl pouze invalidní důchod, ale již neodečetl nic z toho, co si po dobu žalovaného období skutečně vydělal.

34. Konečně tedy, co se týká nároku žalobce na náhradu ztráty na výdělku nad rámec vyplaceného plnění ve výši 1 417 397 Kč (v jehož rozsahu bylo řízení již zastaveno), pak soud má na základě provedeného dokazování za to, že ve zbývajícím rozsahu je žaloba oprávněná pouze částečně. Za oprávněný nárok žalobce soud považuje výplatu rozdílu mezi mzdou, které žalobce dosahoval před dopravní nehodou a vyplaceného invalidního důchodu společně s výdělkem, kterého mohl žalobce při plném využití svého 50 % pracovního potenciálu dosáhnout (tj. 50 % všeobecného mediánu mezd). V řízení bylo prokázáno, že pracovní neschopnost žalobce v důsledku úrazu způsobeného dopravní nehodou po celou dobu žalovaného období činila 50 % při přiznání II. stupně invalidity. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce byl v žalovaném období schopen vykonávat běžné, průměrné zaměstnání (nikoliv práci vrcholového manažera) na 50 %. Soud má za to, že žalobce si v rozhodném období mohl vydělat polovinu všeobecného mediánu mzdy v každém roce (2019 až 2022), v částkách, jak soud zjistil v odst. 18 tohoto rozsudku, tj. v roce 2019 50 % z částky 31 202 Kč, tj. 15 601 Kč měsíčně, v roce 2020 50 % z částky 32 870 Kč, tj. 16 435 Kč měsíčně, v roce 2021 50 % z částky 34 360 Kč, tj. 17 180 Kč měsíčně a v roce 2022 50 % z částky 37 463 Kč, tj. 18 731,5 Kč měsíčně. Uvedenou částku je třeba odečíst stejně jako vyplacený invalidní důchod od zjištěného ušlého výdělku žalobce. Nebýt úrazu, žalobce by si v rozhodném období mohl vydělat 3 615 384 Kč za 6 208 hodin práce/776 dnů (v roce 2019 za 63 dnů, v roce 2020 za 251 dnů, v roce 2021 za 252 dnů a roce 2022 za 210 dnů), tj. cekem 776 dnů x 4 659 Kč, tj. 3 615 384 Kč. Od této částky je nutné nejprve odečíst vyplacený invalidní důchod v celkové výši 454 359 Kč (3 x 10 910 Kč, tj. 32 730 Kč za rok 2019; + 12 x 11 679 Kč, tj. 140 148 Kč za rok 2020; + 12 x 12 321 Kč, tj. 147 852 Kč za rok 2021; + 5 x 13 086 Kč, tj. 65 430 Kč (leden–květen), + 3 x 13 840 Kč, tj. 41 520 Kč (červen–srpen), + 2 x 14 357, tj. 28 714 Kč, + doplatek valorizačního zvýšení 227 Kč za rok 2022). Dále je nutné odečíst předpokládaný výdělek kalkulovaný pro každý rok 2019 až 2022 jako polovinu mediánu mezd, tj. celkem částku 644 908 Kč (3 x 15 601 Kč, tj. 46 803 Kč za rok 2019; + 12 x 17 052,5 Kč, tj. 204 630 Kč za rok 2020; + 12 x 17 180, tj. 206 160 Kč za rok 2021; + 10 x 187 31,5 Kč, tj. 187 315 Kč za rok 2022). Rozdíl mezi výdělkem, který si mohl žalobce za předmětné období vydělat, nebýt úrazu a mezi vyplaceným invalidním důchodem na 50 % omezení schopnosti pracovat a předpokládaným výdělkem ve výši 50 % mediánu mezd činí 3 615 384 Kč – 454 359 Kč – 644 908 Kč, tj. 2 516 117 Kč. Celkem měla být za období od 1.10.2019 do 30.10.2022 žalobci žalovanou uhrazena částka 2 516 117 Kč. Ve skutečnosti byla žalovanou žalobci uhrazena částka 1 417 397 Kč. Rozdíl činí 1 098 720 Kč.

35. Soud tedy ve výroku I. rozsudku přiznal jako oprávněný nárok žalobce na doplatek náhrady na ztrátě na výdělku v rozsahu rozdílu mezi výdělkem, kterého by žalobce dosáhl, pokud by nebylo jeho úrazu při dopravní nehodě, a to včetně požadovaného příslušenství, od kterého odečetl vyplacený invalidní důchod a předpokládaný výdělek. Správně se jedná o částku 1 098 720 Kč. V rozsahu zbývající částky soud žalobu ve výroku II. zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Posouzení nároku žalobce v daném případě záviselo jak na znaleckém posudku, tak na úvaze soudu. Žalobce byl procesně úspěšný co do částky 2 516 117 Kč (přiznaná částka 1 098 720 Kč a žalovanou v průběhu řízení uhrazená částka 1 417 397 Kč) z žalovaných 3 154 331 Kč. Náklady žalobce činí celkem částku 149 810 Kč a sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 516 117 Kč sestávající z částky 18 380 Kč za každý z 4,5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva – ½ ÚPS, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 12. 12. 2022, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 31. 1. 2025) a z tarifní hodnoty ve výši 1 098 720 Kč sestávající z částky 12 700 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (ústní jednání dne 9. června 2025, vyjádření ze dne 27. 6. 2025, ústní jednání dne 13. 8. 2025), tj. celkem 120 810 Kč, včetně 4 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za úkony učiněné po 1. 1. 2025, tj. 3 000 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 123 810 Kč ve výši 26 000 Kč.

37. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce.

38. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

39. Soud rozhodl též o zaplacení soudního poplatku, a to tak, že žalované uložil povinnost jej zaplatit, neboť podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), se od poplatku osvobozuje mj. navrhovatel, jemuž byla způsobena újma na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví nebo usmrcením a náhrady nákladů léčení. Podle ustanovení § 2 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V tomto řízení jde o případ, kdy žalobce je dle shora citovaného ustanovení osvobozen od soudního poplatku, přičemž se jednalo o osvobození osobní. Vzhledem k částečnému procesnímu úspěchu žalobce v rozsahu částky 1 098 720 Kč a jelikož se zároveň nejedná o případ, kdy by žalovaná byla od soudního poplatku také osvobozena, poplatková povinnost přechází na žalovanou. Soudní poplatek byl stanoven podle položky 1 písm. b) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebníku soudních poplatků) ve výši 54 936 Kč, tj. ve výši 5 % z částky 1 098 720 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích (výrok IV.). Poplatek je třeba zaplatit na bankovní účet č.: , č. účtu, , VS: , var. symbol, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.