33 C 169/2022
č. j. 33 C 169/2022-35
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 8 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně a náhradě nákladů řízení ve výši 600 Kč. Soud uznal, že žalovaná byla policií oprávněně převezena do protialkoholní záchytné stanice kvůli prokázané přítomnosti alkoholu, a proto je povinená uhradit náklady na dopravu. Rozsudek byl vydán podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, který stanoví povinnost uhradit náklady spojené s dopravou při přestupku proti občanskému soužití. Soud uložil žalované povinnost zaplatit i soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, protože žalobkyně byla od něj osvobozena.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 592 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z uvedené částky za dobu od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení v době vydání rozsudku bylo peněžité plnění nepřevyšující na jistině 10 000 Kč, proto proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné a podle § 157 odst. 4 o. s. ř. se v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.
3. Předmětem řízení bylo zaplacení 592 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Návrh žalobkyně odůvodnila tak, že žalovaná byla dne datum vzhledem k přestupku proti občanskému soužití převezena služebním vozidlem žalobkyně do Protialkoholní záchytné stanice v obec v souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o specifických zdravotních službách“). Vzhledem k tomu, že u žalované byla prokázána přítomnost alkoholu, vznikla tím žalované povinnost uhradit žalobkyni náklady spojené s dopravou žalované do záchytné stanice ve výši 592 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě před podáním žaloby, avšak bezvýsledně.
4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalovaná byla dne datum policií dopravena do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice v obec, přičemž vykazovala jednoznačné známky vlivu alkoholu (prokázáno záznamem policie a záznamem uvedené stanice). Žalobkyně vynaložila náklady spojené s dopravou žalované do protialkoholní záchytné stanice ve výši celkem 592 Kč (prokázáno vyúčtováním nákladů za dopravu a technickým průkazem). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum (prokázáno uvedenou výzvou a kopií doručenky).
5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, a uzavřel, že žalovaná byla policií oprávněně převezena do protialkoholní záchytné stanice, přičemž jelikož se prokázala přítomnost alkoholu, byla povinna uhradit žalobkyni náklady na dopravu do záchytné stanice.
6. Soud proto shledal žalobou uplatněný nárok důvodným a žalobě v celém rozsahu vyhověl.
7. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobkyni.
9. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 600 Kč a sestává z paušální náhrady hotových výdajů účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, žaloba).
10. Soud rozhodl o zaplacení soudního poplatku, a to tak, že žalované uložil povinnost jej zaplatit, neboť podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), se od poplatku osvobozuje mj. Česká republika. Podle ustanovení § 2 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V tomto řízení jde o případ, kdy žalobkyně je dle shora citovaného ustanovení osvobozena od soudního poplatku, přičemž šlo o osvobození osobní. Vzhledem k vyhovění žalobě a jelikož se zároveň nejedná o případ, kdy by žalovaná byla od soudního poplatku také osvobozena, poplatková povinnost přechází na žalovanou. Soudní poplatek byl stanoven podle položky 1 bod 1 písm. a) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebníku soudních poplatků) ve výši 1 000 Kč.
11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.