30 C 98/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení 1.668.590 Kč s přísl., <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.668.590 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p.a. z částky 1.653.590 Kč od 4.7.2017 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku 39.152 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 237.074 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce [titul] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 28.2.2018 ve znění dalších doplnění se žalobce domáhal původně zaplacení částky 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4.7.2017 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, poté žalobu rozšířil (podáním ze dne 6.8.2019 na č.l. 109) tak, že se domáhá zaplacení částky 1.668.590 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.653.590 Kč od 4.7.2017 do zaplacení ve výši 8,05 %. Usnesením při jednání dne 4.9.2019 (č.l. 120) soud změnu žaloby připustil.

2. Návrh žalobce odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 21.4.2017 uzavřena kupní smlouva na dodávku jednoho kusu nákladního automobilu [anonymizováno] 4X4 kategorie N1 za kupní cenu 1.668.590 Kč. Dne 15.6.2017 technik žalobce [jméno] [příjmení] za přítomnosti [jméno] [jméno] provedl výstupní kontrolu se závěrem, že vozidlo je bez vad. Vozidlo bylo žalovanému předáno dne 19.6.2017 tak, že v provozovně žalobce najelo po vlastní ose na plošinu odtahového vozidla a v provozovně žalovaného z plošiny sjelo, žalovaný si udělal„ kolečko“ po své provozovně, týž den vystavil žalobce fakturu č. 170100202 znějící na částku 1.668.590 Kč se splatností dne 3.7.2017. Řidič odtahového vozidla [jméno] [příjmení] ani žalovaný žádné vady nezpozorovali. Dne 11.8.2017 žalovaný od kupní smlouvy odstoupil pro údajnou vážnou závadu v převodu převodovky řízení spočívající ve„ vůli větší než provozní“, která byla zjištěna technickou kontrolou dne 9.8.2017 ve stanici [právnická osoba] Rozsah prohlídky byl částečný a byl realizován při stavu počítače ujeté vzdálenosti 9 km. Žalobce považuje odstoupení za nedůvodné, neboť sám provedl prohlídku vozidla bez nalezených závad. Na žádost žalobce byla dne 17.1.2018 provedena technická prohlídka u [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo] spočívající v kontrole vůle v řízení s posilovačem a bez posilovače, včetně kontroly vůlí na čepech spojovacích tyčí, což byl žalovaným tvrzený důvod k odstoupení od smlouvy, s bezvadným výsledkem. Prohlídka proběhla za účasti obou účastníků při stavu tachometru 10 km. Nebyly nalezeny žádné závady, a to ani ta, která byla nalezena dne 9.8.2017. Rovněž dle odborného vyjádření znalce [jméno] [příjmení] ze dne 3.10.2017, který vozidlo ohledal dne 25.9.2017 a provedl zkušební jízdu, plyne, že„ vážná“ závada, která byla zjištěna při prohlídce dne 9.8.2017 u [právnická osoba], tímto znalcem nebyla potvrzena a muselo se jednat o osobní názor jednotlivce, který neodpovídá reálným zjištěním. Znalec rovněž uzavřel, že nebyla zjištěna vada bránící provozu vozidla a vozidlo splňuje podmínky pro provoz na pozemních komunikacích. Dne 27.3.2018 byla provedena další částečná technická prohlídka, tentokrát [právnická osoba] a.s., jež dospěla při stavu počítače ujeté vzdálenosti 10 km k závěru, že se na vozidle vyskytují dvě vážné závady (maximální brzdný účinek je dosažen až po více jak dvou třetinách celkového zdvihu ovladače parkovací brzdy, pokud výrobce nestanoví jinak; kolísání brzdné síly v průběhu každého úplného otočení kola na válcové zkušebně brzd přesahuje +- 10 %) a dvě nebezpečné závady (žádné z kol vozidla ovládané parkovací brzdou nedosahuje požadovaného brzdného účinku; u vozidel schválených před 1.1.2002, nestanoví-li výrobce jinak, mechanická obvodová vůle volantu přesahuje při nastavení kol do přímého směru: -36° u vozidle s konstrukční rychlostí do 40 km/hod., -27° u vozidle s konstrukční rychlostí do 100 km/hod; u vozidel schválených po 1.1.2002, nestanoví-li výrobce jinak, mechanická obvodová vůle volantu přesahuje při nastavení kol do přímého směru 1/5 průměru volantu – měřeno na obvodu věnce volantu). Závěry této prohlídky však považuje žalobce za rozporné se závěry částečných technických prohlídek, které byly realizovány dne 2.10.2015, dne 9.8.2017 a dne 17.1.2018, kdy takovéto závady nebyly na vozidle vůbec shledány, ačkoliv vozidlo nebylo mezi technickými prohlídkami provozováno a technický stav by měl zůstat neměnný. Proměnlivá brzdná síla je způsobena dlouhodobým odstavením vozidla, resp. jeho neprovozováním. Žalovaný odstoupil od kupní smlouvy pro jinou vadu, než které byly uvedeny v částečné technické prohlídce ze dne 27.3.2018. Žalobce je přesvědčen o tom, že vozidlo nemělo ke dni odstoupení žalovaným tvrzenou vadu a odstoupení od kupní smlouvy tak bylo nedůvodné. I kdyby se tato vada ke dni odstoupení od kupní smlouvy na vozidle vyskytovala, pak se nemusí jednat o vadu podstatnou, neboť by bylo zapotřebí zjistit příčinu této vady a tuto následně v rámci reklamačního řízení odstranit. V případě tvrzené vady spočívající v závadě v převodu převodovky řízení – vůle větší než provozní - by se totiž mohlo jednat o drobnou závadu, která sice může mít vážnější projevy, avšak její odstranění by záviselo např. na výměně serveru řízení či jiné součástky v hodnotě jednotek tisíců korun. Takovéto odstoupení od kupní smlouvy by tedy bylo nad rámec shora uvedeného zcela předčasné.

3. Žalovaný podáními doručenými soudu dne 19.4.2018 (č.l. 22), dne 20.4.2018 (č.l. 26) a dne 11.2.2019 (č.l. 85) navrhl zamítnutí žaloby a vyjádřil se tak, že nárok neuznává, neboť od kupní smlouvy ze dne 21.4.2017 odstoupil oprávněně pro její podstatné porušení, neboť předmět koupě (vozidlo UNICAR 4x4 N1) vykazoval vážné vady, pro něž ho nebylo možno provozovat. Při první jízdě s vozidlem, kterou žalovaný učinil za účelem dotankování paliva, bylo řidičem zjištěno, že vozidlo nereaguje při řízení standardním způsobem a je hůře ovladatelné. Proto bylo odvezeno do stanice technické kontroly [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo], kde byla dne 9.8.2017 provedena technická prohlídka, při níž byla zjištěna vážná závada na vozidle s označením„ 2.1.1.3.1 – V převodu převodovky řízeno vůle větší než provozní“. Vážná vada byla následně potvrzena dne 6.12.2017 zkušebnou Ministerstva dopravy ČR [právnická osoba] (typová zkušebna E8D) – zkušebna vozidel [obec] (posudkem č.136/ 2018 ze dne 11.4.2018), která provedla posouzení jízdních vlastností vozidla se zaměřením na mechanismus řízení se závěrem, že vozidlo neplní požadavky předpisu EHK OSN č.79 v těchto bodech: 5.1.1: Systém řízení musí zajišťovat snadné a bezpečné ovládání vozidla až do jeho nejvyšší konstrukční rychlosti“ 5.1.2: Musí být možné jet na přímém úseku silnice bez neobvyklých korekcí řízení řidičem a bez neobvyklých vibrací v systému řízení při nejvyšší konstrukční rychlosti vozidla“ 5.1.3:„ Směr ovládání ovládacího orgánu musí odpovídat zamýšlené změně směru vozidla a musí být plynulý vztah mezi pohybem ovládacího orgánu řízení a úhlem rejdu.“ 4. Následně došla zkušebna k hodnocení„ Neobvykle velká vůle řízení se nepříznivě projevuje již při rychlosti 40 km/h, a to i na rovném úseku s homogenním povrchem, při vyšších rychlostech je situace ještě vážnější. Při korekci směru vozidla je nezbytně nutné vykonávat velká natočení ovládacího orgánu řízení. To se projeví i tak, že při nezamýšlené změně směru vozidla způsobené např. příčným sklonem komunikace nebo jen její krátkou nerovností, vozidlo mění směr a jeho korekce ovládacím orgánem proti tomuto směru je krátký okamžik bez odezvy. Vozidlo tedy samovolně mění směr i při opačné korekci řidičem.“ Konstrukce řízení by se dala akceptovat pro max. konstrukční rychlost do 25 km/hm nikoli však 80 km/h, jak je schválena v technickém průkazu vozidla. Poprvé bylo vozidlo předáno dne 19.6.2017, nad rámec vady převodu převodovky žalovaný odstoupil od smlouvy ze všech důvodů, které jsou uvedeny v odstoupení od smlouvy ze dne 11.8.2017 a které nebyly žalobcem odstraněny. Vady je třeba posuzovat v jejich vzájemném souhrnu s přihlédnutím k tomu, zda a jak byly odstraněny. Samotná závada v převodovce je však sama o sobě natolik zásadní a vážná, že zakládá důvod pro odstoupení. Nad rámec zkušební jízdy nebylo vozidlo žalovaným použito. Vůle volantu byla zjištěna poprvé při tankování paliva, přičemž čerpací stanice je vzdálena od provozovny žalovaného asi 1 km.

5. Na jednání konaném dne 8.9.2021 žalobce doplnil, že uzavření kupní smlouvy mezi účastníky předcházelo výběrové řízení, do kterého se žalobce přihlásil, vyhrál jej a následně proběhlo předání vozu a zaškolení obsluhy. Jednalo se o úplně nové nepoužívané vozidlo. Záruční lhůta je uvedena v přihlášce do výběrového řízení, je to standardně 12 měsíců. Vozidlo je určeno pro nošení různých nástaveb, takže má na sobě už od začátku určité nadstandardní prvky. Jinak se tam dodělávaly některé hydraulické okruhy a dále byla dodělávána deska na nošení radlice. Dále bylo děláno závěsné zařízení. Následně doplnil (podáním ze dne 29.9.2021 č.l. 237 a na jednání dne 10.12.2021) že zadávací dokumentace byla vypsána, co se týče technických požadavků, velmi obecně a neobsahovala žádný požadavek na dodávku korby, hydraulických systémů či závěsů. Jediným hodnotícím kritériem zakázky byla nabídková cena. Nabídka žalobce obsahovala nad rámec technických požadavků zadávací dokumentace i závazek, že předmět veřejné zakázky bude dodán s korbou pro uchycení nástaveb. Tato byla dodána na vozidle s namontovaným upínacím rámem pro nástavby, přední upínací deskou a hydraulickými okruhy nad rámec požadovaných technických parametrů (jednalo se o příplatkovou výbavu v hodnotě cca 180.000 Kč bez DPH). Vozidlo bylo dodáno a převzato dne 19.6.2017 bez jakýchkoli závad, následně, po intervenci zaměstnance pana [příjmení], vyvstaly dodatečně problémy s převzetím vozidla a byly uměle vyhledávány závady, spočívající v „ promáčknutých“ lemech blatníků, kdy na přání p. [příjmení] a p. [příjmení] došlo k výměně lemů blatníků, mezerách kolem světlometů; vozidlo bylo dodáno ve standardním provedení tak, jak bylo schváleno při uvádění do provozu; nad rámec standardního provedení došlo k doplnění pryžové výplně, a to na výslovnou žádost p. [příjmení], požadavku na dodání korby s bočnicemi; v zadávací dokumentaci (v technických požadavcích) ani v nabídce žalobce nebyl žádný závazek, co se týče dodání bočnicové korby nebo korby třístranného sklápěče, nedodání korby s mailerem/z ničeho nevyplývá závazek dodání korby s mailerem (pístnicí) na vyklápění korby, neuvedení rozměrů ložné plochy, délky a šířky korby; tyto údaje se nezapisují do velkého technického průkazu, ale jsou součástí tzv. osvědčení samostatného technického celku, kdy toto osvědčení bylo žalované dodáno, reklamaci laku/lak byl nepoškozený, což bylo doloženo měřením v dostatečné síle v celé ploše kabiny; na sloupku vozidla se vyskytly pouze 3 či 4 velmi drobné kapénky, které byly způsobeny jemnou nečistotou nebo opotřebením stříkací trysky, což však nemá vliv na životnost laku ani na korozivzdornost; žalobce nabídl žalovanému kompenzaci ve formě dvou garančních servisních prohlídek, na což však žalobce nepřistoupil.

6. Vzhledem k tomu, že se mezi účastníky jednalo o první obchodní vztah a žalobce měl zájem na pokračování další obchodní spolupráce, snažil se žalovanému vyjít vstříc. Dodané vozidlo však bylo„ uměle“ reklamováno, po celou dobu procesu jeho předání byly vyhledávány další a další nedostatky, např. chybějící výbava a žárovky. Žalobce následně dodal nad rámec výběrového řízení korbu s bočnicemi, či závěsné zařízení ze všemi doklady. Všechny reklamované vady byly založeny na subjektivním posouzení zaměstnanců žalovaného, p. [příjmení] a p. [příjmení].

7. Žalovaný doplnil (podáním ze dne 29.9.2021 na č.l. 268), že kromě zjištěné vážné vady vozidla„ V převodu převodky řízení vůle větší než provozní“, která byla zjištěna při prohlídce v STK, vozidlo nebylo dodáno s typem korby, se kterým být dodáno mělo dle kupní smlouvy ze dne 21.4.2017 a předaného návodu k obsluze vozidla. Z posledního předávacího protokolu vozidla ze dne 2.8.2017 vyplývá, že mezi závady, které nebyly žalobcem doposud odstraněny, patří, že„ korba nebyla dodána s mailerem (pístnicí) na vyklápění korby“ a dále, že„ ve velkém technickém průkaze nejsou doplněny rozměry ložné plochy, délka a šířka“. Tato skutečnost odpovídá odstoupení od smlouvy ze dne 11.8.2017, kde je uvedeno, že byla dodána a namontována korba vozidla v krátkém provedení, které se instaluje na vozidlo tohoto typu avšak opatřeného nakládacím hydraulickým jeřábem (rukou) - což však není případ vozidla, jež měl žalobce dodat, neboť hydraulický jeřáb nebyl v zadávací dokumentaci požadován a není ani součástí uzavřené smlouvy včetně nabídky žalobce. Rovněž lak kabiny neodpovídá laku nového vozidla a byl pouze přeleštěn. V rámci závěrečného návrhu žalovaný doplnil, že je ve vztahu k vozidlu pouhým„ spotřebitelem“, zákazníkem, a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby poté, co zjistí, že dodávané vozidlo od počátku vykazuje mnohé vady, není dodáno ani v termínu dle smlouvy a nakonec je stanicí technické kontroly potvrzena jeho vážná vada, ve smluvním vztahu setrval.

8. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu (např. č.l. 243) s názvem„ [příjmení] 1 ks nového nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností nepřevyšující 3 500 kg – nosič výměnných nástaveb“ soud zjistil, že jejím zadavatelem byl žalovaný, předmětem byla dodávka 1 ks nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností nepřevyšující 3 500 kg – nosiče výměnných nástaveb s konkretizovanou technickou specifikací a předpokládanou cenou bez DPH 1.700.000 Kč. Technické požadavky na vozidlo jsou dále specifikovány s tím, že se má jednat o univerzální vozidlo (nosič výměnných nástaveb silniční zametač, pluh – VY/šíp a násypky s rozmetadlem), s možností montáže tažného zařízení oko+čep nebo koule ISO 50 nebo obojího současně. Požadavek na korbu uveden není. Hodnocení nabídek mělo být prováděno podle ekonomické výhodnosti – nejnižší nabídkové ceny bez DPH, přičemž nabídková cena musí být vymezena jako cena konečná a nejvýše přípustná, v níž budou obsaženy všechny náklady, které uchazeči můžou vzniknout v souvislosti s plněním předmětu zakázky (včetně dopravy).

9. Z technické specifikace předmětu veřejné zakázky (např. na č.l. 250) vyplývá, že žalobce na veřejnou zakázku nabídl nový nákladní automobil [anonymizováno] 4X4 kategorie N1 dle uvedené specifikace, přičemž mj. uvedl, že vozidlo splňuje možnost instalace nástaveb silniční značení SZ 1600, pluh – VY/šíp PKV 190 BG a násypky BBS 1000 R s rozmetadlem. Dále v nabídce uvádí, že„ vozidlo je dále vybaveno komunální hydraulikou, přední upínací deskou a korbou pro možnost uchycení a montáž nástaveb, radlice, sypače atd.. Na střeše vozidla je světelná rampa a maják.“ Vozidlo je skladem.

10. Z kupní smlouvy ze dne 21.4.2017 (např. č.l. 259) soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, jejím předmětem byl nákladní automobil [anonymizováno] 4x4 kat. N1, za částku 1.668.590 Kč vč. DPH. Přílohou smlouvy je technická specifikace [anonymizováno] 4x4 ze dne 6.4.2017, kde je uvedeno, že žalobce předložil žalovanému nabídku na dodání nákladního automobilu, který splňuje veškerou požadovanou specifikaci a podmínky výběrového řízení mj. s tím, že vozidlo je dále vybaveno komunální hydraulikou, přední upínací deskou a korbou pro možnost uchycení a montáž nástaveb, radlice, sypače, atd., vozidlo splňuje podmínku možnosti montáže tažného zařízení oko+čep nebo koule ISO 50 nebo obojího současně.

11. Fakturou č. 170100202 ze dne 19.6.2017 vyúčtoval žalobce žalovanému částku 1.668.590 Kč za nákladní automobil [anonymizováno] 4x4 kat. N1 splatnou ke dni 3.7.2017. Vozidlo bylo předáno žalovanému týž den, jak vyplývá z předávacího protokolu, kde je u data předání uvedeno jméno„ p. [příjmení]“.

12. Z opisu protokolu o technické prohlídce ze dne 2.5.2015 soud zjistil, že na vozidle nebyly v rámci technické prohlídky vozidla provedené v plném rozsahu shledány žádné závady a vozidlo je způsobilé pro další provoz. Stejný závěr plyne i z výstupního protokolu č. 033/2017 ze dne 15.6.2017.

13. Dopisem ze dne 11.8.2017 (např. č.l. 40) žalovaný od kupní smlouvy odstoupil s odůvodněním, že vozidlo mělo při dodání dne 15.6.2017 tyto závady: Lak kabiny neodpovídá laku nového vozidla, promáčklé lemy blatníku (obě strany), jednotlivé díly přední masky (např. světlomety) vykazovaly netěsnost s maskou vozidla, vozidlo bylo dodáno bez korby, přestože v technické specifikaci byla korba uvedena. Nový termín dodání byl stanoven na 23.6.2017, vozidlo bylo přistaveno s těmito závadami: Lak kabiny pouze přeleštěn, jednotlivé díly přední masky neslícovány, vozidlo dodáno bez korby, lemy blatníků promáčklé. Vozidlo bylo opět vráceno, při dalším předání dne 26.7.2017 bylo předáno s těmito závadami: Lem PP blatníku promáčklý na dvou místech, nebyla dodána výbava vozidla (lékárnička, hever, klíč na kola, žárovky, výstražný trojúhelník a reflexní vesta), vozidlo dodáno bez korby, nebyl dodán závěs oko-čep nebo koule ISO. Dne 2.8.2017 byly odstraněny závady: Výměna pravého předního lemu blatníku, dodána výbava a korba v krátkém provedené a závěs oko-čep a koule ISO. Korba nebyla dodána s mailerem (pístnicí) na vyklápění, ve velkém technický průkazu nejsou doplněny rozměry ložné plochy délky a šířky (zjištěno i z předávacího protokolu ze dne 2.8.2017). Vozidlo bylo převzato dne 2.8.2017 a před uvedením do provozu byla provedena jízda cca 2 km, při níž byla zjištěna vážná závada v převodu převodovky řízení, a to vůle větší než provozní.

14. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v době vypsání výběrového řízení vykonával u žalovaného funkci referenta autoprovozu. Už na počátku byly problémy s pasováním vozidla dodaného žalobcem, lakem a nepřesnostmi. Vozidlo bylo opakovaně vraceno žalobci, který se v dobrém úmyslu snažil ihned závady odstraňovat, to se také dělo. Svědek do té doby s vozidlem nejel. Jednou jel dotankovat pohonné hmoty do nedaleké čerpací stanice. Byl nemile překvapen chováním vozidla. V rychlostech do 50 km/hod. se chovalo nepřiměřeně. Jen pozvolna reagovalo na volant při změně směru jízdy a svědek musel neustále dohánět volantem reakci kol. Své zjištění po návratu oznámil vedoucímu oddělení, poté vozidlo odtáhli na kontrolu na ulici [ulice]. Byla zjištěna nadměrná vůle v řízení. Závěry [anonymizováno] oznámili žalobci, poté se zástupcem žalobce znovu jeli do [anonymizováno]. Tam už byl na místě nový technik. Ten sice také zjistil nadměrnou vůli v řízení, ale s tím předchozím se oba odborníci neshodli s tím, že Státní zkušební ústav vozidel nijak přesně nespecifikuje přípustnou vůli v řízení. Vozidlo je od té doby v garáži, nikdo s ním v mezidobí nejezdil, do [anonymizováno] bylo přepravováno pokaždé odtahovou službou. Pokud jde o zkušební jízdu, při první přejímce konána nebyla, zjistily se nějaké nesrovnalosti mezi karosériemi, takže se vozidlo hned vracelo. Svědek poprvé jel s vozidlem až natankovat, neboť byl za žalovaného jediný oprávněný k tankování pohonných hmot. Při prvním předávání se zjistily špatně slícované reflektory s karoserií. Na jedné straně to bylo 1,5 cm, na druhé 5 mm, pak se jednalo o špatný lak, byl pomerančový, ne hladký. Tyhle závady byly odstraněny. Pak z přední strany vozidla nebylo zakryté šnekové řízení, což žalobce odstranil dodáním krytek. Při přejímkách na začátku chyběla i korba vozidla, i tu žalobce dodal později. Pak už to byly ty závady s vůlí v řízení. Dále byly 2x reklamované lemy blatníků, které byly promáčklé.

15. Jednatel žalobce [jméno] [příjmení] upřesnil, že při přejímce se objevily nějaké drobnosti týkající se laku, které žalobce pro dobré obchodní vztahy odstranil. Korbu dodali jenom v rámci dobrých obchodních vztahů nad rámec výběrového řízení, nebyla to povinnost žalobce. Po celou dobu se pak začaly objevovat nějaké závady, takže požadovali revizní zprávu od [anonymizováno], přislíbili, že případně zjištěný vadný komponent ihned nahradí. Dostavili se s panem [příjmení] do [anonymizováno] ulice. Tam nebyl technik za [anonymizováno], který dělal původní protokol, nahradil ho vedoucí STK, který zmiňovanou vůli v řízení vozidla nenašel. Nenašla se tedy vada, kterou by žalobce mohl či měl nějak odstranit. Co se týče té popisované závady, zaměňují se dvě věci. První je deklarovaná vůle v řízení a druhý je použitý systém řízení u vozidla. Žalovaný požadoval komunální vozidlo pro nesení těžkých nástavců, někdy až na hranici nosnosti samotného vozidla. Proto je také vybaveno šnekovou převodkou řízení, která má příznivější poměr ovládací síly pro otočení. Jednou otáčkou volantu se tedy nezabere takový stupeň odbočení, lehčeji se ale oproti druhému, hřebenovému řízení, ovládá. Pracovní rychlost stroje je do 40 km/hod.; 80 km/hod. je maximální povolená konstrukční rychlost, to už je ale jen rychlost převozní. Žalobce provádí výstupní kontrolu, v rámci které se koná zkušební jízda o délce zhruba 50 až 60 km. Vozidlo nejprve prochází linkou technické kontroly, kde je prověřena funkčnost všech jednotlivých systémů, následuje pak zkušební jízda. K zákazníkovi přechází vozidlo s vynulovaným tachometrem, neboť tohle jsou všechno procesy v rámci technické kontroly funkčnosti vozidla. Ze zkušební jízdy i technických zkoušek na výstupu se dělají výstupní protokoly, žádný záznam o vadě nebyl nalezen. Pokud by se nějaká závada objevila, vozidlo by se vracelo zpátky do montáže. Při první prohlídce vozidla při předávání žalovanému se zkušební jízda nedělala, protože byly vytčeny drobné vady. Při druhé předávce už ale zkušební jízda proběhla. Prováděl jí zaměstnanec žalobce. Žalovaný si objednal i zaškolení svých pracovníků obsluhy, takže tam byl zaměstnanec žalobce a dva zaměstnanci od žalovaného.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalobce od roku 2013, je servisní technik. Svědek auto převážel, zaškoloval personál žalovaného a dělal jízdu. Byl tam celkem 2x, když tam byl poprvé, zaškoloval obsluhu, co měla s vozidlem jezdit. Zkušební jízda proběhla jedna po areálu žalovaného, jezdili dokola po areálu asi 1 km po asfaltu, maximálně do 50 až 70 km v hodině. Ze strany obsluhy nebyly žádné výhrady, vozidlo nijak špatně nekomentovali, svědkovi přišlo, že byli nadšení a spokojení. Svědek s vozidly [anonymizováno] jezdil pravidelně, u tohoto žádné problémy s technickým stavem nezjistil, jel s ním i předtím, když se dělaly zkušební jízdy v [obec], kdy ujel cca 12 až 13 km a nezjistil žádný problém, a to ani při najíždění a sjíždění z odtahového vozidla. Nejvíc jel rychlostí 80 km/h na silnici na [obec], v areálu žalovaného jel tak maximálně 50 až 60 km/h.

17. Znalec [jméno] [příjmení] v rámci odborného vyjádření ze dne 4.10.2017 dospěl k závěru, že vozidlo je vybaveno řízením s převodem pro lehké ovládání, kdy je třeba větším otočením volantu dosáhnout zatočení kol. Tento převod umožňuje jednoduché a jemné ovládání vozidla i při plném zatížení vozidla a při využití dalších nástaveb. Vážná závada„ v převodu převodovky větší vůle než provozní“ nebyla potvrzena a jedná se zřejmě o osobní názor jednotlivce, který není podložen reálným zjištěním. Znalec dospěl k závěru, že na vozidle nebyla zjištěna žádná závada bránící jeho provozu, vozidlo splňuje podmínky provozu na pozemních komunikacích.

18. Znalec v rámci svého výslechu uvedl, že vozidlo projížděl uvnitř areálu, při jízdě dosáhl rychlosti tak 30 až 40 km/hod. Vozidlo kontroloval ze svého subjektivního pohledu. Existují jistě objektivní metody ke zjištění problému s vůlí řízení, to už by ale musel zpracovávat znalecký posudek a začít spolupracovat s výrobcem a zkušebnou. Vozidlo se při zkušební jízdě nijak abnormálně nechovalo, nemělo žádné výjimečné reakce, znalec zkoušel vozidlo rychle rozjet a brzdit, pustit volant. Nelze říci, že by vozidlo reagovalo nějak neadekvátně či nepředvídaně či např. odbočovalo na druhou stranu oproti otočení volantu. Znalec žádné zásadní závady na vozidle nenalezl. Pokud je konstrukční rychlost vozidla 80 km/hod., je na takové vozidlo dost vysoká. Pokud se podle znaleckého ústavu závady začaly objevovat při rychlosti okolo 50 km/hod. a výše, takovou rychlostí znalec nejel a nemohl nic ani změřit, neměl potřebné přístroje, vycházel jen ze svého subjektivního posouzení chování vozidla při zkušební jízdě.

19. Z opisu protokolu o technické prohlídce ze dne 17.1.2018 soud zjistil, že při stavu tachometru 10 km byla provedena kontrola vůle v řízení s posilovačem a bez posilovače včetně kontroly vůlí na čepech spojovacích tyčí, závada 2.1.1.3.1 se neprojevila.

20. Z opisu protokolu o technické prohlídce ze dne 27.3.2018 soud zjistil, že na základě částečné prohlídky byla na vozidle shledána existence celkem čtyř závad, z toho dvou vážných (1.1.6.3.1: Maximální brzdný účinek je dosažen až po více jak 2/3 celkového zdvihu ovladače parkovací brzdy, pokud výrobce nestanoví jinak; 1.2.1.5: Kolísání brzdné síly v průběhu úplného otočení kola na válcové zkušebně brzd přesahuje +- 10%) a dvou nebezpečných (1.4.2.1.2: Žádné z kol vozidla, ovládané parkovací brzdou, nedosahuje požadovaného brzdného účinku; 2.3.1: U vozidel schválených před 1. 1. 2002, nestanoví-li výrobce jinak, mechanická obvodová vůle volantu přesahuje při nastavení kol do přímého směru: -36° u vozidle s konstrukční rychlostí do 40 km/hod., -27° u vozidle s konstrukční rychlostí do 100 km/hod; u vozidel schválených po 1.1.2002, nestanoví-li výrobce jinak, mechanická obvodová vůle volantu přesahuje při nastavení kol do přímého směru 1/5 průměru volantu – měřeno na obvodu věnce volantu). Nadměrná vůle volantu (2.3.1) byla posuzována subjektivně.

21. Znalecký posudek zpracovaný pro žalovaného [právnická osoba] č. 138/ 2018 ze dne 11.4.2018 dospěl k závěru, že vozidlo je ke dni 27.3.2018 nutné hodnotit jako vozidlo, které je nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích v České republice. Technikem zkušebny Klíčany bylo prezentováno hodnocení:„ neobvykle velká vůle řízení se nepříznivě projevuje již při rychlosti 40 km/h, a to i na rovném úseku s homogenním povrchem, při vyšších rychlostech je situace ještě vážnější. Při korekci směru vozidla je nezbytně nutné vykonávat velká natočení ovládacího orgánu řízení. To se projeví i tak, že při nezamýšlené změně směru vozidla způsobené např. příčným sklonem komunikace nebo jen její krátkou nerovností, vozidlo mění směr a jeho korekce ovládacím orgánem proti tomuto směru je krátký okamžik bez odezvy. Vozidlo tedy samovolně mění směr i při opačné korekci řidičem.“ Ve dnech 19.3.2018 a 27.3.2018 byly provedeny prohlídky vozidla a zkušební jízda, při nichž byla u systému řízení zjištěna existence úniku provozní kapaliny, reakce vozidla na korekci jeho směru jen po určitý okamžik bez odezvy, v okamžiku, kdy obsluha vozidla požaduje vychýlení směru jízdy vozidla z přímého směru, nastává reakce vozidla až při vychýlení volantu z původní polohy o více než jednu pětinu průměru volantu.

22. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], který je zaměstnancem znaleckého ústavu [příjmení], v rámci svého výslechu uvedl, že zjištěné nedostatky řídící jednotky byly stanoveny na základě zkušební jízdy a měření výchylky na volantu. Výchylka vůle na volantu byla měřena v daném případě úhloměrem, nebyly použity žádné speciální měřící prostředky. Vůle v řízení se posuzuje ve stanicích technické kontroly subjektivně a současně se měří i výchylka volantu. Při zkoumání zjistil znalecký ústav totožnou závadu, která je uvedena v protokolu o technické prohlídce vozidla č. CZ 3105-17-08-0349 ze dne 9.8.2017, kde je uvedeno, že v převodu u převodky řízení je zjišťována větší vůle než provozní. Ta souvisí s ovládáním vozidla v přímém směru i při zatáčení. Dochází ke zvýšené prodlevě mezi reakcí kol a otočením volantu vozidla. Znalec se nedomnívá, že by existovala nějaká norma na určení časové prodlevy mezi okamžikem otočením volantu vozidla a reakcí kol. Jedná se o prodlevu úhlovou, která stanoví, že při určitém vychýlení volantu o určitý počet úhlových stupňů by měla následovat reakce kol vozidla a změna směru jízdy.

23. Ze znaleckého posudku zpracovaného soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce] dne 22.3.2021 pod č.3035-24/ 2020 soud zjistil, že znalec považuje závěry znaleckého ústavu [právnická osoba], který vozidlo ohodnotil jako nezpůsobilé k provozu, jako výsledek subjektivního hodnocení při kontrole ve stanici technické kontroly, aniž by bylo doloženo měřením. Znalec provedl zkoušku vozidla dle metodiky přepisu EHK, při měření nebyla zjištěna žádná závada. Vozidlo lze označit za hraničně vyhovující požadavku předpisu EHK. Dle připojeného protokolu o zkoušce (příloha znaleckého posudku) vozidlo vyhovuje požadavkům předpisu EHK z hlediska ovládacích sil, a to se značnou rezervou. Ovládací síly lze označit za neobvykle nízké vzhledem ke kategorii a hmotnosti vozidla. Při zkoušce nedocházelo k nadměrným vibracím v systému řízení. Vozidlo hraničně vyhovuje požadavkům z hlediska tendence k samostředění. Při přímé jízdě v jízdním pruhu má tendenci k „ plavání“, udržování směru je nepřesvědčivé, vozidlo lze nicméně bezpečně udržet v jízdním pruhu až do jeho nejvyšší konstrukční rychlosti. Při zkoušce nebyla zaznamenána nadměrná vůle v řízení, vozidlo reaguje již na malé pohyby volantem. Předchozí uvedené vlastnosti však mohou vyvolávat subjektivní dojem podobný přílišné vůli v mechanismu řízení.

24. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] v rámci svého výslechu doplnil, že poprvé vozidlo neprošlo technickou kontrolou, poté v lednu 2018 prošlo a poté zase neprošlo, přičemž následná technická kontrola byla provedena u [anonymizováno]. Jako vážná závada zjištěná na vozidle byla uvedena vůle převodky řízení větší než provozní, což je ale subjektivní hodnocení a z protokolu nevyplývá, jakým způsobem bylo hodnocení provedeno. Při vypracovávání znaleckého posudku znalec prováděl objektivní měření tak, aby byl vyloučen prvek subjektivního vnímání. Použil proto metodiku EHK, tedy stejnou metodiku, která byla použita při schvalování vozidla do výroby. Z tohoto důvodu měření neprováděl sám znalec, ale bylo zadáno akreditované zkušebně TÜV. Vozidlo bylo testováno přesně podle pravidel, tj. se zátěží, při různých rychlostech až do maximální rychlosti 80 km/hod., což je ale spíš rychlost převozní, neboť při běžném provozu a práci se vozidla pohybují rychlostmi nižšími. Na vozidle nebyla zjištěna žádná závada, která by bránila provozu vozidla a vozidlo je tak z hlediska řízení způsobilé k provozu. Vozidlo bylo testováno na to, zda splňuje podmínky EHK platné v době, kdy bylo uváděno do výroby, tedy zda odpovídá schválenému výrobku. Vozidla dříve vyrobená a uvedená do provozu nemusí splňovat nová pravidla, což stanice technické kontroly mají vědět a nemůžou těmto vozidlům vytýkat jako vady věci, které byly zavedeny až dodatečně. Při technické kontrole v březnu 2018 byl stav brzd kontrolován u vozidla, které již delší dobu nebylo v provozu, dokonce k technické kontrole bylo přistaveno na podvalníku, takže ani nejelo po vlastní ose. Hodnotit stav brzd u jakéhokoliv neprovozovaného vozidla je poměrně problematické, protože odstavením vozidla dochází k rezavění brzdných kotoučů. Vozidlo vyžaduje naprosto minimální sílu na volant. [příjmení] při vypracovávání znaleckého posudku nepoužila správnou metodiku, neboť správná metodika je metodika EHK, tedy metodika použitá při schvalování vozidla do výroby, zatímco [příjmení] použila metodiku naprosto subjektivní. Objektivně nebylo naměřeno nic, co by bylo v rozporu s normou, resp. technickým stavem vozidla tak, jak bylo schváleno do výroby. Je to čistě o subjektivním pocitu řidiče, který je zvyklý na nějaký způsob řízení, přičemž pak přesedne do tohoto vozidla, které nevrací volant do přímého směru jízdy a které vyžaduje velmi nízkou sílu na volant pro změnu jízdního směru. Tyto vlastnosti pak vedou řidiče k pocitu, že musí neustále korigovat směr jízdy, že vozidlo nedrží směr jízdy a že na silnici„ plave“. Nic takového však objektivními testy zjištěno nebylo. To, že vozidlo potřebuje korekce směru jízdy, zjistila i zkušebna TÜV, nicméně nebylo to v rozporu s normou. Předpisy EHK jsou přísnější, než jsou pravidla pro Stanice technické kontroly, které mají benevolentnější limity a rozpětí hodnot. Předmětné vozidlo splňovalo tedy přísnější předpisy EHK.

25. Na tato zjištění pak ostatní provedené důkazy neměly vliv. Soud neprovedl výslechy [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení], které navrhoval žalovaný podáním ze dne 11.2.2019, neboť ačkoli tito navržení svědci zpracovali za znalecký ústav [příjmení] znalecký posudek, soud považoval za dostatečný provedený výslech zaměstnance [anonymizováno], [titul] [příjmení]; nadto [titul] již v tomto znaleckém ústavu nepracuje. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Podle § 2079 odst. 1 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2082 odst. 1 o.z. na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva. Nabude-li kupující vlastnické právo před odevzdáním věci, má prodávající až do odevzdání věci práva a povinnosti schovatele. Podle § 2095 o.z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Podle § 2099 odst. 1 o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a § 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Podle § 2100 odst. 1 o.z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. Podle § 2104 o.z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství. Podle § 2106 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou věci, odstoupit od smlouvy. Podle § 2106 odst. 2 o.z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle § 2106 odst. 2 o.z. nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107. Podle § 2107 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle § 2107 odst. 2 o.z. dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Podle § 2107 odst. 3 o.z. neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Podle § 2111 o.z. neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy. Podle § 2121 odst. 2 o.z. nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako zadavatel vypsal veřejnou zakázku, jejímž předmětem byl nákladní automobil do 3 500 kg s cenou do 1.700.000 Kč s tím, že nabídková cena (ekonomická výhodnost) byla jediným kritériem hodnocení uchazečů. Vítěznou nabídku podal žalobce s vozidlem [anonymizováno] 4x4, k jehož předání žalovanému došlo dne 19.6.2017, čímž na žalovaného ve smyslu § 2121 odst. 2 o.z. přešlo nebezpečí škody na věci. Zkušební jízdu podnikl zaměstnanec žalobce, svědek [příjmení]. Po převzetí vozidla vytýkal žalovaný postupně několik vad vozidla, pro které bylo vozidlo vraceno žalobci. Jak plyne z textu odstoupení od smlouvy (č.l. 40), žalovaný vytýkal vady laku kabiny, promáčklé lemy blatníku, netěsnost jednotlivých dílů přední masky a dodání vozu bez korby. Vozidlo bylo žalobci vráceno a nový termín předání byl stanoven na 23.6.2017, po němž žalovaný tyto vady vytkl znovu a vrátil vozidlo zpět žalobci. Vozidlo bylo opět předáno dne 26.7.2017, žalovaný vytkl promáčklý pravý přední blatník, nedodání povinné výbavy vozidla (lékárnička, hever, klíč na kola, žárovky, výstražný trojúhelník a reflexní vesta), dodání vozidla bez korby a bez závěsu oko-čep nebo koule ISO. Závady týkající se blatníku byly odstraněny a byla dodána korba, výbava a závěs oko-čep a koule ISO, a to dne 2.8.2017. Teprve poté, tedy téměř dva měsíce po prvním převzetí vozidla, učinil žalovaný sám, tedy svým zaměstnancem, svědkem [příjmení], první jízdu s vozidlem. Při ní si všiml údajných nestandardních jízdních vlastností vozidla, které v dopise ze dne 11.8.2017, poté, co dne 9.8.2017 proběhla prohlídka v STK [ulice], označil za hlavní důvod odstoupení od smlouvy. Soud má za to, že žalovaný nepostupoval v souladu s § 2104 o.z., když podle svých možností vozidlo co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci neprohlédl a nepřesvědčil se o jeho provozních vlastnostech. Jistě není kupující povinen provést zkušební jízdu ihned při uzavírání kupní smlouvy (při převzetí vozidla), nicméně není pochyb, že je-li předmětem koupě (nákladní) vozidlo, jsou jeho hlavní a nejdůležitější vlastností právě jízdní vlastnosti, přičemž k jejich zjištění a ověření by měl kupující přistoupit co nejdříve tím, že sám provede zkušební jízdu v odpovídající délce a rychlosti. Je obecně známo, že žalovaný je příspěvkovou organizací [územní celek], předmětem jeho činnosti je zejména správa objektů v [anonymizována dvě slova] [obec] a zajišťování odtahů vozidel, k čemuž je žalovaný vybaven mj. autoparkem odtahových vozidel a odtahovými parkovišti. Lze tedy předpokládat, že žalovaný disponuje větším množstvím (nákladních) vozidel a je v tomto směru rovněž vybaven i personálně a má k dispozici řadu zaměstnanců, kteří mají autopark a vozidla na starosti. Tomu ostatně nasvědčuje i skutečnost, že svědek [příjmení] u žalovaného pracoval na pozici„ referent autoprovozu“. Zakoupil-li proto žalovaný nákladní vozidlo, patrně za účelem naplňování jedné ze svých hlavních činností, a měl-li k dispozici kvalifikované zaměstnance, je s podivem, že neprovedl jízdu s vozidlem ihned či v rozumné době po jeho převzetí tak, aby si jeho jízdní vlastnosti prověřil co nejdříve. Žalovaný namísto toho vytýkal žalobci množství vad, z nichž některé lze vzhledem k okolnostem označit téměř za malicherné. Žalovaný např. opakovaně vytýkal vady laku, které však u nákladního vozidla, u něhož se nepředpokládá, že by mělo plnit jakoukoli estetickou funkci, nejsou podstatné. Stejně je tomu v např. i v případě nedodání povinné výbavy (lékárničky, heveru, reflexní vesty, atp.), neboť má-li žalovaný k dispozici autopark, tedy jiná další vozidla, lze předpokládat, že jednotlivých náhradních prvků povinné výbavy má k dispozici dostatek a nebylo třeba vozidlo z tohoto důvodu žalobci vracet. Jinými slovy, žalovaný se téměř dva měsíce zabýval vadami, které lze označit jako málo podstatné (jak bude blíže rozvedeno dále), namísto toho, aby si co nejdříve po převzetí vozidla zjistil a ověřil jeho klíčové, tedy jízdní vlastnosti. Učinil-li žalovaný první jízdu s vozidlem s takovýmto časovým odstupem, má soud za to, že lze pochybovat, zda oznámil vadu vozidla spočívající se špatných jízdních vlastnostech včas a zda na něj nedopadá ust. § 2111 o.z., podle něhož by pozbyl právo od smlouvy z tohoto důvodu odstoupit.

27. I kdyby však oznámení vady spočívající ve vůli řízení bylo včasné, má soud za to, že odstoupení od smlouvy žalovaného bylo z níže uvedených důvodů nedůvodné. Podle § 2099 odst. 1 o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a § 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Vada je tedy zákonem chápána jako rozpor s kupní smlouvou. Soud I.stupně proto považuje za nutné si v první řadě ujasnit, co bylo obsahem uzavřené kupní smlouvy. Soud zdůrazňuje, že součástí ujednání mezi žalobcem a žalovaným (kupní smlouvy v širším slova smyslu) je podle mínění soudu I.stupně i zadávací dokumentace veřejné zakázky (obsahující poptávku žalovaného) a technická specifikace předmětu veřejné zakázky (představující nabídku žalobce). Byť tedy žalovaný skutečně nepoptával nic víc než samotné vozidlo, žalobce zařazením dovětku k technické specifikaci učinil součástí své nabídky i„ komunální hydrauliku, přední upínací desku a korbu pro možnost uchycení a montáž nástaveb, radlice, sypače, světelnou rampu a maják“. Vadou věci je tak i neúplné plnění ve vztahu k tomu, co bylo nabídnuto žalobcem a s čím žalovaný přijetím nabídky vyslovil souhlas. Ostatně součástí kupní smlouvy jako příloha byla i technická specifikace, tedy nabídka žalobce.

28. Pokud jde o práva z vadného plnění z kupní smlouvy, zákon v ust. § 2106 a 2107 o.z. rozlišuje vady podstatné a nepodstatné. Za vadu, která je podstatným porušením smlouvy, lze považovat takovou, o které prodávající ví nebo musí rozumně předpokládat, že v případě jejího výskytu by kupující smlouvu neuzavřel a věc si nekoupil (srov. § 2002 odst. 1 o.z.). V případě takové vady má kupující právo na dodání nové věci, odstranění vady, slevu z kupní ceny či odstoupení od smlouvy. V případě vad nepodstatných má kupující právo toliko na odstranění vady či slevu z kupní ceny, právo odstoupit od smlouvy má až tehdy, odmítne-li prodávající vadu odstranit nebo ji neodstraní včas. Soudní judikatura pak dále v případě předešlé právní úpravy dovodila, že kupující může od smlouvy odstoupit i v případě vad nepodstatných, vyskytne-li se jich větší počet či vyskytnou-li se opakovaně (srov. např. učebnice Občanského práva hmotného, II. svazek, nakladatelství Codex, r .1995, str .157). Dále má soud za to, že důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy nemohou být vady, které byly prodávajícím již odstraněny.

29. Při předání vozidla dne 15.6.2017 vytkl žalovaný tyto vady: 1) neodpovídající lak, 2) promáčklé lemy blatníku, 3) netěsnost dílů přední masky s maskou vozidla a 4) dodání vozidla bez korby. V zásadě totožné vady vytkl žalovaný i při druhém předání dne 23.6.2017. Pokud jde o promáčklé lemy blatníku a„ neodpovídající“ lak, má soud za to, že tuto vadu lze nepochybně považovat za spíše estetickou nemající vliv na funkčnost vozidla (když žalovaný ostatně ani netvrdil, že by tyto vady jakýkoli vliv na funkčnost vozidla měly), a tedy s přihlédnutím k tomu, že se jedná o užitkové vozidlo, jde o vady nepodstatné. Pokud jde o opakovaně vytýkané nedodání korby, ze zadávací dokumentace jednoznačně plyne, že tento požadavek součástí specifikace poptávaného vozidla nebyl. Žalobce korbu jako součást nabízeného vozidla uvedl ve své nabídce a lze proto souhlasit s tím, že bylo jeho povinností korbu žalovanému dodat. Vzhledem k tomu, že korba nebyla nijak blíže specifikována, a to ani v zadávací dokumentaci, ani v nabídce žalobce (samotná kupní smlouva neobsahuje prakticky nic), přiklání se soud I.stupně k závěru, že žalobce mohl splnit svůj závazek dodat korbu i korbou jiných rozměrů, než si představuje žalovaný (tedy např. krátkou). Pokud však žalovaný požadavek na korbu nevznesl v rámci specifikace veřejné zakázky, lze těžko dovodit, že by v případě, že by korba nebyla součástí nabídky žalobce, kupní smlouvu neuzavřel. Rovněž se proto nejedná o podstatnou vadu a absence korby tak nebyla důvodem pro odstoupení od smlouvy, a žalovaný měl právo toliko na její dodatečné dodání (což žalobce učinil), případně na odpovídající slevu z kupní ceny. Dne 26.7.2017 bylo vozidlo dodáno žalovanému znovu, přičemž žalovaný vytkl: 1) promáčklý blatník, 2) nedodání povinné výbavy, 3) nedodání korby, 4) nedodání závěsu oko-čep nebo koule ISO. Jak však plyne z textu odstoupení od smlouvy ze dne 11.8.2017 i z předávacího protokolu ze dne 2.8.2017, ke dni 2.8.2017 byly všechny tyto vady odstraněny. Nadto pokud jde o dodání povinné výbavy, kupní smlouva, zadávací dokumentace ani technická specifikace předmětu veřejné zakázky o povinné výbavě nehovoří. Byť se soud I.stupně přiklání spíše k závěru, že vozidlo by mělo být při prodeji vybaveno povinnou výbavou, nejedná se o vadu podstatnou. Pokud jde o závěs oko-čep nebo koule ISO, zadávací dokumentace žalovaného i technická specifikace předmětu zakázky předložená žalobcem uvádí pouze skutečnost, že vozidlo má splňovat„ možnost montáže tažného zařízení oko-čep nebo koule ISO“ a k dodání samotných těchto komponentů nebyl žalobce podle smlouvy povinen; přesto tedy i tyto vady žalobce odstranil, jak vyplývá i z odstoupení od smlouvy z 11.8.2017 (č.l.40). Z odstoupení od kupní smlouvy tak vyplývá, že v podstatě jedinou neodstraněnou vadou, pro níž žalovaný od smlouvy odstoupil, zůstala vůle v řízení (v převodu převodky řízení).

30. Žalovaný až po převzetí vozidla dne 2.8.2017 podle svých tvrzení provedl první jízdu s vozidlem, kdy jel natankovat pohonné hmoty do čerpací stanice vzdálené asi 1 km od jeho provozovny. Při této jízdě se měla projevit vada spočívající v nestandardním chování vozidla při řízení. Vozidlo řídil svědek [příjmení], který uvedl, že vozidlo jen pozvolna reagovalo na volant při změně směru jízdy a svědek musel neustále dohánět volantem reakci kol. Poté, co tuto skutečnost oznámil nadřízenému, byla dne 9.8.2017 provedena technická prohlídla v STK [ulice], kde byla shledána vada s označením„ 2.1.1.3.1. – V převodu převodovky řízeno vůle větší než provozní“, čímž žalovaný zdůvodnil své odstoupení od kupní smlouvy ze dne 11.8.2017. Následně vozidlo prohlédl znalec [příjmení], který ve svém odborném vyjádření ze dne 4.10.2017 dospěl k závěru, že vážná závada„ v převodu převodovky větší vůle než provozní“ nebyla potvrzena a jedná se zřejmě o osobní názor jednotlivce, který není podložen reálným zjištěním. Vozidlo se při zkušební jízdě nijak abnormálně nechovalo, nemělo žádné výjimečné reakce, znalec zkoušel vozidlo rychle rozjet, brzdit a pustit volant. Znalec tak dospěl k závěru, že na vozidle nebyla zjištěna žádná závada bránící jeho provozu a vozidlo splňuje podmínky provozu na pozemních komunikacích. Tento závěr byl přibližně o tři měsíce později, dne 17.1.2018, potvrzen i technickou prohlídkou, kterou provedla, stejně jako prohlídku ze dne 9.8.2017, STK [ulice]. V rámci této prohlídky, která byla provedena při stavu tachometru 10 km přímo za účelem posouzení vady v řízení, nebyly žádné vady vozidla zjištěny, a to ani vada 2.1.1.3.

1. Další prohlídku vozidla provedl znalecký ústav [příjmení] dne 27.3.2018 se závěrem, že na základě částečné prohlídky byla na vozidle shledána existence celkem čtyř závad, z toho dvou vážných, týkajících se účinku brzd ([číslo]: Maximální brzdný účinek je dosažen až po více jak 2/3 celkového zdvihu ovladače parkovací brzdy, pokud výrobce nestanoví jinak; 1.2.1.5: Kolísání brzdné síly v průběhu úplného otočení kola na válcové zkušebně brzd přesahuje +- 10%), a dvou nebezpečných, z nichž jedna taktéž souvisí s brzdami (1.4.2.1.2: Žádné z kol vozidla, ovládané parkovací brzdou, nedosahuje požadovaného brzdného účinku), druhá se týká vůle volantu, která však, jak je výslovně uvedeno, byla na STK posuzována subjektivně. Na základě prohlídky ze dne 27.3.2018 byl znaleckým ústavem [příjmení] zpracován znalecký posudek se závěrem, že vozidlo není způsobilé k provozu na pozemních komunikacích v České republice. Soudem ustanovený znalec [příjmení] [celé jméno znalce] však dospěl k jednoznačném závěru, že vozidlo vyhovuje všem požadavkům, při objektivním měření nebyla zjištěna žádná závada a vozidlo je způsobilé k provozu a vyhovuje, byť hraničně, předpisům EHK, které jsou dokonce přísnější než pravidla pro stanice technické kontroly. Při zkoušce nebyla zaznamenána nadměrná vůle v řízení, vozidlo reaguje již na malé pohyby volantem a vozidlo lze bezpečně udržet v jízdním pruhu až do jeho nejvyšší konstrukční rychlosti. Žalovaným vytýkaná závada spočívající ve větší vůle převodky řízení větší než provozní je subjektivní, tedy plyne ze subjektivního pocitu řidiče, který na chování tohoto vozidla, které nevrací volant do přímého směru jízdy a které vyžaduje velmi nízkou sílu na volant pro změnu jízdního směru, není zvyklý. Soud proto vyšel ze závěrů znalce [příjmení] [celé jméno znalce], neboť se jedná o znalce ustanoveného soudem, tedy znalce, který nezpracoval znalecký posudek na žádost některého z účastníků řízení, a který měl k dispozici největší množství podkladů. Znalec [celé jméno znalce] provedl zkoušku vozidla v akreditované zkušební laboratoři s objektivními měřeními (viz protokol na č.l. 207), naproti tomu znalecký ústav [příjmení] provedl hodnocení vůle řízení pouze subjektivně, a jak uvedl i znalec [celé jméno znalce], není zřejmé, z čeho znalecký ústav [příjmení] při svých závěrech vycházel a tento závěr není žádným měřením doložen. Soud proto uzavřel, že tvrzená závada vozidla v převodu převodky řízení spočívající ve vůli větší než provozní nebyla prokázána a nebylo proto postaveno na jisto, že vozidlo vykazuje podstatnou vadu, která by zakládala důvod odstoupení od kupní smlouvy. Pokud jde o další vady zjištěné znaleckým ústavem [příjmení], tyto se týkaly funkčnosti brzd, k čemuž znalec [celé jméno znalce] uvedl, že stav brzd byl kontrolován u vozidla, které již delší dobu nebylo v provozu, dokonce k technické kontrole bylo přistaveno na podvalníku, takže ani nejelo po vlastní ose. Hodnotit stav brzd u jakéhokoliv neprovozovaného vozidla je problematické, protože odstavením vozidla dochází k rezavění brzdných kotoučů a je tak dle soudu pravděpodobné, že vznik této vady byl způsoben až následným nepoužíváním vozidla, tato vada na vozidle v době přechodu nebezpečí škody na žalovaného neexistovala a nezakládá tak právo žalovaného z vadného plnění (§ 2100 odst. 1 o.z.).

31. Byť tedy soud I.stupně do určité míry váhal, neboť na vozidle došlo k výskytu většího množství vad, avšak vesměs se jednalo o vady nepodstatné, které byly žalobcem jako prodávajícím odstraněny, takže podle mínění soudu I.stupně pro ně nelze od smlouvy odstoupit, a„ korunní“ vada vytýkaná žalovaným spočívající v nadměrné vůli převodky řízení zjevně představuje při řízení problém (i znalec [titul] hovořil o tom, že vozidlo je„ hraničně vyhovující požadavku předpisu EHK, ovládací síly lze označit za neobvykle nízké vzhledem ke kategorii a hmotnosti vozidla, hraničně vyhovuje požadavkům z hlediska tendence k samostředění, při přímé jízdě v jízdním pruhu má tendenci k „ plavání“, udržování směru je nepřesvědčivé, vozidlo lze nicméně bezpečně udržet v jízdním pruhu až do jeho nejvyšší konstrukční rychlosti“, což znamená, že téměř nevyhovuje), nicméně konečné závěry znalce jsou takové, že objektivně žalovaným vytýkaná závada neexistuje, neboť vytýkané jízdní vlastnosti vyplývají z konstrukce převodky řízení vozidla (šneková převodka řízení oproti obvykle používanému hřebenovému řízení) a nejedná se tudíž o vadu věci. Odstoupení žalovaného ze dne 11.8.2017 od kupní smlouvy ze dne 21.4.2017 je tak nedůvodné, a tudíž neplatné. Kupní smlouvou ze dne 21.4.2017 byla kupní cena vozidla sjednána na částku 1.668.590 Kč, žalobce vystavil žalovanému fakturu znějící na tuto částku se splatností ke dni 3.7.2017. S ohledem na závěr o nedůvodnosti odstoupení od kupní smlouvy soud proto žalobci přiznal částku 1.668.590 Kč jako sjednanou kupní cenu spolu se zákonným úrokem z prodlení počítaným ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, tedy od 4.7.2017.

32. O nákladech řízení státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud v plném rozsahu vyhověl žalobě, a proto povinnost k náhradě nákladů řízení státu dopadá na žalovaného, jenž byl procesně neúspěšný. Náklady státu jsou v daném případě tvořeny znalečným 36.675 Kč přiznaným znalci [celé jméno znalce] usnesením ze dne 30.3.2021 č.j. 30 C 98/2018-213, a znalečným 2.477 Kč přiznaným témuž znalci usnesením ze dne 27.9.2021 č.j. 30 C 98/2018-234. Celkové náklady státu ve výši 39.152 Kč je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

33. O nákladech řízení účastníků pak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplacených soudních poplatků ve výši 800 Kč a 82.680 Kč, dále žalobci náleží odměna za právní zastoupení za 5 úkonů právní služby po 1.700 Kč při tarifní hodnotě 15.000 Kč podle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. účast na jednání dne 15.1.2019, 4. vyjádření ze dne 6.2.2019, 5. účast na jednání dne 3.4.2019), tedy 8.500 Kč, a 7 úkonů po 14.980 Kč (1. účast na jednání dne 4.9.2019, 2. účast na jednání dne 29.10.2019, 3. vyjádření ze dne 18.11.2019, 4. účast na jednání dne 15.1.2020, 5. účast na jednání dne 24.2.2020, 6. účast na jednání dne 8.9.2021, 7. účast na jednání dne 10.12.2021; závěrečný návrh ze dne 12.1.2022 není úkonem právní služby), tedy celkem 104.860 Kč. Žalobci dále náleží paušální náhrada hotových výdajů za uvedených 12 úkonů po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy 3.600 Kč, a náhrada 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za předžalobní výzvu, neboť soud má za to, že k jejímu sepisu není třeba právního zastoupení. Soud dále nepřiznal účtovanou odměnu za rozšíření žaloby ze dne 6.8.2019, neboť považuje tento úkon za neúčelný, když žaloba mohla být již od počátku podána v plné výši. Vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalobce je plátcem DPH, náleží jí náhrada této daně, tedy částka 24.562 Kč (21 % z částky 116.960 Kč). Soud dále přiznal žalobci náhradu cestovních výdajů za cesty motorovým vozidlem jeho právní zástupkyně na trase„ [ulice], [obec] – [ulice], [obec]“ s tím, že jedna cesta odpovídá dle měření na www.mapy.cz vzdálenost 85 km. Cestovné za rok 2019 soud určil podle vyhlášky č. 333/2018 Sb., s tím, že jedna cesta tam a zpět odpovídá částce 291 Kč za spotřebu pohonných hmot (2 x 85 km x 5, 1/100 x 33,60 Kč) a částka 697 Kč jako náhrada za používání vozidla (2 x 85 km x 4,10 Kč). V roce 2019 právní zástupkyně žalobce absolvovala čtyři tyto cesty (jednání dne 15.1.2019, 3.4.2019, 4.9.2019 a 29.9.2019) a náleží jí tedy za spotřebu pohonných hmot 1.164 Kč a za používání vozidla 2.788 Kč. Cestovné za rok 2020 soud určil podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., s tím, že jedna cesta tam a zpět odpovídá částce 276 Kč za spotřebu pohonných hmot (2 x 85 km x 5, 1/100 x 31,80 Kč) a částka 714 Kč jako náhrada za používání vozidla (2 x 85 km x 4,20 Kč). V roce 2020 právní zástupkyně žalobce absolvovala dvě tyto cesty (jednání dne 15.1.2020 a 24.2.2020) a náleží jí tedy za spotřebu pohonných hmot 552 Kč a za používání vozidla 1.428 Kč. Cestovné za rok 2021 soud určil podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., s tím, že jedna cesta tam a zpět odpovídá částce 236 Kč za spotřebu pohonných hmot (2 x 85 km x 5, 1/100 x 27,20 Kč) a částka 748 Kč jako náhrada za používání vozidla (2 x 85 km x 4,40 Kč). V roce 2020 právní zástupkyně žalobce absolvovala dvě tyto cesty (jednání dne 8.9.2021 a 10.12.2021) a náleží jí tedy za spotřebu pohonných hmot 472 Kč a za používání vozidla 1.496 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za promeškaný čas jeho právní zástupkyně za osm cest na jednání a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč za každou započatou půlhodinu. Jedna cesta odpovídá 55 minutám, tedy dvěma půlhodinám (dle www.mapy.cz), žalobci tedy náleží náhrada za 32 půlhodin, tedy 3.200 Kč a navýšení o 21% DPH z této částky ve výši 672 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobce tak činí 237.074 Kč.