33 C 168/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 23 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 26 855,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Po právní moci výroku I. tohoto rozsudku se žalované vrací část zálohy na náklady důkazu ve výši 3 428 Kč.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 23 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tak, že uzavřel se žalovanou dne [datum] pod [číslo] smlouvu o životním pojištění s úrazovým připojištěním, že byl dle smlouvy pojistníkem i pojištěným, že dne [datum] utrpěl při výkonu zaměstnání úraz spočívající v přetržení šlachy dlouhé hlavy bicepsu levé ruky, že byl přijat na chirurgické oddělení nemocnice v [obec] a že dne [datum] bylo zranění řešeno operací. Úraz popsal žalobce tak, že při skládání odřezaných větví z valníku se mu podvrtla noha, zavrávoral, více zabral paží a tak došlo k prasknutí svalu. Šlo o větve o hmotnosti do několika kilogramů, délce asi 1 m z keřů jalovec čínský a borovice kleč. Úraz byl zaměstnavatelem ([anonymizována dvě slova] České republiky) uznán jako pracovní v rámci výkonu služby. Léčba žalobce byla ukončena [datum]. Žalobce dne [datum] nahlásil žalované pojistnou událost, žalovaná však sdělila, že úraz nesplňuje definici úrazu ve smyslu pojistných podmínek; na svém stanovisku setrvala i přes předžalobní výzvu k plnění. Žalobce poukázal na to, že o úraz ve smyslu pojistných podmínek šlo, neboť ke zranění došlo v důsledku působení síly nezávisle na jeho vůli, úraz nastal v době trvání pojištění a žalobci vzniklo tělesné poškození. Pokud šlo o výši pojistného plnění, ta byla vypočtena tak, že doba léčení činila 84 dnů (od [datum] do [datum]), což přesahovalo maximální rozsah denního odškodného podle oceňovacích tabulek žalované – 77 dnů, pojistné plnění tedy bylo žalobcem vypočteno jako 77 krát 300 Kč smluvené denní sazby, což činí 23 100 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznala. Za nesporné označila, že byla uzavřena žalobcem specifikovaná pojistná smlouva se sjednaným denním odškodným pro případ úrazu, a nezpochybnila ani délku a průběh žalobcova léčení, namítala však, že skládání větví z valníku bylo činností závislou na vůli žalobce a vědomou manipulací s břemenem. Podle žalované bylo tvrzení žalobce, že před přetržením šlachy došlo k podvrtnutí nohy, nepravdivé. Zranění žalobce tedy bylo podle ní způsobeno přetížením při opakované manipulaci s větvemi, případně nadměrným přepětím, případně nastalo v důsledku poškození degenerativními změnami. Poukázala na podle jejího mínění obdobný případ řešený Městským soudem v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 28 Co 12/2018, kde došlo k poškození menisku pojištěného zátěží kolenního kloubu a právo na pojistné plnění mu nevzniklo.

3. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení stran, tedy že uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] na životní pojištění, které zahrnovalo též úrazové připojištění s denním odškodným ve výši 300 Kč (za předpokladu trvání léčení alespoň 10 dnů); podle smlouvy bylo pojištění sjednáno od [datum] do dosažení věku 85 let žalobcem a součástí smlouvy byly též [anonymizováno] pojistné podmínky pro pojištění osob [anonymizováno] a [anonymizováno] tabulka I (zjištěno z uvedené smlouvy).

4. Žalobce utrpěl dne [datum] při skládání větví v rámci výkonu zaměstnání zranění levé paže, posléze diagnostikované jako přetržení úponu bicepsu levé paže. V tomto rozsahu žalovaná skutkový děj tvrzený žalobcem nezpochybňovala. Z hlediska posouzení věci bylo stěžejní, jakým konkrétním mechanismem k tomuto poškození zdraví žalobce došlo. Žalobce k tomu ve své účastnické výpovědi uvedl, že k úrazu došlo tak, že v prostorách věznice vyvezl traktor s valníkem, na který předtím odsouzení naložili odřezané větve, do prostoru, kde měl být valník vysypán, a že při vysypávání větví začal větve z valníku tahat, smýkla se mu noha, více zatáhl a ucítil rupnutí v levém rameni. Uvedl, že byl při tahání větve zapřený, po povrchu se mu začala smýkat levá noha, začal se mu zvrtávat kotník, proto instinktivně více zabral za větev, aby si uvolnil nohu. Šlo o nekontrolovaný pohyb. Větve měly průměr maximálně do 4 cm, k úrazu došlo při tahání několikáté větve, nikoli první. K výpovědi žalobce soud dodává, že se jevila jako věrohodná a přesvědčivá, bez vnitřních rozporů. K této otázce soud dále provedl důkaz záznamem o úrazu ze dne [datum], v němž bylo uvedeno, že„ při skládání odřezaných větví z valníku zatáhl za větev a ucítil bolest v oblasti bicepsu levé horní končetiny“; dále v něm bylo uvedeno, že úrazu byl přítomen odsouzený [příjmení] [příjmení], který to podpisem na záznamu potvrdil. K této otázce soud dále provedl důkaz znaleckým posudkem vypracovaným [celé jméno znalce] dne [datum] pod [číslo]; znalec uzavřel, že ke zranění žalobce (odtržení šlachy dlouhé hlavy dvouhlavého svalu levé paže) mohlo dojít tak, jak žalobce popsal. Dále znalec uvedl, že před zraněním neměl žalobce potíže s pohybovým aparátem, ani konkrétně s levým ramenem. Znalec neshledal žádné vážné degenerativní změny, sval i šlacha byly před úrazem zdravé.

5. S ohledem na to soud učinil dílčí skutkový závěr, že k ději, při němž byl žalobce zraněn, došlo tak, jak žalobce v žalobě i své účastnické výpovědi popsal. Ke zranění nedošlo v důsledku nějaké degenerativní změny organismu žalobce. Za irelevantní pokládal soud, že ve zdravotnické dokumentaci nebylo zmiňováno podvrtnutí nohy, neboť žalobce netvrdil, že by jeho noha (resp. kotník) byla úrazem zraněna, pouze tvrdil, že v důsledku smeknutí či zvrtnutí v daném okamžiku instinktivně více zatáhl za větev. Skutečnost, že smeknutí či zvrtnutí nohy nebylo zmíněno v záznamu o úrazu, neznamená, že k němu nemohlo dojít; popis úrazového děje v záznamu o úrazu byl stručný, ale z toho neplyne, že by mechanismus zranění nemohl být takový, jak jej popsal žalobce v rámci tohoto řízení. Soud tedy vyšel primárně z popisu děje samotným žalobcem, nicméně ostatní k tomu provedené důkazy žalobcův popis děje nijak nezpochybnily.

6. Žalobce byl hospitalizován na chirurgickém oddělení nemocnice v [obec] od [datum] 15.28 hod. do [datum] pro výše uvedené zranění, v rámci toho se podrobil dne [datum] operačnímu zákroku (zjištěno z propouštěcí zprávy ze dne [datum]). Celkově léčení žalobce trvalo od [datum] do [datum] (zjištěno ze zprávy ošetřujícího lékaře MUDr. [příjmení] ze dne [datum]; jak je uvedeno výše, žalovaná délku a průběh léčení žalobce nerozporovala).

7. Žalobci byla uznána škoda na zdraví jako služební úraz (zjištěno z rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum]) a byla mu přiznána náhrada škody na zdraví způsobené služebním úrazem, za ztrátu na služebním příjmu a bolestné, ve výši celkem 12 812 Kč (zjištěno z rozhodnutí ředitele [stát. instituce] ze dne [datum]).

8. Žalobce úraz nahlásil žalované dne [datum], přičemž uvedl, mj. že ke vzniku úrazu došlo tak, že při zvedání zátěže v zaměstnání se mu zvrtla noha, zavrávoral, více zabral a cítil prasknutí v levé paži (zjištěno z oznámení pojistné události [číslo]). Žalovaná sdělila žalobci dopisem ze dne [datum], že ukončila šetření s tím, že nárok na pojistné plnění žalobci nevznikl, neboť nešlo o úraz dle pojistných podmínek (zjištěno z uvedeného dopisu).

9. Žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k plnění výzvou ze dne [datum], přičemž požadoval plnění nejpozději do 14 dnů poté (zjištěno z uvedené výzvy a souvisejících e-mailů z téhož dne). Žalovaná i poté plnit odmítla (zjištěno z dopisu ze dne [datum]).

10. Podle článku 17 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění osob PO0418 bylo sjednáno, že„ úraz znamená neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno tělesné poškození nebo smrt“ (zjištěno z uvedených pojistných podmínek – str. 23 souboru pojistných podmínek).

11. Podle položky 198 Oceňovací tabulky I byla stanovena maximální doba pro výpočet denního odškodného pro případ přetržení či odtržení šlachy dlouhé hlavy dvouhlavého svalu pažního léčeného operativně na 77 dnů (zjištěno z uvedené Oceňovací tabulky I). Jak vyplývá z výše uvedeného, celková doba léčení žalobce (od [datum] do [datum]) přesahovala 77 dnů, soud proto vzal za základ právního posouzení dobu 77 dnů dle Oceňovací tabulky I.

12. Z důkazních návrhů učiněných žalobcem nebyl proveden důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] (narozeného 1988), neboť po provedení důkazů týkajících se úrazového děje pokládal jeho výslech již za nadbytečný; žalobcem tvrzený skutkový děj pokládá soud za prokázaný i bez výslechu tohoto svědka.

13. Z dalších provedených důkazů (modelace pojištění, informace pro zprostředkovatele, výpis z obchodního rejstříku ohledně žalované, pojistka k pojistné smlouvě) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.

14. Jiné důkazy soud neprovedl, neboť nebyly navrhovány ani nevyplynuly z obsahu spisu.

15. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že žalobce utrpěl dne [datum] při skládání větví v rámci výkonu zaměstnání zranění úponu bicepsu levé paže v důsledku náhlého nekontrolovaného pohybu, při kterém náhle a neočekávaně zapůsobila vlastní tělesná síla žalobce. Ke zranění nedošlo v důsledku nějakých degenerativních změn ramene či paže žalobce, ani nešlo o případ, kdy by žalobce vědomě přepínal své síly manipulací s mimořádně těžkými břemeny. Zranění bylo operativně řešeno a žalobce se léčil až do [datum]. Mezi stranami bylo sjednáno úrazové pojištění s plněním denního odškodného ve výši 300 Kč, a to maximálně za 77 dnů (při tomto typu zranění). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 23 100 Kč před podáním žaloby.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

17. Podle § 2798 odst. 1 o. z., není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření.

18. Mezi stranami bylo sjednáno pojištění, které zahrnovalo i pojištění pro případ úrazu. Ke zranění žalobce došlo v době trvání tohoto pojištění. Za předpokladu, že k tomuto zranění došlo úrazem, jak byl mezi stranami pojistné smlouvy definován, tedy žalobci vzniklo právo na denní odškodné za 77 dnů po 300 Kč, jak žalobce uváděl.

19. Stěžejní otázkou právního posouzení bylo, zda předmětný skutkový děj naplnil sjednanou definici úrazu. Soud dospěl k závěru, že ano. Náhlý, nekontrolovaný pohyb žalobce, konkrétně ztráta rovnováhy či zavrávorání vedoucí k instinktivnímu, nechtěnému silnějšímu zatažení za větev a z toho pramenícímu přetržení úponu svalu, představuje podle mínění soudu právě neočekávané a náhlé působení vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, jak bylo uvedeno v pojistných podmínkách. Z ničeho nevyplynulo, že by si žalobce chtěl toto zranění přivodit vědomě a svou vlastní vůlí. Pokud šlo o žalovanou namítaný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2018, č. j. 28 Co 12/2018-57, v něm šlo o případ skutkově odlišných okolností, z čehož také vyplynul jiný právní závěr než v nynější věci. V žalovanou namítaném případu došlo k poškození menisku poškozeného při běhu na běžeckém pásu, během něhož pocítil v koleni lupnutí a následnou bolest. Nešlo o prudký nevyvážený či nekoordinovaný pohyb (např. v důsledku uklouznutí či zakopnutí) či o působení vnějších sil (např. srážkou či přimáčknutím). V nynějším případě však, dle skutkových závěrů soudu, právě o takový žalobcem nekontrolovaný a nekoordinovaný náhlý pohyb šlo. Šlo zároveň o pohyb nezávislý na jeho vůli, neboť nelze směšovat to, že vykonával vědomě a volně určitou činnost (skládání větví), s tím, že při tom nechtěně ztratil rovnováhu a tím paži momentálně přetížil. V projednávaném případě šlo o přetížení nanejvýš v právě řečeném smyslu, nikoli však v tom smyslu, že by žalobce vykonával vědomě nějakou mimořádně zatěžující činnost, která by vedla ke zranění (pro ilustraci lze uvést, že o posledně uvedený případ může jít např. tehdy, pokud někdo při cvičení vědomě vzpírá zvlášť velkou váhu, jeho tělo takovou zátěž nevydrží a určitý sval či šlacha praskne).

20. S ohledem na vyložené důvody shledal soud žalobu opodstatněnou a v plném rozsahu jí vyhověl.

21. Pro úplnost soud dodává, že jelikož shledal žalobu důvodnou na základě sjednaného standardního úrazového připojištění, nebylo nutno zabývat se posouzením věci pro případ, že by bylo sjednáno úrazové pojištění ve variantě označené„ ÚRAZ PLUS“ (lišící se dle pojistných podmínek v podstatě širším vymezením, co se rozumí úrazem), čímž žalobce v žalobě podpůrně argumentoval. Lze ovšem podotknout, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by taková varianta pojištění byla mezi stranami sjednána.

22. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne [datum], plnit tedy měla, za předpokladu správného posouzení otázky vzniku nároku, nejpozději do [datum] a počínaje následujícím dnem byla s plněním v prodlení. Jelikož se však žalobce domáhal úroku z prodlení až za dobu od [datum], soud jeho návrh nepřekročil.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobci.

24. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 26 855,40 Kč a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši 1 155 Kč; b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 2 060 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 9 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba, replika ze dne [datum], účast při ústním jednání dne [datum], vyjádření a důkazní návrhy ze dne [datum], účast při ústním jednání dne [datum], účast při ústním jednání dne [datum] a účast při ústním jednání dne [datum]; c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 9 úkonů; d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 4 460,40 Kč.

25. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

26. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

27. Jelikož ve věci samé bylo rozhodnuto, aniž by byla žalovanou složená záloha na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč spotřebována v plné výši, rozhodl soud o jejím vrácení v nespotřebované části, a to s tím, že bude vrácena, až rozhodnutí ve věci samé nabude právní moci, a tedy bude jisté, že další dokazování již nebude prováděno. Náklady na provedení znaleckého dokazování činily 6 572 Kč, částka zbývající k vrácení žalované proto činí 3 428 Kč (výrok III.).