33 C 35/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 344 687 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 344 687 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v rozsahu, v němž se žalobce po žalované domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 344 687 Kč za dobu od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 91 484 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 344 687 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] (coby dne následujícího po doručení žaloby žalované) do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tak, že je synem zůstavitele [celé jméno žalobce], narozeného [datum] a zemřelého [datum], že zůstavitel pořídil závěť a prohlášení o vydědění, kterým žalobce vyloučil z dědické posloupnosti i práva na povinný díl, že za jediného dědice zůstavitel povolal žalovanou, že účast žalobce v řízení o pozůstalosti byla usnesením soudu ukončena, že žalobce nezpochybnil platnost závěti, ale pouze vydědění, neboť důvody pro ně nebyly naplněny, a že usnesením soudu byla určena čistá hodnota pozůstalosti ve výši 2 757 494 Kč a potvrzeno nabytí dědictví žalované. Dále uvedl, že je nepominutelným dědicem zůstavitele, a to jako jediné dítě zůstavitele a žalované, přičemž jeho povinný díl má velikost 1/8, což vzhledem k hodnotě pozůstalosti činí 344 687 Kč. Žalovaná je pozůstalou manželkou po uvedeném zůstaviteli. K důvodům vydědění žalobce uvedl, že žalovaná na žalobce již od dětství křičela, urážela jej a nepřiměřeně trestala, v čemž ji zůstavitel podporoval. Násilné chování se odehrávalo i mezi rodiči žalobce. S ohledem na to nemohlo dojít k vytvoření normálních rodinných vztahů. I v dospělosti žalobce jeho rodiče nápravu vztahů odmítali, naopak žalobce i jemu blízké osoby napadali. Ze strany žalované došlo i k přestupku proti občanskému soužití, zůstavitel toto počínání schvaloval. Žalobce se rodičům nemohl ničím zavděčit. Neakceptovali ani jeho bývalou manželku, ani jeho pozdější partnerky. Když měl v roce 2018 vážnou dopravní nehodu s trvalými následky, neprojevili o něj žádný zájem. Žalobce poukázal na to, že nepominutelného dědice nelze vydědit pro neposkytnutí pomoci nebo neprojevování skutečného zájmu, pokud situace byla způsobena zůstavitelem či k ní podstatně přispěl. Vzhledem k tomu k platnému vydědění nedošlo, což zakládá žalobci právo na vyplacení povinného dílu žalovanou coby jedinou dědičkou po zůstaviteli.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznala. Podle ní závěť a prohlášení o vydědění ze dne [datum] byly již druhým takovým právním jednáním zůstavitele, kdy prvním byla závěť a listina o vydědění ze dne [datum]. Uvedeným pozdějším pořízením byla veškerá předešlá pořízení, včetně těch ze dne [datum], odvolána. Podle žalované vydědění žalobce bylo platné a jeho důvody byly dány, neboť žalobce neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi a o zůstavitele neprojevoval opravdový zájem, jaký by projevovat měl. Šlo o dlouhodobý, dvacet let trvající stav, k jehož zhojení měl žalobce dostatečný čas, avšak namísto toho se vztahy mezi žalobcem na straně jedné a zůstavitelem a žalovanou na druhé straně nadále zhoršovaly, a to výlučně z důvodu chování žalobce. Uvedla, že žalobce nevyvinul úsilí kontaktovat zůstavitele a žalovanou po dobu pandemie koronaviru a nekontaktoval zůstavitele ke konci jeho života, kdy již zůstavitel trpěl vážnými zdravotními problémy. O zůstavitele a žalovanou se tak starali jejich přátelé manželé [příjmení]. Žalovaná dále uvedla, že v listinách psaných zůstavitelem i žalovanou se popisuje hrubé chování žalobce vůči zůstaviteli a žalované, že ze strany žalobce docházelo k vulgárním a fyzickým atakům vůči zůstaviteli a že žalobce na zůstavitele vytvářel psychický nátlak a dopouštěl se vůči němu a žalované četných schválností. Vzhledem k tomu, že chováním žalobce byly naplněny předpoklady pro vydědění, bylo toto právní jednání učiněno platně a žalobu tak bylo namístě zamítnout.

3. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení stran, tedy že žalobce je synem zůstavitele [celé jméno žalobce], narozeného [datum] a zemřelého [datum], a to jeho jediným dítětem, že žalovaná je pozůstalou manželkou po uvedeném zůstaviteli a že je matkou žalobce, dále že čistá hodnota pozůstalosti činí 2 757 494 Kč a výše povinného dílu o velikosti 1/8 činí 344 687 Kč a dále že zůstavitel učinil právní jednání obsažené v notářském zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářky, ze dne [datum], sp. zn. NZ 211/ 2018, kterým žalobce vydědil a za jediného dědice povolal žalovanou.

4. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.

5. Zdejší soud prostřednictvím pověřené soudní komisařky ukončil účast žalobce v řízení o pozůstalosti (zjištěno z usnesení zdejšího soudu ze dne 28. 6. 2021, č. j. 20 D 1405/2020-95) a posléze určil čistou hodnotu pozůstalosti na 2 757 494 Kč a potvrdil nabytí dědictví žalované jako jediné dědičce (zjištěno z usnesení zdejšího soudu ze dne 21. 7. 2021, č. j. 20 D 1405/2020-107; mezi stranami o tom ani nebylo sporu).

6. Zůstavitel učinil dne [datum] prohlášení o vydědění zachycené v notářském zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářky, sp. zn. NZ 211/ 2018. V prohlášení uvedl, že vyděďuje žalobce z důvodu neposkytování potřebné pomoci v nouzi a neprojevování opravdového zájmu, který by projevovat měl, obojí vztaženo jak k zůstaviteli, tak k žalované. Konkrétně uvedl, že přestože žalobce bydlí v témže domě, jsou nuceni žádat přátele o pomoc s nákupy a doprovodem k lékařům a na úřady, že žalobce se o jejich zdravotní stav nebo jinou tíživou životní situaci nezajímá, posílá je do domova důchodců a vyhrožuje jim, že se jich zbaví, že se žalobce mohl koncem roku 2000 dopustit úmyslného trestného činu, kdy se měl podílet na fingované krádeži, o čemž se dozvěděli z probíhajícího vyšetřování a dvou novinových zpráv, že se žalobce nezajímá o jejich narozeniny nebo jiné významné dny a že spoluvlastněný dům chátrá a je v podstatě vybydlen. Zůstavitel zároveň odvolal předchozí pořízení, zejména závěť a listinu o vydědění ze dne [datum] (vše zjištěno z uvedeného notářského zápisu).

7. Zůstavitel učinil dne [datum] prohlášení obsažené v listině o vydědění zachycené v notářském zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářky, sp. zn. NZ 64/ 2001; v něm konkretizoval důvody pro vydědění tak, že žalobce se o něj nezajímal ani v době, kdy prodělal dva infarkty, nezajímal se o jeho nynější zdravotní stav ani o oslavu narozenin, svátků či jiných významných událostí (zjištěno z uvedeného notářského zápisu). Žalovaná učinila téhož dne rovněž prohlášení obsažené v listině o vydědění, a to zachycené v notářském zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářky, sp. zn. NZ 63/ 2001 (zjištěno z uvedeného notářského zápisu).

8. Největší část provedených důkazů se týkala skutkových tvrzení ohledně rodinných vztahů a chování zůstavitele a obou účastníků tohoto řízení.

9. Žalobce jako účastník řízení ve své výpovědi uvedl, že od zůstavitele i od žalované si od dětství pamatuje jen bití, zesměšňování a urážení, což řešil i s psychologem. Žalovaná napadala i několikrát týdně žalobce, dále též fyzicky i verbálně zaměstnance i přítelkyně žalobce, takových případů bylo mnoho. Patřil mezi ně incident z listopadu 2000, kdy žalovaná a zůstavitel vstoupili do bytu užívaného žalobcem, kde za jeho nepřítomnosti fyzicky napadli jeho tehdejší přítelkyni [jméno] [příjmení]. Zůstavitel počínání žalované schvaloval, a když bylo něco nad míru, takto dle slov žalobce„ žehlil“. Klid mezi zúčastněnými byl jen tehdy, když se nepotkávali. Nescházeli se proto na rodinných oslavách a podobných příležitostech. Podle žalobce byla iniciátorem rozporů žalovaná, zůstavitel byl pasivní; z pohledu žalobce její počínání schvaloval, ale možná si pouze netroufal postavit se na odpor. Podle žalobce mnohokrát slyšeli přes dveře v domě, že žalovaná zůstavitele bila, nadávala mu a vyhazovala ho z nemovitosti. Zůstaviteli i žalované žalobce nabídl pomoc např. při dovážení nákupů, ale setkával se pouze s nadávkami a urážkami, proto od toho upustil. Když naopak žalobce utrpěl úraz při dopravní nehodě, zůstavitele a žalovanou to nezajímalo, ani za ním nepřišli. Krátce po úrazu žalobce, tj. před 3 až 4 lety, se z nemovitosti do té doby obývané jím i rodiči odstěhoval. V té době při předávání nemovitosti na něj rodiče zavolali policii s tím, že je bije a v domě je krev. Na místo přijely dvě policejní hlídky, které potom si vzaly zůstavitele stranou a sdělovaly mu, že si zaplatí marný výjezd. V době epidemie nemoci covid žalobce rodiče nekontaktovali, on je též ne, neboť řešil spíše své zdravotní následky po nehodě v oblasti páteře a nervů v ruce. Kdyby se na něj rodiče obrátili, zařídil by jim pomoc prostřednictvím známých. Se svým zdravotním stavem se mu zůstavitel nesvěřoval, žalobci nebylo známo, že by zůstavitel prodělal infarkt; bylo mu známo, že před zhruba 15 nebo 18 lety zůstavitel prodělal operaci šedého zákalu obou očí. O tom, že jej zůstavitel nebo žalovaná chtějí vydědit, nevěděl.

10. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že notářský zápis ze dne [datum], sp. zn. NZ 211/ 2018, sepisovala osobně, přičemž jeho obsah představuje reprodukci toho, co jí dané osoby, tedy zůstavitel a žalovaná, sdělily. Uvedla, že pokud si správně vybavuje, o které osoby šlo, tak zůstavitel i žalovaná byli u sepisu notářského zápisu přítomni oba, což je v těchto případech obvyklou praxí. Sepsání notářských zápisů se zůstavitelem a žalovanou z března 2001 si již nevybavovala.

11. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že zná oba účastníky řízení jako sousedy v podstatě po celý svůj život. Uvedl, že rodinné vztahy mezi žalobcem, žalovanou a zůstavitelem byly v místě veřejně známé, žalovaná byla problematická, s každým měla konflikty i o maličkostech, ústně i fyzicky lidi napadala. Uvedl, že byl sám přítomen různým potyčkám, ve kterých žalovaná figurovala; on sám s ní měl konflikt jen ústní. Místní lidé se jí na ulici vyhýbali. Uvedl, že při jedné události před asi 8 lety zaznamenal hluk, po kterém tehdejší partnerka žalobce vyběhla, bylo zřejmé, že obdržela ránu, utekla ulicí, žalovaná vyběhla za ní. Druhý den partnerku žalobce potkal při venčení psů a měla na obličeji modřinu. Uvedl, že poměrně často, např. dvakrát do měsíce, slyšel nadávání ze strany žalované, které zjevně mířilo na zůstavitele, ale též i na žalobce. Žádné nadávky ze strany žalobce, ať již na žalovanou nebo na zůstavitele, svědek neslyšel. Ke svému vztahu k rodičům žalobce svědek uvedl, že se zůstavitelem měl normální sousedský vztah, zůstavitel nebyl konfliktní; se žalovanou nešlo nic.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že oba účastníky řízení zná jako sousedy zhruba 50 let. Uvedla, že ví, že v rodině žalobce, žalované a zůstavitele byly neshody. Má za to, že žalovaná žalobce týrala, když byl malé dítě, což vyvozuje z toho, že slyšela jeho pláč jako dítěte. V posledních zhruba 10 letech byl slyšet křik, z něhož svědkyně slyšela, že žalovaná nadávala zůstaviteli i žalobci. V její přítomnosti k žádnému konfliktu mezi žalobcem a rodiči nedošlo, ani si nevybavila, že by si někdo z nich stěžoval. Uvedla, že dle jejího mínění neměli rodiče žalobce důvod si na něj stěžovat. Nebyla přítomna tomu, že by se žalobce špatně choval ke svým rodičům. Uvedla, že slyšela vulgární nadávky ze strany žalované vůči partnerkám žalobce, bylo to u více partnerek. Uvedla, že je jí známo, že žalovaná měla dost slovních konfliktů na pracovišti v době, kdy žalovaná i svědkyně pracovaly ve sběrných surovinách.

13. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že zná účastníky řízení od mládí, matka svědka pracovala se žalovanou ve sběrných surovinách, jezdili i na společné dovolené. Uvedl, že zpočátku se rodina žalobce a jeho rodičů jevila jako normální, nicméně jak žalobce začal dospívat, rodiče jako by začali žárlit na žalobcovy partnerky, žalovaná útočila na každou dívku a vyštvala ji; partnerku žalobce jménem [jméno] žalovaná napadla. Rodinné vztahy byly úplně špatné, žalovaná dělala naschvály. Svědek sám slyšel hádku žalobce a žalované, kdy žalovaná o přítomnosti svědka nevěděla, přičemž tuto hádku vyvolala ona a měla velmi nevybíravý slovník. Stávalo se, že po různých konfliktech se žalobce šel k němu uklidňovat. Uvedl, že žalované se na pracovišti ve sběrných surovinách všichni spíše vyhýbali a měla konflikty s lidmi. Svědek nebyl přítomen tomu, že by se žalobce choval urážlivě nebo hrubě vůči svým rodičům. Svědek sám s rodiči žalobce problém neměl, zůstavitel, který pracoval s elektronikou, se v rámci možností snažil svědkovi pomoci, když svědek potřeboval; o konfliktech v rodině se při tom nezmínil.

14. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že byla v minulosti přítelkyní žalobce a žila v domě, kde žil žalobce i žalovaná, po dobu asi 12 let. Její vztah se žalobcem trval asi 17 let a skončil před asi 11 lety. V rodině nebyly hezké poměry. Ve vztahu mezi žalobcem a jeho rodiči byla někdy lepší období, někdy se hádali, udávali či se nesnášeli. Ze začátku to bylo klidnější, poté se konflikty stupňovaly. Došlo i k potyčkám mezi zúčastněnými, zúčastnili se jich všichni včetně svědkyně. Svědkyni napadli žalovaná a zůstavitel. Iniciátorem konfliktu byla podle mínění svědkyně žalovaná. Žalobce se snažil vůči rodičům sebe a svědkyni bránit. Žalovaná svědkyni sprostě nadávala.

15. V souvislosti s incidentem týkajícím se svědkyně [příjmení] soud provedl k důkazu lékařskou zprávu datovanou [datum], podle níž byla svědkyně [příjmení] neurologicky vyšetřena z důvodu napadení budoucí tchyní a tchánem, při kterém byla škrcena a opakovaně udeřena do obličeje; vážnější následky lékařem konstatovány nebyly, doporučeno bylo ledování, šetření, tekutiny a Diazepam. Dále soud provedl k důkazu protokol ze dne [datum] o podání vysvětlení na místním oddělení Policie ČR, v němž svědkyně [příjmení] popsala detailněji průběh napadení ze strany žalované. Dále soud provedl k důkazu lékařskou zprávu datovanou [datum], která se týkala žalované a dle níž žalovaná navštívila lékaře se žádostí o léky na otoky a bolest vzhledem k poraněním způsobeným jí údajně družkou žalobce; lékař konstatoval lehká poranění (boule, modřiny, škrábance).

16. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že účastníky řízení zná z období let 2004 až 2014, kdy pracovala u žalobce, a to v místě, kde bydlel žalobce i jeho rodiče. Uvedla, že co si pamatuje, žalovaná soustavně napadala lidi, kteří chodili do firmy, i žalobce, i svědkyni [příjmení]. Šlo o vulgární slovní napadání. Svědkyni samu žalovaná přímo nenapadla, spíše např. stála za oknem a něco vulgárně syčela. Se zůstavitelem svědkyně žádné konflikty neměla, ale mimo pozdravu při setkání v domě s ním nemluvila. Uvedla, že mezi žalobcem a zůstavitelem docházelo k tomu, že se např. dohadovali o opravách v domě, kdy zůstavitel uváděl, že nechce přispívat, nicméně nešlo ani z jedné strany o vulgární napadání nebo nadávky. Docházelo např. k tomu, že žalobci vznikly nedoplatky, neboť vyúčtování nebo složenky pošta doručila do poštovní schránky rodičů žalobce, kteří to žalobci nepředali. Podle mínění svědkyně ze strany rodičů žalobce nebyl zájem o to, aby soužití v domě fungovalo. Svědkyně nebyla přítomna tomu, že by žalobce napadl některého ze svých rodičů, naopak se snažil všechno řešit po dobrém, případně pokud to nikam nevedlo, stáhl se. Svědkyně zažila jako partnerku žalobce jak [jméno] [příjmení], tak [jméno] [příjmení], přičemž s oběma to bylo to samé, tedy že žalovaná stojící v okně něco syčela a nadávala, případně když se střídala v úklidu po týdnu s partnerkou žalobce, tak zametla dům a poté nepořádek nahrnula žalobci a jeho partnerce pod rohožku, přitom používala vulgární výrazy. Rodinné vztahy žalobce a jeho rodičů popsala svědkyně tak, že dle ní šlo o špatné vztahy ze strany rodičů, nadávání apod., zatímco žalobce se s rodiči snažil vyjít po dobrém. Pokud je jí známo, žalobce a jeho rodiče se nenavštěvovali na svátky nebo podobné rodinné příležitosti.

17. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalobce zná od roku 1999, jeho rodiče poznal někdy v roce 2002, kdy docházel do bydliště žalobce v rámci společných podnikatelských aktivit, které se žalobcem měl. Z běžné konverzace se žalobcem ví, že žalobce si stěžoval na určité dohady ohledně hrazení oprav v domě nebo na naschvály. Svědek nebyl přítomen konfliktu mezi žalobcem a jeho rodiči, ale byl sám účastníkem konfliktu s rodiči žalobce v roce 2014. Popsal jej tak, že jel do domu pro zboží, zaparkoval před domem, během 10 minut přišla žalovaná, které vadilo, kde svědek parkuje, načež převrátila na vůz svědka popelnici a odřela jej; z toho vznikla hádka, kdy žalovaná vůči svědkovi používala osobní urážky a výhrůžky. Na místě byl přítomen i zůstavitel, ale do hádky nezasahoval, čekal, až skončí, bylo vidět, že s tím má zkušenost a že by jeho účast hádku ještě více vyhrotila.

18. Svědkyně [celé jméno žalované] (dříve [příjmení]) ve své výpovědi uvedla, že je manželkou žalobce, účastníky řízení zná zhruba 10 let, neboť již asi půl roku po seznámení se žalobcem se nastěhovala do nemovitosti, kde všichni bydleli. Její vztah k rodičům žalobce byl takový, že zůstavitel, když ho pozdravila, jí odpověděl, žalovaná ne, ta jí začala nadávat. Později svědkyně přestala žalovanou zdravit, přičemž když to řekla zůstaviteli, ten jí řekl„ tak ji nezdravte“. Nadávky ze strany žalované žádnou příčinu neměly, podle svědkyně žalovaná nesnesla partnerku žalobce a chtěla, aby byl sám. Zůstavitel svědkyni nenadával, avšak když šel spolu se žalovanou a žalovaná svědkyni začala nadávat, zůstavitel se žalovanou snažil odtáhnout a bylo patrné, že se přidává na její stranu, aby se to potom neobrátilo proti němu. Uvedla, že byla přítomna i konfliktu mezi žalobcem a jeho rodiči, kdy žalovaná začala žalobci sprostě nadávat, žalobce na to nijak vulgárně nereagoval, hádat se nechtěl. Žalovaná žalobci sdělila, ať jí vyká, označovala ho za bývalého syna. Dále svědkyně uvedla případ, kdy bylo v bytě žalobce a svědkyně potřeba provést řemeslnické práce a žalovaná při té příležitosti začala svědkyni nadávat, že se přiživuje na jejich domě, a dělníkovi podkopla štafle. Žalobce se ke svým rodičům hrubě nechoval. Nabídla rodičům žalobce, že by jim vozili nákupy, bylo vidět, že zůstavitel by to přijal, avšak žalovaná ne. Ta řekla, že to nepotřebují, a začala nadávat. Poté se k tomu svědkyně se žalobcem již nenabízeli. Rodiče žalobce si o pomoc neřekli, naopak říkali, že od bývalého syna nic nechtějí. Není si vědoma, že by potřebovali nějakou pomoc. Chodili každé úterý a čtvrtek nakupovat, oba nosili po dvou nákupních taškách, z toho usuzovala, že byli zcela soběstační. Když byl žalobce po dopravní nehodě, rodiče se o něj nezajímali; přes dveře svědkyně zaslechla, jak žalovaná uvedla„ škoda, že nezůstane na vozíku“. Z bytu žalované a zůstavitele bývalo slyšet hádky a létající nádobí. Podle mínění svědkyně, kdyby zůstavitel byl sám, nechal by si říct a vztahy by mohly být jiné. Podle mínění svědkyně se zůstavitel žalované bál.

19. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že zná oba účastníky řízení; žalovaná pracovala se svědkovou manželkou, zná ji více než 20 let. Přátelský vztah byl zejména mezi jeho manželkou a žalovanou, obě dvojice se navštěvovaly např. u příležitosti svátků, narozenin apod. Uvedl, že nebyl osobně přítomen žádnému konfliktu mezi žalobcem a některým z jeho rodičů. Uvedl, že o rodinných poměrech mezi žalobcem a jeho rodiči neví skoro nic, rodiče žalobce o žalobci nemluvili úplně dobře a stěžovali si na některé jím provedené úpravy v domě. Při těchto stížnostech byla více hovorná žalovaná, nicméně bylo to v souladu obou manželů; o žalobci přitom hovořili vulgárně, a to asi oba. Zůstavitel zhruba dva roky před svou smrtí špatně chodil, chodil o holi. Svědek každý čtvrtek dopoledne zůstavitele a žalovanou odvezl na nákup, poté jim odvezl nákup domů, případně je vezl na návštěvu lékaře. Podle mínění svědka byli zůstavitel a žalovaná soběstační, svědek sám nevnímal pomoc s nákupy a návštěvami lékaře v posledních dvou letech života zůstavitele jako zátěž. Uvedl, že neví, proč se obraceli na něj, a ne na žalobce. Pomoc zůstaviteli a žalované s opravami typu výměny bojleru nebo několika střešních tašek označil celkově za spíše maličkosti. Za svou pomoc až na drobnosti odměňován nebyl.

20. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že zná žalovanou zhruba 20 let, nejprve jako kolegyni z práce, poté jako kamarádku. Uvedla, že nebyla přítomna verbálnímu ani fyzickému konfliktu mezi žalobcem a některým z jeho rodičů. Žalovaná se jí svěřila, že má špatné vztahy se synem. Žalovaná asi 2x nebo 3x přišla do práce s make-upem, ač ho jinak nepoužívala, a k dotazu svědkyně řekla, že ji neuhodil manžel, ale v jednom případě řekla, že to je od syna. Zůstavitel svědkyni sdělil, že on není příčinou žádných zranění žalované. Svůj vztah k žalované a zůstaviteli svědkyně popsala tak, že zpočátku šlo o společenské návštěvy, případně hlídání kocoura po dobu dovolené. Vozila zůstavitele k lékaři odhadem asi 2x ročně. Když se na svědkyni a jejího manžela žalobcovi rodiče obrátili, že potřebují s něčím pomoct, tak jim s tím pomohli. O nákupy šlo až zhruba poslední dva roky před smrtí zůstavitele, kdy začal špatně chodit. Nákupům se věnoval spíše manžel svědkyně. Podle mínění svědkyně v poslední době, kdy zůstavitel hůře chodil, tedy o holi, již zůstavitel a žalovaná nebyli zcela soběstační. Dotazovala se žalované, proč se se zůstavitelem neobrátili na syna, přičemž z odpovědi žalované vyrozuměla, že si několikrát žalobci o pomoc řekli, ale ten je odmítl. V současné době svědkyně zajišťuje nákupy pro žalovanou, povídá si s ní, pomáhá jí s praním záclon; odměňována za to není. Na pracovišti žalovaná konfliktní nebyla, byla pracovitá.

21. Žalovaná byla pravomocně uznána vinnou přestupkem proti občanskému soužití spočívajícím v tom, že dne [datum] urážela vulgárními výrazy žalobce a [jméno] [příjmení] (zjištěno z rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 13. 2. 2018, č. j. MCP8 041412/2018). Vydání rozhodnutí předcházelo ústní jednání, při němž žalovaná nazvala tam přítomného [jméno] [příjmení], který o jejím chování svědčil, výrazem„ tele“ (zjištěno z protokolu o ústním jednání konaném dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]). Při pokračování uvedeného ústního jednání zůstavitel vystupoval jako zmocněnec žalované a uvedl, že nařčení ze strany žalobce a jeho družky o nadávkách od žalované je nepravdivé (zjištěno z protokolu o pokračování ústního jednání dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]). Ve vztahu k tomuto přestupkovému řízení učinili žalovaná i zůstavitel písemná vyjádření, v nichž jakékoli své pochybení odmítli a naopak vytýkali řadu pochybení žalobci (zjištěno z písemných vyjádření žalované a zůstavitele vztahujících se k přestupkovému řízení). Následně žalovaná vyjádřila písemně svůj nesouhlas s rozhodnutím o přestupku, v němž opět odmítla jakékoli své pochybení a vše kladla za vinu žalobci, označenému jako„ syn“ v uvozovkách (zjištěno z vyjádření žalované ze dne [datum]).

22. Žalobce prodělal úraz při dopravní nehodě, kdy utrpěl řadu zlomenin, hospitalizován byl od [datum] do [datum] (zjištěno z propouštěcích zpráv Krajské nemocnice [právnická osoba]). Žalobci byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně (zjištěno z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] a posudku o invaliditě ze dne [datum]).

23. Mezi žalobcem a zůstavitelem byly rozpory ohledně hospodaření a užívání ve vztahu k domu, v němž žili, přičemž byla projednávána i za účasti právních poradců varianta zakoupení bytu pro zůstavitele a žalovanou, která by jim umožňovala společnou nemovitost opustit, avšak nebyla realizována (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a dopisu ze dne [datum]).

24. Zůstavitel se opakovaně obrátil na [právnická osoba] pojišťovna právní ochrany, a.s., a též na advokáta se žádostí o poskytnutí právních rad ve vztahu vůči žalobci (zjištěno z dopisu ze dne [datum], dopisu ze dne [datum], dopisu ze dne [datum], dopisu ze dne [datum], dopisu ze dne [datum], oznámení pojistné události ze dne [datum] a potvrzení o změně pojistné smlouvy ze dne [datum]), byť není zřejmé, nakolik byl autorem těchto dopisů on sám a nakolik žalovaná, např. s ohledem na to, že se v nich vyskytuje rozdílné písmo; na uvedenou pojišťovnu se obdobně obrátila i žalovaná (zjištěno z oznámení pojistné události ze dne [datum]). V těchto dopisech a oznámeních pisatelé líčili konflikty tak, že z nich vždy vinili žalobce a jeho družku; shodné vyznění má i sdělení zachycené v záznamu právní zástupkyně žalobce ze dne [datum] (zjištěno ze záznamu o jednání ze dne [datum]).

25. Z provedených důkazů ohledně rodinných vztahů a chování zůstavitele a účastníků řízení vyvstává zřejmý a vcelku jednoznačný obraz. Je patrné, že tyto vztahy byly hluboce konfliktní, přičemž podle mínění soudu hlavním strůjcem střetů byla žalovaná. V rámci těchto konfliktů docházelo k napadání žalobce, jeho partnerek i dalších osob, zejména v podobě slovních útoků a vulgarit, ale někdy i v rovině fyzického útoku. Šlo o chování dlouhodobé, trvající řadu let a v rámci nich se vyskytující poměrně často, přičemž jeho příčiny byly spíše malicherné. Tento obraz podávají nejen výpovědi žalobce, jeho manželky (svědkyně [celé jméno žalované]) a bývalé partnerky (svědkyně Hovorkové), ale i řady dalších svědků, u nichž nebylo zjištěno, že by měli na výsledku řízení zájem a soud je pokládá za věrohodné (svědci Kadlec, [příjmení], Nevím, [příjmení], [příjmení]). Věcně s ním nejsou v rozporu ani výpovědi svědků [příjmení] a Šťastné, když hovořili o tom, co sami bezprostředně viděli či slyšeli. Žalovaná ani zůstavitel si žádné pochybení na své straně nepřipouštěli (jak plyne z jejich dopisů a písemných vyjádření). Soud však má za to, že žalobce nebyl iniciátorem konfliktů, spíše se snažil jim vyhnout či je nevyhrocovat.

26. Pokud jde o roli zůstavitele, ten se konfliktů buď přímo účastnil a podporoval v nich žalovanou, či jim přinejmenším nebránil a žalobce ani dalších napadaných osob se vůči žalované nezastal. Tím zůstavitel k opakování a zesilování střetů nepochybně podstatně přispěl. Sám zůstavitel byl vystaven přinejmenším verbálním útokům ze strany žalované, přičemž se jeví jako pravděpodobné, že to mohlo být důvodem, proč žalovanou podporoval v jí vyvolaných konfliktech se žalobcem a dalšími osobami. Mezi žalobcem a zůstavitelem rozpory nepochybně existovaly, zejména pokud šlo o správu a užívání nemovitosti, v níž všichni žili, nicméně z dokazování neplyne, že by šlo o spory vyvolané jednostranně žalobcem, nýbrž spíše pramenící z rozdílných představ žalobce a zůstavitele o hospodaření s touto nemovitostí.

27. Z provedených důkazů též plyne, že zůstavitel a žalovaná nestáli o to, aby jim žalobce poskytoval pomoc, nýbrž sami preferovali, když jim vypomáhali manželé [příjmení]. Zůstavitel a žalovaná nebyli na tuto pomoc odkázáni, neboť byli v podstatných směrech soběstační, šlo o pomoc spíše doplňkovou. Zdravotní stav zůstavitele se poněkud zhoršil teprve v posledních přibližně dvou letech před smrtí, tj. řádově v letech 2019 a 2020 (na okraj lze podotknout, že tedy až poté, kdy žalobce vydědil). Šlo o dobu poté, co se žalobce z dříve společně užívaného domu odstěhoval, tudíž se soudu jeví věrohodné, že nebyl se zdravotním stavem zůstavitele v posledním období seznámen. Z žádných důkazů nevyplynulo, že by jej zůstavitel či žalovaná o zdravotním stavu zůstavitele nějak informovali. Z provedených důkazů také vyplynulo, že zůstavitel ani žalovaná se nijak nezajímali o zdravotní stav ani jiné poměry žalobce, označovali jej jako bývalého syna a dávali najevo, že o jeho pomoc nestojí. Byť v naposledy uvedeném směru se skutkové závěry soudu opírají především o výpověď žalobce a jeho manželky [celé jméno žalované], je nutno podotknout, že jim v tomto neoponují žádné jiné důkazy (naopak, v písemném vyjádření žalované z roku 2018 byl žalobce označen jako„ syn“ v uvozovkách).

28. Vzhledem k tomu soud nepovažoval za pravdě odpovídající obsah dopisů a dalších písemných vyjádření pocházejících od zůstavitele a žalované, v nichž veškerou vinu připisují žalobci a vytýkají mu četná pochybení. Stejně tak nepovažoval za pravdě odpovídající obsah prohlášení o vydědění co do zůstavitelem udaných důvodů. Soud má za to, že zůstavitel nebyl nucen žádat přátele o pomoc namísto toho, aby požádal žalobce, nýbrž preferoval (ve shodě se žalovanou) se na ně obrátit; šlo o jeho rozhodnutí, nikoli nutnost. Zůstavitel se nezajímal o žalobce a neměl sám zájem udržovat s ním styk a běžný příbuzenský vztah, ať již se tak rozhodl z vlastní vůle, nebo pod vlivem žalované. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobce svým rodičům vyhrožoval nebo že by spáchal nějaký trestný čin, to vše se objevovalo jen v písemnostech pocházejících od nich, jiné doklady o tom nebyly. [příjmení] o hospodaření se společnou nemovitostí existovaly, ale nelze dovodit, že by je jednostranně vyvolával žalobce.

29. Z dalších provedených důkazů (znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]) soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.

30. Výslech žalované jako účastníka řízení proveden nebyl, neboť k němu odepřela dát svůj souhlas, podle § 131 odst. 1 o. s. ř. nezbytný.

31. Z důkazních návrhů učiněných žalobcem nebyl proveden důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], neboť dle žalobce neměl sdělit nic víc, než co bylo obsahem rozhodnutí o přestupku (které bylo k důkazu provedeno); jeho výslech proto soud shledal nadbytečným. Dále nebyl proveden důkaz přípisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum], neboť co by jimi mělo být prokázáno, nebylo pro účely řízení potřebné.

32. Z důkazních návrhů učiněných žalovanou nebyl proveden důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], neboť dle žalované by jako její kolega ze zaměstnání vypovídal k tomu, o čem si mu stěžovala žalovaná v době, kdy ještě chodila do zaměstnání, sám osobně u ničeho přítomen nebyl; jeho výslech proto soud shledal nadbytečným. Dále nebyl proveden důkaz dopisem ze dne [datum], neboť dle svého obsahu zjevně neměl relevanci pro řízení, a dále listinami na čl. 65 až 65 p. v. spisu, neboť byly nepodepsány, nedatovány a ani z jejich obsahu nebylo zřejmé, že by měly relevanci pro projednávaný spor.

33. Dále nebyl proveden důkaz rozhodnutím o vyměření notářských poplatků ze dne [datum], neboť dle sdělení žalované bylo předloženo omylem a jeho provedení k důkazu nebylo navrhováno.

34. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že zůstavitel se neocitl v nouzi, v níž by byl nucen pro neochotu žalobce vyhledat pomoc u jiných osob, že zůstavitel sám neprojevoval zájem o běžný příbuzenský vztah se žalobcem a že mezi zúčastněnými došlo k mnoha konfliktům, jejichž hlavním iniciátorem byla žalovaná, kterou v tom zůstavitel přímo či nepřímo podporoval.

35. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 1642 o. z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Podle § 1643 o. z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

36. Podle § 1635 odst. 1 o. z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

37. Podle § 1650 o. z. nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění. Podle § 1654 odst. 1 věta první o. z. nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu.

38. Z citovaných ustanovení vyplývá, a to vzhledem k nesporné skutečnosti, že okruh zákonných dědiců zůstavitele v první třídě tvořili pouze žalobce a žalovaná, že povinný díl žalobce činí jednu osminu pozůstalosti. Byl-li vyděděn neplatně, má právo, aby mu žalovaná vyplatila jeho hodnotu v penězích. Mezi stranami bylo nesporné, že výše této hodnoty činila 344 687 Kč. Vzhledem k tomu bylo pro výsledek řízení určující posoudit platnost vydědění žalobce zůstavitelem.

39. Podle § 1646 odst. 1 o. z. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život.

40. V projednávané věci použil zůstavitel první dva z vyjmenovaných důvodů, tedy neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi a neprojevování opravdového zájmu. Je zřejmé, že vzhledem k mnohotvárnosti životních situací musí soud naplnění některého z těchto zákonem poměrně obecně formulovaných důvodů posuzovat podle toho, co s ohledem na slušnost a dobré mravy lze v poměrech běžných rodinných vztahů považovat v konkrétním případě za přiměřené a rozumně očekávatelné chování. Jinak řečeno, je třeba zhodnotit chování zůstavitele i vyděděného dědice v celkovém pohledu a přihlížet ke všemu, co konkrétně vyšlo o rodinných vztazích najevo. Jestliže se zůstavitel k dědici choval zle, či takové zlé chování podporoval, či jestliže fakticky neumožnil dědici, aby s ním měl přiměřený rodinný vztah, nelze v rámci běžné morálky a slušnosti spravedlivě požadovat, aby to vše dědic snášel a navzdory tomu takový vztah budoval. Rodinné vztahy nelze vytvářet jednostranně.

41. Toto stanovisko zastává i konstantní judikatura soudů. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 30 Cdo 2214/2002,„ je třeba otázku, zda potomek o zůstavitele trvale neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a ve spektru dobrých mravů, které se ve společnosti ustálily. Jedním z hledisek, které je třeba u tohoto důvodu vydědění vždy zkoumat, je to, zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda zůstavitel měl sám zájem se s potomkem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy; vydědění přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o tento blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká, kde mu tento stav vadí, a nikoliv, jde-li o situaci, kdy je mu tento stav lhostejný, případně kdy k němu sám i podstatně přispěl“. Na stejné úvaze je založena řada dalších rozhodnutí, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2007, sp. zn. 21 Cdo 688/2006, ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. 21 Cdo 2447/2012, či ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2088/2013.

42. S ohledem na skutková zjištění uvedená výše soud shledal, že žádný z použitých důvodů pro vydědění naplněn nebyl. Nefunkčnost rodinných vztahů byla založena na opakovaných a dlouhodobých konfliktech, jejichž hlavním strůjcem nebyl žalobce, ale žalovaná. Na vyvolání a udržování těchto konfliktů měl výrazný podíl zůstavitel, který v nich podporoval žalovanou. Zůstavitel neprojevoval zájem o žalobce ani o normální rodinný vztah s ním. Za této situace by bylo zcela nepřiměřeně ohledům slušnosti a poměrům běžného života požadovat po žalobci, aby se snažil zůstavitele i přesto navštěvovat, slavit s ním rodinné příležitosti apod., neboť by to zcela zjevně vedlo jen k dalším konfliktům za účasti žalované, nikoli k nastolení normálních vztahů. Soud proto uzavřel, že vydědění žalobce se neopíralo o žádný zákonný důvod, je proto neplatné, přičemž žalobce se této neplatnosti i žalobou v této věci dovolal.

43. S ohledem na vyložené důvody tedy soud shledal žalobu opodstatněnou a co do jistiny jí v plném rozsahu vyhověl.

44. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Počátek prodlení soud odvodil z doručení žaloby žalované dne [datum], neboť nebylo zjištěno, že by žalobce žalovanou vyzval k plnění dříve. S ohledem na výši částky považoval soud za přiměřenou lhůtu k plnění tři pracovní dny, tj. do [datum] včetně, a ode dne následujícího byla žalovaná v prodlení s plněním. Soud tedy žalobě vyhověl, pokud šlo o úrok z prodlení, za dobu od [datum] do zaplacení a zamítl ji pouze v rozsahu doby od [datum] do [datum].

45. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal ji v plné výši žalobci, který měl ve věci úspěch ve zcela převážné části a neúspěch pouze v poměrně nepatrné části. S ohledem na to, že žalovaná neplnila ani po doručení žaloby a její procesní stanovisko bylo v celém řízení konstantně takové, že žalobou uplatněný nárok není po právu, je zřejmé, že na věci by nic nezměnila ani případná předžalobní výzva k plnění (ve smyslu § 142a o. s. ř.), soud tudíž žalobci právo na náhradu nákladů řízení přiznal i přes to, že takovou výzvu neučinil.

46. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 91 484 Kč a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši 17 235 Kč; b) náklady důkazů (spotřebovaná část zálohy na svědečné) ve výši 1 649 Kč; c) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 9 700 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 6 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast při ústním jednání dne [datum], účast při ústním jednání dne [datum] (počítáno jako 2 úkony vzhledem k trvání přes dvě hodiny), účast při ústním jednání dne [datum]; soud nehodnotil jako samostatný úkon sepis závěrečného návrhu v písemné podobě, nýbrž jej posoudil jako zahrnutý v účasti při ústním jednání dne [datum], kdy byly závěrečné návrhy předneseny; d) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 6 úkonů; e) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 12 600 Kč.

47. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

48. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.