33 C 412/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 41 738 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 41 738 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2265 Kč za dobu od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 265 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 265 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 265 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 265 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 265 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 265 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 265 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 265 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 265 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 265 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 55 Kč za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 4 386 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 14 258 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 9 123,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne datum domáhal zaplacení částky v celkové výši 41 738 Kč s příslušenstvím (smluvním úrokem z prodlení, jak je podrobněji specifikován ve výroku I.). Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky číslo v domě na adrese adresa žalobkyně, přičemž na základě dědění nabyl žalovaný nejen uvedenou jednotku, ale též veškeré dluhy a závazky zůstavitele. příjmení jednotky (žalovaný resp. jeho právní předchůdce, jehož dluh na žalovaného přešel) je povinen platit žalobci příspěvky na správu domu a pozemku, zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu a nedoplatky vyplývající z vyúčtování. V období od datum byl takto povinen platit částku 4 458 Kč měsíčně sestávající z příspěvku na správu domu a pozemku ve výši 2 265 Kč a záloh na tzv. služby ve výši 2 193 Kč, v období od datum pak částku 4 558 Kč měsíčně sestávající z příspěvku na správu domu a pozemku ve výši 2 265 Kč a záloh na tzv. služby ve výši 2 293 Kč, a to vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce, tuto povinnost však řádně neplnil, čímž mu vznikl dluh za období června až prosince 2020 a prosince 2021 až února 2022 ve výši 22 705 Kč. Platbu za měsíc květen 2020 uhradil žalovaný pouze částečně, a to započtením částky 17 Kč dne datum a započtením částky 2 193 Kč dne datum; zbylou částku 55 Kč neuhradil. Pokud šlo o částku 4 049 Kč, ta dle žalobce představovala součet kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ze záloh na tzv. služby splatných v období června až prosince 2020 a prosince 2021 až února 2022, vypočtený z jednotlivých měsíčních částek po 2 193 Kč za dobu od 1. 7., 1. 8., 1. 9., 1. 10., 1. 11. a datum a datum vždy do datum a dále za dobu od 1. 1., 1. 2. a datum vždy do datum. Žalobce dále uvedl, že mu vzniklo právo na zaplacení smluvního úroku z prodlení za dobu od datum do zaplacení z částky 4 386 Kč představující souhrn neuhrazených zálohových plateb za období od ledna 2022 do února 2022. Pokud šlo o částku 14 258 Kč, ta dle žalobce představovala nedoplatek z vyúčtování tzv. služeb za období roku 2020, přičemž řádné vyúčtování bylo vystaveno dne datum a nedoplatek byl splatný do datum. Požadovaný úrok z prodlení vyplýval dle žalobce ve všech případech ze stanov žalobce, podle nichž je člen společenství (tedy i žalovaný) povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, nejméně však 10 Kč za měsíc. Pokud šlo o částku 726 Kč, ta odpovídala nákladům na předžalobní výzvy ze dne datum a datum dle smlouvy o správě se Stavebním bytovým družstvem Krušnohor, IČO (dvakrát po 300 Kč + 21 % DPH) a žalovaný byl povinen je žalobci nahradit. Žalovaný žalobci dluh přes výzvy učiněné před podáním žaloby neuhradil.

2. Žalovanému byl dne datum doručen elektronický platební rozkaz obsahující též výrok o uložení povinnosti vyjádřit se dle § 114b odst. 1 o. s. ř. ve stanovené lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu. Žalovaný podal prostřednictvím svého právního zástupce včasný odpor, k žalobě se však rovněž prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil v poslední den lhůty jen slovy„ Zalovany namita, ze vyuctovani obsahuje chyby“, bez uvedení čehokoli dalšího.

3. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Podle odstavce 2 téhož ustanovení k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle odstavce 5 téhož ustanovení, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odstavce 3 téhož ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo pro zmeškání.

4. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že vylíčením rozhodujících skutečností žalovaný reaguje na to, co o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci tvrdil žalobce; svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě žalovaný nemusí rozvádět do všech podrobností; postačí, jestliže postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ jeho obrany proti žalobě, tedy jestliže uvede přinejmenším takové skutečnosti, které, budou-li také prokázány, mohou vést k tomu, že bude (může) mít ve sporu alespoň částečný úspěch (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2597/2007); není hodnocena ani kvalita nebo obšírnost jeho vyjádření, vyjádření ale nemůže být obecné a vágní, protože jinak by smysl usnesení vydaného podle § 114b odst. 1 o. s. ř. nemohl být naplněn (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2632/2018). Z vyjádření žalovaného musí vyplývat snaha aktivně se účastnit řízení a včasného projednání věci, nikoli pouze obstruovat.

5. Shora citované vyjádření žalovaného soud posoudil jako naprosto neodpovídající tomu, co vyžaduje ustanovení § 114b o. s. ř. Vyjádření žalovaného bylo zcela obecné, nijak konkrétně nereagovalo na konkrétní žalobní tvrzení. Obecná zmínka o jakýchsi chybách vyúčtování – bez konkrétní vazby na žalobní tvrzení či jakékoli další podrobnosti – na nedostatečnosti vyjádření nemůže nic změnit. Žalovaným učiněné vyjádření je kvalitativně srovnatelné s tím, kdy by jen uvedl, že nic nedluží, aniž by jakkoli vysvětlil, proč tomu tak podle něho je. Takové vyjádření by rovněž nemohlo být považováno za dostatečné.

6. Za této situace a veden judikaturou Nejvyššího soudu posoudil soud citované vyjádření jako zcela nedostatečné a nezpůsobilé zabránit účinkům předpokládaným § 114b odst. 5 o. s. ř., neboť vzhledem ke své kusosti a obecnosti nebylo projevem snahy aktivně se účastnit řízení, nýbrž pouze řízení obstruovat.

7. Předmětem řízení je zaplacení příspěvků na správu pozemku a domu a úhrad za plnění spojená s užíváním jednotky s částkami souvisejícími, tedy nárok, který soud právně posoudil zejména podle § 1180 a 1181 o. z., s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. Ve věci proto lze uzavřít smír a vydat rozsudek pro uznání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že k tomu byly splněny všechny předpoklady, a rozsudek pro uznání vydal, aniž by nařizoval ústní jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.).

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobci.

9. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 9 123,60 Kč a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši 1 670 Kč; b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 2 780 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 2 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, žaloba; c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 2 úkony; d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 1 293,60 Kč.

10. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve dvou vyhotoveních. Odvolání do výroku ve věci samé lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.