33 C 124/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 960 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 10 660 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 660 Kč za dobu od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 300 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 4 478,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 10 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 660 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to z titulu příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla UB524226, který byl v době od [datum] do [datum], tj. 164 dnů, evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný byl jeho vlastníkem a zároveň k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně na základě toho uplatnila nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona vypočtený jako součin počtu dní a denní sazby, konkrétně 164 dnů krát 65 Kč, tedy 10 660 Kč, a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 uvedeného zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že do září 2021 o dluhu nevěděl, až na konci srpna 2021 byl právní zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě dluhu. Dále uvedl, že dne [datum] zaplatil 9 459 Kč pod variabilním symbolem [číslo], čímž věc pokládal za uzavřenou. Následně, podáním ze dne [datum], žalovaný sdělil, že není schopen dokázat, že bylo zaplaceno, neboť po prodeji vozidla veškeré písemnosti zlikvidoval, a rozhodl se proto částku 10 660 Kč uhradit. Dále označil za zarážející, že žalobkyně ani soud neprovedli kontrolu jeho totožnosti v CRV, nezjistili si místo trvalého bydliště a nezaslali mu žádný dokument do datové schránky.

3. Podáním došlým soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět, a to v rozsahu částky 10 660 Kč, kterou jí žalovaný dne [datum] uhradil. S ohledem na to soud řízení v tomto rozsahu zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. (výrok I.).

4. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný byl v celém období od [datum] do [datum] vlastníkem shora uvedeného vozidla (žalovaný to v řízení nijak nezpochybnil a částku příspěvku do garančního fondu v průběhu řízení i uhradil, přičemž shodný závěr vyplýval i z informace z databáze předložené žalobkyní). K vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti (žalovaný ani v tomto směru netvrdil ani neprokazoval opak, a jak již bylo řečeno, příspěvek do garančního fondu za předmětné období v průběhu řízení uhradil).

5. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby zaplatil příspěvek do garančního fondu, a to za shora uvedené období v částce 10 660 Kč na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], informací pošty o doručování zásilky a upomínkou). Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby, a to na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum], podacím archem a informací pošty o sledování zásilky). Všechny tyto výzvy byly žalovanému adresovány na adresu [adresa].

6. Žalovaný měl evidován trvalý pobyt na adrese [adresa], až do [datum], od té doby pak na současné adrese uvedené v záhlaví (prokázáno lustrací v centrální evidenci obyvatel; občanský průkaz žalovaného byl dle fotografie vystaven [datum], tedy v návaznosti na uvedenou změnu).

7. Žalovaný zaplatil dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částku 9 459 Kč pod variabilním symbolem [číslo] (prokázáno informací o platbě) a dne [datum] na tentýž účet částku 10 660 Kč pod variabilním symbolem [číslo] (prokázáno informací o platbě).

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, tedy povinnosti mít sjednáno pojištění odpovědnosti ohledně vozidla zapsaného v registru silničních vozidel. Žalobkyně prokázala, že žalovaného k zaplacení příspěvku vyzvala ve lhůtě dle § 4 odst. 6 uvedeného zákona. Výše příspěvku byla vypočtena v souladu se zákonem a vyhláškou č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na celkem 10 660 Kč. Dle § 4 odst. 4 uvedeného zákona dále platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tedy v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, částku 300 Kč. Jelikož žalovaný coby vlastník specifikovaného vozidla neměl ve výše uvedeném období k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přičemž z toho vyplývající příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, před podáním žaloby nezaplatil, vznikl žalobkyni nárok uplatněný žalobou v plné výši. Žalobce z ní, jak je uvedeno výše, v průběhu řízení uhradil dne [datum] část ve výši 10 660 Kč.

9. K otázce úhrady příspěvku soud podotýká, že zaplacení částky ve výši 9 459 Kč dne [datum] se zjevně týkalo jiného nároku žalobkyně (za jiné vozidlo, či za totožné vozidlo, ale jiné období), a to s ohledem na odlišnou částku i variabilní symbol (kterým je číslo výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu) oproti nároku vymáhanému v tomto řízení.

10. K argumentaci žalovaného, že žalobkyně si nezkontrolovala jeho totožnost v CRV resp. nezjistila místo trvalého bydliště, soud uvádí, že žalobkyně nemá přístup do evidence obyvatel, tudíž jí nelze vytýkat, pokud vychází z údajů, které vlastníci vozidel uvedou resp. nahlásí do registru vozidel. Hlášení změny údajů do registru vozidel je ostatně zákonnou povinností vlastníků zejména podle § 11 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Nadto v projednávané věci nelze přehlížet, že v době, kdy žalobkyně výzvu žalovanému činila, tedy v květnu 2021, měl žalovaný stále jako adresu trvalého pobytu evidovánu adresu [adresa]. I kdyby tedy žalobkyně přístup do evidence obyvatel měla, nemohla by se z ní v té době dozvědět, že se snad již přestěhoval na svou současnou adresu.

11. Výtky žalovaného vůči postupu soudů ohledně zjišťování jeho bydliště jsou nepřiléhavé, neboť jak Obvodní soud pro Prahu 6, u kterého byla žaloba původně podána, tak soud zdejší se žalovaným komunikoval a vše, co mu mělo být doručeno, mu doručil, a to v souladu se zákonem prostřednictvím datové schránky žalovaného, přičemž k postoupení věci z důvodu místní nepříslušnosti došlo právě z důvodu řádného zjištění adresy bydliště žalovaného Obvodním soudem pro Prahu 6.

12. Soud proto žalobu shledal důvodnou i v celém rozsahu zbývajícím po částečném zastavení řízení a vyhověl jí včetně požadovaného příslušenství (výrok II.).

13. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zčásti podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. (žalobkyně vzala částečně zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného – úhradu části dluhu po zahájení řízení), zčásti podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (ve zbývajícím rozsahu měla žalobkyně ve věci plný úspěch) a uložil povinnost k jejich náhradě v plné výši žalovanému.

15. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 4 478,40 Kč a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši 800 Kč; b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 300 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony; d) odměna za zastupování advokátem po 1 540 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 1 úkon právní služby: účast při ústním jednání dne [datum]; e) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. za uvedený 1 úkon; f) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 638,40 Kč.

16. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

17. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.