33 C 134/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 121 520 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 121 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 121 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení.

2. Uvedla, že podnikatelsky provozuje taxislužbu, že dne [datum] uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla tovární značky Škoda Superb, [registrační značka], že vozidlo svěřila na základě smlouvy o nájmu do užívání [jméno] [příjmení], který je dne [datum] řídil, že během jízdy došlo k úniku pohonných hmot na silnici mezi obcemi [obec] – [obec] [anonymizováno] v okrese [obec], že vlivem deště se pohonná hmota roztáhla po celé šíři vozovky a bylo nutno ji odstranit, že odstranění zajistil vlastník komunikace (Středočeský kraj) prostřednictvím Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje, příspěvkové organizace, že náklady na odstranění činily 121 520 Kč a že požadavek na zaplacení uvedené částky uplatnila uvedená organizace u žalované, ta však plnit odmítla, proto uvedená organizace podala žalobu proti žalobkyni a [jméno] [příjmení] u Okresního soudu v Kladně (řízení vedeno pod sp. zn. 107 C 20/2021). Žalobkyně dále uvedla, že vyzvala žalovanou, aby pojistné plnění poskytla, ta to však odmítla, a to naposledy dopisem ze dne [datum].

3. Výše uvedené skutkové okolnosti žalobkyně právně hodnotila tak, že provozem vozidla pojištěného pro případ odpovědnosti za újmu z provozu došlo ke způsobení újmy na majetku třetí osoby. Znečištění či znefunkčnění vozovky je nutno pro tyto účely posuzovat jako poškození (a tedy vykládat pojem poškození šířeji), neboť si žádalo nápravu, která byla spojena s náklady. V konkrétním případě může takto vzniknout škoda v řádu statisíců korun, kterou nemusí být škůdce schopen nahradit, proto spoléhá na zákonné pojištění. Poukázala pro srovnání též na povinnost nahradit náklady hasičského záchranného sboru dle § 3a odst. 3 zákona o povinném ručení.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznala. Skutková tvrzení žalobkyně označila za nesporná, avšak právně je hodnotila tak, že podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má poškozený nárok na plnění mj. za způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením věci. Únik provozní kapaliny na vozovku a její následný úklid však pod žádný z vypočtených způsobů vzniku škody podřadit nelze. Pozemní komunikace nebyla poškozena, nýbrž byla způsobena překážka provozu, kterou je dle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, povinen odstranit, kdo ji způsobil, případně ji na jeho náklad odstraní vlastník komunikace. Poukázala též na to, že dle § 2 písm. ee) téhož zákona je překážkou provozu mj. náklad, materiál, předměty, ponechané vozidlo či závady ve sjízdnosti, které má uklidit ten, kdo potřebu úklidu vyvolal.

5. Soud vzal za svá skutková zjištění vylíčení skutkového děje žalobkyní (reprodukováno výše v odstavci 2, na který soud pro stručnost odkazuje), neboť mezi stranami ohledně něho byla shoda. S ohledem na to soud dokazování neprováděl, neboť podstatou sporu bylo právní hodnocení nesporného skutkového děje, který nebylo třeba po skutkové stránce dále doplňovat.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

8. Podle § 6 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nebylo-li ujednáno jinak, poskytne pojistitel plnění v rozsahu a ve výši podle odstavce 2 v penězích nejvýše do limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě.

9. Podle § 6 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištěný má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění a v případě úhrady nákladů hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst. 3.

10. Podle § 3a odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rámci limitu podle odstavce 2 písm. b) se podle § 6 odst. 4 hradí náklady zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen„ hasičský záchranný sbor“) a jednotky sborů dobrovolných hasičů obce, jedná-li se o zásah v souvislosti se škodou podle § 6 odst. 2.

11. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ zákon o silničním provozu“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.

12. Podle § 2 písm. ee) zákona o silničním provozu pro účely tohoto zákona překážka provozu na pozemních komunikacích je vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace.

13. Podle § 28 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, náklady spojené s odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující nakládání s nebezpečnými věcmi.

14. Podle § 28 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích při poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti anebo ohrozit bezpečnost silničního provozu podle zvláštního předpisu, musí ten, kdo poškození způsobil, tuto skutečnost neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, a uhradit mu náklady spojené s odstraněním poškození a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu; může se též s vlastníkem nebo správcem pozemní komunikace dohodnout, že poškození odstraní sám.

15. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 307/2007,„ zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se vztahuje (pojišťovna má povinnost poskytnout pojistné plnění přímo poškozenému) na případy, kdy provozem vozidla pojištěné osoby byla způsobena škoda jiné osobě – poškozenému – a jí vzniklá újma je podřaditelná pod nároky uvedené v § 6 zákona a není zároveň vyloučena ustanovením § 7.“ 16. Jak dále uvedl v rozsudku ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3662/2018,„ zákon nepočítá s úhradou nákladů na odtah vozidla, které způsobilo dopravní nehodu, nebo nákladů na odstranění nákladu z vozovky z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Je ustálenou soudní praxí, že pojištěná osoba nemá podle zákona č. 168/1999 Sb. vůči svému pojistiteli odpovědnosti nárok na náhradu skutečné škody, která jí vznikla při havárii vlastního vozu tím, že musela uhradit náklady za vyproštění, odtah a parkovné svého vozidla, jež způsobilo překážku provozu na dálnici (…). Stejně tak přímý nárok na pojistné plnění nenáleží třetí osobě, která by takové náklady vynaložila za pojištěného, ledaže by šlo o náklady na vyproštění, odtah či případné parkovné vozidla této třetí osoby samotné, bylo-li její vozidlo poškozeno při střetu s pojištěným vozidlem.“ 17. V tomto právním a judikatorním rámci se tedy soud zabýval tím, zda znečištění vozovky pohonnou hmotou uniknuvší z vozidla, ohledně něhož bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z provozu, naplňuje některou ze skutkových podstat vymezených v § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem ke skutkovému ději by muselo jít o poškození věci ve smyslu § 6 odst. 2 tohoto zákona; jiné v zákoně vypočtené hypotézy jsou zjevně nepřípadné.

18. V první řadě je nutno zdůraznit, že zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není budován na principu univerzálního a neomezeného pojištění odpovědnosti za jakoukoli újmu způsobenou provozem vozidla. Zákonodárce zjevně zcela záměrně vybral z možného okruhu libovolných újem třetích osob takové, pro něž uložil povinnost se pojistit, přičemž tento vybraný okruh případů se i v průběhu času měnil (zde lze odkázat na historická znění zákona č. 168/1999 Sb., z nichž jsou patrné postupné úpravy zákonem předepsaného rozsahu pojištění). Dalším takovým zjevně cíleným opatřením zákonodárce je odkaz na výši limitu pojistného plnění dle pojistné smlouvy (§ 6 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v kombinaci se stanovením minimálních limitů v § 3a odst. 1 a 2 téhož zákona). V této právní úpravě lze spatřovat racionální důvody, mj. zajistit, aby pro pojistitele byl rozsah možného plnění lépe předvídatelný, což může mít pozitivní vliv na ochotu pojistitelů toto pojištění nabízet a na jeho dostupnost veřejnosti. Jak plyne i z výše citované judikatury, zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nepokrývá všechny možné případy vzniku újmy. Není tedy nijak v rozporu s jeho principem, pokud určitý druh újmy zůstane pojištěním nepokryt.

19. V případě úniku pohonné hmoty nebo jiné provozní kapaliny z vozidla na vozovku může obecně k poškození tělesa pozemní komunikace dojít (např. pokud by měla leptavé účinky, či pokud by při jejím odstraňování muselo dojít k poškození povrchu). V projednávané věci tomu tak však nebylo, šlo o prostou potřebu povrch vozovky uklidit, tedy odstranit, co na něj nepatří, bez poškození tělesa komunikace.

20. Soud nespatřuje důvodu pro extenzivní výklad pojmu poškození, kterým by bylo do něj zahrnováno i znečištění, jež lze bez poškození věci odstranit. V souvislosti s pozemními komunikacemi provádí rozlišování mezi těmito pojmy i citované ustanovení § 28 zákona o pozemních komunikacích, kde je zcela zřejmý rozdíl v postupu dle odstavce 1 (pro případ znečištění) a dle odstavce 2 (pro případ poškození).

21. Únik provozní kapaliny z vozidla je v tomto případě principiálně srovnatelný s tím, pokud by z vozidla na vozovku vypadl nějaký náklad, odpadla nějaká jeho součástka apod., či v krajním případě by zůstalo celé vozidlo z důvodu poruchy na pozemní komunikaci stát jako nepojízdné. Ve všech těchto případech provoz vozidla vede k zanechání něčeho na vozovce, co na ni nepatří a je třeba odstranit, aby nepřekáželo ostatním. Rozdíl je pouze v rozsahu překážky a technice potřebné k jejímu odstranění, podstata je však stejná.

22. Jak podle § 45 odst. 1 zákona o silničním provozu, tak podle § 28 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je povinností toho, kdo překážku provozu resp. znečištění silnice způsobil, aby je odstranil, případně uhradil náklady na takové odstranění vlastníku komunikace (případně správci). V konkrétním případě to tedy může vést k povinnosti vlastníka či provozovatele vozidla tyto náklady nést ze svého. Není jistě obecně vyloučeno, aby uzavřel ve vztahu k tomuto riziku pojištění, nejde však o pojištění odpovědnosti v rozsahu regulovaném § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

23. Soud shledal nepřípadným argument žalobkyně, že pojištění odpovědnosti kryje zásah hasičského záchranného sboru, tudíž by se mělo vztahovat i na zásah vlastníka komunikace provádějícího její nutný úklid. [jméno] skutečnost, že zákonodárce považoval za nezbytné v § 6 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla rozšířit pojistné krytí i na úhradu nákladů hasičského záchranného sboru, podle mínění soudu dokládá, že tyto náklady nejsou kryty ustanovením § 6 odst. 2 téhož zákona, tudíž že vůlí zákonodárce není, aby skutkové podstaty § 6 odst. 2 zákona byly výkladem rozšiřovány, nýbrž že tam, kde to považoval za nutné, zákonodárce rozsah zákonného pojištění sám rozšířil, a to relativně kazuisticky (regres zdravotní pojišťovny, regres podle zákona o nemocenském pojištění, zásah hasičů a nic jiného). Nadto i zásah hasičů je dle § 3a odst. 3 zákona hrazen jen v souvislosti se škodou podle § 6 odst. 2 zákona, typicky dopravní nehodou, při níž dojde k poškození věci nebo újmě na zdraví, jinak se ani na něj zákonné pojištění nevztahuje.

24. Soud proto uzavřel, že v projednávané věci nedošlo k poškození pozemní komunikace ani nenastal jiný případ upravený zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který by zakládal právo na pojistné plnění ze strany žalované. Vzhledem k tomu shledal soud žalobu nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl, včetně nároku na úrok z prodlení, který v tomto případě stíhá osud nároku na jistinu.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované.

26. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 600 Kč a sestává z paušální náhrady hotových výdajů účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (vyjádření k žalobě, účast při ústním jednání soudu dne [datum]).

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.