33 C 146/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 72 236,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 4 980,29 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 72 236,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 31 363,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 72 236,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 787,25 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] došlo na dálnici [číslo] v kilometru 241,475 k dopravní nehodě zaviněné [jméno] [jméno], který dostal se svým vozidlem smyk v důsledku prasknutí pneumatiky, jeho vozidlo najelo nejprve do jednostranného svodidla na pravé straně (dále jen„ krajní svodidlo“), od něho se odrazilo a najelo do oboustranného středového svodidla (dále jen„ středové svodidlo“). Podle žalobce došlo při nehodě k poškození krajního svodidla v délce zhruba 28 m a k poškození středového svodidla v délce rovněž zhruba 28 m. [obec] nárazu vozidla do svodidel byla specifikována tak, že narazilo do krajního svodidla 12,6 m před výchozím bodem měření a do středového svodidla 33,5 m za výchozím bodem měření. Za výchozí bod měření byla vzata svislá dopravní značka označující kilometr 241,5. Žalobce se dozvěděl o rozsahu škody a nákladech na opravu dne [datum], kdy byl vystaven daňový doklad [číslo] kterým byla žalobci oprava vyúčtována jejím zhotovitelem (společností dodavatelů„ AVE – [příjmení] [příjmení]“ provádějící opravu na základě rámcové smlouvy a dílčí objednávky). Součástí činností při opravě bylo též zabezpečení místa opravy světelnou šipkou. Vzhledem k tomu, že zhotovitel prováděl současně oprav více, specifikoval žalobce tuto konkrétní opravu jako opravu komunikační závady KZ [číslo] Náklady na opravu krajního svodidla činily celkem 67 082,40 Kč včetně DPH, náklady na opravu středového svodidla celkem 84 361,20 Kč včetně DPH a náklady na zabezpečení místa světelnou šipkou celkem 14 664,64 Kč včetně DPH. Ohledně vozidla bylo pojištění odpovědnosti uzavřeno u žalované. Žalobce vyzval žalovanou k plnění výzvou doručenou jí dne [datum]. Žalovaná oznámila ukončení šetření pojistné události sdělením ze dne [datum] a zaplatila žalobci část jím uplatněného nároku. Konkrétně zaplatila polovinu nákladů na zabezpečení místa světelnou šipkou, dále opravu krajního svodidla v rozsahu 16 m a opravu středového svodidla v rozsahu 16 m. Ve zbývajícím rozsahu nárok neakceptovala. Náhradu za opravu svodidel navíc krátila o celkem 25 787,25 Kč z důvodu amortizace a dále o částku hodnoty upotřebitelných zbytků ve výši 2 590,30 Kč. Teprve po předžalobní výzvě doplatila žalovaná dne [datum] částku odpovídající amortizaci. Neuhrazen tedy zůstal náklad na zabezpečení místa světelnou šipkou v rozsahu částky 7 332,32 Kč (tj. poloviny původně požadované částky) a na opravu krajního svodidla v rozsahu 12 m a opravu středového svodidla v rozsahu 12 m. K rozsahu poškození středového svodidla žalobce doplnil, že středové svodidlo bylo v místě bezprostředně sousedícím s místem, kde do něho narazilo vozidlo při předmětné nehodě, již poškozeno, a to z opačné strany (tj. nárazem vedeným z jízdního pruhu ve směru od [obec] na [obec], zatímco předmětná nehoda se odehrála v jízdním pruhu ve směru od [obec] na [obec]), nicméně toto poškození nechal opravit na vlastní náklady. Oprava tohoto poškození byla žalobci účtována pod číslem komunikační závady KZ [číslo] daňovým dokladem [číslo]; po žalované náhradu za tuto opravu nepožadoval.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok neuznala. Nezpochybňovala, že k nehodě došlo a že poskytla část požadovaného plnění, nicméně namítla, že středové svodidlo bylo poškozeno již před předmětnou nehodou a že náhrada škody byla požadována ve větším rozsahu, než jaké bylo poškození předmětnou nehodou. Fotografie předkládané žalobcem k dokumentaci opravy středového svodidla pocházely z místa ležícího o asi 60 m dále, než kde po předmětné nehodě zůstalo stát škodící vozidlo. Tato oprava tedy nemohla s nehodou souviset. Fotografie předkládané žalobcem k dokumentaci opravy KZ [číslo], provedené na jeho náklady, pocházely ze zcela jiné lokality (bylo na nich zachyceno přemostění dálnice, které v místě předmětné nehody vůbec nebylo, okolí dálnice na fotografiích bylo rovněž jiné). Pokud šlo o krajní svodidlo, poukázala žalovaná na to, že dle dodatečných podkladů (zejména fotografií) vyšlo najevo, že svodidlo bylo předmětnou nehodou poškozeno v rozsahu 12 až 16 m (přičemž žalovaná ho v rozsahu 16 m uhradila) a ve vztahu k tomuto poškození nebylo vůbec opraveno. Vzhledem k těmto skutečnostem navrhla zamítnutí žaloby.

3. Ze shodných tvrzení stran a z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.

4. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení stran, že došlo k předmětné dopravní nehodě tak, jak byla popsána v policejním protokolu o nehodě v silničním provozu, že ke skončení šetření pojistné události ze strany žalované došlo [datum] a že žalovaná coby pojistitel odpovědnosti za újmu z provozu vozidla žalobci částečně plnila, a to tak, jak žalobce specifikoval.

5. Konkrétní průběh nehody dne [datum] byl takový, že řidič [jméno] [jméno] řídil vozidlo [registrační značka], vozidlu praskla pneumatika, následkem toho dostalo smyk, vozidlo najelo nejprve do krajního svodidla, od něho se odrazilo a najelo do středového svodidla, po tomto nárazu se vrátilo do vozovky, kde zůstalo stát. Za výchozí bod měření byla policií vzata svislá dopravní značka označující kilometr 241,5. Vztaženo vůči němu vozidlo narazilo do krajního svodidla 12,6 m před výchozím bodem měření a do středového svodidla 33,5 m za výchozím bodem měření. V konečném postavení se zastavilo ve vzdálenosti 49,8 až 53,8 m za výchozím bodem měření (vše zjištěno z protokolu o nehodě v silničním provozu).

6. Mezi stranami bylo nesporné umístění dopravní značky„ Mladečské jeskyně“ ve směru z [obec] na [obec] v kilometru 241,378 a dopravní značky„ [příjmení] [okres]“ ve směru z [obec] na [obec] v kilometru 241,533.

7. Žalobce uzavřel se společností dodavatelů„ AVE – [příjmení] [příjmení]“ dne [datum] rámcovou dohodu [číslo] na provádění běžné údržby komunikací (zjištěno z uvedené dohody), a to na základě otevřeného zadávacího řízení (zjištěno z protokolu o otevírání nabídek ze dne [datum]). Na základě této rámcové dohody učinil žalobce dílčí objednávku [číslo] ze dne [datum] na provedení prací podle rozpočtu pro„ silnice I. třídy a vybraný úsek D35“ v Olomouckém kraji, zahrnujících mj. různé opravy svodidel (zjištěno z uvedené objednávky); vzhledem k souhrnnému charakteru objednávky z ní nebylo možno seznat, kterých konkrétních míst na komunikacích se týkala.

8. Za„ běžnou údržbu komunikací“ na základě„ smlouvy [číslo] a dílčí objednávky [číslo]“ vyúčtoval dodavatel žalobci částku celkem 540 700 Kč bez DPH s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum], z toho za„ KZ [číslo]“ částku 137 280 Kč bez DPH; oprava„ KZ [číslo]“ zahrnovala opravu svodidel v rozsahu 28 m, opravu oboustranných svodidel v rozsahu 28 m a zabezpečení místa světelnou šipkou v rozsahu 33 hodin (zjištěno z daňového dokladu – faktury [číslo] včetně příloh). Souvislost tohoto vyúčtování s předmětnou nehodou dokládal žalobce fotografiemi, které měly zachycovat místo po opravě (tři fotografie na č. l. 15 spisu, které soud rovněž provedl k důkazu). Z důvodů vyložených níže však tyto fotografie souvislost opravy s předmětnou nehodou neprokazovaly.

9. Za„ běžnou údržbu komunikací“ na základě„ smlouvy [číslo] a dílčí objednávky [číslo]“ specifikovanou jako„ NEnehody“ vyúčtoval dodavatel žalobci částku celkem 1 053 212 Kč bez DPH, z toho za„ KZ [číslo]“ částku 114 030 Kč bez DPH (zjištěno z daňového dokladu – faktury [číslo] včetně příloh). [obec] KZ [číslo] byla dle příslušného hlášení zjištěna [datum] v kilometru 241,400 v podobě poškozeného středového svodidla v délce cca 36 m; hlášení bylo převzato dne [datum] a závada odstraněna ke dni [datum] (zjištěno z hlášení komunikační závady KZ [číslo]). Ostatní komunikační závady uvedené v příloze faktury [číslo] byly pro projednávanou věc zjevně irelevantní (zjištěno z jednotlivých hlášení komunikačních závad uvedených v soupisu v příloze faktury [číslo]). Žalobce tvrdil, že závada označovaná jako KZ [číslo] ve skutečnosti existovala již dříve než [datum], přičemž to dokládal výpisem z interní evidence vad, podle které byla vada nalezena [datum] (soud k tomu provedl k důkazu výpis z evidence vad žalobce). Žalobce zároveň tvrdil, že ze záznamu ze dne [datum] (nejbližšího pracovního dne před nehodou) vyplývalo, že v daném úseku nebyla zjištěna žádná poškození svodidel (soud k tomu provedl k důkazu sdělení ze dne [datum] o prohlídce provedené [datum]).

10. Žalobce uplatnil u žalované požadavek na plnění v částce 166 108 Kč včetně DPH dle faktury [číslo] dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum] (zjištěno z uvedeného dopisu a dodejky). Žalovaná sdělila žalobci výši pojistného plnění dopisem ze dne [datum] s tím, že mj. uznala poškození krajního svodidla v rozsahu 16 m a středového svodidla v rozsahu 16 m a plnění krátila s odkazem na opotřebení poškozených svodidel (zjištěno z uvedeného dopisu). Žalobce vyzval žalovanou k doplacení pojistného plnění dopisem ze dne [datum] (zjištěno z uvedeného dopisu). Žalovaná sdělila žalobci dopisem ze dne [datum], že přehodnotila škodu a doplácí v plné výši částku opotřebení, tedy 25 787 Kč (zjištěno z uvedeného dopisu).

11. Žalobce uzavřel se [právnická osoba] s.r.o. dne [datum] smlouvu o poskytování služeb, na jejímž základě mu měla uvedená společnosti poskytnout služby zahrnující běžné prohlídky silnic I. třídy na území Olomouckého kraje (zjištěno z uvedené smlouvy).

12. Ve stanovisku vypracovaném dne [datum] uvedl Ing. [jméno] [příjmení], mimo jiné, že životnost svodidla končí vždy po nárazu, kdy přestává být funkční, že opravu lze provést pouze výměnou za nové komponenty a že v této souvislosti je irelevantní otázka případného zhodnocení svodidla opravou (zjištěno z uvedeného stanoviska).

13. Zabezpečení místa opravy na dálnici může obecně zahrnovat použití světelné šipky (zjištěno z provozní směrnice č. 3/14 a příručky„ Označování pracovních míst na dálnicích“; konkrétní způsob a časový rozsah použití světelné šipky v souvislosti s určitou jednotlivou opravou z těchto obecných dokumentů pochopitelně nevyplýval).

14. Pro rozhodnutí soudu bylo stěžejní dokazování provedené k otázce, v jakých místech byla svodidla na dálnici poškozena při předmětné dopravní nehodě a jaký byl rozsah poškození, které při tom vzniklo. Vedle důkazů uvedených výše soud k této otázce provedl k důkazu řadu fotografií, a to jak předložených stranami, tak i vytištěných soudem z veřejně dostupných mapových portálů [webová adresa] a [webová adresa]. Ze vzájemné konfrontace jednotlivých důkazů vyplynuly následující dílčí skutkové závěry.

15. Ke krajnímu svodidlu. Vozidlo narazilo do krajního svodidla 12,6 m před žlutou dopravní značkou označující km 241,5 (viz protokol o nehodě). Toto místo je zachyceno na policejní fotodokumentaci (zejména čtvrtá fotografie na č. l. 9 p. v., tatáž fotografie v barevném provedení na č. l. 68). Z opačného pohledu je totéž místo zachyceno na první fotografii na č. l.

70. Z bočního pohledu je zachyceno na fotografiích na č. l. 160 a 161 spisu předložených žalovanou. Dále je zachyceno na fotografiích z veřejně dostupných mapových portálů, a to ve stavu v červnu 2019 (č. l. 179 a 180) a říjnu 2019 (č. l. 182 a 183). O tom, že jde o totožné místo, kde do krajního svodidla vozidlo narazilo, svědčí i stopy na krajnici, které jsou patrné na policejní fotodokumentaci (viz čtvrtou fotografii na č. l. 68) i na fotografiích z mapových portálů (viz např. na č. l. 180). Je samozřejmě obtížné určovat pouze z fotografií přesný rozsah poškození, nicméně jako znatelně zasažené se jeví tři, nanejvýš čtyři díly svodnice, tedy rozsah poškození cca 12 až 16 m. Z fotografií z června a října 2019 zároveň vyplývá, že poškození nebylo do té doby vůbec opraveno, tedy rozhodně ne v únoru 2019, kdy byly údajně provedeny opravy účtované fakturou [číslo] O tom, že by rozsah poškození svodidla byl větší, žalobce nepředložil žádný důkaz. Žalobce k tomu argumentoval, že rozsah poškození svodidla při nárazu vozidla nemusí být patrný pouhým okem, zejména ne z fotografie, tudíž že svodidlo bylo poškozeno ve větší délce. Nicméně toto tvrzení nijak doloženo nebylo. Jediným důkazem, který žalobce k této otázce předložil, měla být fotografie na č. l. 15, která měla zachycovat opravené krajní svodidlo (další dvě fotografie na č. l. 15 p. v. měly zachycovat opravené středové svodidlo – těmi se bude soud zabývat níže). Nicméně soud shledal tento důkaz za zcela nepřesvědčivý, neboť tato fotografie zachycuje jiné místo. K nárazu vozidla do krajního svodidla došlo 12,6 m před kilometrovníkem 241,5. Zároveň bylo mezi stranami nesporné, že dopravní značka„ [příjmení] [okres]“ se nachází v km 241,533, tedy 33 metrů před kilometrovníkem 241,5. To znamená, že k nárazu vozidla do krajního svodidla došlo zhruba 20 metrů za dopravní značkou„ [příjmení] [okres]“. Fotografie na č. l. 15 ovšem zachycuje primárně úsek krajního svodidla ležící zřetelně před dopravní značkou„ [příjmení] [okres]“. Na této fotografii jsou nadto v dálce (za značkou„ [příjmení] [okres]“) patrné přenosné směrovací desky Z4a (šikmé červenobílé pruhy) umístěné, jak je patrno z ostatních výše zmíněných fotografií, právě v místě nárazu vozidla při předmětné nehodě. Na fotografii na č. l. 15 byla tato přenosná dopravní zařízení zachycena zřetelně za místem, kde bylo svodidlo údajně opraveno. S ohledem na tyto skutečnosti fotografie na č. l. 15 naprosto nebyla způsobilá prokázat, že při předmětné nehodě došlo k poškození svodidla v délce 28 m, ani že poškození krajního svodidla vzniklé při předmětné nehodě bylo vůbec opraveno.

16. Ke středovému svodidlu. Vozidlo narazilo do středového svodidla 33,5 m za žlutou dopravní značkou označující km 241,5 (viz protokol o nehodě). Toto místo je zachyceno na policejní fotodokumentaci (zejména druhá fotografie na č. l. 10, tatáž fotografie v barevném provedení na č. l. 69), dále na druhé fotografii na č. l. 70 a z opačného pohledu na fotografii na č. l.

73. I v tomto případě platí, že je obtížné určovat pouze z fotografií přesný rozsah poškození, nicméně jako znatelně zasažené se jeví tři až čtyři díly svodnice, tedy rozsah poškození opět cca 12 až 16 m. Žalobce ani v tomto případě nepředložil žádný důkaz, kterým by prokázal, že rozsah poškození byl větší. O rozsahu opravy měly dle žalobce svědčit dvě fotografie na č. l. 15 p. v . Ty ovšem zachycovaly jiné místo. [příjmení] svodidlo na fotografiích na č. l. 15 p. v . je v bezprostřední blízkosti dopravní značky„ Mladečské jeskyně“ (na jedné fotografii je vidět její zadní strana, na druhé její přední strana). Bez ohledu na možné zkreslení perspektivou je evidentní, že jde o úsek v délce maximálně několika desítek metrů před a za touto dopravní značkou. Mezi stranami bylo nesporné, že tato dopravní značka leží v kilometru 241,378, tedy 122 metrů za výchozím bodem měření předmětné dopravní nehody (kilometrovníkem 241,5). Při nárazu vozidla do středového svodidla 33,5 metrů za výchozím bodem měření to znamená, že mezi místem nárazu do středového svodidla a umístěním dopravní značky„ Mladečské jeskyně“ byla vzdálenost 88,5 metru. To je zcela zjevně mnohem více, než by odpovídalo místu zachycenému na první fotografii na č. l. 15 p. v . (na druhé fotografii je dopravní značka„ Mladečské jeskyně“ vidět ze své přední strany, tento snímek tak zachycuje místo, které z pohledu předmětné dopravní nehody leželo ještě dále). Jediný racionální závěr, který z toho soudu vyplynul, byl, že při opravě provedené v únoru 2019 bylo opraveno poškození, které nemohlo být vyvoláno předmětnou nehodou; je možné, že bylo najednou provedeno více oprav (tedy i oprava místa poškozeného předmětnou nehodou, i oprava vzdálenějšího úseku zachyceného na fotografiích na č. l. 15 p. v .). Tak či tak ovšem žalobce neprokázal, že by středové svodidlo bylo předmětnou nehodou poškozeno v rozsahu větším než 16 metrů, který mu žalovaná nahradila.

17. Ve světle výše řečeného bylo pak v podstatě irelevantní, že žalobce dokládal, že nechal provést (další) opravu středového svodidla v místě ležícím v blízkosti místa poškozeného při předmětné nehodě (mělo jít o opravu KZ [číslo] v km 241,400). Dlužno podotknout, že důkazy k tomu na návrh žalobce provedené nevedly k jasnému závěru o rozsahu této opravy. Například fotografie, které měly tuto opravu zachycovat (na č. l. 131 a 132) zachycovaly zcela jinou lokalitu, než kde se stala předmětná nehoda (na fotografiích na č. l. 131 p. v. a 132 p. v. je patrné přemostění dálnice a budovy ležící v její blízkosti – nic takového se ovšem v místě předmětné nehody nenachází, jak je zřejmé z ostatních fotografií ve spisu). Dále nebylo zřejmé, kdy přesně mělo toto poškození vzniknout, zda již před předmětnou dopravní nehodou, nebo až po ní (dle výše uvedeného hlášení bylo poškození zjištěno dne [datum], dle interního systému žalobce dne [datum], zároveň ovšem mělo jít dle žalobce o poškození existující již v době předmětné nehody dne [datum]). Nicméně tyto okolnosti byly v konečném důsledku nepodstatné. Z údajné opravy nesouvisejícího poškození středového svodidla v místě ležícím v blízkosti místa poškozeného předmětnou nehodou totiž stejně nelze žádným způsobem vyvodit, že rozsah poškození při předmětné nehodě byl 28 metrů tvrzených žalobcem namísto 16 metrů akceptovaných žalovanou. S důkazy žalobce o rozsahu opravy, která s předmětnou nehodou souviset měla (fotografie na č. l. 15 p. v.), se soud již vypořádal výše a shledal je k tomuto zcela nedostatečnými.

18. Soud dodává, že v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. seznámil žalobce mj. s tím, že provedenými důkazy, a to ani po doplnění dokazování na návrh žalobce, nebylo prokázáno, že by došlo k opravě poškození svodidel v takovém rozsahu, jak žalobce tvrdil, zejména že by krajní svodidlo v místě, kde bylo poškozeno předmětnou dopravní nehodou, bylo vůbec opraveno, ani že by středové svodidlo bylo opravováno v rozsahu, který žalobce tvrdil. Soud též poučil žalobce o tom, že nemá za prokázané, že došlo k zabezpečení místa světelnou šipkou v obou směrech jízdy tak, jak žalobce tvrdil, a že pokud není prokázán rozsah opravy, má to vliv i na posouzení důvodnosti souvisejícího nákladu na zabezpečení místa opravy. Soud upozornil na to, že nebudou-li tyto skutečnosti prokázány, povede to k zamítnutí žaloby. Žalobce poté uvedl, že další důkazy, kterými by mohl svá skutková tvrzení doložit, nemá.

19. Z dalších provedených důkazů (osvědčení o registraci žalobce k DPH, nedatované interní sdělení žalobce na č. l. 52, přehledová tabulka žalobce na č. l. 52 p. v., oznámení škodné události – povinné ručení [číslo] potvrzení o účasti na dopravní nehodě, sdělení výše pojistného plnění ze dne [datum], náčrt místa nehody vyhotovený žalobcem, tabulka označená jako návrhové kategorie čtyř a vícepruhových silnic a dálnic) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.

20. Jiné důkazy nebyly navrhovány ani nevyplynuly z obsahu spisu.

21. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž vozidlo pojištěné pro odpovědnost za újmu z provozu u žalované poškodilo krajní a středové svodidlo na dálnici D35 ve směru od [obec] na [obec]. Žalovaná škodu nahradila v rozsahu odpovídajícím poškození 16 metrů krajního svodidla, 16 metrů středového svodidla a poloviny nákladů na zabezpečení místa opravy světelnou šipkou. Nebylo však prokázáno, že by poškození krajního či středového svodidla bylo v rozsahu tvrzených 28 metrů každé, ani že k zabezpečení místa opravy bylo nutno použít světelnou šipku v rozsahu požadovaném k náhradě žalobcem. K posledně uvedenému je nutno podotknout, že jestliže žalobce nebyl s to vůbec doložit rozsah opravy, byla tím pochopitelně zásadně zpochybněna i důvodnost vynaložení nákladů na činnost, která s opravou souvisí (zabezpečení místa po dobu opravy světelnou šipkou), neboť pokud byla oprava spojená s předmětnou nehodou menší (a tedy dost možná i kratší), logicky by bylo potřebné i zabezpečení v menším rozsahu (resp. po kratší dobu). V každém případě bylo na žalobci, aby tyto skutečnosti prokázal, což se však nestalo.

22. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná byla povinna s ohledem na ustanovení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni [datum], a podle § 2927 odst. 1 o. z. poskytnout pojistné plnění nahrazující žalobci vzniklou škodu. Podle § 2952 o. z. se hradí mj. skutečná škoda. Podle § 2969 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

23. Pokud šlo o úrok z prodlení z částky 25 787,25 Kč, vzal soud v úvahu, že tuto částku žalovaná původně žalobci v roce 2019 nezaplatila s tím, že odráží opotřebení (amortizaci) poškozených svodidel, která byla nahrazena novými, avšak posléze svůj postoj přehodnotila a v červnu 2021 ji doplatila. Lze se domnívat, že tak učinila s ohledem na judikaturu soudů, podle které v případě zařízení typu svodidel nelze náhradu škody snižovat o opotřebení, bylo-li svodidlo před poškozením funkční. Žalované ovšem nic nebránilo tuto částku žalobci uhradit již při skončení šetření v roce 2019, tudíž lze uzavřít, že s její úhradou byla v prodlení, a to až do [datum], kdy ji zaplatila. Zákonný úrok z prodlení z této částky (ve výši 9,75 % ročně) za dobu od [datum] (po uplynutí lhůty 15 dnů běžící od skončení šetření pojistné události dne [datum]) do [datum] byl tedy žalobcem požadován důvodně. Soud jej žalobci v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přiznal, a to v kapitalizované výši, která z uvedené částky za uvedenou dobu činila celkem 4 980,29 Kč. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl (výrok I.).

24. Žalobce přes poučení ze strany soudu neprokázal rozsah poškození krajního ani středového svodidla, neprokázal, že by rozsah poškození přesahoval žalovanou akceptovaných a nahrazených 16 metrů v obou případech, ani neprokázal, že by poškození krajního svodidla bylo vůbec opraveno. Neprokázal ani rozsah skutečně provedeného (a opravou související s předmětnou nehodou vyvolaného) zabezpečení místa opravy světelnou šipkou. Soud proto uzavřel, že žalobce neprokázal, že mu vznikla jím tvrzená škoda převyšující, co mu již žalovaná zaplatila.

25. Vzhledem k tomu soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v rozsahu, v němž se žalobce domáhal doplacení nákladů na opravu svodidel včetně doplacení nákladů na zabezpečení místa opravy světelnou šipkou (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal ji v plné výši žalované, která měla ve věci úspěch ve zcela převážné části a neúspěch pouze v poměrně nepatrné části.

27. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 31 363,20 Kč a sestává z následujících položek: a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 4 020 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 6 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum], účast při ústních jednání dne [datum], [datum] a [datum]; b) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 6 úkonů; c) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 5 443,20 Kč.

28. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).

29. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.