33 C 141/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 155 411,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 155 411,19 Kč za dobu od 25. 9. 2024 do 23. 4. 2025, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částku 155 411,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 155 411,19 Kč za dobu od 1. 11. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 155 411,19 Kč za dobu od 17. 9. 2024 do 24. 9. 2024 a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 155 411,19 Kč za dobu od 19. 10. 2024 do 31. 10. 2024.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 75 867,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, po její změně připuštěné usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 11. 2025, č. j. 33 C 141/2025-50, domáhala, aby žalovaná byla povinna zaplatit jí úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 155 411,19 Kč za dobu od 17. 9. 2024 do 23. 4. 2025, částku 1 200 Kč na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, částku 155 411,19 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 155 411,19 Kč za dobu od 19. 10. 2024 do zaplacení a částku 1 200 Kč na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Svůj návrh odůvodnila následovně. Žalobkyně žalované poskytovala poradenské služby v oblasti daňového poradenství a účetnictví na základě smlouvy o poskytování daňového poradenství ze dne 22. 12. 2021 ve znění dodatku ze dne 25. 4. 2024. Žalobkyně tyto činnosti vykonávala mj. v srpnu a září 2024, za což jí byla žalovaná povinna zaplatit smluvenou odměnu stanovenou smlouvou v paušální částce. Žalobkyně vystavila za srpen fakturu ze dne 2. 9. 2024 č. , hodnota, na částku 155 411,19 Kč včetně DPH, splatnou dne 16. 9. 2024, a za září fakturu ze dne 4. 10. 2024 č. , hodnota, na částku 155 411,19 Kč včetně DPH, splatnou dne 18. 10. 2024. Žalovaná faktury neuhradila, a žalobkyně jí proto zaslala předžalobní výzvu ze dne 21. 3. 2025. Po ní žalovaná uhradila dne 23. 4. 2025 částku 155 411,19 Kč, kterou byla uhrazena jistina faktury č. , hodnota, . Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z pozdní úhrady faktury č. , hodnota, a dále náhrady nákladů spojených s uplatněním této pohledávky ve výši 1 200 Kč. Druhá z faktur nebyla uhrazena ani po uvedené výzvě. Žalobkyně s ohledem na obranu žalované, že v září 2024 žádné služby poskytnuty nebyly, poukázala na to, že v září 2024 bylo zpracováno přiznání k dani z přidané hodnoty za srpen, což z povahy věci nemohlo být učiněno již v srpnu, a vykonány i další činnosti. Fakturace paušální odměny i za měsíc září 2024 tak byla zcela opodstatněná.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobní nároky popřela a navrhovala zamítnutí žaloby. Pokud šlo o úrok z prodlení požadovaný po změně žaloby z faktury č. , hodnota, , žalobkyně podle žalované neprokázala, že by fakturu doručila dle smlouvy na adresu žalované, což je adresa sídla žalované; ta se tak nedostala do prodlení. K činnostem provedeným dle žalobkyně v září 2024 žalovaná nejprve namítala, že žalobkyně žádné nevykonala, tudíž žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení ničeho, byť byla odměna sjednána paušálně. Následně namítala, že činnosti dokládané žalobkyni nebyly prováděny jen v září (neboť část práce bylo možno připravit již v srpnu) a šlo o tak jednoduché úkony, že nárok žalobkyně je nepřiměřený. Pokud by tedy soud dovodil, že žalobkyně v září 2024 pro žalovanou prováděla činnost, měl by zhodnotit hodnotu této práce ve srovnání s nárokem uplatněným žalobkyní v řízení. Žalovaná též popřela, že by jí žalobkyně doručila fakturu č. , hodnota, .

3. Na základě shodných tvrzení stran a provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Strany mezi sebou dne 22. 12. 2021 uzavřely smlouvu o poskytování daňového poradenství č. D489/2021, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 25. 4. 2024. Žalobkyně se dle článku 2 odstavec 1 a 2 zavázala poskytovat žalované služby vedení účetnictví a daňového poradenství. Žalovaná se v článku 6 zavázala hradit žalobkyni odměnu v pevné výši 108 000 Kč bez DPH za měsíc za vedení účetnictví mimo přípravy skupinového reportingu a ad hoc konzultací, odměnu v pevné výši 12 000 Kč bez DPH za přípravu skupinového reportingu, odměnu ve výši 3 000 Kč bez DPH za hodinu (u daňového poradce), resp. 2 000 Kč bez DPH za hodinu (u vedoucího týmu) za ad hoc konzultace a odměnu ve výši 2 000 Kč bez DPH za měsíc za zpracování statistických výkazů intrastat. Dále se zavázala hradit přefakturaci nákladů na HR software , jméno FO, ve výši 5 791 Kč bez DPH za měsíc, nákladů za přístup na terminal sever ve výši 248 Kč bez DPH za měsíc a nákladů za přístup na terminal sever a do Premieru ve výši 400 Kč bez DPH za měsíc. O fakturaci bylo v článku 6 smlouvy mj. sjednáno, že faktura bude doručena „na adresu klienta“ a fakturovaná částka uhrazena do 15 dnů od vystavení faktury. (vše zjištěno z uvedené smlouvy a dodatku; jejich sjednání v této podobě ani nebylo mezi stranami sporné)

5. Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. , hodnota, , v níž bylo jako datum vystavení uvedeno 2. 9. 2024, přičemž obsahem faktury byla paušální odměna za období 08/2024 ve výši 108 000 Kč a dále položky „Intrastat“ za 2 000 Kč, „, jméno FO, base“ za 5 791 Kč, „Přístup na TS“ za 248 Kč, „Přístup na TS a do Premieru“ za 400 Kč a „Skupinový reporting“ za 12 000 Kč, vše bez DPH, celkem tedy 128 439 Kč bez DPH a 155 411,19 Kč s DPH (zjištěno z uvedené faktury).

6. Faktura č. , hodnota, byla žalované zaslána e-mailem dne 9. 9. 2024 , jméno FO, na adresu , e-mail, , v kopii na další osoby (zjištěno z uvedeného emailu).

7. Žalovaná fakturu č. , hodnota, uhradila dne 23. 4. 2025 (o tom mezi stranami nebylo sporu; shodné zjištění vyplývalo i z oznámení o provedení příkazu k úhradě).

8. Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. , hodnota, , v níž bylo jako datum vystavení uvedeno 4. 10. 2024, přičemž obsahem faktury byla paušální odměna za období 09/2024 ve výši 108 000 Kč a dále položky „Intrastat“ za 2 000 Kč, „, jméno FO, base“ za 5 791 Kč, „Přístup na TS“ za 248 Kč, „Přístup na TS a do Premieru“ za 400 Kč a „Skupinový reporting“ za 12 000 Kč, vše bez DPH, celkem tedy 128 439 Kč bez DPH a 155 411,19 Kč s DPH (zjištěno z uvedené faktury).

9. Faktura č. , hodnota, byla žalované zaslána e-mailem dne 16. 10. 2024 , jméno FO, na adresu , e-mail, , v kopii na další osoby (zjištěno z uvedeného emailu).

10. Žalovaná fakturu č. , hodnota, neuhradila (o tom mezi stranami nebylo sporu).

11. Pokud jde o činnosti vykonané žalobkyní pro žalovanou v září 2024, z provedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované návrh dohody o zápočtu (zjištěno z e-mailu ze dne 5. 9. 2024 a návrhu dohody o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek), komunikovala se žalovanou ohledně stavů skladů (zjištěno z e-mailové korespondence ze dne 5. 9. 2024, z níž též vyplývá, že pracovník žalované , jméno FO, užíval e-mailové adresy , e-mail, a , e-mail, ), komunikovala se žalovanou ohledně zápočtu faktury týkající se slovenského e-shopu (zjištěno z e-mailové korespondence z období od 6. do 10. 9. 2024), vyhotovila pro žalovanou přiznání k dani z přidané hodnoty za srpen 2024 (zjištěno z e-mailu ze dne 9. 9. 2024 a uvedeného daňového přiznání), poskytla žalované činnost skupinového reportingu zahrnující přehled tržeb z dovážkových služeb a tržeb jednotlivých poboček žalované (zjištěno z e-mailu ze dne 9. 9. 2024 zaslaného pracovníkům žalované, jak vyplývá z jejich e-mailových vizitek, částečného snímku tabulky s tržbami dovážkové služby a částečného snímku tabulky s tržbami poboček) a vyhotovila podklady ke zpracování intrastatu za srpen 2024 (zjištěno z e-mailu ze dne 9. 9. 2024 a tabulky přeshraničního prodeje zboží v srpnu 2024).

12. Dále soud zjistil, že žalobkyně měla mj. pro žalovanou i v září 2024 zajištěno od dodavatele , právnická osoba, . využití programovaného vybavení OKbase (zjištěno z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o poskytnutí programového vybavení a faktury č. , hodnota, ), přičemž k ukončení mělo dle dodavatele dojít až ke dni 25. 10. 2024 (zjištěno z e-mailu ze dne 23. 10. 2024).

13. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě faktur č. , hodnota, a 20240789 předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2025 učiněnou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně (zjištěno z uvedené předžalobní výzvy a dodejky datové zprávy). Žalovaná na to reagovala tak, že si není vědoma poskytnutí služeb žalobkyní nad rámec toho, co již bylo uhrazeno (zjištěno z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 27. 3. 2025). Žalobkyně setrvala na svém stanovisku se zohledněním částečné úhrady ze strany žalované dopisem ze dne 23. 4. 2025 (zjištěno z uvedeného dopisu označeného jako reakce na vyjádření k předžalobní výzvě) a následně prostřednictvím svého právního zástupce urgovala další vyjádření žalované (zjištěno z e-mailové korespondence z období od 23. 4. do 13. 5. 2025).

14. Z dalších provedených důkazů (e-mail ze dne 16. 12. 2024 na č. l. 30 spisu) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění nad rámec výše uvedených neučinil.

15. Provedené listinné důkazy shledal soud věrohodnými a bylo možno z nich zjistit skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Jiné relevantní důkazy nebyly navrhovány ani nevyplynuly z obsahu spisu.

16. Zjištěný skutkový stav je možno shrnout tak, že strany mezi sebou dne 22. 12. 2021 uzavřely smlouvu o poskytování daňového poradenství č. D489/2021, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 25. 4. 2024, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby vedení účetnictví a daňového poradenství a žalovaná se zavázala za to hradit odměnu (sjednanou mimo ad hoc konzultací pevnými měsíčními částkami 108 000 Kč bez DPH, dále 12 000 Kč bez DPH za přípravu skupinového reportingu a 2 000 Kč bez DPH za zpracování statistických výkazů intrastat) a související náklady (software , jméno FO, ve výši 5 791 Kč bez DPH za měsíc, přístup na terminal sever ve výši 248 Kč bez DPH za měsíc, přístup na terminal sever a do Premieru ve výši 400 Kč bez DPH za měsíc). Lhůta pro úhradu faktur byla sjednána na 15 dnů od vystavení. Žalobkyně vystavila v souladu se smlouvou faktury č. , hodnota, (za srpen 2024) a 20240789 (za září 2024), v obou případech na celkem 155 411,19 Kč včetně DPH. Obě faktury byly žalované doručeny emailem. Fakturu č. , hodnota, žalovaná uhradila dne 23. 4. 2025, fakturu č. , hodnota, nikdy, přičemž k úhradě byla žalovaná vyzvána mj. předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2025.

17. Soud k doručování faktur shledal, že zaslání „na adresu klienta“ (jak bylo ve smlouvě sjednáno) nevylučuje zaslání elektronicky (e-mailem); z ničeho nevyplývá, že by se tak nutně muselo stát poštou. Vzhledem k tomu, že strany spolu zjevně zcela běžně komunikovaly emailem a obě předmětné faktury byly zaslány v podstatě shodně, přičemž jedna byla žalovanou uhrazena (byť opožděně), druhá ne, jeví se soudu jako zcela logický skutkový závěr, že žalované byly doručeny obě, a to první z nich dne 9. 9. 2024, druhá dne 16. 10. 2024. K tomu lze též dodat, že žalovaná ani netvrdila, že by jakoukoli jinou fakturu během trvání spolupráce stran žalobkyně žalované zaslala jinak než dvě faktury řešené v nynějším řízení.

18. Dále bylo po skutkové stránce zjištěno, že žalobkyně vykonala pro žalovanou činnosti odpovídající uzavřené smlouvě i v září 2024, a to minimálně v rozsahu návrhu dohody o zápočtu, komunikace ohledně stavu skladů a zápočtu faktury týkající se slovenského e-shopu, vyhotovení přiznání k dani z přidané hodnoty za srpen 2024, činnosti skupinového reportingu zahrnující přehled tržeb z dovážkových služeb a tržeb jednotlivých poboček žalované a intrastatu za srpen 2024; zjištěno též bylo, že žalobkyně měla pro žalovanou zajištěn přístup do software dodavatele , právnická osoba, . minimálně po celou dobu září 2024. Pro úplnost lze dodat, že žalovaná ani netvrdila, že by žalobkyni vytkla neposkytnutí některé ze sjednaných služeb či že by některý ze smluvně sjednaných přístupů v září 2024 nemohla využívat.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Smlouvu o poskytování daňového poradenství, která se týkala vedení účetnictví a daňového poradenství, posoudil jako příkazní smlouvu podle § 2430 a násl. o. z., neboť se týkala obstarávání uvedených záležitostí žalované jako příkazce žalobkyní jako příkazníkem za sjednanou úplatu, s tím, že v rozsahu vlastního daňového poradenství jde zároveň o smlouvu podle § 3 odst. 3 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

20. Pokud šlo o činnost podle smlouvy účtovanou fakturou č. , hodnota, , vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu dle této faktury dne 23. 4. 2025 uhradila, zabýval se soud pouze tím, zda ji uhradila včas, přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť faktura jí byla doručena dne 9. 9. 2024 a podle smlouvy měla úhrada být provedena do 15 dnů. Smlouva odvozovala lhůtu splatnosti od vystavení faktury, podle mínění soudu je však v tom nutně obsaženo též, že vystavená faktura musí být zároveň i doručena druhé straně, jinak by to vedlo ke zjevně absurdním důsledkům. Proto soud vycházel až z prokázaného data doručení této faktury. Faktura tedy měla být uhrazena nejpozději do dne 24. 9. 2024, což se nestalo.

21. Pokud šlo o činnost podle smlouvy účtovanou fakturou č. , hodnota, , dospěl soud k závěru, že žalobkyně sjednané činnosti v září 2024 vykonala a veškeré položky obsažené ve faktuře byly účtovány oprávněně. O tom, že nemohlo jít o činnost v úplnosti připravenou dříve (v srpnu 2024) vypovídá vedle toho, že strany vedly v září 2024 věcnou e-mailovou korespondenci týkající se záležitostí žalované, též to, že daňové přiznání i přehledy zpracované za srpen 2024 z povahy věci nebylo možno dokončit před uplynutím měsíce, tedy nejdříve v září. Žádné výhrady ke kvantitě či kvalitě činnosti vykonané žalobkyní v září 2024, v tom smyslu, že by žalobkyně v tomto měsíci neudělala, co podle smlouvy měla, žalovaná ani nevznesla. Lze tedy konstatovat, že projednávaná věc je zcela odlišná od případů, které byly řešeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 1056/2004, či usnesením Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4901/2010 (na které poukazovala žalovaná), neboť v těchto případech žádná činnost nebyla vykonána – na rozdíl od projednávané věci.

22. Soud se ovšem neztotožnil ani s argumentací žalované, že by měl hodnotit množství práce vykonané žalobkyní v září 2024 a poměřovat je s výší sjednané částky odměny, uplatněné v nynějším řízení. Poradenská činnost, mezi kterou nepochybně patří činnosti při vedení účetnictví a daňové poradenství, je často vykonávána nepravidelně a nerovnoměrně, podle aktuálních potřeb příkazce (klienta), přičemž pokud si strany nesjednaly nějakou konkrétní minimální kvantitu práce pro jednotlivý měsíc, není důvodu kvůli tomu sjednanou měsíční odměnu nějak krátit (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 32 Odo 303/2005). Sjednaná měsíční částka představuje ve své podstatě stranami předem ujednaný průměr za předem odhadované průměrné množství práce, u kterého je vybočení jedním či druhým směrem možné a je vyváženo mj. zjednodušením účtování a úhrad (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 25 Cdo 5192/2007, či jeho usnesení ze dne 6. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3612/2017). V projednávané věci i jiných obdobných případech jde zpravidla o právní poměry sjednané na dobu neurčitou, které může kterákoli smluvní strana ukončit výpovědí v rozumné době, pokud shledá, že se vzájemná plnění stran dostávají do soustavné nerovnováhy v její neprospěch. Soudu rozhodně nepřísluší, aby do takového právního poměru sjednaného dvěma rovnoprávnými subjekty, nota bene na obou stranách profesionály – podnikateli, vstupoval tím, že bude poměřovat, zda byla hodnota plnění stran v každém jednotlivém měsíci trvání poměru vyrovnaná. Ostatně ani žalovaná netvrdí, že by snad soud pro případ, že by žalobkyně v určitém měsíci vykonala nepoměrně více práce, než se předpokládalo při navazování smluvního vztahu, měl odměnu žalobkyně nějak navyšovat.

23. Z vyložených důvodů shledal soud žalobu co do jistiny zcela opodstatněnou a vyhověl jí též co do převážné části požadovaného příslušenství. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O nákladech spojených s uplatněním pohledávky soud rozhodl podle § 513 o. z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Co do příslušenství pokládal soud žalobu za neopodstatněnou pouze ve vztahu k úroku z prodlení z částky 155 411,19 Kč (dle první faktury) za dobu od 17. 9. 2024 do 24. 9. 2024 a z částky 155 411,19 Kč (dle druhé faktury) za dobu od 19. 10. 2024 do 31. 10. 2024, a to s ohledem na skutečnost, že faktury byly žalované doručeny teprve 9. 9. 2024, resp. 16. 10. 2024, tudíž při respektování lhůty pro úhradu v délce 15 dnů dle smlouvy uzavřené mezi stranami měla žalovaná faktury uhradit nejpozději dne 24. 9. 2024, resp. 31. 10. 2024 a do prodlení se dostala až poté.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal ji v plné výši žalobkyni, která měla ve věci úspěch ve zcela převážné části a neúspěch pouze v poměrně nepatrné části.

25. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 75 867,30 Kč a sestává z následujících položek:a) soudní poplatek ve výši 6 740 Kč;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 7 860 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 5 úkonů právní služby před pravomocným připuštěním změny žaloby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba, vyjádření ve věci samé ze dne 2. 10. 2025, účast při ústním jednání dne 12. 11. 2025;c) odměna za zastupování advokátem po 7 340 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 2 úkony právní služby po pravomocném připuštění změny žaloby: vyjádření ve věci samé ze dne 2. 12. 2025, účast při ústním jednání dne 10. 12. 2025;d) paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 7 úkonů;e) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 11 997,30 Kč.

26. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.