30 C 96/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená titul příjmení , advokátem sídlem adresa , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, <b>I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsanému v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví].</b> <b>II. Do výlučného vlastnictví žalobce [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], se přikazuje nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], v obci [obec] vymezený geometrickým plánem pro rozdělení pozemku číslo [rok] [číslo] zhotoveným [titul] [příjmení], který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.</b> <b>III. Do výlučného vlastnictví žalované [jméno] [příjmení], [rodné číslo], se přikazuje pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], [územní celek] vymezený geometrickým plánem pro rozdělení pozemku číslo [rok] [číslo] zhotoveným [titul] [příjmení], který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků není povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu.</b> <b>V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku 24.260 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku 24.260 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31.3.2017 se původní žalobci [jméno] [jméno], nar. [datum], [jméno] [příjmení], nar. [datum], a [obec] [anonymizováno], nar. [datum], domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí], v obci [obec], zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Žalobci navrhovali, aby spoluvlastnický podíl o velikosti 2/3 k uvedenému pozemku byl přikázán do společného jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] a spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 k uvedenému pozemku byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobce [jméno] [příjmení] s tím, že [jméno] a [jméno] [jméno] jsou povinni zaplatit žalované 2/12 z odhadní ceny pozemku, tedy částku 315.796,66 Kč, [obec] [anonymizováno] je povinen zaplatit žalované 1/12 odhadní ceny, tedy 157.898,33 Kč. Návrh odůvodnili tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky uvedeného pozemku, přičemž jeho ideální 1/2 je součástí společného jmění manželů [příjmení], ideální 1/4 je ve výlučném vlastnictví žalobce [jméno] [příjmení] a ideální 1/4 je ve výlučném vlastnictví žalované. Stávající spoluvlastnický stav nemovitosti je dlouhodobě neudržitelný, a to s ohledem na přístup žalované, která nemovitost neužívá, ačkoli jí v tom nikdo z žalobců nebrání, a není ochotna se aktivně podílet na správě a udržování nemovitosti ani na jakýchkoli investicích. Žalovaná nehradí daň z nemovitosti ani její poměrnou část odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu, tuto daň hradí pouze žalobce [příjmení] [příjmení]. Žalovaná odmítá komunikovat s žalobci, čímž zakládá faktickou překážku správy společné věci. Absence komunikace žalované ohledně společné správy a péče a údržby nemovitosti v kontextu s nedostatkem finančních prostředků žalované vede k tomu, že žalovaná svým přístupem fakticky blokuje efektivní možnost společné správy nemovitosti, neboť hodnota vynaložených prostředků sloužících ke zhodnocení nemovitosti nebo sloužících k její záchraně by nemohla být žalobcům žalovanou kompenzována. Potenciál nemovitosti je tak nevyužitý. Žalobci projevili snahu o řešení nastalé situace, žalovanou opakovaně vyzývali ke změně jejího postoje ke správě nemovitosti či k vyjádření jejího stanoviska, nabídli žalované možnost zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti ve formě prodeje jako celku třetí osobě, a to za výhodných a rovných podmínek pro všechny spoluvlastníky. Návrh na prodej nemovitosti byl žalovanou též ignorován. Po následných urgencích žalovaná prodej nemovitosti odsouhlasila, žalobci nechali vypracovat návrh kupní smlouvy a smlouvy o advokátní úschově, žalovaná však následně svůj souhlas s prodejem nemovitosti odřekla, čímž způsobila žalobcům újmu, kteří již po odsouhlasení prodeje uhradili poměrnou část nákladů na vypracování předmětných dokumentů. Žalovaná ani s odřeknutím svého souhlasu s prodejem nemovitosti nesdělila žalobcům žádný návrh na společnou správu, údržbu nebo investice do nemovitosti, ani nesdělila žalobcům jinou konkrétní představu o vypořádání spoluvlastnického práva k nemovitosti, a přestala s žalobci opět komunikovat. Žalobci původně zastávali stanovisko, že předmětnou nemovitost nelze rozdělit, neboť jakožto zahrada podléhá ochraně zemědělského půdního fondu. S ohledem na výměru nemovitosti o velikosti [číslo] m² a velikosti podílu jednotlivých spoluvlastníků, tj. 1/2, 1/4 a 1/4, by vznikly pozemky, které by v rozporu s § 1142 odst. 2 občanského zákoníku nemohly být účelně obdělávatelné zejména s vzhledem k rozloze i k možnosti přístupu. Žalobci proto navrhli přikázání nemovitosti do svého spoluvlastnictví za přiměřenou náhradu. Žalovaná se vyjádřila tak, že předmětnou nemovitost zakoupila se svým tehdejším manželem [jméno] [příjmení] a manžely [příjmení] již před více než 35 lety, a to za účelem rekreace, pěstování květin a v neposlední řadě pro majetkový prospěch jejich potomků. Pozemek od počátku využívali, zvelebovali a postavili zde chatičku. V roce 1991 došlo k rozvodu jejich manželství a tím i k ukončení aktivního využívání nemovitosti. Manželé [jméno] nemovitost rovněž vůbec nevyužívali a neobhospodařovali. Na pozemku jsou v současné době náletové dřeviny, nemovitost je zarostlá a chatička je v dezolátním stavu. Za celou dobu trvání spoluvlastnického vztahu nikdo ze spoluvlastníků nemovitost nevyužíval a žalovanou nikdo z nich nekontaktoval ohledně toho, že má s nemovitostí jakýkoli záměr. Žalovaná byla až v prosinci loňského roku oslovena panem [jméno] a následně i bývalým manželem s tím, že o nemovitost projevil zájem nějaký kupec. Po seznámení se s podmínkami prodeje a po poradě se svými potomky žalovaná oznámila, že svůj podíl prodávat nechce z důvodu jeho budoucího využití jejími potomky. Z tohoto důvodu žalovaná v minulosti jasně a písemně deklarovala, že nemá zájem o svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti prodávat. Nemovitost aktivně nevyužívá a na její správě a údržbě se nepodílí a více než 20 let ani nepodílel nikdo ze spoluvlastníků. Poměrnou část daně z nemovitosti žalovaná nehradí po dohodě s bývalým manželem, neboť po něm nepožaduje poměrnou část této daně za jinou nemovitost, kterou rovněž spoluvlastní. Je pravdou, že s ostatními spoluvlastníky žalovaná nekomunikuje, v rámci správy nemovitosti ji ostatní spoluvlastníci nikdy neoslovili. Pokud mají žalobci zájem na jakékoliv smysluplné investice do nemovitosti za účelem využití jejího potenciálu, je žalovaná připravena komunikovat. Žalovaná má dostatek finančních prostředků, nemá žádné dluhy či jiné závazky a je schopna se aktivně podílet na správě nemovitosti, a s případným výkonem kompenzačního práva by neměla žádné potíže. Finanční problémy mají naopak žalobci, a proto chtějí nemovitost rychle prodat. Z uvedených důvodů proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Na jednání konaném dne 13.6.2018 žalovaná doplnila, že se jedná o vypořádání spoluvlastnictví v nevhodnou dobu ve smyslu § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, neboť na příslušné městské části probíhá jednání ohledně vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a jeho převedení na zastavitelnou plochu, což by zvýšilo jeho cenu. Žalovaná proto navrhovala, aby soud rozhodl o odkladu zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1155 občanského zákoníku. Podáním doručeným soudu dne 14.1.2021 žalobci uvedli, že došlo k převodu jejich spoluvlastnických podílů na nemovitosti na společnost [právnická osoba], a to na základě kupních smluv ze dne 25.9.2020 s právními účinky vkladu ke dni 27.10.2020. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15.2.2021 č. j. 30 C 96/2017-255 bylo rozhodnuto tak, že v řízení bude na straně žalobce nadále pokračováno se společností [právnická osoba] Na jednání konaném dne 25.6.2021 žalobce uvedl, že je ochoten akceptovat reálné rozdělení věci podle znaleckého posudku zpracovaného soudem ustanoveným znalcem, s tím, že předpokládá variantu č. 2, tedy se širší přístupovou cestou. Žalovaná uvedla, že odklad vypořádání spoluvlastnictví nadále nežádá, je srozuměna se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví a rovněž navrhla reálné rozdělení věci ve variantě č.

2. V rámci svých závěrečných návrhů oba účastníci shodně navrhli, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví nemovitosti tak, že přistoupí k jejímu reálnému rozdělení tím způsobem, že přikáže do výlučného vlastnictví žalobce nově vzniklý pozemek parc. [číslo] do výlučného vlastnictví žalované nově vzniklý pozemek parc. [číslo] dle zpracovaného geometrického plánu. K prokázání skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: předžalobní upomínka z 28.2.2017, informace o pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], výpis z evidence obyvatel ohledně původního žalobce č.1) a výpis z evidence vězňů a z insolvenčního rejstříku ohledně žalobce původního žalobce č.1) a ohledně dalších žalobců, znalecký posudek č. 1921 [titul] [příjmení] ze 14. května 2017, potvrzení o disponentovi od [právnická osoba] z 26.6.2018, potvrzení [právnická osoba] ze dne 28.6.2018, výpis z účtu stavebního spoření na jméno [jméno] [příjmení], výpis z účtu u [anonymizováno] na jméno [jméno] [příjmení], výpis z spořicího účtu [právnická osoba] na jméno [jméno] [příjmení], znalecký posudek [číslo] [titul] [příjmení] z 30.srpna 2018, mapy Googlu, údaje z veřejné části živnostenského rejstříku na jméno [jméno] [příjmení], výpis z registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES ohledně [jméno] [příjmení] a výpis z registru plátců DPH, inzerát na prodej pozemku v [část obce], podnět [číslo] adresovaný Městské části [obec] – [část obce], znalecký posudek [titul] [příjmení] č. 1921 ze dne 14.května 2017, nabídka společnosti [právnická osoba] z 27.11.2018, výpis z katastru nemovitostí v k. ú. [část obce] [list vlastnictví], potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ohledně [jméno] [příjmení], znalecký posudek [titul] [příjmení] z 12.7.2019 [číslo] potvrzení [právnická osoba] o zůstatku na účtu z 9.6.2020 adresované [jméno] [příjmení], znalecký posudek [titul] [příjmení] [číslo] ze dne 9.12.2020, geometrický plán [číslo] z 30.11.2020 [titul] [příjmení], výpis z obchodního rejstříku firmy [právnická osoba], vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, kupní smlouva mezi [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a společností [právnická osoba] jako kupujícím z 25.9.2020, kupní smlouva mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím z 25.9.2020. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z informativního výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného ke dni 23.3.2017 soud zjistil, že vlastníky pozemku parc. [číslo] v obci [obec] v [katastrální uzemí] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] jsou [jméno] a [jméno] [jméno], kteří v rámci společného jmění manželů vlastní podíl o velikosti ideální 1/2, [obec] [anonymizováno], jehož podíl odpovídá ideální 1/4 a [jméno] [příjmení] vlastnící rovněž ideální 1/4 pozemku. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne 7.7.2021 soud zjistil, že vlastníky uvedené nemovitosti jsou společnost [právnická osoba] a žalovaná, přičemž společnost [právnická osoba] vlastní podíl o velikosti ideálních 3/4 uvedené nemovitosti a žalovaná vlastní podíl o velikosti ideální 1/4. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] ze dne 9.12.2020, č. 241-10/2020 soud zjistil, že reálné rozdělení pozemku parc. [číslo] je možné, znalec dospěl ke dvěma možným variantám: 1) při splnění zatížení obou částí děleného pozemku vychází rozměry podílu 1/4 o šířce 16,98 m a průměrné délce 31,86 m, na koridor pro vjezd k podílu 3/4 by zbyla šíře 5,2 m, s tím, že znalec označil tento způsob rozdělení za méně vhodný z hlediska budoucího využití pozemků; 2) část o velikosti 1/4 rozšířit na 21,1 m, čímž dojde ke zvýšení využitelnosti části o velikosti 1/4, a ke zvýšení nájezdu k dílu o velikosti 3/4, což zvýší i jeho budoucí využitelnost. Znalec provedl rozdělení pozemku podle varianty č. 2 na části v poměru 1/4 a 3/4, fyzicky pozemek rozdělil dne 26.11.2020, kdy v terénu označil koncové body a lomový bod nové hranice mezníkem, a vyhotovil v tomto smyslu geometrický plán č. 2081 -10/2020. V případě rozdělení pozemku ve variantě 2) není nutné zřizovat přístupovou cestu. Z Geometrického plánu zpracovaného znalcem [titul] [příjmení] pod č. 2081 -10/2020 plyne, že pozemek parc. [číslo] o celkové původní výměře [výměra] byl rozdělen na pozemky parc. [číslo] o výměře 1619 m2 a parc. [číslo] o výměře 540 m2. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly vliv. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odst. 2 o.z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Soud dospěl k závěru, že podmínky pro zrušení spoluvlastnictví jsou splněny. Povaha spoluvlastnictví je ze své podstaty dobrovolná a nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvávat proti své vůli. Je tak právem každého spoluvlastníka domáhat se zrušení spoluvlastnictví. Soud neshledal žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že by zrušení spoluvlastnictví bylo v daném případě k újmě některého ze spoluvlastníků či pro něj byla nevhodná doba. Stejně tak není důvodný odklad zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1155 o.z., jehož se zpočátku domáhala žalovaná. Soud proto rozhodl tak, že spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsanému v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví], zrušil. Pokud jde o způsob vypořádání spoluvlastnictví, je soud vázán pořadím způsobů vypořádání uvedených v § 1144 o.z. Primárním způsobem vypořádání je tedy reálné rozdělení věci, a teprve není-li možné, přikáže ji soud za náhradu jednomu či více spoluvlastníkům. V řízení bylo znaleckým posudkem [titul] [příjmení] a připojeným geometrickým plánem prokázáno, že reálné rozdělení pozemku je možné, a to dokonce ve dvou variantách. Variantu označenou znalcem jako [číslo] lze realizovat bez nutnosti zřizovat přístupovou cestu a znalec rozdělení tímto způsobem na místě již fakticky provedl. Soud rovněž vycházel z posledního procesního stanoviska účastníků, které bylo v závěru řízení shodné, když oba účastníci navrhovali zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání reálným rozdělením ve variantě [číslo] dle znaleckého posudku. Soud proto rozhodl tak, že do výlučného vlastnictví žalobce přikázal nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 1619 m2 a do výlučného vlastnictví žalované přikázal nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 540 m2, oba podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku číslo [rok] [číslo] zhotoveného [titul] [příjmení], který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku. Pozemek parc. [číslo] byl rozdělen tak, že nově vzniklé výměry odpovídají svým poměrem původním spoluvlastnickým podílům účastníků – žalobci jako vlastníku podílu o velikosti ideální 3/4 byla přikázána část o výměře 1619 m2, žalované jako vlastnici ideální 1/4 pak část o výměře 540 m2. Nebyl proto důvod, aby kterýkoli z účastníků platil druhému na vyrovnání jeho podílu. O nákladech řízení státu soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení státu jsou v daném případě tvořeny částkou 1.050 Kč (znalečné přiznané [titul] [anonymizováno] usnesením ze dne 17.12.2018 č.j. 30 C 96/2017-131), částkou 9.570 Kč (znalečné přiznané [titul] [příjmení], CSc. usnesením ze dne 13.8.2019 č.j. 30 C 96/2017-176), částkou 1.750 Kč (znalečné Ing.arch. přiznané na jednání dne 26.5.2020) a částkou 36.150 Kč (znalečné přiznané [titul] [příjmení] usnesením ze dne 8.1.2021 č.j. 30 C 96/2017-237). Celkové náklady řízení státu tak činí 48.520 Kč. Vzhledem ke stanoviskům procesních stran a výsledku řízení nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ani jednoho z účastníků, soud proto uložil každému z účastníků povinnost k jejich náhradě z jedné poloviny, tedy co do částky 24.260 Kč. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je tzv. iudicium duplex. Jedná se o řízení, v němž má každý z účastníků řízení postavení žalobce i žalovaného zároveň, soud není vázán podaným návrhem, návrh může podat kdokoliv ze spoluvlastníků společné věci. Obtížně tedy lze v tomto případě hovořit o úspěchu v řízení, zejména za situace, kdy poslední procesní stanovisko účastníků ohledně zrušení spoluvlastnictví a způsobu jeho vypořádání bylo v daném případě shodné. Proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.