33 C 411/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 60 137 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z uvedené částky za dobu od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z uvedené částky za dobu od , datum, do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tak, že v únoru 2021 uzavřela s , jméno FO, ústní dohodu o zápůjčce, o které byla dne , datum, sepsána písemná smlouva. Žalobkyně mu zapůjčila , částka, , které mu byly zaslány již dne , datum, na jeho bankovní účet. , jméno FO, se zavázal splatit zápůjčku zaplacením částky ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Po smrti pana , jméno FO, , který zemřel , datum, , přešlo celé jeho jmění na žalovanou, včetně dluhu vůči žalobkyni. Přes opakované výzvy žalovaná uvedenou částku žalobkyni nezaplatila. Úrok z prodlení požadovala žalobkyně počínaje od , datum, s ohledem na to, že e-mailovým sdělením ze dne , datum, jí žalovaná plnit odmítla.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že skutečně nabyla pozůstalost po svém otci panu , jméno FO, . Popřela, že by došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce tvrzené žalobkyní. Podle žalované byla částka ve výši , částka, na účet pana , jméno FO, připsána, a to dne , datum, . Nešlo však o zápůjčku, nýbrž o úhradu od , jméno FO, za ustájení o péči o koně, které zajišťovala žalobkyně. Žalobkyně si nechala tyto prostředky vyplatit na účet svého partnera, pana , jméno FO, , protože byla v té době v evidenci úřadu práce. Údajnou smlouvu o zápůjčce žalobkyně nebyla schopna po několik měsíců doložit a následně předložila pouze kopii, nikdy ne originál. Předloženou smlouvu pokládala žalovaná za falsum. Poukázala na to, že pan , jméno FO, žalobkyni i její dceru delší dobu před svou smrtí živil a i po připsání výše uvedené částky na jeho účet jí věnoval více než dost finančních prostředků, v součtu výrazně převyšujících předmětnou částku. Nebyl tak žalobkyni nic dlužen. Žalobu označila žalovaná z uvedených důvodů za amorální a za amorální pokládala i úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky uvedený v žalobkyní předložené smlouvě.

3. Soud vzal na základě shodných tvrzení stran za svá skutková zjištění, že na žalovanou přešlo děděním jmění jejího otce pana , jméno FO, a že dne , datum, paní , jméno FO, zaplatila převodem na jeho bankovní účet částku , částka, .

4. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.

5. Částka ve výši , částka, uhrazená , jméno FO, dne , datum, byla na účet pana , jméno FO, vedeného v korunách českých připsána v částce , částka, (zjištěno z výpisu z účtu pana , jméno FO, u , právnická osoba, ., za únor 2021) a v rámci jejího internetového bankovnictví byla popsána jako „, jméno FO, (Ilona) - Tonkes“ (zjištěno z informace o pohybu na účtu).

6. V e-mailu ze dne , datum, sdělila , jméno FO, žalobkyni ve věci „Zaplateny Tonkes“, že jí zasílá potvrzení o zaplacení, k němuž došlo v únoru (zjištěno z uvedeného e-mailu).

7. Podle rozpisu vyhotoveného dle tvrzení samotné žalobkyně její rukou (vyjma údaje o bankovním spojení pana , jméno FO, , které dle ní rukou napsal pan , jméno FO, ) jí měla „Gabča“ zaplatit cca , částka, a poslala , částka, (zjištěno z nedatované listiny obsahující výpočet a bankovní spojení – č. l. 8 spisu).

8. Žalobkyně sdělila žalované v komunikaci vedené přes WhatsApp dne , datum, mimo jiné: „Ještě bych tě chtěla moc poprosit o jednu částku, kterou mi poslala moje kamarádka na taťky účet. Jedná se o roční nájem za koně Tonkes, který stál v , adresa, ve stáji (…) a když děti nebyly ve škole byla jsem až do letošního ledna na pracovním úřadě. Jelikož jsem žádala o dávky, nesměla jsem mít jiný příjem, což je logické. Tak jsme s taťkou vymysleli, že to pošle na jeho účet, vše mi k jeho účtu napsal, vlastní rukou, pak i částku, která přišla po převodu z eur“ (zjištěno ze snímku uvedené zprávy).

9. Žalobkyně sdělila žalované v e-mailu ze dne , právnická osoba, . 2022, že jí přeposílá papíry (myšleno potvrzení o úhradě od paní , jméno FO, – pozn. soudu), „kde je zřejmé, že mi moje kamarádka , jméno FO, ze Slovenska poslala peníze za nájem koně Tonkes (…). Byl to účet taťky, důvody jsem ti popsala na Whats App, úřad práce“ (zjištěno z uvedeného e-mailu).

10. Žalobkyně sdělila žalované v e-mailu ze dne , datum, (resp. jeho příloze) mimo jiné: „Ještě bych tě chtěla moc poprosit o částku 60137kč, kterou mi poslala moje kamarádka , jméno FO, na taťky účet z jejího Slovenského účtu. Datum připsání na účet byl , datum, . Jsou to peníze za roční ustájení koně jménem Tonkes (…). Byla jsem vedena v evidenci na úřadu práce a žádala o podporu v nezaměstnanosti, proto Gabča po dohodě s , právnická osoba, s mnou odeslala peníze na jeho účet“ (zjištěno z uvedeného e-mailu žalobkyně žalované včetně jeho přílohy). Žalovaná na to reagovala e-mailem z téhož dne, v němž žalobkyni sdělila, že na žádnou částku nárok nemá a situaci považuje za uzavřenou (zjištěno z uvedeného e-mailu žalované žalobkyni).

11. Žalobkyně předložila soudu kopii listiny označené jako „Smlouva o půjčce“, o níž tvrdila, že ji podepsala s panem , jméno FO, . Dle textu této listiny potvrzoval pan , jméno FO, jako dlužník, že přijal od žalobkyně jako věřitele půjčenou částku ve výši , částka, – , částka, , a to formou převodu od , jméno FO, coby dlužnice žalobkyně; dále se zavazoval vrátit půjčku jednorázově do , datum, . Dle listiny nebyl sjednán úrok, toliko úrok z prodlení pro případ prodlení s úhradou ve výši 0,5 % z dlužné částky denně. Smlouva měla být podepsána v Dobrošově dne , datum, (vše zjištěno z textu uvedené listiny).

12. Soud po uvážení výše uvedených důkazů dospěl k závěru, že z nich plyne jediný racionální závěr, a to že prostředky přijaté panem , jméno FO, představovaly úhradu od paní , jméno FO, určenou žalobkyni v souvislosti s koněm Tonkesem. Na tento závěr ovšem nemá vliv, zda předložená „smlouva o půjčce“ byla pravá, či zda šlo o falsum. I pokud byla pravá, tj. podepsaná skutečně panem , jméno FO, , šlo podle výše uvedených důkazů toliko o účelový dokument pořizovaný, aby byl v písemné podobě zachycen uvedený tok peněz a aby žalobkyně mohla po panu , jméno FO, (či jeho dědicích) peníze nárokovat.

13. Zároveň je nutno zdůraznit, že s ohledem na to, co bylo předmětem řízení (zaplacení pouze jistiny a zákonného úroku z prodlení, nikoli úroku z půjčených peněz ani smluvního úroku z prodlení), a na níže uvedené právní posouzení věci nemělo na výsledek sporu vliv, zda byla zápůjčka pouze fingována k „podchycení“ uvedeného finančního toku, či zda přes výše uvedené vůle stran údajné smlouvy (žalobkyně a pana , jméno FO, ) skutečně k poskytnutí peněz coby zápůjčky směřovala. Jinak řečeno, výsledek sporu by byl tentýž bez ohledu na to, zda by soud pokládal za prokázanou skutkovou verzi žalobkyně (že byla uzavřena smlouva o zápůjčce), či skutkovou verzi žalované (že na účet pana , jméno FO, byla vyplacena úplata pro žalobkyni za péči o koně – čemuž nasvědčují důkazy uvedené shora). S ohledem na to soud pro nadbytečnost neprovedl žalobkyní navrhovaný výslech svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří měli být v rámci masáže poskytnuté jim panem , jméno FO, přítomni dojednání zápůjčky.

14. Z provedených důkazů dále vyplynulo, že před podáním žaloby komunikoval se žalovanou pan , jméno FO, vystupující jako zmocněnec žalobkyně, přičemž se domáhal vyplacení předmětné částky žalobkyni (zjištěno z komunikace vedené přes WhatsApp ze dne , datum, a e-mailové korespondence mezi nimi ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ).

15. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou prostřednictvím jejího právního zástupce k zaplacení předmětné částky , částka, (zjištěno z dopisu ze dne , datum, a z e-mailu ze dne , datum, včetně přiloženého dopisu). Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce plnit odmítla (zjištěno z dopisu ze dne , datum, ).

16. V souvislosti s tvrzením žalované, že pan , jméno FO, uhradil ve prospěch žalobkyně a její dcery či za jejich potřeby částky , částka, za stavební spoření dcery žalobkyně v březnu 2021, , částka, za kapitálové životní pojištění žalobkyně dne , datum, , , částka, za zakoupení vozidla VW Sharan žalobkyni dne , datum, , , částka, v , právnická osoba, dne , datum, , , částka, za servis vozidla VW Sharan dne , datum, , , částka, za dceru žalobkyně Valérii dne , datum, a , částka, za „Mercedes + Sharan + dysky“ dne 9. 11. (přičemž z kontextu bylo zřejmé, že všechny platby byly myšleny v roce 2021, nikoli 2022 – pozn. soudu), soud provedl k důkazu výpisy z účtu pana , jméno FO, za uvedené měsíce roku 2021. Provedení vyjmenovaných plateb z nich skutečně lze vyvodit, byť např. u platby částky , částka, dne , datum, nelze ze samotného výpisu zjistit, za jakým účelem byla provedena a jak má souviset se žalobkyní, u plateb částky , částka, dne , datum, a částky , částka, dne , datum, bylo žalovanou pouze tvrzeno, nikoli však dokládáno, že vozidlo VW Sharan patří žalobkyni, u platby částky , částka, dne , datum, nelze ze samotného výpisu zjistit, za jakým účelem byla provedena a jak má souviset se žalobkyní, a u platby částky , částka, dne , datum, nelze ze samotného výpisu zjistit, jaká část z celkové úhrady má připadat na vozidlo VW Sharan a že toto vozidlo patří žalobkyni. Nicméně i pokud by soud předpokládal ve shodě s tvrzením žalované, že uvedené částky použil pan , jméno FO, k uspokojování potřeb a nákladů žalobkyně či její dcery, neznamenalo by to bez dalšího, že tak činil za účelem, aby žalobkyni vyplatil částku, která je předmětem nynějšího řízení. Soud poučil žalovanou podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že netvrdila a tím spíše ani neprokázala, že by na základě dohody žalobkyně a pana , jméno FO, došlo kteroukoliv z uvedených plateb k vypořádání částky, která je předmětem nynějšího řízení. Žalovaná k tomu žádná tvrzení ani důkazní návrhy nedoplnila, pouze uvedla, že má za to, že žalobkyně má prokázat, že vyplacené částky byly darem, resp. že nebyly provedeny na pokyn žalobkyně.

17. Po skutkové stránce soud uzavřel, že pan , jméno FO, přijal dne , datum, na svůj bankovní účet od , jméno FO, částku , částka, , která byla určena žalobkyni. Nebylo prokázáno, že by pan , jméno FO, uvedenou částku někdy vyplatil žalobkyni, ani že by se s ní dohodl, že vypořádání této částky bude zahrnuto v úhradách provedených k uspokojování potřeb a nákladů žalobkyně či její dcery. Žalovaná nabyla pozůstalost po panu , jméno FO, coby svém otci.

18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

19. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Z výše uvedených skutkových zjištění soudu vyplývá, že pan , jméno FO, přijal na svůj účet finanční prostředky, které byly určeny žalobkyni. Z ničeho nevyplynulo, že by paní , jméno FO, chtěla plnit nějaký dluh vůči němu; naopak i z jejího popisu platby bylo patrné, že prostředky měla v úmyslu hradit v souvislosti s koněm Tonkesem a ve prospěch žalobkyně, a z provedených důkazů a ostatně i tvrzení samotné žalobkyně vyplynulo, že to paní , jméno FO, učinila po dohodě se žalobkyní. Platbu, kterou uskutečnila, tak lze považovat za splnění jejího dluhu vůči žalobkyni a pan , jméno FO, plnil v podstatě úlohu „platebního místa“. K jeho rukám byla takto vyplacena částka náležející žalobkyni, kterou ovšem pan , jméno FO, neměl právní důvod si ponechat, nýbrž ji byl povinen vydat (vyplatit) žalobkyni.

21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se v řízení domáhala pouze vyplacení předmětné částky, kterou inkasoval pan , jméno FO, , nepožadovala žádný úrok z údajně zapůjčených peněz ani se nedomáhala údajně sjednaného úroku z prodlení ve smluvní výši, nýbrž pouze zákonného úroku z prodlení, a to až od data následujícího poté, co žalovaná zcela jednoznačně sdělila, že částku žalobkyni nevyplatí, byly výše uvedené závěry pro rozhodnutí ve věci zcela postačující. Zkoumání, zda mezi žalobkyní a panem , jméno FO, přeci jen nebyla sjednána zápůjčka uvedené částky, by nemohlo přinést ani v případě kladného závěru žalobkyni příznivější výsledek sporu. Soud se proto omezil na konstatování, že z těch důkazů, které byly provedeny, se jeví, že zápůjčku ve skutečnosti neujednali, a byla-li předložená „smlouva o půjčce“ panem , jméno FO, vůbec podepsána, stalo se tak pouze za účelem vytvoření určité konstrukce, která měla podchytit nárok žalobkyně na vyplacení uvedené částky, aniž by ji inkasovala přímo jako úplatu za péči o koně Tonkese. Nicméně pro posouzení věci nebylo podle mínění soudu rozhodující, zda byla předstírána zápůjčka, nýbrž to, že výše popsaný finanční tok skutečně proběhl a že žalobkyni předmětná částka náležela. Předmětem řízení nebylo, zda tím žalobkyně případně porušila nějaké povinnosti ve vztahu k úřadu práce, nebo ne. I kdyby ano, nestával by se tím nárok žalobkyně vůči žalované (která zdědila jmění pana , jméno FO, , tedy i jeho dluhy) „amorálním“, tedy zřejmě rozporným s dobrými mravy. S dobrými mravy by nebylo o nic více souladné, aby si uvedenou částku bez jakéhokoli právního důvodu ponechala žalovaná.

22. Pokud šlo o částky vyplacené z účtu pana , jméno FO, dle tvrzení žalované ke krytí potřeb žalobkyně a její dcery, soud dospěl k závěru, že pro toto řízení byly irelevantní. Jestliže chtěl pan , jméno FO, žalobkyni coby své tehdejší partnerce financovat její životní potřeby (či potřeby její dcery), případně jestliže jí nebo její dceři chtěl něco darovat, neznamená to v žádném případě automaticky, že tím zároveň vypořádal právo žalobkyně na vyplacení předmětné částky. Vzhledem k samotnou žalovanou popisovanému účelu těchto plateb (stavební spoření, životní pojištění, automobil) a jejich výši, která se ve všech případech lišila od předmětné částky , částka, , bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, kterou z těchto plateb případně pan , jméno FO, mínil jako vypořádání předmětné částky , částka, (tzn. neplatil by ji proto, že s ohledem na soužití se žalobkyní chtěl financovat její potřeby, ale proto, že chtěl splnit svůj dluh vůči ní k vydání předmětné částky). Při absenci takových tvrzení a důkazů k nim soud uzavřel, že pan , jméno FO, hradil uvedené částky v rámci soužití se žalobkyní coby svou partnerkou, nikoli z titulu nějaké své právní povinnosti vůči ní.

23. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.

24. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Argumentací žalované o „amorálnosti“ smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně se nezabýval, neboť žalobkyně jej v této výši nežádala. Pokud šlo o počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, žalovaná měla plnit bez zbytečného odkladu po požádání (§ 1958 odst. 2 o. z.). Jestliže dne , datum, sdělila žalobkyni – v reakci na žádost žalobkyně o vyplacení předmětné částky – že žalobkyně nemá na částku nárok, tedy plnit odmítla, pak je zřejmé, že neplnila po požádání a ocitla se v prodlení. Soud proto shledal opodstatněným i nárok na úrok z prodlení od , datum, do zaplacení.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobkyni. Pokud šlo o argument žalované, že náhrada nákladů řízení by neměla být žalobkyni přiznána, neboť žalobkyně ji před podáním žaloby nevyzvala k plnění dle § 142a o. s. ř., soud jej shledal nepřiléhavým. Ponechávaje stranou, že z korespondence stran i jejich právních zástupců před podáním žaloby je zřejmé, že žalobkyně po žalované plnění opakovaně žádala, a to i prostřednictvím svého právního zástupce, je zapotřebí zdůraznit, že žalovaná neplnila ani po podání žaloby, tudíž otázka předžalobní výzvy k plnění se stala zcela irelevantní. Jak uvedl Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , „jelikož (…) pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (viz např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (…), není dán sebemenší důvod sankcionovat ‚pochybení‘ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.“26. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem , částka, a sestává z následujících položek:a) soudní poplatek ve výši , částka, ;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po , částka, podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast při ústním jednání dne , datum, ;c) odměna za zastupování advokátem po , částka, podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 a. t. za 1 úkon právní služby: jednoduchá výzva k plnění;d) paušální náhrada hotových výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 4 úkony;e) náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a. t. za cestu , adresa, a zpět k ústnímu jednání soudu dne , datum, (při průměrné spotřebě 5 l nafty/100 km, vzdálenosti , adresa, a zpět celkem , hodnota, km, základní sazbě , částka, /km a ceně pohonné hmoty , částka, /l), tedy celkem , částka, ;f) náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. po , částka, za 6 půlhodin (cesta , adresa, a zpět k ústnímu jednání soudu dne , datum, ).

27. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

28. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.