33 C 172/2025
č. j. 33 C 172/2025-136
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Městská část Praha 8 sídlem Zenklova 1/35, 180 00 Praha 8 o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 5. 5. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 123 807 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 123 807 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení, částky 43 928,16 Kč, úroku ve výši 78,08 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do 22. 5. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 23. 5. 2024 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 31. 1. 2024 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , že na základě uvedené smlouvy byly žalovanému téhož dne poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, že v souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 78,08 % ročně a že celkovou částku úvěru, úroku a úhrady ve výši 1 013 Kč měsíčně za pojištění schopnosti splácet se žalovaný zavázal uhradit ve 36 měsíčních splátkách po 8 270 Kč. Dále uvedla, že žalovaný splátky řádně a včas nehradil; žalobkyni neuhradil nic. V důsledku toho došlo k zesplatnění celého úvěru. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Na základě argumentace opatrovnice žalovaného vzala posléze žalobkyně žalobu zčásti zpět, přičemž argumentovala, že v rozsahu povinnosti žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení není nárok vůči němu v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyni nebyl stav žalovaného v době uzavírání smlouvy znám a v té době byl plně svéprávný; peněžní prostředky byly vyplaceny na bankovní účet vedený na jeho jméno.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím své opatrovnice tak, že dne 31. 10. 2022 bylo zahájeno řízení o úpravě jeho svéprávnosti a rozsudkem ze dne 26. 9. 2024 byla omezena svéprávnost žalovaného tak, že není schopen samostatně nakládat s finančními prostředky přesahujícími výši přiznaného invalidního důchodu, a to z důvodu závažného duševního omezení – paranoidní schizofrenie. Žalovaný je důvěřivý, snadno zneužitelný, nedokáže finančně plánovat a obsahu a důsledkům smluvních závazků v řádu desítek až stovek tisíc korun nerozumí. Je možné, že se na uzavření smlouvy o úvěru podílel, a to pod nátlakem své matky a za asistence osoby jménem , jméno FO, coby zprostředkovatelky. Podepsal nějaké papíry a předal oběma ženám fotografii svého občanského průkazu, kdy měl ale za to, že dluh bude splácet jeho matka. Sám s prostředky nijak nenakládal. Zneužití žalovaného k tomuto účelu je předmětem šetření , právnická osoba, . Posléze uvedl, že ke zneužití matkou došlo ve vztahu k jinému úvěru, než je předmětem tohoto řízení, nicméně vlivem toho získala třetí osoba (paní , jméno FO, , resp. , jméno FO, ) jeho osobní údaje a doklady, které použila ke zřízení bankovního účtu č. , č. účtu, a získání finančních prostředků ve svůj prospěch. Za této situace je namístě žalobu zamítnout i v rozsahu požadavku na vydání bezdůvodného obohacení.
3. Na základě částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení zastaveno co do částky 23 807 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 807 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení, částky 43 928,16 Kč, úroku ve výši 78,08 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do 22. 5. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 23. 5. 2024 do zaplacení usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 10. 2025, č. j. 33 C 172/2025-95. Předmětem řízení tak zůstala částka 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení.
4. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení stran a posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ke stavu žalovaného.
5. Ohledně žalovaného byl dne 26. 10. 2022 učiněn Psychiatrickou nemocnicí Bohnice podnět k zahájení řízení o úpravě svéprávnosti s ohledem na to, že je v nemocnici hospitalizován od 21. 9. 2022, šlo o jeho čtvrtý pobyt v ní; podnět byl činěn se souhlasem primáře s ohledem na to, že není pro duševní onemocnění schopen starat se o své finanční a sociální záležitosti a že nemá náhled na své onemocnění, chování, nadužívání návykových látek a potřebu léčby (zjištěno z podnětu k zahájení řízení o úpravě svéprávnosti ze dne 26. 10. 2022). Řízení bylo zahájeno dne 25. 11. 2022 (zjištěno z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 11. 2022, č. j. 50 Nc 561/2022-8).
6. Podle zprávy Centra duševního zdraví pro Prahu 8 je žalovaný osobou trpící schizofrenií, který spolupracuje s Centrem duševního zdraví pro Prahu 8 od června 2022 ve vztahu k užívání medikace, hledání vhodného zaměstnání, nakládání s financemi a bydlení. Jde o osobu schopnou samostatně jednat v běžných záležitostech, avšak nedohlédající rizikovost různých situací; neumí hospodařit s penězi, je extrémně náchylný nechat se přesvědčit k podpisu nevýhodných smluv či ujednání. (vše zjištěno ze zprávy Centra duševního zdraví pro Prahu 8 ze dne 11. 9. 2024)
7. Svéprávnost žalovaného byla omezena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 9. 2024, č. j. 50 Nc 561/2022-71, tak, že žalovaný není schopen samostatně nakládat s finančními prostředky ve výši přesahující výši přiznaného invalidního důchodu měsíčně. Dle odůvodnění uvedený soud zjistil ze znaleckého posudku, že žalovaný trpí trvalou duševní poruchou – paranoidní schizofrenií a že tato porucha v závislosti na působení léčby může mít vliv na rozeznávací a ovládací schopnosti žalovaného a schopnost právně jednat. Dále dle odůvodnění uvedený soud zjistil ze zhlédnutí a sdělení žalovaného, že ten žije od roku 2022 v chráněném bydlení, příjem má z invalidního důchodu ve výši 9 300 Kč měsíčně, dochází na depotní injekce a užívá medikaci. Uvedený soud uzavřel, že žalovaný trpí nikoli jen přechodnou duševní poruchou, která má vliv na jeho schopnost samostatně právně jednat a je snadno zneužitelný i ze strany příbuzných. Jeho porucha je chronická, výraznější změny stavu nelze očekávat. (vše zjištěno z uvedeného rozsudku) Odvolání proti rozsudku bylo odmítnuto (zjištěno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2025, č. j. 16 Co 532/2024-108). Opatrovnicí žalovaného je Městská část Praha 8 (zjištěno též z listiny o jmenování opatrovníka).
8. Soud k tomu jako dílčí skutkový závěr uvádí, že z těchto důkazů je nepochybné, že žalovaný trpí dlouhodobou či trvalou duševní poruchou, která se projevovala nejpozději již v roce 2022 a poté kontinuálně, tedy i v lednu 2024, kdy měla být uzavřena předmětná úvěrová smlouva (k tomu níže). Byť tedy k formálnímu omezení svéprávnosti žalovaného došlo až později, existoval tento stav již v lednu 2024, přičemž zahrnoval to, že žalovaný není schopen náležitě zhodnotit význam právního jednání v řádu částky 100 000 Kč a je též snadno zneužitelný, což dodává též na věrohodnosti skutkové verzi, že poskytl svou součinnost a své osobní údaje a doklady jiné osobě (matce či na popud matky jiné osobě).Obecně k úvěrům čerpaným v souvislosti s osobou žalovaného.
9. Při podání vysvětlení , právnická osoba, uvedl žalovaný, že zjistil, že proti němu jsou vedeny exekuce (zjevně: soudní řízení o zaplacení – pozn. soudu) společnostmi , právnická osoba, a , právnická osoba, , neboť v minulosti podepsal matce formulář na úvěr od , právnická osoba, na částku 30 000 Kč, kterou matce přeposlal. Dále zjistil, že na jeho jméno byl dne 18. 1. 2024 sjednán účet u , právnická osoba, a dne 21. 1. 2024 čerpán úvěr od , právnická osoba, na 250 000 Kč. Uvedený účet nikdy neužíval, neměl k němu přístup a částku 250 000 Kč neobdržel. Při podepisování dokumentů asi na úvěr v částce 30 000 Kč byla přítomna , jméno FO, . Neví přesně, co podepsal. Neví, jestli na něj někdo sjednal ještě další úvěry. K úvěru od žalobkyně neuvedl nic konkrétního. (vše zjištěno z úředního záznamu sepsaného , právnická osoba, dne 8. 4. 2025)
10. Při podání vysvětlení , právnická osoba, uvedla matka žalovaného , jméno FO, , že zná několik let , jméno FO, , asi rozenou , jméno FO, , která asi bydlela a snad pracovala v , Anonymizováno, v hotelu , Anonymizováno, a zařídila paní , jméno FO, řadu drobných půjček od různých společností. , jméno FO, se dostala do dluhové spirály, takže jí paní , jméno FO, navrhla, že si může vzít půjčku na žalovaného, který s tím souhlasil; šlo o částku 30 000 Kč od , právnická osoba, , kterou jí žalovaný přeposlal. Ona z toho nic nesplatila, je v dluhové pasti. Na schůzkách s paní , jméno FO, žalovaný možná podepsal i nějaké formuláře ohledně , právnická osoba, . , jméno FO, nechtěla pro žalovaného úvěr ve výši 250 000 Kč, ani takovou částku neobdržela. , jméno FO, měla kopie dokladů její i žalovaného. K úvěru od žalobkyně paní , jméno FO, nic konkrétního neuvedla. (vše zjištěno z úředního záznamu sepsaného , právnická osoba, dne 4. 6. 2025)
11. Žalovaný uvedl v jednání s opatrovnicí konaném dne 4. 8. 2025, že měl dvě půjčky, od , právnická osoba, a , právnická osoba, , že dne 31. 1. 2024 obdržel na účet částku 30 000 Kč od , právnická osoba, , kterou obratem poskytl matce, neboť to po něm chtěla; za tím účelem podepisoval nějaké dokumenty, přičemž vedle jeho matky u toho figurovala též paní , jméno FO, . Fotografii svého občanského průkazu pořídil na žádost matky. Jeho úmyslem bylo pomoci matce a nezletilému bratrovi, kteří dlužili na nájemném a neměli kam jít. Na bankovní účet nemá přístup. (vše zjištěno ze záznamu z uvedeného jednání)
12. Policejní orgán odložil věc podezření z přečinu úvěrového podvodu a poškození cizích práv, kterého se měla dopustit , jméno FO, , z důvodu neúčelnosti trestního stíhání (zjištěno z usnesení policejního orgánu ze dne 2. 10. 2025, č. j. KRPA-114951-36/TČ-2025-001315). Policejní orgán v usnesení mj. uvedl zjištění, že , jméno FO, bydlela v hotelu , Anonymizováno, v letech 2023 a 2024 (včetně ledna 2024); v jejím vozidle byla zajištěna mj. platební karta na jméno , Jméno žalovaného, a písemnosti k účtu; jmenovaná vylákala ze žalovaného kopii dokladů a listiny s podpisem, s nimiž následně založila účet u , právnická osoba, , uvedla smyšlené údaje o zaměstnavateli a příjmech žalovaného a peníze použila pro svou potřebu.
13. Soud k tomu jako dílčí skutkový závěr uvádí, že z těchto důkazů vyplývá, že dle vyjádření žalovaného i jeho matky , jméno FO, si nejsou vědomi konkrétního sjednávání úvěru se žalobkyní a že paní , jméno FO, měla ze sjednávání úvěru od , právnická osoba, k dispozici osobní údaje a doklady žalovaného a dále u ní byla nalezena mj. platební karta na jeho jméno.Ke sjednání předmětné úvěrové smlouvy.
14. Shora uvedené skutečnosti týkající se zdravotního stavu žalovaného a dalších úvěrů jsou významné i pro zhodnocení provedených důkazů vztahujících se k samotnému sjednání předmětného úvěru a zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Ze shodných tvrzení stran lze pokládat za nesporné přinejmenším to, že žalovaný se na sjednávání úvěrů obecně podílel určitou součinností a poskytnutím osobních údajů a dokladů.
15. Soud provedl k důkazu listiny předložené ke sjednávání smlouvy žalobkyní. Z nich zjistil, že v listině označené jako smlouva o úvěru vystupovala žalobkyně jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient s tím, že předmětem byl úvěr v částce 100 000 Kč; podpis smlouvy za žalovaného měl být učiněn v , adresa, tak, že byl do textu zadán číselný kód „2190915174“; kdo a jak kód do smlouvy zadal, z listiny nelze rozpoznat (zjištěno z listiny označené jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru“). Zcela obdobným způsobem měla být učiněna prohlášení klienta se smlouvou související (zjištěno z listiny označené jako „Prohlášení klienta“) a prohlášení o příjmech a výdajích (zjištěno z listiny označené jako „Hodnocení klienta“) a ke smlouvě ujednáno jednak pojištění schopnosti úvěr splácet (zjištěno z listin označených jako „Příloha č. , hodnota, k Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru“ a „Přihláška do pojištění“), jednak dodatek modifikující text smlouvy (zjištěno z listiny označené jako „Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “). Ze všech v tomto odstavci uvedených listin plyne, že měly být za žalovaného ‚podepsány‘ 31. 1. 2024 v 8.18 hod., v odstupu v řádu vteřin.
16. Soud k procesu uzavírání smlouvy provedl k důkazu též další žalobkyní předložené listiny, označené jako „Základní informace o klientovi“, „Důkaz o odeslání 1 Kč“, „Zaslaná SMS (informace o vyplacení)“ a „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“, nicméně dospěl k závěru, že z nich lze dovodit pouze to, že proces sjednávání úvěru proběhl distančně (což ostatně i žalobkyně tvrdila), nicméně jinak z neplynou žádné další relevantní poznatky, které by měly vliv na posouzení věci. Žalobkyně měla k dispozici fotografie občanského průkazu žalovaného (zjištěno z těchto fotografií), což ovšem dokládá pouze to, že byla v nějakém kontaktu se žalovaným nebo osobou, která měla k dispozici průkaz žalovaného, nikoli o nějakém konkrétním projevu vůle.
17. V souvislosti se sjednáváním úvěru měla žalobkyně k dispozici listinu označenou jako „Potvrzení o příjmu“ (kterou soud provedl k důkazu), z níž mělo plynout, že žalovaný je zaměstnán od prosince 2022 v hotelu , Anonymizováno, v , Anonymizováno, provozovaném , jméno FO, a že tam dosahuje čistého měsíčního příjmu 23 616 Kč, a dále listiny označené jako „Výplatní páska za období 11/2023“ a „Výplatní páska za období 12/2023“ (které soud rovněž provedl k důkazu), z nichž mělo vyplývat dosahování čisté mzdy žalovaným u , jméno FO, v řádu cca 24 tisíc korun měsíčně ze zaměstnání v rozsahu plného fondu pracovní doby. Tyto listiny hodnotila Policie České republiky jako smyšlené (k tomu viz výše zmíněné usnesení policejního orgánu ze dne 2. 10. 2025). Soud k tomu učinil dotaz na , jméno FO, , přičemž z jeho sdělení (které provedl k důkazu) soud zjistil, že jmenovaný žalovaného nikdy nezaměstnával, ani si není vědom toho, že by žalovaný někdy byl ubytován v hotelu , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . To ostatně koresponduje se zdravotním stavem žalovaného (k němu viz výše), který zcela zjevně nevykonával (a nebyl schopen vykonávat) v období od prosince 2022 do ledna 2024 plnohodnotně zaměstnání v hotelu v , Anonymizováno, .
18. Soud tyto skutečnosti neklade k tíži žalobkyně, neboť z ničeho nevyplynulo, že by o tom věděla, nicméně významně to posiluje věrohodnost shora shrnutých sdělení žalovaného i jeho matky o tom, že byly jeho údaje a kopie občanského průkazu zneužity jinou osobou ke sjednání úvěru od žalobkyně. Distanční způsob sjednávání úvěru, kdy jediným způsobem projevení vůle má být zadání číselného kódu, takové počínání ostatně výrazně usnadňuje.
19. Soud k tomu jako dílčí skutkový závěr uvádí, že z provedených důkazů vyplývá, že ke sjednání úvěru se žalobkyní byly použity osobní údaje a kopie dokladu žalovaného a že žalovaný k tomu poskytl určitou součinnost (ať již matce, nebo , jméno FO, , nebo jiné osobě). Z toho však neplyne, že by právě žalovaný projevil relevantní vůli se žalobkyní sjednat předmětný úvěr. Z provedených důkazů nelze učinit jednoznačný závěr, zda to byl právě žalovaný, kdo do smluvních dokumentů zadal číselný kód, nebo zda jej zadala jiná osoba, která měla od žalovaného jeho součinnost a osobní údaje a kopii průkazu. Nicméně v obou případech chybí skutečná vůle žalovaného sjednat, s porozuměním toho, co činí, smlouvu o úvěru se žalobkyní. Formální úkon zadání nějakého kódu nemusí automaticky znamenat projev vůle dané osoby – zde žalovaného, a to i pokud jej skutečně učinil či poskytl jiné osobě součinnost k tomu, aby takový úkon vykonala jiná osoba jeho jménem. Soud proto dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že žalovaný neprojevil vůli, tím spíše ne takovou, která by byla založena na porozumění situaci a následkům takového jednání, se žalobkyní předmětnou smlouvu o úvěru sjednat.K úvěruschopnosti žalovaného.
20. S ohledem na shora učiněný závěr nemá pro věc význam se samostatně zabývat zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto pouze stručně shrnuje, že žalobkyně měla k dispozici údaje o žalovaném z registru SOLUS a z Nebankovního registru klientských informací (zjištěno z výpisů z těchto registrů); žádné konkrétní závěry ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného z těchto údajů ovšem nevyplývají. Dále měla žalobkyně k dispozici informaci o odchozí platbě z účtu žalovaného ve výši 30 000 Kč dne 29. 1. 2024 (zjištěno z potvrzení o odchozí úhradě), z níž dle názoru soudu vyplývá pouze to, že účet č. , č. účtu, byl veden na jméno žalovaného (k tomuto účtu podrobněji níže). Žalobkyně si provedla interní hodnocení žalovaného (zjištěno ze shora uvedené listiny označené jako „Hodnocení klienta“), nicméně z toho nevyplývá, že by se skutečně zabývala nějakými reálnými poměry a životními náklady žalovaného namísto čistě formálního přístupu. Soud tedy neměl za prokázané, že by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a měla k dispozici podklady pro závěr, že nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti dluh splatit ve smyslu § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně s ohledem na shora učiněné skutkové závěry, které již samy o sobě vedou k tomu, že mezi stranami nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, bylo nadbytečné žalobkyni v tomto směru vyzývat k označení dalších důkazů.K poskytnutí prostředků a nakládání s nimi.
21. Žalobkyně zaslala bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, dne 31. 1. 2024 částku 100 000 Kč (zjištěno z listiny označené jako „Doklad o vyplacení úvěru“ a shodně též z výpisu z účtu č. , č. účtu, o této platbě).
22. Žalovaný žalobkyni z předmětné částky nic nevrátil (o tom mezi stranami nebylo sporu).
23. Účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného, účet byl založen dne 19. 1. 2024, žalovaný byl jedinou osobou s dispozičními právy (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 29. 10. 2025). K tomu soud podotýká, že tím ovšem není vyloučeno, aby s prostředky na účtu nakládal ten, kdo měl k dispozici příslušné přístupové údaje anebo platební kartu (k tomu viz výše uvedené usnesení policejního orgánu ze dne 2. 10. 2025).
24. K nakládání s prostředky na účtu č. , č. účtu, soud vyžádal a k důkazu provedl výpis z účtu za celou dobu jeho používání. Z něho zjistil, že účet byl zřízen 19. 1. 2024, přičemž v době do 30. 1. 2024 na něj byly načerpány prostředky od , právnická osoba, ve výši 250 000 Kč a vyčerpány z něj prostředky ve výši celkem 290 000 Kč. Dne 31. 1. 2024 na něj přišla částka 100 000 Kč od žalobkyně a do 5. 2. 2024 bylo vyčerpáno dalších 89 000 Kč. Již k tomuto dni tedy vznikl záporný stav ve výši cca 29 000 Kč. Další transakce na účtu pak představují řetěz plateb uskutečněných zcela převážně pomocí platebních karet na jméno žalovaného (mj. karty s koncovým čtyřčíslím 3386, která byla dle viz výše uvedeného usnesení policejního orgánu ze dne 2. 10. 2025 nalezena u paní , jméno FO, ), přičemž příjmy na účet naopak představují čerpání dalších půjček (, právnická osoba, , , právnická osoba, ); konečný zůstatek účtu i po čerpání kontokorentu je záporný: 1 500 Kč. Transakce hrazené platebními kartami se vyskytují poměrně často na čerpacích stanicích mimo , adresa, ), v hotelu , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a v dalších místech často mimo Prahu. Žalovaný přitom není ani držitelem řidičského oprávnění či řidičského průkazu ČR (zjištěno z vyžádaného sdělení Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 1. 12. 2025). Soud neprováděl pátrání po účelu každé jednotlivé platby, neboť to je věcí spíše případného šetření v trestním řízení, nicméně shora uvedená zjištění v jejich vzájemné souvislosti podle mínění soudu činí věrohodným tvrzení žalovaného, že s prostředky převedenými na účet žalobkyní on sám reálně nijak nenakládal a nebyly použity v jeho prospěch. Tím je opodstatněn dílčí skutkový závěr, že majetek žalovaného se ve skutečnosti nezvýšil, ani se jeho dluhy (které zřejmě před lednem 2024 ani žádné neměl) nesnížily; nelze tak u něho hovořit o jakémkoli obohacení. Obecně může platit, že se určitá osoba obohatí již jen tím, že na její bankovní účet jsou převedeny nějaké prostředky, lhostejno jak s nimi posléze naloží. Nicméně v projednávané věci jsou okolnosti zcela specifické: účet vedený na jméno žalovaného sloužil podle shora uvedených zjištění v podstatě jen jako nástroj pro obohacení jiné osoby. Jedinou výjimku by mohlo představovat čerpání částky 30 000 Kč od , právnická osoba, , o které i žalovaný uvedl, že ji čerpal vědomě za účelem pomoci matce, nicméně ta není předmětem řízení (a nadto byla zřejmě čerpána jinak, neboť na účtu č. , č. účtu, žádná příchozí platba ve výši 30 000 Kč od , právnická osoba, nefiguruje).K dalším okolnostem.
25. Žalobkyně je evidována v registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru (zjištěno z listiny označené jako „Úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu“).
26. Soud provedl k důkazu listinu označenou jako „Oznámení o schválení úvěru“ ze dne 1. 2. 2024, listiny označené jako „Výzva k zaplacení“ ze dne 25. 3. 2024 a 22. 4. 2024 a listinu označenou jako „Oznámení“ (o zesplatnění úvěru) ze dne 28. 4. 2024, nicméně neučinil z nich žádná pro věc relevantní další skutková zjištění; zda a jakým způsobem byly tyto listiny žalovanému doručeny, nebylo doloženo, nicméně soud to nepokládat za významné pro posouzení věci, a proto se tím dále nezabýval.
27. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení prostřednictvím své právní zástupkyně (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 11. 10. 2024 a podacího archu z téhož dne).
28. Opatrovnice žalovaného učinila podnět k prošetření týkající se předmětného úvěru (zjištěno z podnětu ze dne 21. 11. 2025), přičemž policejní orgán vyzval žalobkyni k poskytnutí doplňujících informací (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, ze dne 13. 1. 2026).
29. Z dalších provedených důkazů (listina označená jako „Předsmluvní formulář“ na č. l. 24 až 27 spisu, kopie obálky vrácené zásilky na č. l. 31 spisu, listina označená jako „Karta klienta“ na č. l. 33 spisu, listina označená jako „Splátkový kalendář“ na č. l. 36 spisu, soubor informací o pojištění schopnosti splácet úvěr na č. l. 37 až 40 spisu, potvrzení o provedené lustraci v informačním systému základních registrů na č. l. 49 až 50 spisu, sdělení , právnická osoba, ze dne 30. 10. 2025 na č. l. 103 spisu) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění nad rámec výše uvedených neučinil.
30. Soud neprovedl k důkazu žalobkyní předloženou listinu na č. l. 8 spisu, neboť šlo o vysvětlení žalobkyně ohledně způsobu uzavírání úvěru, a tedy o součást tvrzení žalobkyně.
31. Soud neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz výslechem žalovaného a blíže nespecifikovaných pracovníků Centra duševního zdraví pro , adresa, , neboť měl za to, že skutkový stav byl objasněn v míře potřebné pro rozhodnutí soudu i bez těchto dalších důkazních prostředků.
32. Žádné další relevantní důkazy nebyly navrženy, ani z obsahu spisu nevyplynuly.
33. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že žalovaný trpí dlouhodobou či trvalou duševní poruchou, která se projevovala nejpozději již v roce 2022 a poté i v lednu 2024, že žalovaný není (a v uvedené době nebyl) schopen náležitě zhodnotit význam právního jednání v řádu částky 100 000 Kč a je snadno zneužitelný, že ke sjednání úvěru se žalobkyní byly použity osobní údaje a kopie dokladu žalovaného, že žalovaný k tomu poskytl určitou součinnost, avšak neprojevil vůli, která by byla založena na porozumění situaci a následkům takového jednání, se žalobkyní předmětnou smlouvu o úvěru sjednat, že žalovaný se o prostředky poskytnuté žalobkyní neobohatil a ani částku jim odpovídající nemá ve své dispozici a že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby.
34. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Předně, jelikož soud uzavřel, že žalovaný neprojevil vůli sjednat smlouvu o úvěru (ani jakoukoli jinou) se žalobkyní, nevznikl mezi stranami žádný smluvní závazek. Nicméně i kdyby hypoteticky soud dovodil, že žalovaný takovou vůli projevil, šlo by o jednání neplatné podle § 581 věty druhé o. z., podle níž neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Vzhledem k částce úvěru ve výši 100 000 Kč, která výrazně převyšuje rozsah, v němž je žalovaný schopen samostatně jednat (a to i omezení jeho svéprávnosti rozhodnutím soudu), nebyl schopen takovou smlouvu platně uzavřít. Žalobkyně ostatně v průběhu řízení, po částečném zpětvzetí žaloby, již ani nijak výrazně neprosazovala závěr o platnosti předmětné smlouvy a soustředila se spíše na otázku zaplacení jistiny ve výši 100 000 Kč z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
35. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
36. Podle § 2993 věty první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
37. Jelikož soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že žalovanému žádný majetkový prospěch z částky převedené na účet vedený na jeho jméno vzhledem ke specifickým okolnostem věci nevznikl, uzavřel, že žalovaný se na úkor žalobkyně neobohatil. Žalobkyně sice plnila, avšak nikoli ve prospěch žalovaného. V podstatě lze říci, že plnění bylo od žalobkyně vylákáno, avšak nikoli žalovaným a nikoli v jeho prospěch, byť k tomu byl použit bankovní účet vedený na jeho jméno. Žalobou uplatněný nárok tak není po právu ani jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
38. Soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl včetně požadovaného příslušenství.
39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.