33 C 261/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu újmy na zdraví

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 700 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 700 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, dále částku 8 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 200 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a dále částku 17 545 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 545 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 250 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 250 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, dále zaplacení částky 43 907 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 907 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, dále zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 200 Kč za dobu od [datum] do [datum] a dále zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 545 Kč za dobu od [datum] do [datum].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 1 770 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek za žalobu ve výši 7 072 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení peněžité náhrady újmy na zdraví. Po změně žaloby připuštěné usnesením ze dne 25. 10. 2021, č. j. 33 C 261/2021-38, šlo konkrétně o zaplacení částky 250 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, částky 743 907 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 740 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a z částky 3 907 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, částky 8 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od podání žaloby (tj. od [datum]) do zaplacení a částky 17 545 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení.

2. Svůj návrh odůvodnila tak, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž se vozidlo, v němž jela jako spolujezdec, střetlo s nákladním vozidlem tovární značky Iveco, které z důvodu technické závady vybočilo ze svého jízdního pruhu a narazilo do vozidla, v němž byla žalobkyně. Při nehodě utrpěla zranění žalobkyně i její nynější manžel [jméno] [příjmení]. Zranění žalobkyně bylo oproti manželovi lehčí, utrpěla tržnou ránu na hlavě, která si vyžádala sešití; nehoda se jí ovšem stala coby těhotné tři měsíce před plánovaným termínem porodu, což u ní vyvolalo obavy o očekávaného potomka a nutnost pozorování na gynekologicko-porodnickém oddělení. Pan Zolman utrpěl oproti ní těžší zranění, měl těžce zraněnou kyčel a zůstal hospitalizován ještě v době porodu. Vzhledem k tomu jí nemohl být ani v době porodu, ani bezprostředně po něm psychickou oporou ani se podílet na péči o dítě. I po svém návratu z nemocnice zůstal omezen ve svých aktivitách, jeho noha byla zjizvená a kulhal. U žalobkyně se v důsledku prožitých útrap rozvinula posttraumatická stresová porucha, která představuje přetrvávající ztížení společenského uplatnění. Projevuje se mj. poruchou přizpůsobení, depresemi, stavy lítosti, nespavosti, úzkostmi, horším soustředěním, horším snášením stresu a ztrátou zájmu o různé aktivity. Žalobkyně byla nucena vyhledat psychiatrickou péči.

3. Na základě toho žalobkyně požadovala zaplatit částku 743 907 Kč na náhradě za ztížení společenského uplatnění vypočtenou dle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví vzaté občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu na vědomí pod sp. zn. Cpjn 14/2014 (dále jen„ metodika“), dále částku 7 200 Kč jako náhradu nákladů léčení (psychiatrické pomoci MUDr. [příjmení]), dále částku 1 000 Kč vynaloženou na lékařskou zprávu pro účely řízení, dále částku 17 545 Kč vynaloženou na znalecký posudek prof. MUDr. [příjmení] hodnotící rozsah ztížení společenského uplatnění a dále částku 250 000 Kč (všechny uvedené částky s úrokem z prodlení, jak je specifikován výše). Pokud šlo o posledně uvedenou částku 250 000 Kč, v žalobě žalobkyně uvedla, že na náhradu její další nemajetkové újmy jí žalovaná vyplatila částku 50 000 Kč, a proto se domáhá úhrady zbývající části 250 000 Kč do celkové částky 300 000 Kč, na kterou si další nemajetkovou újmu ohodnotila. Následně upřesnila (zejména v podání ze dne [datum] a při ústním jednání soudu dne [datum]), že nárok na zaplacení částky 250 000 Kč odvozuje z toho, že byla nucena se vyrovnávat se zraněním pana [příjmení] (vystavení pohledu na jeho zranění i pozdější vyrovnávání se s jeho vzniklými zdravotními omezeními a následky); soud proto při posuzování nároku na zaplacení částky 250 000 Kč vycházel z takto konkretizovaného skutkového vymezení. Žalovaná požadované částky žalobkyni neuhradila ani přes předžalobní výzvu k úhradě ze dne [datum].

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznala. Za nesporné označila, že došlo k popsané nehodě, že ji způsobilo vozidlo tovární značky Iveco pojištěné u žalované a že při nehodě utrpěl pan [příjmení] závažné zranění a žalobkyně tržnou ránu na obočí. Uvedla, že žalobkyni uhradila bolestné ve výši 4 426 Kč a náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč. Zdůraznila, že při posuzování nároku žalobkyně je zapotřebí oddělovat újmu, kterou při nehodě utrpěla žalobkyně sama, od újmy, která jí mohla vzniknout v souvislosti se zraněním jejího partnera pana [příjmení]. Žalobkyně sama utrpěla pouze lehké poranění, po krátké době se vrátila do zaměstnání a dítě se jí narodilo zdravé. Okolnosti dopravní nehody, hospitalizace z důvodu pozorování žalobkyně, nepřítomnost otce u porodu a další žalobkyní uváděné skutečnosti byly odškodněny vyplacením částky 50 000 Kč; další nárok v tomto směru žalobkyni nevznikl. Hodnocení ztížení společenského uplatnění částkou 743 907 Kč označila za významně nadhodnocené. Namítla, že psychické obtíže žalobkyně vznikly primárně v souvislosti s tím, že při nehodě byl zraněn pan [příjmení], přičemž žalobkyně může požadovat náhradu za ztížení svého společenského uplatnění pouze v rozsahu, v jakém vzniklo v souvislosti s jejím zraněním, ne se zraněním pana [příjmení]. Dále namítla, že žaloba byla podána předčasně, neboť žalobkyně uplatnila požadavek na zaplacení částek 250 000 Kč a 740 000 Kč vůči žalované teprve dne [datum], přičemž v době podání žaloby dosud neuplynula tříměsíční lhůta k šetření škodní události.

5. Soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Mezi stranami bylo nesporné, že dne [datum] došlo k žalobkyní popisované dopravní nehodě způsobené vozidlem, ohledně něhož bylo pojištění odpovědnosti za újmu z provozu sjednáno u žalované; dále že při nehodě byla zraněna žalobkyně i pan [příjmení] s tím, že pan [příjmení] byl zraněn závažně a jeho zranění si vyžádalo hospitalizaci; dále že žalobkyně byla po nehodě hospitalizována na pozorování na gynekologicko-porodnickém oddělení; dále že žalobkyně porodila dne [datum] syna [jméno], přičemž jeho otec pan [příjmení] u porodu v důsledku zranění být nemohl. Mezi stranami bylo dále nesporné, že v důsledku nehody nemohla žalobkyně plnohodnotně oslavit narozeniny pana [příjmení] dne [datum], narozeniny jeho bratra [jméno] [příjmení] dne [datum], Vánoce 2018 a Nový rok 2019 a narození syna [jméno] [příjmení] dne [datum]. Dále bylo nesporné, že žalovaná uhradila žalobkyni na náhradu další nemajetkové újmy částku 50 000 Kč.

7. Žalobkyně byla po předmětné nehodě hospitalizována na gynekologicko-porodnické klinice od 2. 10. do [datum] k pozorování, poté byla propuštěna do domácí péče; stehy po sešití tržné rány obočí jí byly odstraněny [datum] bez komplikací (zjištěno z lékařských zpráv Fakultní nemocnice Královské [část obce] ze dne [datum] a [datum]).

8. Žalobkyně byla posléze v psychiatrické péči MUDr. [jméno] [příjmení] včetně medikamentózní léčby (zjištěno z lékařských zpráv ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]). Podle jmenované lékařky vznikl u žalobkyně po nehodě posttraumatický syndrom (zjištěno z lékařské zprávy ze dne [datum]). Žalobkyně uhradila za péči uvedené lékařky částku 7 200 Kč (zjištěno z pokladního dokladu datovaného [datum]) a za vystavení lékařské zprávy částku 1 000 Kč (zjištěno z pokladního dokladu datovaného [datum]).

9. Podle znaleckého posudku prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., vypracovaného písemně pod [číslo] 2021 dne [datum], pro účely hodnocení ztížení společenského uplatnění žalobkyně dle metodiky znalec shledal, že u žalobkyně vznikla mj. posttraumatická stresová porucha středně těžké až těžké závažnosti; její potíže psychického rázu zasahují do každodenního pracovního i volnočasového života a lze je považovat za ustálené (znalec uvedl ustálení stavu žalobkyně k dubnu 2021). Oblasti (domény dle metodiky), kde dle znalce došlo k narušení, zahrnují soustředění pozornosti, rozhodování, provádění mnohočetných úkolů, zvládání obtíží, používání dopravy, řízení vozidla, složitá mezilidská jednání, společenské, rodinné a intimní vztahy, zaměstnání a výkon volnočasových aktivit; celkový rozsah ztížení znalec ohodnotil na 4,748 % (vše zjištěno z uvedeného posudku). Znalec prof. MUDr. [příjmení] vyúčtoval žalobkyni za vypracování posudku částku 17 545 Kč (zjištěno z faktury č. 2021).

10. Soud ve věci ustanovil k podání znaleckého posudku znalkyni z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví [celé jméno znalkyně], která podala písemný posudek datovaný [datum] a byla též soudem vyslechnuta. Znalkyně shledala, že žalobkyně trpí posttraumatickou stresovou poruchou se středně těžkými příznaky, která vznikla jednoznačně v důsledku předmětné dopravní nehody. U žalobkyně se rozvinula depresivní symptomatologie, protrahovaná depresivní reakce coby podtyp poruchy přizpůsobení. Pokud šlo o příčinu potíží žalobkyně, znalkyně se při svém výslechu výslovně vyjádřila v tom směru, že pravděpodobnost rozvoje posttraumatické stresové poruchy zvyšují určité faktory, mezi něž patří i vidět utrpení nebo devastující zranění osoby na místě nehody, avšak v tomto případě tímto faktorem nebylo, že takovou zraněnou osobou byl konkrétně nynější manžel žalobkyně, nýbrž to, že žalobkyně při nehodě viděla devastující zranění jiné osoby (tedy případně i cizí). Podle znalkyně zhoršení hrozivosti události vede ke zvýšení rizika posttraumatické stresové poruchy. Nelze nijak procentuálně vyjádřit, jaký vliv má to, že zraněným je osoba blízká. Z anamnézy žalobkyně nadto nevyplynulo, že by měla nějaký zvýšený předpoklad k rozvoji poruchy, předchozí léčbu nebo něco podobného. Pokud šlo o narušení oblastí (domén dle metodiky), znalkyně je shledala v soustředění pozornosti, řešení problémů, rozhodování, zvládání obtíží a jiných psychických nároků, používání dopravy, řízení vozidla, složitých mezilidských jednáních, rodinných a intimních vztazích, zaměstnání a výkonu volnočasových aktivit. [příjmení] obtíží podrobně popsala ve svém posudku i srozumitelně a logicky zdůvodnila při svém výslechu; celkový rozsah ztížení znalkyně ohodnotila na 4,355 %; ustálení stavu žalobkyně shledala shodně jako prof. MUDr. [příjmení] k dubnu 2021. Znalkyně uvedla, že v podstatě souhlasí se závěry posudku prof. MUDr. [příjmení], mírnou odchylku v hodnocení stupně obtíží mezi oběma posudky přičetla kolísání intenzity symptomů u žalobkyně v době obou provedených vyšetření (vše zjištěno z uvedeného posudku).

11. Soud na tomto místě jako dílčí skutkový závěr uvádí, že na základě uvedeného posudku MUDr. [celé jméno znalkyně] i s přihlédnutím posudku prof. MUDr. [příjmení] a k lékařským zprávám MUDr. [příjmení] shledal, že posttraumatická stresová porucha u žalobkyně byla způsobena předmětnou nehodou, zejména traumatickým psychickým zážitkem žalobkyně při ní. Žalovaná namítala, že obtíže žalobkyně vznikly primárně v souvislosti s tím, že při nehodě byl zraněn pan [příjmení], nicméně tuto námitku soud s ohledem na výsledky dokazování pokládá za vyvrácenou. Jistěže v rámci celého komplexu faktorů, které na psychiku žalobkyně působily, mohla okolnost, že byl zraněn právě nynější manžel žalobkyně, mít svou roli. Je mimo možnosti současného lidského poznání s naprostou přesností stanovit, jak by se stav žalobkyně býval vyvinul, kdyby byla při nehodě hypoteticky zraněna„ pouze“ cizí osoba. Ze znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalkyně] coby psychiatra ovšem vyplynulo, že faktorem pro rozvoj poruchy je zvýšení hrozivosti prožitku, které spočívá v devastujícím zranění jiného člověka, ne nutně blízké osoby. Rovněž skutečnost, že sama žalobkyně byla při nehodě zraněna relativně lehce, nebyla shledána jako rozhodující z hlediska zkoumání příčinného vztahu. Soud proto po zvážení provedených důkazů dospěl k závěru, že faktická příčinná souvislost nehody a psychických následků žalobkyně byla prokázána.

12. Žalobkyně uplatnila prostřednictvím své právní zástupkyně u žalované nárok na náhradu další nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč a bolestného ve výši 100 000 Kč dopisem ze dne [datum] (zjištěno z uvedeného dopisu; mezi stranami bylo nesporné, že byl žalované doručen). Žalovaná sdělila právní zástupkyni žalobkyně, že poskytne plnění mj. na náhradu nemajetkové újmy žalobkyně ve výši 50 000 Kč dopisem ze dne [datum] (zjištěno z uvedeného dopisu). Posléze žalobkyně uplatnila prostřednictvím své právní zástupkyně u žalované nárok na náhradu další nemajetkové újmy ve výši 250 000 Kč (po zohlednění vyplacených 50 000 Kč) a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 740 000 Kč dopisem ze dne [datum] (zjištěno z uvedeného dopisu; mezi stranami bylo nesporné, že byl žalované doručen). Žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum] tak, že trvá na stanovené výši náhrady další nemajetkové újmy a ve vztahu k náhradě ztížení společenského uplatnění žádá o doložení znaleckého posudku (zjištěno z uvedeného dopisu).

13. Pokud šlo o rozsah zranění pana [příjmení], soud shledal za prokázané, že utrpěl zejména závažné zranění nohy, které lze charakterizovat jako drtivé poranění stehna a zlomeninu stehenní kosti (zjištěno z dopisu žalované žalobkyni ze dne [datum], kde byla tato zranění podrobněji popsána a hodnocena pro účely jeho nároku na bolestné). Mezi stranami nebylo sporu o tom, že jeho zranění bylo závažné, korespondovala s tím i fotografická dokumentace předložená žalobkyní, z níž se jevilo, že muselo jít o poměrně rozsáhlou otevřenou ránu. Nicméně nikoli každé závažné poranění lze charakterizovat jako zvlášť závažné ublížení na zdraví a ze strany žalobkyně nebylo přes poučení podle § 118a o. s. ř. tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by pan [příjmení] utrpěl zvlášť závažné ublížení na zdraví, které by bylo možno podřadit pod hypotézu normy obsažené v § 2959 o. z. Stejně tak nebylo přes uvedené poučení tvrzeno, že by ve věci existovaly nějaké skutkové okolnosti umožňující případnou aplikaci normy obsažené v § 2971 o. z. Žalobkyně k tomu po poučení ze strany soudu uvedla, že soud není vázán právním posouzením ze strany žalobkyně, její skutková tvrzení jsou neměnná a právní posouzení je na soudu; uvedla, že pokud má soud za to, že skutkové okolnosti, které byly tvrzeny, nelze podřadit pod ustanovení § 2959 o. z., pak tvrdí tytéž skutkové okolnosti a navrhuje tytéž důkazy pro oporu svého nároku podle ustanovení § 2958 o. z. Soud tedy vycházel ze skutkových tvrzení a zjištění uváděných výše, přičemž s jejich právním posouzením, ať již dle normy obsažené v § [číslo], či v § 2958 o. z., se vypořádá níže.

14. Z dalších provedených důkazů (listina označená jako uplatnění nároku – povinné ručení, potvrzení o registraci škodné události ze dne [datum]) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.

15. Z důkazních návrhů učiněných žalobkyní nebyl proveden důkaz jejím výslechem jako účastníka řízení k prokázání prožitku při nehodě, následných psychických útrap žalobkyně a rozvinutí jejích psychických obtíží (zejména posttraumatické stresové poruchy), neboť tyto skutečnosti byly dostatečně zjištěny z provedených důkazů, zejména znaleckých posudků, a soud je jimi pokládal za prokázané; výslech žalobkyně by proto byl nadbytečným vršením důkazů k týmž tvrzením.

16. Z důkazních návrhů učiněných žalobkyní nebyl dále proveden důkaz výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který byl navrhován k prokázání zameškání plnohodnotných oslav rodinných příležitostí uvedených výše (v odstavci 6), neboť tato skutková tvrzení byla nesporná a výslech svědků by byl nadbytečný. Žalobkyně dále uvedla, že tito svědci by mohli vypovídat i o intenzitě jí vzniklé újmy, nicméně na základě informací od ní samotné; v tom soud nespatřoval nic, čím by bylo možno přispět k dalšímu objasnění věci, a jejich výslech shledal tedy nadbytečným i v tomto směru.

17. Z důkazních návrhů učiněných žalobkyní nebyl dále proveden důkaz e-mailem znalce prof. MUDr. [příjmení] (neboť byl k důkazu proveden jeho písemně vypracovaný posudek), ani výslechem uvedeného znalce, neboť ve věci byl podán posudek soudem ustanovené znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], která byla též vyslechnuta, a její posudek byl v podstatných směrech souladný s posudkem prof. MUDr. [příjmení] (jak je uvedeno výše); výslech též prof. MUDr. [příjmení] by byl proto pro další objasnění věci již nadbytečný.

18. Další relevantní důkazy nebyly navrhovány ani nevyplynuly z obsahu spisu.

19. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, která byla způsobena provozem vozidla pojištěného na odpovědnost za újmu z provozu u žalované, při této nehodě byla zraněna žalobkyně i její nynější manžel pan [příjmení] (přičemž jeho zranění bylo závažné, avšak nešlo o zranění typu dlouhodobého či trvalého bezvědomí, výrazného ochrnutí těla, trvalého vyřazení z většiny sfér života apod.). V důsledku nehody se u žalobkyně rozvinula posttraumatická stresová porucha omezující žalobkyni do určité míry v soustředění pozornosti, řešení problémů, rozhodování, zvládání obtíží a jiných psychických nároků, používání dopravy, řízení vozidla, mezilidských jednáních a vztazích, zaměstnání a výkonu volnočasových aktivit; míra obtíží byla znalci dle metodiky stanovena na 4,748 % (prof. MUDr. [příjmení]) resp. 4,355 % (MUDr. [celé jméno znalkyně]).

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni [datum], má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

21. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

22. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

23. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

24. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

25. Podle § 2971 o. z., odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

26. Po skutkové stránce bylo zjištěno, že žalobkyni bylo nehodou ze dne [datum] ublíženo na zdraví, přičemž v důsledku toho se u ní rozvinul trvalý následek v podobě posttraumatické stresové poruchy, který soud shledal jako překážku lepší budoucnosti ve smyslu ustanovení § 2958 o. z. S ohledem na to, že nehoda byla způsobena provozem vozidla, ohledně něhož bylo pojištění odpovědnosti z provozu sjednáno u žalované, vzniklo žalobkyni v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními právo, aby se domáhala náhrady přímo vůči žalované. Soud se tedy zabýval tím, jaká peněžitá náhrada (přesněji řečeno zadostiučinění) vyvažuje ztížení společenského uplatnění žalobkyně, resp. je podle zásad slušnosti přiměřená k jejich odčinění. Je zřejmé, že stanovení zadostiučinění není exaktním výpočtem. Soud vzal v úvahu hodnocení provedená podle metodiky oběma znalci; při zohlednění jimi stanoveného procenta omezení, výchozí rámcové částky vzhledem k ustálení zdravotního stavu v roce 2021 (14 244 400 Kč coby 400násobku průměrné měsíční mzdy v roce 2020 ve výši 35 611 Kč) a modifikačního koeficientu + 10 % (žalobkyni bylo v době nehody 36 let) lze uvažovat s referenční částkou podle posudku prof. MUDr. [příjmení] ve výši 744 000 Kč a podle posudku prof. MUDr. [celé jméno znalkyně] ve výši 682 000 Kč. Vzhledem k tomu, že soud neshledal žádné další významné okolnosti, které by měly výši zadostiučinění kladným či záporným směrem zásadně ovlivnit, určil jeho přiměřenou částku odpovídající zásadám slušnosti na 700 000 Kč.

27. S právní argumentací žalované, která poukazovala na rozhodnutí zdejšího soudu ve věci sp. zn. 28 C 165/2019, řešené též Městským soudem v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 70 Co 182/2022, a uváděla, že s ohledem na tam vyslovený právní názor není žaloba žalobkyně v nynějším řízení důvodná v celém rozsahu, ale případně pouze částečně, se soud neztotožnil. Skutkový stav věci, na kterou žalovaná odkazovala, byl odlišný; v něm dle výsledků dokazování zachycených v příslušných rozhodnutích (zejména rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2022, č. j. 70 Co 182/2022-113) tamější žalobkyně byla v psychickém stavu setrvalého truchlení v důsledku ztráty dvou blízkých osob (manžela a dcery), což není stejná situace, jako byla shledána po skutkové stránce v nynějším řízení. S ohledem na to nelze tam vyslovené právní závěry mechanicky přenášet do nynějšího řízení.

28. Je vhodné ještě dodat, že dle konstantní judikatury„ příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou“ (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007, na který navazuje řada pozdějších rozhodnutí obdobného vyznění). V projednávané věci soud shledal prokázaným, že předmětná nehoda byla podstatnou příčinou následku vzniklého u žalobkyně. Zda byl tento následek doplněn či umocněn tím, že při nehodě byl zraněn právě nynější manžel žalobkyně, je pak právně již irelevantní.

29. S ohledem na to shledal soud nárok žalobkyně na odčinění ztížení společenského uplatnění co do částky 700 000 Kč důvodným a žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

30. Dále se soud zabýval nárokem žalobkyně na náhradu její nemajetkové újmy spojené se zraněním pana [příjmení], tedy nároku založeného na tom, že žalobkyně byla nucena se vyrovnávat se zraněním pana [příjmení] a že nemohl být přítomen porodu jejich společného dítěte a být jí při něm a po něm oporou. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jde o nárok, který lze posuzovat podle ustanovení § 2959 o. z. V něm uvedený pojem zvlášť závažného ublížení na zdraví je relativně obecný a je nutno ho vyložit nejen podle jeho samotného textu, ale i podle kontextu a systematiky úpravy odčinění újem v občanském zákoníku. Ustanovení § [číslo] zakládá tam uvedeným osobám právo na náhradu za duševní útrapy vytrpěné v souvislosti se ztrátou někoho blízkého. Tato ztráta může spočívat nejen ve smrti blízké osoby, ale i v jejím uvedení do stavu, který působí blízkým lidem okolo ní smutek, pocity zoufalství a beznaděje či strach v podstatě srovnatelné, jako kdyby došlo k usmrcení. Stavem, který tyto útrapy působí, může být dlouhodobé či trvalé bezvědomí, výrazné ochrnutí těla apod. V obecné rovině zde soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018 (ústavní stížnost proti němu byla zamítnuta nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3449/19), jehož základní myšlenky jsou přiměřeně aplikovatelné i v nynější věci.

31. Soud má za to, že žalobkyně netvrdila (a to i přes poučení dané jí soudem podle § 118a o. s. ř.), že by zranění utrpěná panem [příjmení] naplnila takto vymezený pojem zvlášť závažného ublížení na zdraví. Soud nijak nezpochybňuje ani nezmenšuje obavy, zármutek a neštěstí pociťované žalobkyní v souvislosti se zraněním pana [příjmení], nicméně jeho zranění, i když závažné, nepředstavovalo trvalé vyřazení z většiny sfér života, výrazné ochrnutí apod. Soud nijak nezpochybňuje, že jeho život může být méně kvalitní, než by býval mohl být, kdyby nedošlo k předmětné nehodě, nicméně to není takovým vyřazením ze sfér běžného života, aby útrapy jeho manželky s tím spojené (které byly předmětem tohoto řízení – nárok pana [příjmení] na náhradu za ztížení jeho společenského uplatnění v tomto řízení řešen nebyl) mohly být srovnávány s útrapami při ztrátě blízkého člověka.

32. Soud má za to, že zákonodárce cíleně stanovil určité omezení v rozsahu toho, co má být podle § 2959 o. z. odčiňováno. Zákonodárci nic nebránilo, aby nárok sekundárních obětí na odčinění spojil s jinak vymezeným rozsahem újmy primární oběti, např. s jakýmkoli ublížením na zdraví, avšak takto nepostupoval. Zohlednit je třeba i systematiku zákona, neboť vedle ustanovení § 2959 obsahuje občanský zákoník též § [číslo], který nevyžaduje, aby újma primární oběti měla charakter usmrcení či zvlášť závažného ublížení na zdraví, a v tomto směru tedy možné nároky sekundárních obětí rozšiřuje. Zároveň však vyžaduje, aby přistoupily zvláštní okolnosti při způsobení újmy protiprávním činem, čímž je toto rozšíření na druhé straně vyváženo. I v ustanovení § 2971 o. z. se tedy projevuje vůle zákonodárce stanovit meze pro nárok sekundární oběti na odčinění jejích vlastních duševních útrap. V projednávané věci ani aplikace tohoto posledně uvedeného ustanovení nebyla na místě; žalobkyně přes poučení ze strany soudu netvrdila žádné zvláštní okolnosti, které by naplňovaly hypotézu citované normy.

33. Soud proto uzavřel, že nedošlo k zvlášť závažnému ublížení na zdraví pana [příjmení] ve smyslu § 2959 o. z., a žalobkyni tudíž nevzniklo právo na odčinění duševních útrap coby sekundární oběti.

34. Jelikož soud není vázán právním hodnocením věci žalobcem a žalobkyně sama se domáhala toho, aby soud její tvrzení týkající se odrazu zranění pana [příjmení] v další nemajetkové újmě žalobkyně posoudil případně i podle § 2958 o. z., soud skutkové okolnosti pro úplnost posoudil i v tomto směru.

35. Jak uvedl Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017,„ další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (…). Nepřiměřené rozšíření zbytkové kategorie další nemajetkové újmy by vedlo k vynětí standardních situací z rámce odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a tím k nesystémovému stírání rozdílů mezi jednotlivými druhy nemajetkových újem na zdraví.“ 36. Po skutkové stránce bylo k tomuto nároku žalobkyně tvrzeno (a jako nesporné zjištěno), že v důsledku nehody nebylo možno plnohodnotně oslavit narozeniny pana [příjmení] dne [datum], narozeniny jeho bratra [jméno] [příjmení] dne [datum], Vánoce 2018 a Nový rok 2019 a narození syna [jméno] [příjmení] dne [datum]. Zároveň je ovšem vzhledem k pouze krátké hospitalizaci a relativně lehkému zranění žalobkyně patrné, že důvodem tohoto narušení nebyl zdravotní stav žalobkyně, ale pana [příjmení]. Z tohoto pohledu by tedy případně mohlo jít o jeho další nemajetkovou újmu (pro svá zranění se nemohl takových událostí zúčastnit), přičemž soud nyní nehodnotí, zda a jaký nárok by mu z toho skutečně vznikl. Výklad žalobkyně, že by taková skutečnost zároveň představovala další nemajetkovou újmu u ní samotné (a dovedeno do logických důsledků též u jakékoli další osoby, která na takových událostech či rodinných příležitostech měla participovat), shledává soud jako nepřijatelně široký.

37. Další nemajetkovou újmu samotné žalobkyně (tedy nikoli újmu pana [příjmení] projevující se odrazem i v její sféře) by soud vzhledem ke skutkovým zjištěním mohl spatřovat v zásadě pouze ve zvýšeném stresu žalobkyně coby primární oběti spojeném s tím, že byla v době nehody v pokročilém těhotenství; lze akceptovat z toho vyplývající obavy o zdraví plodu, které se vymykají z běžného vnímání bolesti, byť chápané v širším smyslu. Nicméně soud zároveň dospěl k závěru, že za takto vymezenou další nemajetkovou újmu bylo poskytnuto adekvátní zadostiučinění vyplacením částky ve výši 50 000 Kč.

38. S ohledem na řečené soud neshledal nárok žalobkyně na zaplacení částky 250 000 Kč důvodným, a to ať již ve smyslu náhrady duševních útrap žalobkyně coby sekundární oběti, či případně ve smyslu náhrady další nemajetkové újmy žalobkyně. Žalobu proto v tomto směru zamítl.

39. Soud shledal jako účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 7 200 Kč na psychiatrickou péči MUDr. [příjmení] s ohledem na přetrvávající posttraumatickou stresovou poruchu žalobkyně, ohledně níž lze akceptovat, že vyžadovala odbornou lékařskou pomoc. Proto žalobě vyhověl i v rozsahu náhrady těchto nákladů.

40. Soud tedy žalobě zčásti, ve shora zdůvodněném rozsahu, vyhověl (výrok I.). Pokud šlo o příslušenství, o úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Co se týče počátku prodlení ohledně náhrady za ztížení společenského uplatnění, soud je shledal od uplynutí lhůty dané výzvou ze dne [datum], tedy ode dne [datum]. Žalovaná k tomu namítala, že nemohla být v této době v prodlení, neboť měla právo pojistnou událost šetřit a k tomu potřebovala znalecký posudek prof. MUDr. [příjmení], který jí byl předložen až později. Soud se nicméně v konkrétních okolnostech případu s tímto argumentem neztotožnil. Šetření pojistné události ve smyslu zjištění průběhu nehody, rozsahu utrpěných zranění jednotlivých aktérů atd. proběhlo již dlouho předtím (viz dopis o výplatě plnění ze dne [datum]). Žalovaná neakceptovala samotný základ nároku žalobkyně na odčinění ztížení společenského uplatnění, argumentovala, že není v příčinné souvislosti s nehodou. Za této situace byl obsah posudku prof. MUDr. [příjmení] zjevně irelevantní, neboť bez ohledu na konkrétní vymezení zasažených domén dle metodiky by výsledek dalšího„ šetření“ musel dopadnout zcela stejně. Proto soud neshledal, že by mělo dojít k dalšímu prodloužení lhůty pro plnění tímto dalším šetřením, byť jinak v obecné rovině žalované coby pojišťovně její právo pojistnou událost šetřit nijak neupírá.

41. O nákladech spojených s uplatněním pohledávky (na lékařskou zprávu a znalecký posudek opatřené žalobkyní) soud rozhodl podle § 513 o. z., přičemž je shledal účelnými pro uplatňování práva žalobkyní a přiznal žalobkyni právo na jejich nahrazení spolu s jistinou. Co se týče těchto dalších přisouzených částek, o požadavku na jejich zaplacení se žalovaná dozvěděla doručením žaloby dne [datum], přičemž s ohledem na jejich relativně nízkou výši soud za postačující lhůtu pro plnění shledal jeden pracovní den; nebylo-li plněno do [datum], ocitla se žalovaná s jejich zaplacením v prodlení počínaje dnem [datum]. Soud z nich proto přiznal požadovaný úrok z prodlení od tohoto data.

42. Ve zbývajícím rozsahu převyšujícím to, na co žalobkyni vzniklo právo, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byly uplatněny dva hlavní nároky, na náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobkyně (v částce 743 907 Kč) a na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni v souvislosti se zraněním pana [příjmení] (v částce 250 000 Kč); ve smyslu judikatury (zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3771/2020) je tarifní hodnota obou těchto nároků, bez ohledu na odlišnou požadovanou částku, shodná, a to vždy 50 000 Kč. Žalobkyně byla v jednom z nich převážně úspěšná (přičemž rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, lze ji tedy pro účely náhrady nákladů řízení považovat za plně úspěšnou s nárokem na odčinění ztížení společenského uplatnění), v druhém z nich zcela neúspěšná. Vedle toho byla žalobkyně úspěšná ještě s nárokem na náhradu nákladů léčení v částce 7 200 Kč, která je ovšem v porovnání s uvedenými hlavními nároky spíše marginální. Ostatní požadované částky představují věcně příslušenství (úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky v podobě nákladů na lékařskou zprávu a znalecký posudek). Celkový procesní úspěch resp. neúspěch obou stran se tedy téměř rovnal. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (výrok III.).

44. Dále soud rozhodl o nákladech řízení státu, který v tomto řízení platil náklady na znalecké dokazování, a to znalečné znalkyně [celé jméno znalkyně]. To činilo celkem 11 770 Kč, z nichž bylo 10 000 Kč pokryto ze zálohy složené žalobkyní. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož strany byly ve sporu úspěšné v přibližně stejném rozsahu (k tomu viz výše), avšak žalobkyní složená záloha pokryla převážnou část znalečného, uložil soud povinnost zaplatit náklady řízení státu v celém zbývajícím neuhrazeném rozsahu (1 770 Kč) žalované (výrok IV.).

45. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

46. Soud rozhodl též o zaplacení soudního poplatku, a to tak, že žalované uložil povinnost jej zaplatit, neboť podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), se od poplatku osvobozuje mj. Česká republika. Podle ustanovení § 2 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V tomto řízení jde o případ, kdy žalobkyně je dle shora citovaného ustanovení osvobozena od soudního poplatku, přičemž se jednalo o osvobození osobní. Vzhledem k vyhovění žalobě a jelikož se zároveň nejedná o případ, kdy by žalovaná byla od soudního poplatku také osvobozena, poplatková povinnost přechází na žalovanou. Soudní poplatek byl stanoven podle položky 3 písm. b) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebníku soudních poplatků) ve výši 7 072 Kč na základě přisouzené částky ve výši celkem 707 200 Kč (zbývající přisouzené nároky představují příslušenství). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích (výrok V.). Úhradu je zapotřebí provést na bankovní účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol].