33 C 215/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 065 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 065 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 765 Kč za dobu od 25. 6. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 6. 10. 2025 domáhala zaplacení částky ve výši 10 065 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 765 Kč za dobu od 25. 6. 2025 do zaplacení, a to z titulu příspěvku placeného provozovatelem tuzemského vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , který byl v době od 5. 12. 2024 do 19. 3. 2025, tj. 105 dnů, evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný byl ohledně něho evidován jako provozovatel a zároveň k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně na základě toho uplatnila nárok na příspěvek podle § 45 odst. 2 až 4 uvedeného zákona vypočtený jako součin počtu dní a denní sazby, konkrétně 105 dnů krát 93 Kč, tedy 9 765 Kč, a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 45 odst. 2 uvedeného zákona ve výši 300 Kč dle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Jako vlastník výše uvedeného vozidla byl v celém období od 5. 12. 2024 do 19. 3. 2025 veden žalovaný (prokázáno informací z registru silničních vozidel). K vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti (žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak). Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného, aby zaplatil příspěvek do garančního fondu (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 4. 2025, informací pošty o doručování zásilky a upomínkou). Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 3. 9. 2025, podacím archem a informací pošty o sledování zásilky).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, tedy povinnosti mít ohledně tuzemského vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti, a dále paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně prokázala, že žalovaného k zaplacení příspěvku vyzvala podle § 46 uvedeného zákona ve lhůtě dle § 47 uvedeného zákona. Výše příspěvku byla vypočtena v souladu se zákonem a vyhláškou č. 69/2024 Sb. na celkem 9 765 Kč, výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí podle § 6 uvedené vyhlášky 300 Kč. Jelikož žalovaný coby provozovatel specifikovaného vozidla neměl ve výše uvedeném období k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přičemž z toho vyplývající příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, nezaplatil, vznikl žalobkyni nárok uplatněný žalobou v plné výši.

7. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl včetně požadovaného příslušenství.

8. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobkyni.

10. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 2 252 Kč a sestává z následujících položek:a) soudní poplatek ve výši 800 Kč;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 300 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba;c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony;d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 252 Kč.

11. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.