33 C 34/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky za dobu od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení v době vydání rozsudku bylo peněžité plnění nepřevyšující na jistině částka, proto proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné a podle § 157 odst. 4 o. s. ř. se v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.

3. Předmětem řízení bylo zaplacení částka s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Nárok žalobkyně odůvodnila tak, že žalovaný byl dne datum jako řidič vozidla kontrolován policií a vyzván k podstoupení testu na přítomnost návykových látek, následně vzhledem k pozitivnímu výsledku testu byl převezen k odbornému vyšetření v nemocnice, kde bylo provedeno anonymizována dvě slova s prokázáním přítomnosti návykové látky. Vzhledem k tomu vznikla žalovanému povinnost uhradit podle § 21 odst. 1 a § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady spojené s vyšetřením ve výši částka. Pohledávka se stala splatnou dne datum, žalovaný ji však přes trojí výzvu k úhradě učiněnou před podáním žaloby žalobkyni neuhradil.

4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalovaný byl dne datum jako řidič vozidla kontrolován policií a vyzván k podstoupení testu na přítomnost návykových látek, následně vzhledem k pozitivnímu výsledku testu byl převezen k odbornému vyšetření v nemocnice (prokázáno úředním záznamem policie a oznámením přestupku), kde bylo provedeno lékařské vyšetření s prokázáním přítomnosti návykové látky (prokázáno anonymizována dvě slova nemocnice na obec). Žalobkyně vynaložila náklady spojené s vyšetřením žalovaného a dopravou k němu ve výši celkem částka (prokázáno fakturou nemocnice s přílohou, výpisem z účtu a vyúčtováním nákladů při použití služebního dopravního prostředku). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum (prokázáno uvedenou výzvou včetně faktury a dodejkou k ní), ze dne datum (prokázáno uvedenou výzvou a dodejkou k ní) a ze dne datum (prokázáno uvedenou výzvou a dodejkou k ní).

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 21 odst. 1 a § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, a uzavřel, že žalovaný byl policií oprávněně vyzván podrobit se odbornému anonymizována dvě slova, přičemž jelikož se prokázala přítomnost návykové látky, byl povinen náklady na vyšetření i dopravu k němu uhradit.

6. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7. Soud proto shledal žalobou uplatněný nárok jako důvodný a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalobkyni však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

9. Soud rozhodl o zaplacení soudního poplatku, a to tak, že žalovanému uložil povinnost jej zaplatit, neboť podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), se od poplatku osvobozuje mj. Česká republika. Podle ustanovení § 2 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V tomto řízení jde o případ, kdy žalobkyně je dle shora citovaného ustanovení osvobozena od soudního poplatku, přičemž se jednalo o osvobození osobní. Vzhledem k vyhovění žalobě a jelikož se zároveň nejedná o případ, kdy by žalovaný byl od soudního poplatku také osvobozen, poplatková povinnost přechází na žalovaného. Soudní poplatek byl stanoven podle položky 1 bod 1 písm. a) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebníku soudních poplatků) ve výši částka.

10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.