33 C 250/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 729 790 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 729 790 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 729 790 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 41 817,60 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 729 790 Kč s úrokem z prodlení, jak je specifikován ve výroku I. Svůj návrh odůvodnil tak, že uzavřel dne [datum] se žalovanou pojistnou smlouvu, kterou pojistil nemovitost na adrese [adresa], že uvedenou nemovitost postavil sám a výlučně za své prostředky, že v pojistné smlouvě byl pojistníkem i pojištěným, že dne [datum] došlo k pojistné události – zničení předmětné nemovitosti požárem a že žalovaná vyplatila pojistné plnění tak, že žalobci uhradila 1 058 284 Kč, [jméno] [příjmení] (dnes [příjmení]) 364 895 Kč a [jméno] [celé jméno žalobce] 364 895 Kč. Podle žalobce tím žalovaná pochybila, neboť sice oba posledně jmenovaní byli v době pojistné události spoluvlastníky pozemků parc. č. st. [číslo], na němž se nacházela pojištěná rozestavěná stavba, a parc. [číslo] každý s podílem o velikosti 1/6, přičemž žalobce byl spoluvlastníkem uvedených pozemků s podílem o velikosti 2/3, avšak žalovaná měla i tak plnit výlučně žalobci. Důvodem je, že žalobce byl jediným pojistníkem a pojištěným i jedinou osobou, která měla obdržet pojistné plnění, pojistné hradil on sám a pojištěnou věcí byla pouze stavba garáže a skladu. [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] nebyli pojistníky, pojištěnými ani oprávněnými osobami. Byl to výlučně žalobce, kdo do budované stavby investoval finanční prostředky. [ulice] povolení bylo vydáno rovněž pouze na osobu žalobce, a to v době, kdy spoluvlastníci nemovitosti byli nezletilí. Proto bylo dohodnuto s jejich prarodiči (rodiči zemřelé manželky žalobce), kteří je měli v péči, že stavba, kterou žalobce na pozemku postaví, bude výlučně jeho. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení toho, co vyplatila jmenovaným v celkové částce 729 790 Kč k jeho rukám, žalovaná to však neučinila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Podle ní nebylo sporu, že strany uzavřely pojistnou smlouvu pro pojištění rodinného domu na adrese [adresa], že [datum] došlo k požáru nemovitosti a že žalovaná plnila, jak tvrdil žalobce. Namítla však, že budovaná stavba byla součástí pozemku parc. č. st. [číslo], přičemž s ohledem na spoluvlastnické podíly (které tvrdila shodně jako žalobce) postupovala správně, když žalobci vyplatila tomu odpovídající podíl na pojistném plnění.

3. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení stran, že požárem byla zasažena nedokončená stavba určená k podnikání stavěná na pozemku parc. č. st. [číslo]; stavba mohla marginálně zasahovat i na pozemek zahrady parc. [číslo] vše v katastrálním území Jesenice u Prahy, obec Jesenice. Uvedená stavba byla požárem zcela zničena. V době pojistné události byl žalobce vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 2/3 na obou uvedených pozemcích. Vlastníky spoluvlastnických podílů o velikosti 1/6 byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce]. Později se [jméno] [příjmení] stala vlastníkem 1/3 podílu na obou pozemcích. Dnes je výlučným vlastníkem obou uvedených pozemků. V sousedství shořelého objektu se nachází rodinný dům, který byl kdysi ve společném jmění manželů žalobce a jeho dnes již zemřelé manželky, v současné době je jeho výlučným vlastníkem [jméno] [příjmení]; tento dům požárem zasažen nebyl. Žalovaná vyplatila žalobci pojistné plnění v částce 1 058 284 Kč žalobci, v částce 364 895 Kč [jméno] [příjmení] a v částce 364 895 Kč [jméno] [celé jméno žalobce], jak bylo uvedeno v žalobě.

4. Soud dále vycházel ze sdělení žalobce k dotazu soudu, že neexistovala dohoda mezi žalobcem a spoluvlastníky pozemků týkající se sjednání pojištění, případně výplaty pojistného plnění.

5. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.

6. Strany uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] v níž byl žalobce uveden jako (jediný) pojistník a v níž bylo uvedeno, že pojištěný je shodný s pojistníkem. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Předmětem pojištění byl trvale obývaný rodinný dům na adrese [adresa], ve variantě„ Komfort“, s pojistnou částkou 3 500 000 Kč (vše zjištěno z uvedené pojistné smlouvy; mezi stranami nebylo sporu, že byla v tomto znění uzavřena). Podle žalobce adresa v pojistné smlouvě uvedená je adresa rodinného domu patřícího dnes paní [příjmení], nezasaženého požárem.

7. V dotazníku pro stanovení minimální pojistné hodnoty k uvedené pojistné smlouvě bylo uvedeno, že provedení rodinného domu je běžné a že má sklep, přízemí a podkroví o celkové ploše 180 m2. V části„ Orientační výpočet minimální pojistné hodnoty vedlejších budov (ostatních objektů)“ nebylo uvedeno nic, ani jinde v dotazníku nebylo uvedeno, že by se kalkulovalo s jakýmikoli vedlejšími objekty. Varianta pojištění„ Komfort“ zahrnovala mj. požár, výbuch, různá další živelná nebezpečí, krádež, vandalismus, přepětí a podpětí, havárii rozvodů apod. (vše zjištěno z uvedeného dotazníku).

8. Nebylo prokázáno, a to i přes poučení žalobce soudem podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., že by se pojistná smlouva podle svého obsahu vztahovala na stavbu zasaženou požárem, neboť ta zjevně nebyla rodinným domem, který byl v pojistné smlouvě popsán, a v pojistné smlouvě nebylo uvedeno nic o tom, že by předmětná stavba (později shořelá) byla např. pojištěným vedlejším objektem.

9. Nebylo prokázáno, a to i přes poučení žalobce soudem podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., že by byly dány nějaké skutkové okolnosti, pro něž by požárem zasažená stavba nebyla součástí pozemku, na němž byla stavěna. S právním hodnocením argumentů, které k tomu uvedl žalovaný, se soud vypořádá níže.

10. Žalovaná sdělila žalobci k výši pojistného plnění oznámením ze dne [datum], že po odečtení spoluúčasti a již vyplacené zálohy a odečtení dlužného pojistného činí doplatek pojistného plnění 1 789 368 Kč, který bude vyplacen žalobci v částce 1 058 284 Kč, [jméno] [příjmení] v částce 364 895 Kč a [jméno] [celé jméno žalobce] v částce 364 895 Kč (zjištěno z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum]).

11. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 729 790 Kč před podáním žaloby výzvou datovanou [datum] a doručenou [datum] (zjištěno z uvedené výzvy a doručenky datové zprávy). Žalovaná toto plnění odmítla (zjištěno ze sdělení ze dne [datum]).

12. Z dalších provedených důkazů (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalované, protokol o jednání před Okresním soudem Praha-západ ze dne 11. 1. 2022 ve věci sp. zn. 4 C 116/2020) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.

13. Soud neprovedl žalobcem navrhovaný důkaz spisem Okresního soudu Praha-západ v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a z tohoto spisu účastnickou výpovědí a písemnými vyjádřeními [jméno] [příjmení] k tomu, že předmětem pojištění byla stavba, která byla zasažena požárem, a že nedošlo ke škodě na dalších objektech v okolí. [příjmení] [jméno] [příjmení] zjevně nebyla osobou, která pojištění sjednávala a pojistnou smlouvu uzavírala (tou byl i dle svého vlastního tvrzení pouze žalobce), přičemž obsah pojistné smlouvy byl soudem zjištěn z jejího písemného znění, bylo by zcela nadbytečné [jméno] [příjmení] vyslýchat k tomu, co bylo předmětem pojištění podle této smlouvy. Zda byly požárem zasaženy jiné objekty než rozestavěná stavba na pozemku parc. č. st. [číslo], nebo ne, není pro posouzení věci rozhodující.

14. Soud neprovedl žalobcem navrhovaný důkaz výslechem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které měly jako bývalé pracovnice stavebního úřadu v [obec] vypovídat k tomu, že stavba byla deklarována jako stavba výlučně vlastněná žalobcem a že se stavbou souhlasili nezletilí spoluvlastníci pozemku, na kterém byla stavěna. I kdyby tomu tak bylo, bylo by to z níže uvedených důvodů pro věc nepodstatné. Výslech těchto osob by tedy byl nadbytečný.

15. Soud neprovedl žalobcem navrhovaný důkaz spisem stavebního úřadu k otázce, kdo byl stavebníkem a jak byla otázka vyřešena se spoluvlastníky. I bez ohledu na vágnost tohoto důkazního návrhu by takový důkaz byl nadbytečný, neboť i kdyby bylo prokázáno, že stavebníkem byl z veřejnoprávního hlediska pouze žalobce, nemělo by to význam pro posouzení projednávané věci z důvodů vyložených níže.

16. Soud neposkytl žalobci požadovanou lhůtu pro případné další důkazní návrhy s ohledem na to, že věc má být zásadně projednána a rozhodnuta při jediném jednání, přičemž soud žalobce na možnou potřebu doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů mj. k výše uvedeným konkrétním otázkám upozornil písemně předem, a to přípisem doručeným zástupci žalobce [datum], tedy měsíc před ústním jednáním. Žalobce měl dostatek času taková doplňující tvrzení a důkazní návrhy se svým právním zástupcem připravit a projednat, aby mohly být při jednání po poučení ze strany soudu předneseny.

17. Jiné důkazy nebyly navrhovány ani nevyplynuly z obsahu spisu.

18. Soud se nezabýval tím, zda žalobce skutečně předmětnou shořelou stavbu stavěl výlučně za své finanční prostředky, jak tvrdil, neboť z níže vyložených důvodů by to samo o sobě nemělo na posouzení věci vliv.

19. Zjištěný skutkový stav lze shrnout tak, že strany uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu, z níž však nevyplývá, že by se vztahovala na stavbu na pozemku parc. č. st. [číslo] posléze zasaženou požárem. Uvedená stavba byla požárem dne [datum] zničena. Žalovaná poskytla pojistné plnění žalobci a dalším spoluvlastníkům pozemku parc. č. st. [číslo] dle jejich tehdejších spoluvlastnických podílů.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

21. Podle § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

22. S ohledem na to, že z pojistné smlouvy, uzavřené v souladu s citovaným zákonným ustanovením písemně, neplyne, že by se vztahovala na stavbu na pozemku parc. č. st. [číslo] (případně na tento pozemek), soud dospěl k závěru, že nenastala nahodilá událost krytá pojištěním sjednaným v této smlouvě. Již jen na tomto základě byla žaloba nedůvodná. Soud nehodnotil, co vedlo žalovanou, aby za těchto okolností pojistné plnění poskytla. Zabýval se nicméně i tím, zda pro případ, že by na pojistné plnění právo vzniklo, žalobce mohl případně nárokovat pojistné plnění sám, ať již jako údajný výlučný vlastník stavby, nebo proto, že byl v pojistné smlouvě jediným pojistníkem a pojištěným.

23. Podle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

24. V projednávané věci nebylo zjištěno nic, co by vedlo k právnímu závěru, že předmětná rozestavěná stavba na pozemku parc. č. st. [číslo] nebyla součástí uvedeného pozemku. Žalobce k tomu argumentoval tím, že uzavřel dohodu s prarodiči nezletilých spoluvlastníků pozemku, že na pozemku postaví objekt, který bude výlučně jeho, dále tím, že všechny finanční prostředky na stavbu od počátku vynaložil pouze on, a dále tím, že to byl on, kdo uzavřel předmětnou pojistnou smlouvu.

25. Soud má za to, že i kdyby všechna tato tvrzení odpovídala skutečnosti, nebylo by to důvodem pro závěr, že stavba nebyla součástí pozemku. Pokud se žalobce dohodl se spoluvlastníky pozemku (či jejich zástupci), že stavba má být pouze jeho, bylo nezbytné učinit tomu odpovídající právní jednání (např. zřídit právo stavby apod.). Jinak se uplatní zcela jasný princip vyjádřený i v § 1084 odst. 1 o. z., že stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku, v tomto případě tedy podílovým spoluvlastníkům pozemku včetně žalobce, avšak nikoli jen jemu. Za určitých okolností se ten, kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, může domáhat převodu pozemku, resp. jeho přikázání do vlastnictví zřizovatele stavby (§ 1086 o. z.). Nicméně to je zde zcela irelevantní, neboť taková změna vlastníka nenastává automaticky, nýbrž teprve v důsledku právního jednání či rozhodnutí soudu, a v nynějším řízení nebylo ani nikým tvrzeno, ani z ničeho nevyplynulo, že by k takovému právnímu jednání či rozhodnutí soudu došlo.

26. Z předmětné stavby nemohlo učinit samostatnou věc v právním smyslu jen to, že by ji zřídil výlučným nákladem žalobce. K řešení takových situací slouží různé právní instituty (např. již zmíněné právo stavby, případně postup dle § 1084 až 1086 o. z.), nicméně žádný z nich zde není přiléhavý, neboť nedošlo k žádnému právnímu jednání či rozhodnutí soudu, které tyto instituty předjímají. Případné finanční vypořádání investice do pozemku nebylo předmětem tohoto řízení.

27. Pro posouzení občanskoprávní povahy stavby a vlastnického práva k ní je nerozhodné, zda byl žalobce jejím jediným stavebníkem ve smyslu veřejnoprávních předpisů. Stejně tak je nepodstatné, zda ohledně ní jen on sám uzavřel pojistnou smlouvou, a to již jen s ohledem na skutečnost, že lze sjednat pojištění i cizí hodnoty pojistného zájmu. Osoba pojistníka tedy sama o sobě nevypovídá o osobě vlastníka pojištěné věci.

28. Soud proto dospěl k závěru, že i kdyby se sjednané pojištění na předmětnou stavbu vztahovalo, šlo o stavbu, která byla součástí pozemku parc. č. st. [číslo] ve spoluvlastnictví žalobce a dalších osob, nikoli o předmět výlučného vlastnictví žalobce.

29. Žalobce konečně argumentoval, že pojistné plnění náleželo jen jemu proto, že byl dle pojistné smlouvy jediným pojistníkem a pojištěným a pojistné hradil on sám.

30. Soud má za to, že kdo hradí pojistné, je pro posouzení nároků z pojištění nerozhodné. K argumentu, že žalobce byl jediným pojistníkem a pojištěným je nutno poukázat na to, že předmětné pojištění bylo svým charakterem pojištěním škodovým. Pro ně platí ustanovení § 2811 o. z., dle něhož při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. Jestliže žalobce nebyl výlučným vlastníkem předmětné stavby, nelze hovořit o tom, že by zničení stavby požárem představovalo ve stejném rozsahu úbytek právě jeho majetku. Žalobce byl požárem majetkově dotčen nanejvýš v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Kdyby mu bylo plněno více, tak by se v důsledku požáru efektivně obohatil, což je v rozporu s principem škodového pojištění.

31. Lze dodat, že je možno si obecně představit dohodu spoluvlastníků, podle níž v případě zničení společné věci pojistnou událostí bude pojistné plnění inkasovat pouze jeden z nich, a to i v rozsahu, v němž takto došlo k úbytku majetku ostatních spoluvlastníků. Taková dohoda by se svým charakterem do určité míry podobala pojištění cizí hodnoty pojistného zájmu (podle § 2767 o. z., nepřesně označenému jako pojištění cizího pojistného nebezpečí) a stejně jako pro takové pojištění by pro ni byl nezbytný souhlas daný s vědomím, že druzí spoluvlastníci pojistné plnění nebudou inkasovat. Nicméně mezi spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo] žádná taková dohoda učiněna nebyla.

32. Soud tedy uzavřel, že i kdyby se předmětná pojistná smlouva na stavbu zničenou požárem vztahovala, žalobci nevzniklo právo inkasovat pojistné plnění v rozsahu převyšujícím jeho podíl na věci. To pak představuje další, samostatný důvod pro zamítnutí žaloby.

33. Ze všech vyložených důvodů shledal soud žalobu neopodstatněnou, a proto ji v celém rozsahu zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované.

35. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 41 817,60 Kč a sestává z následujících položek: a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 11 220 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při ústním jednání dne [datum]; b) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 3 úkony; c) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 7 257,60 Kč.

36. Soud žalované nepřiznal požadovanou náhradu nákladů za cestovné a cestou promeškaný čas advokáta, který žalovanou zastupoval, neboť žalovaná má sídlo v [obec], jednání soudu probíhalo rovněž v [obec] a není pochyb o tom, že v [obec] působí řada advokátů, kteří by žalovanou mohli zastupovat. Bylo samozřejmě plným právem žalované zvolit si právní pomoc advokáta sídlícího mimo [část Prahy] v takovém případě nejsou náklady spojené s cestou advokáta z [obec] do [obec] a zpět potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení.

37. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.